Německý ministr zahraničí Johann Wadephul prohlásil, že případná účast ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 by mohla představovat začátek vážných jednání o ukončení války na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump pozval šéfa Kremlu na nadcházející setkání světových lídrů v Miami. Wadephulovy výroky vyvolaly pozornost, neboť se liší od oficiálního postoje německé vlády. Zatímco řada západních představitelů reagovala na pozvánku chladně, šéf německé diplomacie v ní vidí novou příležitost.
Pozvání ruského prezidenta vyvolalo silné výhrady u mnoha světových politiků. Nesouhlasný postoj vyjádřila například italská premiérka Giorgia Meloniová nebo šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová. Německý ministr Wadephul však během tiskové konference v Ottawě zvolil o poznání optimističtější tón. Událost označil za lakmusový papírek pro Vladimira Putina a jeho ochotu skutečně vyjednávat.
Šéf německé diplomacie zdůraznil, že západní země opakovaně vyzývaly ruskou vládu k návratu k jednacímu stolu. Pokud se nyní taková možnost nabízí, je podle něj zapotřebí ji využít k zahájení smysluplných rozhovorů. Wadephul zároveň dodal klíčovou podmínku pro jakoukoli smysluplnou debatu. Podle jeho slov by během samotných jednání muselo na bojišti platit příměří.
Tiskové konference v Ottawě se zúčastnila také kanadská ministryně zahraničí Anita Anandová. Anandová uvedla, že ji krok amerického prezidenta překvapil, nicméně Kanada se summitu i tak zúčastní. Podle kanadské ministryně spočívá podstata diplomacie právě v účasti na takových setkáních. Kanadská strana tak potvrdila svou přítomnost na nadcházející akci i přes výhrady k přítomnosti ruského lídra.
Wadephulova vyjádření se dostala do rozporu s oficiální linií kabinetu kancléře Friedricha Merze. Mluvčí německé vlády Stefan Kornelius dříve uvedl, že Berlín nepovažuje vztahy s Ruskem za běžnou záležitost. Kornelius zároveň zdůraznil, že Německo koordinuje svou reakci se svými mezinárodními partnery. Německé ministerstvo zahraničí na žádost o komentář k výrokům svého šéfa bezprostředně nereagovalo.
Krok Bílého domu představuje nejnovější snahu Spojených států o opětovné začlenění Moskvy do mezinárodních diplomatických struktur. Pokud by k účasti došlo, jednalo by se o první osobní přítomnost Vladimira Putina na summitu skupiny G20 od roku 2019. Americká pozvánka směřuje k prosincovému setkání, které se má uskutečnit v Miami.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.