Skotské město Glasgow se v posledních dvaceti letech stalo evropským centrem pro výrobu malých satelitů. Podle skotské vlády se zde vyrábí více malých družic než kdekoliv jinde v Evropě, přičemž základním stavebním kamenem tohoto odvětví jsou takzvané CubeSaty. Tyto modulární satelity o rozměrech deset krát deset centimetrů představují levnější a rychlejší alternativu k tradičním rozměrným družicím. Místní kosmický průmysl tak navazuje na dlouhou historii strojírenství a lodařství, která městskému regionu v minulosti přinesla světové uznání.
Zrod celého odvětví v reakci na příležitosti v oboru zahájil inženýr Craig Clark, který založil společnost Clyde Space. Firma se ve spolupráci s Univerzitou v Strathclyde zaměřila na vývoj malých družic a postavila první skotský satelit UKube-1. Na tento úspěch postupně navázaly další společnosti jako Craft Prospect či Alba Orbital a do města přilákaly i zahraniční hráče, například americkou firmu Spire Global. V reakci na růst trhu vznikl v Glasgow kompletní ekosystém zahrnující výzkum, výrobu součástek i vývoj technologií.
Hospodářský přínos kosmického sektoru ve Skotsku v posledních letech výrazně vzrostl. V období mezi lety 2022 a 2023 vygenerovalo toto odvětví příjmy ve výši 335 milionů liber, což představuje nárůst o 69 procent během pěti let. Počet zaměstnanců v oboru dosáhl téměř tří tisíc lidí a samotná výroba satelitů se na skotské ekonomice podílela částkou přesahující 200 milionů liber. Univerzita v Strathclyde dnes zaměstnává více než sto odborníků na vesmírné technologie a své absolventy dodává přímo místním firmám.
Rostoucí pozici Glasgow však začíná ohrožovat masivní státní podpora vesmírného průmyslu v jiných evropských zemích. Německé ministerstvo obrany plánuje v nadcházejících letech investovat zhruba 35 miliard eur do vojenských kapacit, což zahrnuje i nákup více než stovky šifrovaných komunikačních satelitů. Vzhledem k geopolitické nejistotě a válce na Ukrajině se evropské vlády mění z pouhých podporovatelů výzkumu v přímé a významné zákazníky. Tento posun výrazně mění rovnováhu na evropském trhu.
Dalšího silného konkurenta představuje finská společnost ICEYE, která se specializuje na radarové satelity schopné snímkovat povrch Země i přes mraky a v temnotě. Tato technologie našla praktické využití například při sledování vojenských pohybů během konfliktu na Ukrajině. Firma nedávno oznámila získání investic v hodnotě přesahující jednu miliardu eur, čímž její celková hodnota překročila deset miliard eur. Finský stát navíc zvýšil svůj majetkový podíl ve společnosti na dvanáct procent s odkazem na klíčový strategický význam oboru.
Odborníci varují, že vysoké státní výdaje v kontinentální Evropě mohou odčerpat investice i kvalifikované pracovníky ze Skotska. Některé firmy založené v Glasgow již v minulosti změnily majitele nebo přesunuly své centrály do zahraničí. Například společnost Alba Orbital přesunula své sídlo do Spojených států, zatímco firma Spire rozšiřuje své výrobní kapacity v Mnichově. Zástupci odvětví proto upozorňují, že ačkoliv Glasgow neztrácí svou pozici, ostatní evropské regiony investují agilněji a rychleji.
V diskusi o budoucnosti odvětví ekonomové podle BBC doporučují, aby se vláda zaměřila spíše na zadávání zakázek než na přímé dotace. Státní zakázky totiž mladým firmám poskytují stabilní příjmy, reference a historii potřebnou pro získávání zákazníků na mezinárodním trhu. Tento přístup umožňuje státu získat potřebné satelitní kapacity pro ochranu infrastruktury, dopravy či energetiky a zároveň komerčně podporovat domácí průmysl. Přímé finanční granty totiž často přinášejí vysokou administrativní zátěž bez zaručeného komerčního úspěchu.
Navzdory rostoucí konkurenci si Glasgow nadále udržuje silnou síť univerzitních pracovišť, inženýrů a specializovaných dodavatelů. Výrobce satelitních kamer Simera Sense nedávno oznámil otevření nového výrobního závodu v městské části Dalmarnock, což přinese nová pracovní místa. Další rozvoj celého skotského sektoru podpoří také plánovaný kosmodrom SaxaVord na Shetlandských ostrovech. Skotsko tak směřuje k vybudování kompletního řetězce od výroby satelitů až po jejich samotné vynášení na oběžnou dráhu.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.