Grónsko je uzavřené. Teď Rubio míří řešit bezpečnost na Island

Marco Rubio
Marco Rubio, foto: U.S. Department of State
Klára Marková 5. října 2026 13:27
Sdílej:

Americký ministr zahraničí Marco Rubio přijíždí na návštěvu Islandu, kde bude s místními představiteli jednat o posílení hospodářské a bezpečnostní spolupráce. Cesta se uskutečňuje pouhé dva týdny poté, co Washington na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku uzavřel novou bezpečnostní dohodu s Dánskem a Grónskem. Tato blesková návštěva podtrhuje rostoucí zájem Spojených států o Arktidu v době, kdy v tomto strategicky významném regionu silně roste rivalita mezi globálními mocnostmi.

Nedávno podepsaný pakt s Dánskem a Grónskem předpokládá zřízení dvou nových amerických vojenských základen v Grónsku, čímž se toto autonomní dánské území dostává ještě více do sféry vlivu Washingtonu.

Dohoda zároveň uklidnila dřívější napětí vyvolané prohlášeními amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v minulosti hovořil o odkoupení či anektování Grónska. Vztahy v regionu navíc nedávno rozvířil Trumpův příspěvek na sociálních sítích s AI generovanou mapou zobrazující Severní Ameriku, Grónsko i Island jako součást USA, vůči čemuž se islandská diplomacie ohradila předvoláním amerického velvyslance.

Island nemá od získání nezávislosti v roce 1944 vlastní armádu a jeho bezpečnost plně spoléhá na Severoatlantickou alianci a bilaterální obrannou dohodu se Spojenými státy z roku 1951. Ačkoli Washington na ostrově nemá stálou vojenskou základnu, snaží se upevnit svou kontrolu nad přístupovými cestami do Arktidy, o které projevují zvýšený zájem také Rusko a Čína. Důležitým faktorem pro místní politickou situaci je i nedávné referendum z konce srpna, v němž Islanďané těsnou většinou odmítli obnovení rozhovorů o vstupu své země do Evropské unie.

Po jednáních v Reykjavíku bude zahraniční cesta Marca Rubia pokračovat v Řecku, kde se zúčastní strategického dialogu zaměřeného na regionální a energetickou bezpečnost. Řecko se v souvislosti s destabilizací globálních dodavatelských řetězců snaží profilovat jako klíčový uzel pro přepravu zemního plynu v jihovýchodní Evropě. Návštěvu Atén však doprovází určité politické napětí spojené s Prověřováním americké velvyslankyně Kimberly Guilfoyleové ze strany Kongresu. Rubio svou evropskou cestu následně završí krátkou zastávkou v portugalském Lisabonu.

Stalo se
Novinky
Donald Trump mluví během jednání s lídry Ruska a Číny. (19.11.2026)

Trump na setkání lídrů vyzval ke kontrole jaderných zbraní. Přimět k ní Čínu podle expertů nebude lehké

Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní. 

Novinky
Donald Trump a Si Ťin-pching

Trump jednal s lídry 81 minut. Od schůzky si nikdo z nich nic nesliboval

Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.

Novinky
Trump dorazil do Číny na summit APEC

Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, prohlásil po jednání Putin

Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.

Novinky
Ilustrační foto

Změny potvrzeny! V Německu se děje něco, co může mít vliv na Česko

Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.