Americký prezident Donald Trump podepsal výnos, jehož cílem je snížit rekordní ceny motorové nafty ve Spojených státech. Klíčovým opatřením je zrušení omezení pro prodej takzvané červeně barvené nafty, která byla dosud určena výhradně pro nezemědělské a mimosilniční stroje. Výnos by měl podle Bílého domu umožnit široké využití tohoto osvobozeného paliva i pro běžnou nákladní dopravu na dálnicích, a tím zmírnit finanční tlak na spotřebitele a dopravce.
Trump své rozhodnutí oznámil na volebním shromáždění v Nebrasce, tedy ve státě, který byl prudkým růstem cen pohonných hmot silně zasažen. Ve svém projevu zdůraznil, že opatření umožní komukoliv nakupovat toto zdanění zbavené palivo pro jakýkoliv účel. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že tento krok povede ke snížení cen veškerého zboží, včetně potravin. Červeně barvená nafta je přitom složením zcela identická s běžnou motorovou naftou a barvivo slouží pouze k odlišení paliva, ze kterého se neplatí spotřební daň.
Ke dramatickému růstu cen nafty přispěla kombinace několika globálních faktorů. Hlavním spouštěčem se stal válečný konflikt v Íránu, jehož dopady ještě umocnily ukrajinské útoky na ruské rafinérie a také vývozní omezení zavedená Čínou. Ceny nafty ve Spojených státech v důsledku těchto událostí vzrostly z původních 3,76 dolaru za galon před vypuknutím konfliktu až na rekordních 6,53 dolaru za galon koncem září, přičemž i přes mírný pokles zůstávají na extrémně vysoké úrovni.
Podle informací zveřejněných Bílým domem výnos ukládá ministrovi financí, aby ve spolupráci s ministrem obrany odložil platby federální spotřební daně z nafty pro silniční provoz až do konce roku, a to bez úroků či pokut. Federální daň činí 24,4 centu na galon, přičemž jednotlivé státy vybírají v průměru dalších 35,5 centu. Administrativa se zároveň snaží najít způsoby, jak tyto odložené daně v budoucnu zcela odpustit, a vyzývá k obdobným krokům i jednotlivé americké státy.
Opatření by mělo přinést okamžitou úlevu zejména řidičům kamionů a zemědělcům. Provozovatel velkého nákladního automobilu dnes za jedno plné natankování nádrže o objemu 250 galonů platí téměř 1 575 dolarů. Pokud by se podařilo dočasně odbourat federální i státní daně, náklady na jedno tankování by mohly klesnout přibližně o 150 dolarů. Zlevnění dopravy by navíc mělo mít pozitivní dopad na ceny zemědělských hnojiv i samotný transport plodin na trh.
Některé americké státy již začaly jednat na vlastní pěst ještě před podpisem prezidentského výnosu. Deset států, mezi které patří například Texas, Oklahoma či Alabama, v posledních týdnech podniklo kroky k usnadnění přístupu dálničních vozidel k barvené naftě. Bílý dům v této souvislosti potvrdil, že úřady na spolkové i státní úrovni mohou využít své pravomoci k zastavení kontrol a promíjení daňových povinností spojovaných s užíváním barveného paliva.
Analytici z oboru energetiky však podle CNN nabádají k opatrnosti a upozorňují na praktické překážky. Podle odborníků ze společnosti GasBuddy je zpřístupnění barvené nafty v praxi složitější, než se na první pohled zdá, zejména kvůli odlišným legislativám jednotlivých států, přes které dálkoví řidiči projíždějí. Zrušení daňové povinnosti sice umožní politikům vykázat rychlé vítězství, ze dne na den však strukturální problémy trhu nevyřeší.
Hlavní příčinou drahých pohonných hmot totiž zůstává celosvětový nedostatek rafinérských kapacit, který daňovými úlevami nelze odstranit. Rafinérie na Blízkém východě a v Rusku jsou těžce poškozeny válečnými konflikty a americké rafinérie již fungují na hranici svých možností. Vzhledem k tomu, že ukrajinská strana deklaruje záměr v útocích na ruskou energetickou infrastrukturu pokračovat, lze očekávat, že napětí na globálním trhu s naftou přetrvá i v následujících měsících.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.