Ženy snášejí podstatně více bolesti než muži, a to napříč všemi částmi lidského těla. Vyplývá to z rozsáhlé globální studie publikované v odborném časopise Nature Medicine, která mapovala výskyt a intenzitu bolesti u obyvatelstva po celém světě. Výzkum potvrdil, že ženy uvádějí vyšší míru tělesného strádání bez ohledu na věk či geografickou polohu, což znovu otevírá odbornou debatu o takzvané rodové propasti v léčbě bolesti. Přestože ženy objektivně čelí větší zátěži, v praxi se stále potýkají s tím, že jsou jejich stížnosti častěji přehlíženy a bývá jim předepisována nedostatečná léčba.
Autoři studie uskutečnili jeden z nejrozsáhlejších epidemiologických výzkumů v historii medicíny, když shromáždili a harmonizovali data od více než šesti milionů lidí ze 118 zemí světa. Analýza pokrývá období mezi lety 1990 a 2025 a zahrnuje věkové skupiny od pětiletých dětí až po stoleté seniory.
Výzkumníci se záměrně zaměřili na vlastní hlášení subjektivně pociťované bolesti namísto pouhých oficiálních lékařských diagnóz. Tento přístup umožnil do studie zahrnout i populace s omezeným přístupem ke zdravotní péči, které by jinak v oficiálních statistikách zůstaly zcela neviditelné.
Výsledky ukazují, že ženy pociťují intenzivnější bolest ve všech jedenácti sledovaných tělesných oblastech, mezi něž patří hlava, obličej, krk, ramena, ruka, hrudník, břicho, záda, boky či kolena. Nejvýraznější rozdíly mezi pohlavími byly zaznamenány u bolesti hlavy, obličeje a břišní dutiny.
Z hlediska věku dochází k nejprudšímu nárůstu tělesné bolesti ještě před dosažením hranice 55 let, což znamená, že značná část této zátěže dopadá na lidi v produktivním věku. Zatímco nejintenzivnější formy bolesti dosahují svého vrcholu kolem padesátého roku života a následně mají tendenci ustupovat, chronická bolest nosných kloubů a zad trvale narůstá po celý život.
Výzkum rovněž odhalil hlubokou souvislost mezi sociodemografickými faktory a celkovou mírou lidského utrpení. Přibližně 18,3 procenta globální zátěže způsobené bolestí lze připsat kombinaci kouření, obezity a nízkých příjmů domácností, přičemž tyto faktory mají nejvýraznější dopad ve východní Evropě, kde tvoří až 27,1 procenta. Lidé žijící v regionech s nejnižším indexem lidského rozvoje vykazují podstatně vyšší výskyt bolesti ve stáří a čelí téměř dvojnásobnému riziku chronických bolestí zad.
Přední světoví odborníci označují studii za přelomový důkaz existence celosvětového problému v přístupu ke zdravotní péči o ženy. Profesorka Rebeccah Slaterová z Oxfordské univerzity i profesor Andrew Horne z univerzity v Edinburghu poukazují na paradox, kdy ženy čelí výrazně vyšší míře bolesti, ale jejich stav je v klinické praxi často zlehčován, pozdně diagnostikován nebo nedostatečně léčen.
Podle vědců je nezbytné začít zdravotní data systematicky vyhodnocovat podle pohlaví, navýšit finance na výzkum biologických i sociálních příčin bolesti a vyvinout personalizované léčebné postupy, které zohlední specifické potřeby ženského organismu.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.