Donald Trump se sice na domácí americké scéně může potýkat s politickými problémy, avšak jeho specifický styl konzervativního a nacionálního populismu ve světě dále vzkvétá. Výsledky voleb v různých částech planety ukazují, že politický směr postavený na odporu k elitám, protekcionismu a zdůrazňování národní suverenity zapouští stále hlubší kořeny. Tento globální trend přitom ukazuje značnou odolnost bez ohledu na to, v jaké pozici se zrovna nachází samotný americký prezident.
Výrazným příkladem tohoto vývoje je podle CNN nedávný překvapivý úspěch Flávia Bolsonara v prvním kole brazilských prezidentských voleb. Syn bývalého prezidenta Jaira Bolsonara posílil snahy o přetvoření západní polokoule k obrazu konzervativního populismu. Přestože jeho otec skončil ve vězení za pokus o převrat po volbách v roce 2022, jeho syn nyní stojí před druhým kolem voleb proti současné hlavě státu Luizi Ináciovi Lulovi da Silva a má reálnou šanci posunout nejlidnatější zemi Latinské Ameriky výrazně doprava.
Vzestup mladšího Bolsonara není v regionu ojedinělým jevem, ale navazuje na širší vlnu. V Kolumbii nedávno zvítězil pravicový kandidát Abelardo De La Espriella a konzervativní vlády nakloněné Washingtonu vládnou také v Kostarice, Salvadoru, Chile či Hondurasu. V Argentině pak prezident Javier Milei těží ze silné ekonomické i politické podpory ze strany Bílého domu. Vliv Donalda Trumpa je tak v celé Latinské Americe nepřehlédnutelný.
Podobný posun je patrný rovněž v Evropě, kde konzervativní pravice těží z nespokojenosti veřejnosti s růstem životních nákladů a neschopností etablovaných vlád doručit slibované změny. Ve Francii vede v předvolebních průzkumech lídryně krajní pravice Marine Le Penová, která by se po kolapsu tradičních politických stran mohla ve druhém kole utkat s levicovým populistou Jeanem-Lucem Mélenchonem. Případný nástup Le Penové k moci by znamenal zásadní otřes pro politické centrum v Paříži i v Bruselu.
Ještě větší znepokojení mezi evropskými centristy vyvolává vývoj v Německu, kde výrazně posiluje Alternativa pro Německo (AfD). V situaci, kdy vláda kancléře Friedricha Merze čelí poklesu popularity, se AfD stala druhou nejsilnější stranou ve spolkovém sněmu. Trumpova administrativa přitom evropská národnostní hnutí otevřeně podporuje a kritizuje tradiční evropské lídry, přičemž americký viceprezident J. D. Vance i samotný prezident Trump vyjadřují představitelům AfD veřejnou podporu.
Ačkoliv mnohé z těchto stran nejsou přímými klony amerického hnutí MAGA a některé z nich vznikly ještě před ním, Trumpův politický vzestup pro ně představuje zásadní inspiraci. Sdílejí s ním důraz na ochranu domácího trhu, nepřátelství k nadnárodním elitám a ostré odmítání masové imigrace. Využívají tak hněvu voličů, kteří mají pocit, že je tradiční politické struktury zanedbávají.
Proti této populistické vlně se snaží organizovat odpor centrističtí lídři, jako je kanadský premiér Mark Carney nebo britský předseda vlády Andy Burnham. Ti se pokoušejí osvojit si novou rétoriku a hospodářské programy, které by dokázaly zmírnit ekonomickou frustraci obyvatel a vzít pravicovým populistům vítr z plachet. Otázkou však zůstává, zda je tento přístup dostatečně rychlý a účinný, aby zastavil nástup politiků typu Nigela Farage v Mříži.
Celá situace ukazuje, že pravicový populismus se stal trvalou součástí moderní globální politické architektury. I když jednotliví lídři mohou dočasně ztrácet pozice nebo čerit vnitropolitickým problémům, samotné hnutí vykazuje mimořádnou sílu a odolnost. Způsob, jakým Donald Trump proměnil politický diskurz, tak bude ovlivňovat světovou politiku i v nadcházejících letech.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.