Ukrajinská kampaň hlubokých úderů zahájená v červnu zásadním způsobem proměnila charakter války na ruském území. Pravidelné útoky bezpilotních prostředků a raket na rafinérie, armádní továrny a logistické uzly způsobují v Rusku výpadky paliva, bankroty firem a pokles státních příjmů. Dlouhodobá stabilita každodenního života obyvatel byla narušena, na což Moskva reaguje odmítnutím návrhů na příměří a přípravou nové vlny eskalace.
Ruská strategie staví na konceptu takzvané eskalace k deeskalaci, jehož cílem je odstrašit Ukrajinu a oslabit západní podporu. Kreml se snaží demonstrací vojenské síly reagovat na tlak domácích ultranacionálních médií a vojenských bloggerů požadujících odvetu. Hlavními směry této reakce jsou zintenzivnění teroru proti ukrajinskému civilnímu obyvatelstvu a rozšiřování hybridních operací proti evropským státům.
Moskva v rámci konvenční eskalace znásobila raketové a dronové údery na klíčovou ukrajinskou infrastrukturu, nemocnice, elektrárny i kulturní instituce. Zvýšený tlak pociťuje zejména metropole Kyjev a přístavní město Odesa, kam Ruská federace přesměrovala část svých útočných kapacit. Masivní ostřelování je umožněno nejen změnou priorit, ale také postupným navýšením ruských výrobních kapacit.
Podle ukrajinských zpravodajských služeb dokáže ruský průmysl měsíčně vyrobit přes dvě stě plochodrážních a balistických raket. Schopnost produkovat levné zbraně dlouhého doletu ve velkém rozsahu nutí Ukrajinu ke zvýšené spotřebě zachytávacích raket a komplikuje obranu rozptýlených cílů. Kreml navíc zvažuje zapojení Běloruska, nasazení dalších severokorejských jednotek či vyhlášení masové mobilizace.
V oblasti zbraní hromadného ničení Moskva nadále sází především na jaderné zastrašování a rétorický nátlak. Lze očekávat úpravy vojenské doktríny, rozsáhlá cvičení s nosiči jaderných hlavic nebo případný jaderný test na souostroví Nová Země. K radikálnějším krokům patří obnovené údery na civilní jaderná zařízení či potenciální demonstrativní výbuch taktické jaderné zbraně.
Použití zbraní hromadného ničení však pro Ruskou federaci představuje vysoké riziko v podobě mezinárodní izolace a možné ukrajinské odvety. Porušení jaderného tabu by vyvolalo prudkou reakci světového společenství včetně klíčových partnerů, jako jsou Čína a Indie. V případě nedostatečné mezinárodní odezvy by Ukrajina mohla přistoupit k vývoji špinavých bomb s využitím materiálu z vlastních jaderných elektráren.
Přímý konvenční vojenský útok na členské státy Severoatlantické aliance nebo Evropské unie v oblasti Pobaltí či Černého moře zůstává nepravděpodobný. Taková agrese by aktivovala kolektivní obranné mechanismy podle článku 4 Washingtonské smlouvy a článku 42 Lisabonské smlouvy. Rusko by se tím dostalo do nevýhodné války na dvou frontách současně.
Místo přímého střetu s NATO Rusko intenzivně rozvíjí hybridní operace po celé Evropě. K těmto akcím patří kybernetická sabotáž, rušení signálu GPS, narušování vzdušného prostoru, útoky na zbrojní výrobce a logistické uzly či dezinformační kampaně před volbami. Severoatlantická aliance i Evropská unie zatím postrádají předem schválené protokoly pro rychlou reakci na tyto asymetrické hrozby.
K zamezení účinků ruské eskalace odborníci doporučují důslednější sledování zahraničních součástek v ruských zbraních a uvalování rychlých sankcí na jejich dodavatele. Důležitým krokem je také zahájení společné výroby nízkonákladových obranných systémů a prostředků elektronického boje přímo na ukrajinském území. Evropské státy zároveň potřebují definovat jasné postupy pro ochranu, přesměrování a rychlou obnovu logistických tras podporujících Ukrajinu.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.