Ukrajina zásadním způsobem proměnila charakter války na ruském území

Ukrajinská armáda
Ukrajinská armáda, foto: Defence of Ukraine
Klára Marková 5. října 2026 17:13
Sdílej:

Ukrajinská kampaň hlubokých úderů zahájená v červnu zásadním způsobem proměnila charakter války na ruském území. Pravidelné útoky bezpilotních prostředků a raket na rafinérie, armádní továrny a logistické uzly způsobují v Rusku výpadky paliva, bankroty firem a pokles státních příjmů. Dlouhodobá stabilita každodenního života obyvatel byla narušena, na což Moskva reaguje odmítnutím návrhů na příměří a přípravou nové vlny eskalace.

Ruská strategie staví na konceptu takzvané eskalace k deeskalaci, jehož cílem je odstrašit Ukrajinu a oslabit západní podporu. Kreml se snaží demonstrací vojenské síly reagovat na tlak domácích ultranacionálních médií a vojenských bloggerů požadujících odvetu. Hlavními směry této reakce jsou zintenzivnění teroru proti ukrajinskému civilnímu obyvatelstvu a rozšiřování hybridních operací proti evropským státům.

Moskva v rámci konvenční eskalace znásobila raketové a dronové údery na klíčovou ukrajinskou infrastrukturu, nemocnice, elektrárny i kulturní instituce. Zvýšený tlak pociťuje zejména metropole Kyjev a přístavní město Odesa, kam Ruská federace přesměrovala část svých útočných kapacit. Masivní ostřelování je umožněno nejen změnou priorit, ale také postupným navýšením ruských výrobních kapacit.

Podle ukrajinských zpravodajských služeb dokáže ruský průmysl měsíčně vyrobit přes dvě stě plochodrážních a balistických raket. Schopnost produkovat levné zbraně dlouhého doletu ve velkém rozsahu nutí Ukrajinu ke zvýšené spotřebě zachytávacích raket a komplikuje obranu rozptýlených cílů. Kreml navíc zvažuje zapojení Běloruska, nasazení dalších severokorejských jednotek či vyhlášení masové mobilizace.

V oblasti zbraní hromadného ničení Moskva nadále sází především na jaderné zastrašování a rétorický nátlak. Lze očekávat úpravy vojenské doktríny, rozsáhlá cvičení s nosiči jaderných hlavic nebo případný jaderný test na souostroví Nová Země. K radikálnějším krokům patří obnovené údery na civilní jaderná zařízení či potenciální demonstrativní výbuch taktické jaderné zbraně.

Použití zbraní hromadného ničení však pro Ruskou federaci představuje vysoké riziko v podobě mezinárodní izolace a možné ukrajinské odvety. Porušení jaderného tabu by vyvolalo prudkou reakci světového společenství včetně klíčových partnerů, jako jsou Čína a Indie. V případě nedostatečné mezinárodní odezvy by Ukrajina mohla přistoupit k vývoji špinavých bomb s využitím materiálu z vlastních jaderných elektráren.

Přímý konvenční vojenský útok na členské státy Severoatlantické aliance nebo Evropské unie v oblasti Pobaltí či Černého moře zůstává nepravděpodobný. Taková agrese by aktivovala kolektivní obranné mechanismy podle článku 4 Washingtonské smlouvy a článku 42 Lisabonské smlouvy. Rusko by se tím dostalo do nevýhodné války na dvou frontách současně.

Místo přímého střetu s NATO Rusko intenzivně rozvíjí hybridní operace po celé Evropě. K těmto akcím patří kybernetická sabotáž, rušení signálu GPS, narušování vzdušného prostoru, útoky na zbrojní výrobce a logistické uzly či dezinformační kampaně před volbami. Severoatlantická aliance i Evropská unie zatím postrádají předem schválené protokoly pro rychlou reakci na tyto asymetrické hrozby.

K zamezení účinků ruské eskalace odborníci doporučují důslednější sledování zahraničních součástek v ruských zbraních a uvalování rychlých sankcí na jejich dodavatele. Důležitým krokem je také zahájení společné výroby nízkonákladových obranných systémů a prostředků elektronického boje přímo na ukrajinském území. Evropské státy zároveň potřebují definovat jasné postupy pro ochranu, přesměrování a rychlou obnovu logistických tras podporujících Ukrajinu.

Stalo se
Novinky
Donald Trump mluví během jednání s lídry Ruska a Číny. (19.11.2026)

Trump na setkání lídrů vyzval ke kontrole jaderných zbraní. Přimět k ní Čínu podle expertů nebude lehké

Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní. 

Novinky
Donald Trump a Si Ťin-pching

Trump jednal s lídry 81 minut. Od schůzky si nikdo z nich nic nesliboval

Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.

Novinky
Trump dorazil do Číny na summit APEC

Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, prohlásil po jednání Putin

Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.

Novinky
Ilustrační foto

Změny potvrzeny! V Německu se děje něco, co může mít vliv na Česko

Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.