Německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek zdůraznil hloubku a stabilitu vojenské spolupráce s Washingtonem. Učinil tak v reakci na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zvažuje stažení amerických jednotek z německého území. Merzova slova zazněla během návštěvy výcvikového centra obrněných jednotek Bundeswehru v severoněmeckém Munsteru, kde kancléř symbolicky sledoval cvičení z paluby obrněného vozidla Boxer.
Merz vyzdvihl, že němečtí vojáci pracují na klíčových místech v zemi bok po boku s americkými silami a dalšími spojenci z NATO. Spolupráci označil za partnerství prováděné „rameno vedle ramene“, které přináší oboustranný prospěch. Tímto prohlášením se snažil demonstrovat nezbytnost transatlantických vazeb v době, kdy vztahy mezi Berlínem a Washingtonem procházejí těžkou zkouškou.
Napětí mezi oběma lídry eskalovalo ve středu večer, kdy Donald Trump na své sociální síti Truth Social ostře zaútočil na Německo. Americký prezident neskrývá hněv nad neochotou Berlína aktivněji se zapojit do jím zahájené války proti Íránu. Trumpovi rovněž vadí Merzova otevřená kritika způsobu, jakým je vojenské tažení v Perském zálivu vedeno.
Trump ve svém příspěvku uvedl, že Spojené státy revidují počty svých vojáků v Německu a rozhodnutí o jejich případné redukci padne v krátké době. V současnosti Německo hostí přibližně 36 000 amerických vojáků. Klíčové základny, jako je Ramstein, slouží nejen k obraně Evropy, ale jsou také nezbytnými logistickými a velitelskými uzly pro americké operace na Blízkém východě, včetně aktuálního konfliktu s Íránem.
Kancléř Merz se v Munsteru vyhnul přímé konfrontaci s Trumpovými výroky a raději zvolil diplomatický tón zdůrazňující kontinuitu. Prohlásil, že ve všech bezpečnostních otázkách zůstává Německo v úzkém a důvěrném kontaktu se svými partnery, zejména s Washingtonem. Snažil se tak vyslat signál, že Berlín navzdory politickým rozporům považuje USA za svého nejdůležitějšího strategického spojence.
Současnou modernizaci Bundeswehru a zvyšování výdajů na obranu Merz interpretoval jako německý příspěvek k „obnovenému transatlantickému partnerství“. Tím nepřímo reagoval na dlouhodobou Trumpovu kritiku nízkých evropských rozpočtů na obranu. Německo se nyní snaží dokázat, že bere svou odpovědnost v rámci NATO vážně a hodlá naplňovat požadavky na posílení vojenských kapacit.
Strategický kompas Německa zůstává podle kancléře jasně nastaven na silné NATO, které považuje za ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Merz zdůraznil, že spolehlivé spojenectví s USA je pro něj osobně mimořádně důležité. Vyjádřil tak naději, že funkční vojenská spolupráce na operační úrovni převáží nad aktuálními politickými neshodami v Oválné pracovně.
Analytici však varují, že pokud Trump skutečně přistoupí k redukci vojsk, mohlo by to vážně narušit nejen obranyschopnost Evropy, ale i logistickou síť, kterou Spojené státy využívají pro své globální mise. Munster a další základny jsou živoucím důkazem provázanosti obou armád, kterou se nyní Merz snaží ochránit před geopolitickými otřesy vyvolanými válkou v Íránu a nepředvídatelnou diplomacií Bílého domu.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
