Německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek zdůraznil hloubku a stabilitu vojenské spolupráce s Washingtonem. Učinil tak v reakci na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zvažuje stažení amerických jednotek z německého území. Merzova slova zazněla během návštěvy výcvikového centra obrněných jednotek Bundeswehru v severoněmeckém Munsteru, kde kancléř symbolicky sledoval cvičení z paluby obrněného vozidla Boxer.
Merz vyzdvihl, že němečtí vojáci pracují na klíčových místech v zemi bok po boku s americkými silami a dalšími spojenci z NATO. Spolupráci označil za partnerství prováděné „rameno vedle ramene“, které přináší oboustranný prospěch. Tímto prohlášením se snažil demonstrovat nezbytnost transatlantických vazeb v době, kdy vztahy mezi Berlínem a Washingtonem procházejí těžkou zkouškou.
Napětí mezi oběma lídry eskalovalo ve středu večer, kdy Donald Trump na své sociální síti Truth Social ostře zaútočil na Německo. Americký prezident neskrývá hněv nad neochotou Berlína aktivněji se zapojit do jím zahájené války proti Íránu. Trumpovi rovněž vadí Merzova otevřená kritika způsobu, jakým je vojenské tažení v Perském zálivu vedeno.
Trump ve svém příspěvku uvedl, že Spojené státy revidují počty svých vojáků v Německu a rozhodnutí o jejich případné redukci padne v krátké době. V současnosti Německo hostí přibližně 36 000 amerických vojáků. Klíčové základny, jako je Ramstein, slouží nejen k obraně Evropy, ale jsou také nezbytnými logistickými a velitelskými uzly pro americké operace na Blízkém východě, včetně aktuálního konfliktu s Íránem.
Kancléř Merz se v Munsteru vyhnul přímé konfrontaci s Trumpovými výroky a raději zvolil diplomatický tón zdůrazňující kontinuitu. Prohlásil, že ve všech bezpečnostních otázkách zůstává Německo v úzkém a důvěrném kontaktu se svými partnery, zejména s Washingtonem. Snažil se tak vyslat signál, že Berlín navzdory politickým rozporům považuje USA za svého nejdůležitějšího strategického spojence.
Současnou modernizaci Bundeswehru a zvyšování výdajů na obranu Merz interpretoval jako německý příspěvek k „obnovenému transatlantickému partnerství“. Tím nepřímo reagoval na dlouhodobou Trumpovu kritiku nízkých evropských rozpočtů na obranu. Německo se nyní snaží dokázat, že bere svou odpovědnost v rámci NATO vážně a hodlá naplňovat požadavky na posílení vojenských kapacit.
Strategický kompas Německa zůstává podle kancléře jasně nastaven na silné NATO, které považuje za ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Merz zdůraznil, že spolehlivé spojenectví s USA je pro něj osobně mimořádně důležité. Vyjádřil tak naději, že funkční vojenská spolupráce na operační úrovni převáží nad aktuálními politickými neshodami v Oválné pracovně.
Analytici však varují, že pokud Trump skutečně přistoupí k redukci vojsk, mohlo by to vážně narušit nejen obranyschopnost Evropy, ale i logistickou síť, kterou Spojené státy využívají pro své globální mise. Munster a další základny jsou živoucím důkazem provázanosti obou armád, kterou se nyní Merz snaží ochránit před geopolitickými otřesy vyvolanými válkou v Íránu a nepředvídatelnou diplomacií Bílého domu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.