Rozhodnutí Donalda Trumpa znovu otevřít věznici Alcatraz je podle komentátora CNN Stephena Collinsona nejen nerealistickým návrhem, ale i dokonalým symbolem současné podoby jeho druhého prezidentského období. Jde o krok, který působí spíše jako politická scénografie než skutečný legislativní záměr – ale právě to jej činí výmluvným.
Trump plán oznámil během víkendu, přičemž v pondělí na tiskové konferenci připomněl, že Alcatraz kdysi držel „nejnásilnější zločince světa“. V očích kritiků však tento návrh slouží spíše k upevnění jeho image „silného muže“ než k řešení problémů v oblasti trestního práva. Alcatraz, který byl uzavřen v roce 1963, dnes slouží jako turistická atrakce a národní památka, a jeho obnova by si vyžádala stovky milionů dolarů, nehledě na bezpečnostní standardy či logistické výzvy.
Kromě toho se nápad jeví jako součást širšího narativu autoritářského stylu vládnutí, který Trump ve druhém období otevřeně prosazuje. V posledních týdnech například připustil, že si není jistý, zda musí dodržovat ústavu, a chystá vojenskou přehlídku na oslavu 250. výročí americké armády – přesně na své narozeniny.
Trumpovo gesto vyvolalo silnou reakci v Kalifornii. Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi, jejíž volební obvod zahrnuje San Francisco, návrh okamžitě odmítla jako absurdní: „Alcatraz je dnes národní park a velmi oblíbená turistická destinace. Prezidentův návrh není vážně míněný.“
Podle komentáře CNN by Trump mohl k uvěznění těch nejnebezpečnějších zločinců využít již existující federální věznici Supermax v Coloradu, místo toho však volí Alcatraz – symbol trestu a síly, který navíc zahanbuje progresivní San Francisco, město jím opakovaně kritizované.
Trump už dříve navrhoval přesunout některé nelegální migranty do věznice Guantánamo na Kubě. A ačkoliv se žádný z těchto plánů pravděpodobně neuskuteční, jejich hlavním účelem je především vyvolat reakci, odvést pozornost a upevnit svou značku nekompromisního lídra.
Celá inscenace navazuje na Trumpův oblíbený styl vládnutí prostřednictvím politického divadla. V prvním období jej ztělesňovalo například násilné vyklizení Lafayette Parku či návštěva s Kim Čong-unem v Severní Koreji. Nyní, v době rostoucích ekonomických obtíží – například kvůli americkým clům a stagnujícím jednáním s Čínou – slouží Alcatraz jako další příklad, jak se prezident snaží odvést pozornost a přitáhnout média.
Přestože se Alcatraz pravděpodobně nikdy neotevře, samotné oznámení návrhu již splnilo svůj účel – poskytlo Trumpovi další moment dominance ve veřejném prostoru. A jak připomíná Collinson, Trumpova politika není primárně o dobré správě země, ale o vytváření výjevů, které upevňují jeho kult osobnosti.
Friedrich Merz, lídr vítězného bloku CDU/CSU a hlavní favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování ve Spolkovém sněmu nakonec zvolen do čela vlády. Jeho jmenování přitom dopoledne narazilo na překvapivou překážku – v prvním kole hlasování Merz nezískal potřebnou většinu hlasů, když mu k dosažení tzv. kancléřské většiny chybělo šest hlasů.
Slovenský premiér Robert Fico odletí na oslavy konce druhé světové války do Moskvy jako jediný šéf vlády z Evropské unie. Jeho cesta vzbudila vlnu kritiky nejen na Slovensku, ale i v zahraničí. Polsko přelet slovenského speciálu nakonec povolilo, zároveň však vyslalo jasný vzkaz. Upozornil web Topky.
Při své první návštěvě Spojených států od vítězství ve volbách narazí nový kanadský premiér Mark Carney na studené přijetí. Prezident Donald Trump o jeho příjezdu podle vysokých představitelů Bílého domu hovoří jen jako o „běžné návštěvě dalšího světového lídra“. Žádné fanfáry, žádná zvláštní pozornost – pouze pracovní setkání bez velkých očekávání.
V Berlíně se dnes znovu rozhoduje o politickém osudu Friedricha Merze. Poté, co v prvním kole hlasování o potvrzení v úřadu spolkového kancléře neuspěl, se nyní připravuje na druhý pokus. Předseda CDU čelí bezprecedentní situaci: je prvním kancléřským kandidátem v poválečných dějinách Německa, kterého Bundestag v prvním kole nepodpořil.
Tento týden se za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple sejde 133 kardinálů, aby zvolili nástupce papeže Františka. Vatikán přitom spouští jeden z nejpřísněji střežených procesů na světě – konkláve, volbu, která je považována nejen za náboženský akt, ale i za ukázku absolutního utajení a izolace od vnějšího světa.
Česká televize je bez generálního ředitele. Radní v úterý na mimořádné schůzi rozhodli o odvolání Jana Součka z funkce. Souček byl přitom v čele veřejnoprávního média teprve od října 2023, kdy nahradil dlouholetého šéfa televize Petra Dvořáka.
Moskva zažila druhou noc po sobě vlnu ukrajinských útoků drony, kvůli kterým musela pozastavit provoz na čtyřech svých letištích. Útoky přicházejí jen krátce před plánovanou vojenskou přehlídkou ke Dni vítězství, které se má zúčastnit i čínský prezident Si Ťin-pching.
Rozhodnutí Donalda Trumpa znovu otevřít věznici Alcatraz je podle komentátora CNN Stephena Collinsona nejen nerealistickým návrhem, ale i dokonalým symbolem současné podoby jeho druhého prezidentského období. Jde o krok, který působí spíše jako politická scénografie než skutečný legislativní záměr – ale právě to jej činí výmluvným.
Friedrich Merz, lídr konzervativní unie CDU/CSU a hlavní kandidát na post spolkového kancléře, nedokázal v pondělí získat potřebný počet hlasů v prvním kole hlasování Spolkového sněmu. I když jeho koalice s SPD má v parlamentu většinu, Merzovi chybělo šest hlasů k dosažení absolutní většiny – což znamená historicky první neúspěšný pokus o volbu kancléře v dějinách Spolkové republiky.
Ukrajinská ambasáda na Slovensku ostře odsoudila výroky slovenského premiéra Roberta Fica, který zkritizoval varování prezidenta Volodymyra Zelenského ohledně možných ruských provokací během oslav Dne vítězství 9. května v Moskvě. Tato diplomatická přestřelka přichází v době, kdy se Fico chystá zúčastnit oslav v ruské metropoli – jako jeden z mála evropských lídrů, kteří v době pokračující ruské agrese proti Ukrajině do Moskvy zamíří.
Inflace v Česku byla v dubnu nejnižší za více než sedm let, meziročně 1,8 procenta, takže se poprvé za sedm let ocitá pod cílovou hodnotou České národní banky. Naposledy byla v meziročním vyjádření nižší než letos v dubnu v březnu 2018. Analytici přitom nyní v dubnu očekávali inflaci mírně nad dvěma procenty. Klíčovým hybatelem jejího stažení pod hladinu dvou procent je přitom americký prezident Donald Trump, jak si ukážeme.
Podle nového průzkumu veřejného mínění YouGov, zveřejněného před 80. výročím konce druhé světové války v Evropě, značná část obyvatel Spojených států a západní Evropy věří, že v příštích pěti až deseti letech může dojít k vypuknutí třetí světové války. Za nejpravděpodobnější příčinu označují narůstající napětí s Ruskem.
