Rozhodnutí Donalda Trumpa znovu otevřít věznici Alcatraz je podle komentátora CNN Stephena Collinsona nejen nerealistickým návrhem, ale i dokonalým symbolem současné podoby jeho druhého prezidentského období. Jde o krok, který působí spíše jako politická scénografie než skutečný legislativní záměr – ale právě to jej činí výmluvným.
Trump plán oznámil během víkendu, přičemž v pondělí na tiskové konferenci připomněl, že Alcatraz kdysi držel „nejnásilnější zločince světa“. V očích kritiků však tento návrh slouží spíše k upevnění jeho image „silného muže“ než k řešení problémů v oblasti trestního práva. Alcatraz, který byl uzavřen v roce 1963, dnes slouží jako turistická atrakce a národní památka, a jeho obnova by si vyžádala stovky milionů dolarů, nehledě na bezpečnostní standardy či logistické výzvy.
Kromě toho se nápad jeví jako součást širšího narativu autoritářského stylu vládnutí, který Trump ve druhém období otevřeně prosazuje. V posledních týdnech například připustil, že si není jistý, zda musí dodržovat ústavu, a chystá vojenskou přehlídku na oslavu 250. výročí americké armády – přesně na své narozeniny.
Trumpovo gesto vyvolalo silnou reakci v Kalifornii. Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi, jejíž volební obvod zahrnuje San Francisco, návrh okamžitě odmítla jako absurdní: „Alcatraz je dnes národní park a velmi oblíbená turistická destinace. Prezidentův návrh není vážně míněný.“
Podle komentáře CNN by Trump mohl k uvěznění těch nejnebezpečnějších zločinců využít již existující federální věznici Supermax v Coloradu, místo toho však volí Alcatraz – symbol trestu a síly, který navíc zahanbuje progresivní San Francisco, město jím opakovaně kritizované.
Trump už dříve navrhoval přesunout některé nelegální migranty do věznice Guantánamo na Kubě. A ačkoliv se žádný z těchto plánů pravděpodobně neuskuteční, jejich hlavním účelem je především vyvolat reakci, odvést pozornost a upevnit svou značku nekompromisního lídra.
Celá inscenace navazuje na Trumpův oblíbený styl vládnutí prostřednictvím politického divadla. V prvním období jej ztělesňovalo například násilné vyklizení Lafayette Parku či návštěva s Kim Čong-unem v Severní Koreji. Nyní, v době rostoucích ekonomických obtíží – například kvůli americkým clům a stagnujícím jednáním s Čínou – slouží Alcatraz jako další příklad, jak se prezident snaží odvést pozornost a přitáhnout média.
Přestože se Alcatraz pravděpodobně nikdy neotevře, samotné oznámení návrhu již splnilo svůj účel – poskytlo Trumpovi další moment dominance ve veřejném prostoru. A jak připomíná Collinson, Trumpova politika není primárně o dobré správě země, ale o vytváření výjevů, které upevňují jeho kult osobnosti.
Americké zpravodajské služby varují, že cíle Vladimira Putina na Ukrajině zůstávají i na konci roku 2025 neměnné. Podle tajných zpráv, které mají k dispozici vysoce postavení činitelé ve Washingtonu, ruský prezident stále usiluje o ovládnutí celé země a obnovu vlivu nad částmi Evropy, které kdysi patřily k sovětskému bloku. Tyto informace jsou v přímém rozporu s tvrzeními týmu Donalda Trumpa, který věří, že se podaří brzy vyjednat mír a že Putin je ochoten konflikt ukončit.
Elon Musk se stal prvním člověkem v historii, jehož čisté jmění pokořilo hranici 700 miliard dolarů. Podle žebříčku miliardářů časopisu Forbes dosáhla hodnota jeho majetku v pátek večer astronomických 749 miliard dolarů (v přepočtu přibližně 15,6 bilionu korun).
Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Prezident Donald Trump představil plány na uspořádání „Patriot Games“, atletické soutěže pro mládež, která se stane součástí velkolepých oslav 250. výročí vzniku Spojených států. Tato čtyřdenní akce se uskuteční příští podzim a zúčastní se jí nejlepší středoškolští sportovci z každého státu i amerického teritoria.
Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.
Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.
