Rozhodnutí Donalda Trumpa znovu otevřít věznici Alcatraz je podle komentátora CNN Stephena Collinsona nejen nerealistickým návrhem, ale i dokonalým symbolem současné podoby jeho druhého prezidentského období. Jde o krok, který působí spíše jako politická scénografie než skutečný legislativní záměr – ale právě to jej činí výmluvným.
Trump plán oznámil během víkendu, přičemž v pondělí na tiskové konferenci připomněl, že Alcatraz kdysi držel „nejnásilnější zločince světa“. V očích kritiků však tento návrh slouží spíše k upevnění jeho image „silného muže“ než k řešení problémů v oblasti trestního práva. Alcatraz, který byl uzavřen v roce 1963, dnes slouží jako turistická atrakce a národní památka, a jeho obnova by si vyžádala stovky milionů dolarů, nehledě na bezpečnostní standardy či logistické výzvy.
Kromě toho se nápad jeví jako součást širšího narativu autoritářského stylu vládnutí, který Trump ve druhém období otevřeně prosazuje. V posledních týdnech například připustil, že si není jistý, zda musí dodržovat ústavu, a chystá vojenskou přehlídku na oslavu 250. výročí americké armády – přesně na své narozeniny.
Trumpovo gesto vyvolalo silnou reakci v Kalifornii. Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi, jejíž volební obvod zahrnuje San Francisco, návrh okamžitě odmítla jako absurdní: „Alcatraz je dnes národní park a velmi oblíbená turistická destinace. Prezidentův návrh není vážně míněný.“
Podle komentáře CNN by Trump mohl k uvěznění těch nejnebezpečnějších zločinců využít již existující federální věznici Supermax v Coloradu, místo toho však volí Alcatraz – symbol trestu a síly, který navíc zahanbuje progresivní San Francisco, město jím opakovaně kritizované.
Trump už dříve navrhoval přesunout některé nelegální migranty do věznice Guantánamo na Kubě. A ačkoliv se žádný z těchto plánů pravděpodobně neuskuteční, jejich hlavním účelem je především vyvolat reakci, odvést pozornost a upevnit svou značku nekompromisního lídra.
Celá inscenace navazuje na Trumpův oblíbený styl vládnutí prostřednictvím politického divadla. V prvním období jej ztělesňovalo například násilné vyklizení Lafayette Parku či návštěva s Kim Čong-unem v Severní Koreji. Nyní, v době rostoucích ekonomických obtíží – například kvůli americkým clům a stagnujícím jednáním s Čínou – slouží Alcatraz jako další příklad, jak se prezident snaží odvést pozornost a přitáhnout média.
Přestože se Alcatraz pravděpodobně nikdy neotevře, samotné oznámení návrhu již splnilo svůj účel – poskytlo Trumpovi další moment dominance ve veřejném prostoru. A jak připomíná Collinson, Trumpova politika není primárně o dobré správě země, ale o vytváření výjevů, které upevňují jeho kult osobnosti.
Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let výrazně oteplila – ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za dekádu. Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o 1 stupeň. Unikátní studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří spolupracovali s podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy, potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu a upozorňuje na možné dopady na kvalitu vody, výskyt sinic i hospodaření v nádržích.
Spojené státy americké oplakávají úmrtí jedinečného muže, který jednou provždy změnil televizní trh. Ted Turner stál u zrodu zpravodajských stanic, když v 80. letech založil CNN, která dnes oznámila jeho úmrtí. Turnerovi bylo 87 let.
Britská monarchie si na úvod května schovala jednu radostnou novinku pro poddané. Lidé si mohou těšit na dalšího člena královské rodiny. Těhotenství na začátku týdne oznámila princezna Eugenie, jedna z dcer bývalého prince Andrewa. Mladší z dvojice sester bude mít již třetího potomka.
Nebezpečí bouřek je větší, než se původně předpokládalo. Meteorologové ve středu odpoledne varovali před bouřkami, které až do půlnoci hrozí v Čechách.
Americké ministerstvo zahraničí zrušilo turistická víza více než polovině členů správní rady předního kostarického deníku La Nación. Tento krok přichází v době, kdy list čelí dlouhodobé kritice ze strany kostarického prezidenta Rodriga Chavese, který je blízkým spojencem Donalda Trumpa. Redakce deníku označila postup Washingtonu za nepřímý útok na svobodu tisku a bezprecedentní zásah do nezávislých médií.
Luxusní výletní loď MV Hondius, která měla svým pasažérům zprostředkovat životní zážitek při plavbě Atlantikem, se proměnila v izolované vězení na otevřeném moři. Na palubě plavidla, které je v současnosti zakotveno nedaleko Kapverdských ostrovů, propukla nákaza hantavirem. Tato vzácná, ale velmi závažná choroba, kterou obvykle přenášejí hlodavci, si mezi cestujícími vyžádala již tři oběti a u dalších osob existuje podezření na infekci.
Spojené státy v současnosti produkují takové množství ropy, že denně vyvážejí miliony barelů do zahraničí. Tato surovina získala na globálním trhu mimořádnou hodnotu poté, co konflikt na Blízkém východě zablokoval v Perském zálivu téměř miliardu barelů. Asijské a evropské země se nyní snaží nahradit výpadky způsobené uzavřením Hormuzského průlivu, což prudce zvýšilo poptávku po americkém exportu.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že válka s Íránem skončí a Hormuzský průliv se zcela otevře všem stranám. Podmínkou je ovšem to, aby Teherán přistoupil na navrženou dohodu o příměří. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social uvedl, že v případě souhlasu Íránu skončí operace Epic Fury i dosavadní blokáda strategické vodní cesty.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře odsoudil Rusko za vlnu nočních útoků, které zasáhly energetickou infrastrukturu země jen den poté, co Moskva oznámila jednostranný plán na krátkodobé příměří. Zelenskyj v této souvislosti obvinil Vladimira Putina z „naprostého cynismu“, jelikož k úderům došlo ve chvíli, kdy Kreml navrhoval klid zbraní u příležitosti výročí konce druhé světové války.
Plánované připlutí výletního plavidla MV Hondius vyvolalo na Kanárských ostrovech vlnu odporu, která rychle přerostla v diplomatickou roztržku. Loď, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus, se stala středobodem sporu mezi regionálními lídry a madridskou vládou. Místní kabinet pod vedením Fernanda Clavija striktně odmítá, aby loď v nejbližší době v jejich přístavech zakotvila.
Mexiko City se potýká s dramatickým poklesem půdy, který je nyní tak rychlý, že jej lze zřetelně pozorovat z vesmíru. Data z výkonného radarového systému NASA odhalují, že se tato metropole propadá rychlostí přesahující 1,2 centimetru za měsíc. To z mexického hlavního města činí jedno z nejrychleji klesajících sídel na planetě.
Projekt výstavby nového sálu v Bílém domě, který prosazuje prezident Donald Trump, se začíná měnit v politický problém. Prezident měsíce kritizoval končícího šéfa Federálního rezervního systému Jeroma Powella za to, že náklady na renovaci sídla banky vzrostly o třicet procent. Sám Trump se však nyní potýká s mnohem výraznějším procentuálním nárůstem ceny u svého vlastního projektu.
