Rozhodnutí Donalda Trumpa znovu otevřít věznici Alcatraz je podle komentátora CNN Stephena Collinsona nejen nerealistickým návrhem, ale i dokonalým symbolem současné podoby jeho druhého prezidentského období. Jde o krok, který působí spíše jako politická scénografie než skutečný legislativní záměr – ale právě to jej činí výmluvným.
Trump plán oznámil během víkendu, přičemž v pondělí na tiskové konferenci připomněl, že Alcatraz kdysi držel „nejnásilnější zločince světa“. V očích kritiků však tento návrh slouží spíše k upevnění jeho image „silného muže“ než k řešení problémů v oblasti trestního práva. Alcatraz, který byl uzavřen v roce 1963, dnes slouží jako turistická atrakce a národní památka, a jeho obnova by si vyžádala stovky milionů dolarů, nehledě na bezpečnostní standardy či logistické výzvy.
Kromě toho se nápad jeví jako součást širšího narativu autoritářského stylu vládnutí, který Trump ve druhém období otevřeně prosazuje. V posledních týdnech například připustil, že si není jistý, zda musí dodržovat ústavu, a chystá vojenskou přehlídku na oslavu 250. výročí americké armády – přesně na své narozeniny.
Trumpovo gesto vyvolalo silnou reakci v Kalifornii. Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi, jejíž volební obvod zahrnuje San Francisco, návrh okamžitě odmítla jako absurdní: „Alcatraz je dnes národní park a velmi oblíbená turistická destinace. Prezidentův návrh není vážně míněný.“
Podle komentáře CNN by Trump mohl k uvěznění těch nejnebezpečnějších zločinců využít již existující federální věznici Supermax v Coloradu, místo toho však volí Alcatraz – symbol trestu a síly, který navíc zahanbuje progresivní San Francisco, město jím opakovaně kritizované.
Trump už dříve navrhoval přesunout některé nelegální migranty do věznice Guantánamo na Kubě. A ačkoliv se žádný z těchto plánů pravděpodobně neuskuteční, jejich hlavním účelem je především vyvolat reakci, odvést pozornost a upevnit svou značku nekompromisního lídra.
Celá inscenace navazuje na Trumpův oblíbený styl vládnutí prostřednictvím politického divadla. V prvním období jej ztělesňovalo například násilné vyklizení Lafayette Parku či návštěva s Kim Čong-unem v Severní Koreji. Nyní, v době rostoucích ekonomických obtíží – například kvůli americkým clům a stagnujícím jednáním s Čínou – slouží Alcatraz jako další příklad, jak se prezident snaží odvést pozornost a přitáhnout média.
Přestože se Alcatraz pravděpodobně nikdy neotevře, samotné oznámení návrhu již splnilo svůj účel – poskytlo Trumpovi další moment dominance ve veřejném prostoru. A jak připomíná Collinson, Trumpova politika není primárně o dobré správě země, ale o vytváření výjevů, které upevňují jeho kult osobnosti.
Palestinci v Pásmu Gazy prožívají chvíle strachu a nejistoty. Izraelská armáda totiž oznámila, že se připravuje na přesun milionu lidí z města Gaza. Toto oznámení přišlo jen několik dní poté, co Izrael oznámil záměr zahájit novou ofenzivu, aby získal kontrolu nad největším městským centrem na tomto území.
V ukrajinském hlavním městě Kyjevě roste napětí před pondělním setkáním v Bílém domě, jehož cílem je ukončení války s Ruskem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými lídry z Velké Británie, Německa, Francie, Finska a Itálie. Účast potvrdil i generální tajemník NATO a předsedkyně Evropské komise.
Skupina evropských lídrů, takzvaná Koalice ochotných, se sešla na virtuálním jednání, aby projednala podporu Ukrajiny. Závěry schůzky ukazují silnou shodu na tom, že je potřeba nadále podporovat Ukrajinu.
Americký vyslanec Steve Witkoff oznámil, že během pátečního setkání s Donaldem Trumpem v Bílém domě souhlasil ruský prezident Vladimir Putin s tím, že Ukrajina získá bezpečnostní záruky od Spojených států. Toto ujednání má být součástí budoucí mírové dohody a podle Witkoffa se jedná o průlomový krok.
Právě v tuto chvíli probíhá virtuální summit lídrů zemí NATO a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který uspořádal francouzský prezident Emmanuel Macron. Cílem schůzky, které se zúčastnili i německý kancléř Friedrich Merz a britský premiér Keir Starmer, je připravit se na pondělní jednání s Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Velká Británie je proslulá častými dešti a zelenou krajinou. Přesto se nyní potýká s nedostatkem vody. Anglické vodní nádrže jsou na nejnižší úrovni za posledních deset let. Aby se situace zlepšila, jsou potřeba měsíce dešťů. Vláda podle The Guardian dokonce vyhlásila "celonárodně významný" nedostatek vody, což znamená, že celá země čelí riziku, že jí dojde voda.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí na vlastní žádost setká s Donaldem Trumpem v Bílém domě. Ke schůzce se ale podle serveru The Guardian připojí i další evropští lídři.
Hurikán Erin, první hurikán v Atlantiku v letošní sezóně, se velmi rychle vyvinul v nebezpečnou bouři. Jde o jev, který je v posledních letech kvůli oteplování planety stále častější. Erin se na chvíli stal vzácným extrémním hurikánem páté kategorie, než v neděli zeslábl na třetí kategorii, přičemž se jeho systém zvětšil, píše CNN.
Donald Trump osobně předal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi dopis od první dámy Melanie Trumpové. Jeho tématem je situace dětí, které uvízly uprostřed války na Ukrajině a v Rusku. Podle Bílého domu se v dopise píše o únosech dětí, které se odehrály po invazi v roce 2022.
Analýza summitu na Aljašce serveru CNN ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin dosáhl všeho, v co mohl doufat, zatímco americký prezident Donald Trump získal jen velmi málo. Otázkou nyní je, zda se Trumpovi podařilo dosáhnout alespoň nějakých mírných zisků nebo položit základy pro budoucí bezpečnost Ukrajiny, pokud dojde k mírové dohodě s Ruskem.
Americký server Axios s odvoláním na dva informované zdroje uvádí, že prezident Donald Trump se v blízké době pokusí zorganizovat setkání tří hlav států. Na summitu s Putinem, který se má konat už příští pátek, by se měl zúčastnit jak Trump, tak i Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj.
Slovenská opozice se pustila do premiéra Roberta Fica, protože podle ní nezasáhl, když byla v Srbsku napadena skupina Slováků. Incident se odehrál v srbském městě Bački Petrovac, kde žije největší slovenská menšina.
