Rozhodnutí Donalda Trumpa znovu otevřít věznici Alcatraz je podle komentátora CNN Stephena Collinsona nejen nerealistickým návrhem, ale i dokonalým symbolem současné podoby jeho druhého prezidentského období. Jde o krok, který působí spíše jako politická scénografie než skutečný legislativní záměr – ale právě to jej činí výmluvným.
Trump plán oznámil během víkendu, přičemž v pondělí na tiskové konferenci připomněl, že Alcatraz kdysi držel „nejnásilnější zločince světa“. V očích kritiků však tento návrh slouží spíše k upevnění jeho image „silného muže“ než k řešení problémů v oblasti trestního práva. Alcatraz, který byl uzavřen v roce 1963, dnes slouží jako turistická atrakce a národní památka, a jeho obnova by si vyžádala stovky milionů dolarů, nehledě na bezpečnostní standardy či logistické výzvy.
Kromě toho se nápad jeví jako součást širšího narativu autoritářského stylu vládnutí, který Trump ve druhém období otevřeně prosazuje. V posledních týdnech například připustil, že si není jistý, zda musí dodržovat ústavu, a chystá vojenskou přehlídku na oslavu 250. výročí americké armády – přesně na své narozeniny.
Trumpovo gesto vyvolalo silnou reakci v Kalifornii. Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi, jejíž volební obvod zahrnuje San Francisco, návrh okamžitě odmítla jako absurdní: „Alcatraz je dnes národní park a velmi oblíbená turistická destinace. Prezidentův návrh není vážně míněný.“
Podle komentáře CNN by Trump mohl k uvěznění těch nejnebezpečnějších zločinců využít již existující federální věznici Supermax v Coloradu, místo toho však volí Alcatraz – symbol trestu a síly, který navíc zahanbuje progresivní San Francisco, město jím opakovaně kritizované.
Trump už dříve navrhoval přesunout některé nelegální migranty do věznice Guantánamo na Kubě. A ačkoliv se žádný z těchto plánů pravděpodobně neuskuteční, jejich hlavním účelem je především vyvolat reakci, odvést pozornost a upevnit svou značku nekompromisního lídra.
Celá inscenace navazuje na Trumpův oblíbený styl vládnutí prostřednictvím politického divadla. V prvním období jej ztělesňovalo například násilné vyklizení Lafayette Parku či návštěva s Kim Čong-unem v Severní Koreji. Nyní, v době rostoucích ekonomických obtíží – například kvůli americkým clům a stagnujícím jednáním s Čínou – slouží Alcatraz jako další příklad, jak se prezident snaží odvést pozornost a přitáhnout média.
Přestože se Alcatraz pravděpodobně nikdy neotevře, samotné oznámení návrhu již splnilo svůj účel – poskytlo Trumpovi další moment dominance ve veřejném prostoru. A jak připomíná Collinson, Trumpova politika není primárně o dobré správě země, ale o vytváření výjevů, které upevňují jeho kult osobnosti.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
