Napětí v ulicích amerických měst opět eskaluje. V Los Angeles, které se stalo epicentrem protestů proti masovým deportacím iniciovaným administrativou prezidenta Donalda Trumpa, došlo k dalším incidentům – tentokrát s přímým zásahem proti novinářům. Australská reportérka Lauren Tomasi byla během živého vstupu zasažena gumovým projektilem do nohy. Podle svědků ji policista zaměřil záměrně. Britský fotožurnalista Nick Stern musel být po podobném útoku operován.
Prezident Trump označil poklidné protesty proti raziím imigračních agentů (ICE) ve čtvrti Paramount za „formu vzpoury proti autoritě vlády USA“ a okamžitě povolal do ulic Národní gardu. Zpravodajka Emma Shortis upozorňuje, že Trump dlouhodobě spekuluje o použití síly proti svým odpůrcům – již během prvního funkčního období měl údajně prohlásit: „Nemůžete je prostě postřelit? Třeba do nohy?“
Jeho rétorika je podle The Conversation stále extrémnější – během poslední kampaně slíbil „vymýtit komunisty, marxisty, fašisty a levicové radikály“, které označil za „škodnou“ ve společnosti. I renomovaný deník The Washington Post přirovnal jeho jazyk k fašistickým projevům Mussoliniho nebo Hitlera.
Protesty se zaměřují na činnost ICE agentů, kteří – maskovaní a bez zřetelného označení – zatýkají náhodně i americké občany, často před zraky dětí. Ti, kdo se postaví na odpor, čelí represím. Podle autorky je v pozadí snaha Trumpovy administrativy vyvolat krizi tam, kde žádná není – ve městě s deseti miliony obyvatel protestují stovky, možná tisíce lidí.
White House mezitím situaci dále eskaluje. Klíčový poradce prezidenta Stephen Miller – považovaný za architekta deportační politiky – označil demonstrace za „povstání proti zákonům a svrchovanosti USA“. Prezident Trump je pak popsal jako „násilné, povstalecké davy“.
Prezidentské memorandum o nasazení gardy nezmiňuje konkrétní města, čímž si Trumpova administrativa zřejmě ponechává prostor pro další vojenské zásahy i jinde. Podle odborníků se tak otevírá cesta k aktivaci tzv. Insurrection Act – zákona, který prezidentovi umožňuje vyslat armádu proti „vnitřnímu nepříteli“.
Co je znepokojivější: nasazení gardy proběhlo i bez souhlasu demokraticky zvoleného guvernéra Kalifornie, což je v americké historii mimořádně vzácné a potenciálně protiústavní.
Podle Shortisové nejde jen o reakci na protesty – Trump systematicky oslabuje demokratické instituce. Útočí na nezávislá média, která označuje za „fake news“, cíleně zastrašuje novináře a aktuálně míří i na univerzity jako Harvard či Columbia. Zpochybňuje také rozhodování soudů a ořezává jejich pravomoci.
Trumpova vláda dále útočí na práva menšin – omezila reprodukční svobody, zasahuje proti transgender komunitě a podniká kroky ke zrušení Zákona o občanských právech z 60. let.
Když byl prezident v noci dotázán, jaká je hranice pro nasazení mariňáků proti demonstrantům, odpověděl lakonicky: „Hranice je to, co si myslím já.“
Komentátor New York Times Jamelle Bouie v nedávném textu napsal, že současný stav je selháním nejen politických stran či právního systému, ale i americké ústavy jakožto ochrany proti autoritářství.
Zatímco se Los Angeles dusí v slzotvorném plynu, Spojené státy čelí zásadní otázce: Je jejich demokracie ještě schopná bránit se vůči prezidentovi, který odmítá její pravidla?
Jak shrnuje Shortisová: „Musíme vnímat situaci v Los Angeles v širším kontextu – jako důkaz, že hrozba, kterou Trump představuje pro demokracii, je skutečná. A násilná.“
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
