Napětí v ulicích amerických měst opět eskaluje. V Los Angeles, které se stalo epicentrem protestů proti masovým deportacím iniciovaným administrativou prezidenta Donalda Trumpa, došlo k dalším incidentům – tentokrát s přímým zásahem proti novinářům. Australská reportérka Lauren Tomasi byla během živého vstupu zasažena gumovým projektilem do nohy. Podle svědků ji policista zaměřil záměrně. Britský fotožurnalista Nick Stern musel být po podobném útoku operován.
Prezident Trump označil poklidné protesty proti raziím imigračních agentů (ICE) ve čtvrti Paramount za „formu vzpoury proti autoritě vlády USA“ a okamžitě povolal do ulic Národní gardu. Zpravodajka Emma Shortis upozorňuje, že Trump dlouhodobě spekuluje o použití síly proti svým odpůrcům – již během prvního funkčního období měl údajně prohlásit: „Nemůžete je prostě postřelit? Třeba do nohy?“
Jeho rétorika je podle The Conversation stále extrémnější – během poslední kampaně slíbil „vymýtit komunisty, marxisty, fašisty a levicové radikály“, které označil za „škodnou“ ve společnosti. I renomovaný deník The Washington Post přirovnal jeho jazyk k fašistickým projevům Mussoliniho nebo Hitlera.
Protesty se zaměřují na činnost ICE agentů, kteří – maskovaní a bez zřetelného označení – zatýkají náhodně i americké občany, často před zraky dětí. Ti, kdo se postaví na odpor, čelí represím. Podle autorky je v pozadí snaha Trumpovy administrativy vyvolat krizi tam, kde žádná není – ve městě s deseti miliony obyvatel protestují stovky, možná tisíce lidí.
White House mezitím situaci dále eskaluje. Klíčový poradce prezidenta Stephen Miller – považovaný za architekta deportační politiky – označil demonstrace za „povstání proti zákonům a svrchovanosti USA“. Prezident Trump je pak popsal jako „násilné, povstalecké davy“.
Prezidentské memorandum o nasazení gardy nezmiňuje konkrétní města, čímž si Trumpova administrativa zřejmě ponechává prostor pro další vojenské zásahy i jinde. Podle odborníků se tak otevírá cesta k aktivaci tzv. Insurrection Act – zákona, který prezidentovi umožňuje vyslat armádu proti „vnitřnímu nepříteli“.
Co je znepokojivější: nasazení gardy proběhlo i bez souhlasu demokraticky zvoleného guvernéra Kalifornie, což je v americké historii mimořádně vzácné a potenciálně protiústavní.
Podle Shortisové nejde jen o reakci na protesty – Trump systematicky oslabuje demokratické instituce. Útočí na nezávislá média, která označuje za „fake news“, cíleně zastrašuje novináře a aktuálně míří i na univerzity jako Harvard či Columbia. Zpochybňuje také rozhodování soudů a ořezává jejich pravomoci.
Trumpova vláda dále útočí na práva menšin – omezila reprodukční svobody, zasahuje proti transgender komunitě a podniká kroky ke zrušení Zákona o občanských právech z 60. let.
Když byl prezident v noci dotázán, jaká je hranice pro nasazení mariňáků proti demonstrantům, odpověděl lakonicky: „Hranice je to, co si myslím já.“
Komentátor New York Times Jamelle Bouie v nedávném textu napsal, že současný stav je selháním nejen politických stran či právního systému, ale i americké ústavy jakožto ochrany proti autoritářství.
Zatímco se Los Angeles dusí v slzotvorném plynu, Spojené státy čelí zásadní otázce: Je jejich demokracie ještě schopná bránit se vůči prezidentovi, který odmítá její pravidla?
Jak shrnuje Shortisová: „Musíme vnímat situaci v Los Angeles v širším kontextu – jako důkaz, že hrozba, kterou Trump představuje pro demokracii, je skutečná. A násilná.“
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.
