Napětí v ulicích amerických měst opět eskaluje. V Los Angeles, které se stalo epicentrem protestů proti masovým deportacím iniciovaným administrativou prezidenta Donalda Trumpa, došlo k dalším incidentům – tentokrát s přímým zásahem proti novinářům. Australská reportérka Lauren Tomasi byla během živého vstupu zasažena gumovým projektilem do nohy. Podle svědků ji policista zaměřil záměrně. Britský fotožurnalista Nick Stern musel být po podobném útoku operován.
Prezident Trump označil poklidné protesty proti raziím imigračních agentů (ICE) ve čtvrti Paramount za „formu vzpoury proti autoritě vlády USA“ a okamžitě povolal do ulic Národní gardu. Zpravodajka Emma Shortis upozorňuje, že Trump dlouhodobě spekuluje o použití síly proti svým odpůrcům – již během prvního funkčního období měl údajně prohlásit: „Nemůžete je prostě postřelit? Třeba do nohy?“
Jeho rétorika je podle The Conversation stále extrémnější – během poslední kampaně slíbil „vymýtit komunisty, marxisty, fašisty a levicové radikály“, které označil za „škodnou“ ve společnosti. I renomovaný deník The Washington Post přirovnal jeho jazyk k fašistickým projevům Mussoliniho nebo Hitlera.
Protesty se zaměřují na činnost ICE agentů, kteří – maskovaní a bez zřetelného označení – zatýkají náhodně i americké občany, často před zraky dětí. Ti, kdo se postaví na odpor, čelí represím. Podle autorky je v pozadí snaha Trumpovy administrativy vyvolat krizi tam, kde žádná není – ve městě s deseti miliony obyvatel protestují stovky, možná tisíce lidí.
White House mezitím situaci dále eskaluje. Klíčový poradce prezidenta Stephen Miller – považovaný za architekta deportační politiky – označil demonstrace za „povstání proti zákonům a svrchovanosti USA“. Prezident Trump je pak popsal jako „násilné, povstalecké davy“.
Prezidentské memorandum o nasazení gardy nezmiňuje konkrétní města, čímž si Trumpova administrativa zřejmě ponechává prostor pro další vojenské zásahy i jinde. Podle odborníků se tak otevírá cesta k aktivaci tzv. Insurrection Act – zákona, který prezidentovi umožňuje vyslat armádu proti „vnitřnímu nepříteli“.
Co je znepokojivější: nasazení gardy proběhlo i bez souhlasu demokraticky zvoleného guvernéra Kalifornie, což je v americké historii mimořádně vzácné a potenciálně protiústavní.
Podle Shortisové nejde jen o reakci na protesty – Trump systematicky oslabuje demokratické instituce. Útočí na nezávislá média, která označuje za „fake news“, cíleně zastrašuje novináře a aktuálně míří i na univerzity jako Harvard či Columbia. Zpochybňuje také rozhodování soudů a ořezává jejich pravomoci.
Trumpova vláda dále útočí na práva menšin – omezila reprodukční svobody, zasahuje proti transgender komunitě a podniká kroky ke zrušení Zákona o občanských právech z 60. let.
Když byl prezident v noci dotázán, jaká je hranice pro nasazení mariňáků proti demonstrantům, odpověděl lakonicky: „Hranice je to, co si myslím já.“
Komentátor New York Times Jamelle Bouie v nedávném textu napsal, že současný stav je selháním nejen politických stran či právního systému, ale i americké ústavy jakožto ochrany proti autoritářství.
Zatímco se Los Angeles dusí v slzotvorném plynu, Spojené státy čelí zásadní otázce: Je jejich demokracie ještě schopná bránit se vůči prezidentovi, který odmítá její pravidla?
Jak shrnuje Shortisová: „Musíme vnímat situaci v Los Angeles v širším kontextu – jako důkaz, že hrozba, kterou Trump představuje pro demokracii, je skutečná. A násilná.“
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
