Napětí v ulicích amerických měst opět eskaluje. V Los Angeles, které se stalo epicentrem protestů proti masovým deportacím iniciovaným administrativou prezidenta Donalda Trumpa, došlo k dalším incidentům – tentokrát s přímým zásahem proti novinářům. Australská reportérka Lauren Tomasi byla během živého vstupu zasažena gumovým projektilem do nohy. Podle svědků ji policista zaměřil záměrně. Britský fotožurnalista Nick Stern musel být po podobném útoku operován.
Prezident Trump označil poklidné protesty proti raziím imigračních agentů (ICE) ve čtvrti Paramount za „formu vzpoury proti autoritě vlády USA“ a okamžitě povolal do ulic Národní gardu. Zpravodajka Emma Shortis upozorňuje, že Trump dlouhodobě spekuluje o použití síly proti svým odpůrcům – již během prvního funkčního období měl údajně prohlásit: „Nemůžete je prostě postřelit? Třeba do nohy?“
Jeho rétorika je podle The Conversation stále extrémnější – během poslední kampaně slíbil „vymýtit komunisty, marxisty, fašisty a levicové radikály“, které označil za „škodnou“ ve společnosti. I renomovaný deník The Washington Post přirovnal jeho jazyk k fašistickým projevům Mussoliniho nebo Hitlera.
Protesty se zaměřují na činnost ICE agentů, kteří – maskovaní a bez zřetelného označení – zatýkají náhodně i americké občany, často před zraky dětí. Ti, kdo se postaví na odpor, čelí represím. Podle autorky je v pozadí snaha Trumpovy administrativy vyvolat krizi tam, kde žádná není – ve městě s deseti miliony obyvatel protestují stovky, možná tisíce lidí.
White House mezitím situaci dále eskaluje. Klíčový poradce prezidenta Stephen Miller – považovaný za architekta deportační politiky – označil demonstrace za „povstání proti zákonům a svrchovanosti USA“. Prezident Trump je pak popsal jako „násilné, povstalecké davy“.
Prezidentské memorandum o nasazení gardy nezmiňuje konkrétní města, čímž si Trumpova administrativa zřejmě ponechává prostor pro další vojenské zásahy i jinde. Podle odborníků se tak otevírá cesta k aktivaci tzv. Insurrection Act – zákona, který prezidentovi umožňuje vyslat armádu proti „vnitřnímu nepříteli“.
Co je znepokojivější: nasazení gardy proběhlo i bez souhlasu demokraticky zvoleného guvernéra Kalifornie, což je v americké historii mimořádně vzácné a potenciálně protiústavní.
Podle Shortisové nejde jen o reakci na protesty – Trump systematicky oslabuje demokratické instituce. Útočí na nezávislá média, která označuje za „fake news“, cíleně zastrašuje novináře a aktuálně míří i na univerzity jako Harvard či Columbia. Zpochybňuje také rozhodování soudů a ořezává jejich pravomoci.
Trumpova vláda dále útočí na práva menšin – omezila reprodukční svobody, zasahuje proti transgender komunitě a podniká kroky ke zrušení Zákona o občanských právech z 60. let.
Když byl prezident v noci dotázán, jaká je hranice pro nasazení mariňáků proti demonstrantům, odpověděl lakonicky: „Hranice je to, co si myslím já.“
Komentátor New York Times Jamelle Bouie v nedávném textu napsal, že současný stav je selháním nejen politických stran či právního systému, ale i americké ústavy jakožto ochrany proti autoritářství.
Zatímco se Los Angeles dusí v slzotvorném plynu, Spojené státy čelí zásadní otázce: Je jejich demokracie ještě schopná bránit se vůči prezidentovi, který odmítá její pravidla?
Jak shrnuje Shortisová: „Musíme vnímat situaci v Los Angeles v širším kontextu – jako důkaz, že hrozba, kterou Trump představuje pro demokracii, je skutečná. A násilná.“
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.
