Trump využívá protesty jako záminku k represím. Nasazení Národní gardy vyvolalo v USA vlnu pobouření

Prezident Trump označil poklidné protesty proti raziím imigračních agentů (ICE) ve čtvrti Paramount za „formu vzpoury proti autoritě vlády USA“ a okamžitě povolal do ulic Národní gardu. Zpravodajka Emma Shortis upozorňuje, že Trump dlouhodobě spekuluje o použití síly proti svým odpůrcům – již během prvního funkčního období měl údajně prohlásit: „Nemůžete je prostě postřelit? Třeba do nohy?“

Jeho rétorika je podle The Conversation stále extrémnější – během poslední kampaně slíbil „vymýtit komunisty, marxisty, fašisty a levicové radikály“, které označil za „škodnou“ ve společnosti. I renomovaný deník The Washington Post přirovnal jeho jazyk k fašistickým projevům Mussoliniho nebo Hitlera.

Protesty se zaměřují na činnost ICE agentů, kteří – maskovaní a bez zřetelného označení – zatýkají náhodně i americké občany, často před zraky dětí. Ti, kdo se postaví na odpor, čelí represím. Podle autorky je v pozadí snaha Trumpovy administrativy vyvolat krizi tam, kde žádná není – ve městě s deseti miliony obyvatel protestují stovky, možná tisíce lidí.

White House mezitím situaci dále eskaluje. Klíčový poradce prezidenta Stephen Miller – považovaný za architekta deportační politiky – označil demonstrace za „povstání proti zákonům a svrchovanosti USA“. Prezident Trump je pak popsal jako „násilné, povstalecké davy“.

Prezidentské memorandum o nasazení gardy nezmiňuje konkrétní města, čímž si Trumpova administrativa zřejmě ponechává prostor pro další vojenské zásahy i jinde. Podle odborníků se tak otevírá cesta k aktivaci tzv. Insurrection Act – zákona, který prezidentovi umožňuje vyslat armádu proti „vnitřnímu nepříteli“.

Co je znepokojivější: nasazení gardy proběhlo i bez souhlasu demokraticky zvoleného guvernéra Kalifornie, což je v americké historii mimořádně vzácné a potenciálně protiústavní.

Podle Shortisové nejde jen o reakci na protesty – Trump systematicky oslabuje demokratické instituce. Útočí na nezávislá média, která označuje za „fake news“, cíleně zastrašuje novináře a aktuálně míří i na univerzity jako Harvard či Columbia. Zpochybňuje také rozhodování soudů a ořezává jejich pravomoci.

Trumpova vláda dále útočí na práva menšin – omezila reprodukční svobody, zasahuje proti transgender komunitě a podniká kroky ke zrušení Zákona o občanských právech z 60. let.

Když byl prezident v noci dotázán, jaká je hranice pro nasazení mariňáků proti demonstrantům, odpověděl lakonicky: „Hranice je to, co si myslím já.“

Komentátor New York Times Jamelle Bouie v nedávném textu napsal, že současný stav je selháním nejen politických stran či právního systému, ale i americké ústavy jakožto ochrany proti autoritářství.

Zatímco se Los Angeles dusí v slzotvorném plynu, Spojené státy čelí zásadní otázce: Je jejich demokracie ještě schopná bránit se vůči prezidentovi, který odmítá její pravidla?

Jak shrnuje Shortisová: „Musíme vnímat situaci v Los Angeles v širším kontextu – jako důkaz, že hrozba, kterou Trump představuje pro demokracii, je skutečná. A násilná.“