V části centra Los Angeles od úterního večera platí noční zákaz vycházení, v rámci kterého došlo k hromadnému zatýkání demonstrantů. Protesty, které se rozšířily i do dalších amerických měst, jsou reakcí na razie imigračního úřadu ICE. V Texasu se mezitím připravuje nasazení Národní gardy. Na ulicích Los Angeles však zatím vojáci přítomni nejsou, přestože se o jejich možné mobilizaci stále intenzivně jedná.
Městská rada Los Angeles vyhlásila zákaz vycházení od 20:00 do 6:00 v části centra města, kde se koncentrují protesty. Opatření se týká oblasti o rozloze přibližně 2,5 km² a méně než 100 000 obyvatel z celkových čtyř milionů. Starostka Karen Bass nevylučuje, že zákaz zůstane v platnosti i několik dní.
Policie v úterý večer zahájila hromadné zatýkání demonstrantů, kteří se odmítli rozejít. Zásahy probíhají například na ulici 1st Street mezi Spring a Alameda. Jen za poslední čtyři dny LAPD zadržela nejméně 378 osob.
Přestože je v Los Angeles masivní přítomnost bezpečnostních složek, zatím zde nejsou nasazeni příslušníci Národní gardy ani americké námořní pěchoty. Nasazení federálních sil zůstává kontroverzním tématem. Guvernér Kalifornie Gavin Newsom varoval před tímto krokem s tím, že by mohlo jít o zásah proti samotné podstatě demokracie.
„Nasazení vycvičených vojáků na americké ulice je bezprecedentní a ohrožuje samotné jádro naší demokracie,“ uvedl Newsom. Obrátil se na soud s žádostí o zastavení federálního zásahu, ale jeho návrh na nouzové opatření byl zamítnut. Soudní slyšení je naplánováno na čtvrtek.
Prezident Donald Trump během projevu na vojenské základně v Severní Karolíně ostře odsoudil protesty, které označil za „plnohodnotný útok na mír a veřejný pořádek“. Podpořil tvrdý postup proti demonstracím a dal najevo ochotu použít federální síly v případě nutnosti.
Trump se dostal do otevřeného střetu s guvernérem Newsomem, kterého obvinil z nedostatečné reakce. Tvrdil také, že mu v pondělí volal, což Newsom popřel – podle něj spolu naposledy komunikovali v pátek.
V Texasu guvernér Greg Abbott oznámil nasazení Národní gardy kvůli plánovaným protestům, včetně sobotní akce „No Kings“ v San Antoniu. „Cílem je zajistit mír a pořádek,“ uvedl Abbott a dodal, že mírové protesty jsou legální, ale násilnosti budou tvrdě trestány.
Demonstrace se šíří do dalších měst jako New York, Chicago, Seattle, Denver, San Francisco či Atlanta. Protesty vypukly po pátečních raziích imigračního úřadu ICE, při kterých byli zadrženi desítky lidí, často přímo na pracovištích.
Starostka Karen Bass v úterý ráno uvedla, že nemá informace o dalších raziích, ale přiznala, že místní úřady nejsou o zásazích ICE informovány. „Nevíme, kdy a kde budou další razie,“ varovala.
Napětí v USA kolem imigrační politiky a federálních zásahů roste. Ve více státech se zpřísňují bezpečnostní opatření, zatímco politický střet mezi státními a federálními autoritami nabírá na intenzitě.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.