V části centra Los Angeles od úterního večera platí noční zákaz vycházení, v rámci kterého došlo k hromadnému zatýkání demonstrantů. Protesty, které se rozšířily i do dalších amerických měst, jsou reakcí na razie imigračního úřadu ICE. V Texasu se mezitím připravuje nasazení Národní gardy. Na ulicích Los Angeles však zatím vojáci přítomni nejsou, přestože se o jejich možné mobilizaci stále intenzivně jedná.
Městská rada Los Angeles vyhlásila zákaz vycházení od 20:00 do 6:00 v části centra města, kde se koncentrují protesty. Opatření se týká oblasti o rozloze přibližně 2,5 km² a méně než 100 000 obyvatel z celkových čtyř milionů. Starostka Karen Bass nevylučuje, že zákaz zůstane v platnosti i několik dní.
Policie v úterý večer zahájila hromadné zatýkání demonstrantů, kteří se odmítli rozejít. Zásahy probíhají například na ulici 1st Street mezi Spring a Alameda. Jen za poslední čtyři dny LAPD zadržela nejméně 378 osob.
Přestože je v Los Angeles masivní přítomnost bezpečnostních složek, zatím zde nejsou nasazeni příslušníci Národní gardy ani americké námořní pěchoty. Nasazení federálních sil zůstává kontroverzním tématem. Guvernér Kalifornie Gavin Newsom varoval před tímto krokem s tím, že by mohlo jít o zásah proti samotné podstatě demokracie.
„Nasazení vycvičených vojáků na americké ulice je bezprecedentní a ohrožuje samotné jádro naší demokracie,“ uvedl Newsom. Obrátil se na soud s žádostí o zastavení federálního zásahu, ale jeho návrh na nouzové opatření byl zamítnut. Soudní slyšení je naplánováno na čtvrtek.
Prezident Donald Trump během projevu na vojenské základně v Severní Karolíně ostře odsoudil protesty, které označil za „plnohodnotný útok na mír a veřejný pořádek“. Podpořil tvrdý postup proti demonstracím a dal najevo ochotu použít federální síly v případě nutnosti.
Trump se dostal do otevřeného střetu s guvernérem Newsomem, kterého obvinil z nedostatečné reakce. Tvrdil také, že mu v pondělí volal, což Newsom popřel – podle něj spolu naposledy komunikovali v pátek.
V Texasu guvernér Greg Abbott oznámil nasazení Národní gardy kvůli plánovaným protestům, včetně sobotní akce „No Kings“ v San Antoniu. „Cílem je zajistit mír a pořádek,“ uvedl Abbott a dodal, že mírové protesty jsou legální, ale násilnosti budou tvrdě trestány.
Demonstrace se šíří do dalších měst jako New York, Chicago, Seattle, Denver, San Francisco či Atlanta. Protesty vypukly po pátečních raziích imigračního úřadu ICE, při kterých byli zadrženi desítky lidí, často přímo na pracovištích.
Starostka Karen Bass v úterý ráno uvedla, že nemá informace o dalších raziích, ale přiznala, že místní úřady nejsou o zásazích ICE informovány. „Nevíme, kdy a kde budou další razie,“ varovala.
Napětí v USA kolem imigrační politiky a federálních zásahů roste. Ve více státech se zpřísňují bezpečnostní opatření, zatímco politický střet mezi státními a federálními autoritami nabírá na intenzitě.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.