V části centra Los Angeles od úterního večera platí noční zákaz vycházení, v rámci kterého došlo k hromadnému zatýkání demonstrantů. Protesty, které se rozšířily i do dalších amerických měst, jsou reakcí na razie imigračního úřadu ICE. V Texasu se mezitím připravuje nasazení Národní gardy. Na ulicích Los Angeles však zatím vojáci přítomni nejsou, přestože se o jejich možné mobilizaci stále intenzivně jedná.
Městská rada Los Angeles vyhlásila zákaz vycházení od 20:00 do 6:00 v části centra města, kde se koncentrují protesty. Opatření se týká oblasti o rozloze přibližně 2,5 km² a méně než 100 000 obyvatel z celkových čtyř milionů. Starostka Karen Bass nevylučuje, že zákaz zůstane v platnosti i několik dní.
Policie v úterý večer zahájila hromadné zatýkání demonstrantů, kteří se odmítli rozejít. Zásahy probíhají například na ulici 1st Street mezi Spring a Alameda. Jen za poslední čtyři dny LAPD zadržela nejméně 378 osob.
Přestože je v Los Angeles masivní přítomnost bezpečnostních složek, zatím zde nejsou nasazeni příslušníci Národní gardy ani americké námořní pěchoty. Nasazení federálních sil zůstává kontroverzním tématem. Guvernér Kalifornie Gavin Newsom varoval před tímto krokem s tím, že by mohlo jít o zásah proti samotné podstatě demokracie.
„Nasazení vycvičených vojáků na americké ulice je bezprecedentní a ohrožuje samotné jádro naší demokracie,“ uvedl Newsom. Obrátil se na soud s žádostí o zastavení federálního zásahu, ale jeho návrh na nouzové opatření byl zamítnut. Soudní slyšení je naplánováno na čtvrtek.
Prezident Donald Trump během projevu na vojenské základně v Severní Karolíně ostře odsoudil protesty, které označil za „plnohodnotný útok na mír a veřejný pořádek“. Podpořil tvrdý postup proti demonstracím a dal najevo ochotu použít federální síly v případě nutnosti.
Trump se dostal do otevřeného střetu s guvernérem Newsomem, kterého obvinil z nedostatečné reakce. Tvrdil také, že mu v pondělí volal, což Newsom popřel – podle něj spolu naposledy komunikovali v pátek.
V Texasu guvernér Greg Abbott oznámil nasazení Národní gardy kvůli plánovaným protestům, včetně sobotní akce „No Kings“ v San Antoniu. „Cílem je zajistit mír a pořádek,“ uvedl Abbott a dodal, že mírové protesty jsou legální, ale násilnosti budou tvrdě trestány.
Demonstrace se šíří do dalších měst jako New York, Chicago, Seattle, Denver, San Francisco či Atlanta. Protesty vypukly po pátečních raziích imigračního úřadu ICE, při kterých byli zadrženi desítky lidí, často přímo na pracovištích.
Starostka Karen Bass v úterý ráno uvedla, že nemá informace o dalších raziích, ale přiznala, že místní úřady nejsou o zásazích ICE informovány. „Nevíme, kdy a kde budou další razie,“ varovala.
Napětí v USA kolem imigrační politiky a federálních zásahů roste. Ve více státech se zpřísňují bezpečnostní opatření, zatímco politický střet mezi státními a federálními autoritami nabírá na intenzitě.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.