Harvardova univerzita podala žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli snaze zakázat vstup zahraničním studentům na své kampusy. Bílý dům za to zrušil všechny federální dotace pro Harvard, které dosahují částky 100 milionů dolarů (přibližně 74 milionů liber). Ačkoli federální soudce prozatím nařízení o zákazu zablokoval, mnozí pozorovatelé vyjadřují obavy, že tento spor poškodí globální pověst Spojených států.
Pro Thomase Gifta z University College London má situace osobní rozměr. Již deset let vyučuje kurz o globalizaci na harvardské letní škole, kde se často setkává s velkým podílem zahraničních studentů, zejména z rozvojových zemí. Jejich přítomnost podle něj obohacuje výuku i samotné diskuse. Bez jejich pohledu z různých kulturních a politických kontextů by byly učebny ochuzeny o cennou perspektivu.
Trumpův útok na Harvard však podle Gifta přesahuje samotnou otázku mezinárodních studentů. Nejlepší americké univerzity po staletí vítají zahraniční studenty – nejen z altruistických důvodů, ale i kvůli výhodám, které to přináší Spojeným státům doma i v zahraničí.
Univerzity nejsou jen ekonomickým tahounem USA, ale i nástrojem měkké diplomacie a odrazem demokratických hodnot. Studenti, kteří přicházejí studovat na Harvard a další elitní školy ze zemí mimo demokratický svět, se často po získání titulu vracejí domů a zapojují se do politiky. Autorovy vlastní výzkumy ukazují, že takoví absolventi mají větší sklony podporovat demokratické instituce, a jejich přítomnost ve vedení země zvyšuje pravděpodobnost hospodářského růstu.
Spojení, která během studia navážou, je zároveň začleňují do globálních sítí orientovaných na svobodu a spolupráci. Typickým příkladem je Ellen Johnson Sirleafová, bývalá prezidentka Libérie, která studovala na Harvard Kennedy School a v letech 2006–2018 vedla svou zemi. Za úsilí o mír a práva žen získala Nobelovu cenu za mír v roce 2011.
Univerzity jako Harvard jsou základním pilířem tzv. „soft power“, tedy schopnosti Spojených států ovlivňovat svět nikoliv silou, ale přesvědčováním. Jak to definoval harvardský politolog Joseph Nye, jde o „získávání srdcí a myslí“ spíše než o tanky a kulky.
Harvard je nejen přední vzdělávací institucí, ale také globální značkou Spojených států. V mezinárodních žebříčcích vysokých škol (například QS World Rankings) dominuje právě americké univerzity – deset z dvaceti pěti nejlepších sídlí v USA. To z nich činí silné kulturní a vědecké ambasadory amerického způsobu života.
Není náhodou, že Harvard přitahuje studenty ze 140 zemí. Spojuje špičkový výzkum, akademickou prestiž a schopnost připravit studenty na globální výzvy, od léčby neurodegenerativních onemocnění po řešení sociální nerovnosti.
Zahraniční absolventi amerických univerzit často zakládají vlastní firmy nebo nacházejí uplatnění ve špičkových oborech ve firmách jako Apple, Google či Meta. Mnozí obsazují pozice, na které není v USA dostatek kvalifikovaných pracovníků.
Mezi prominentní příklady patří Elon Musk, který studoval na University of Pennsylvania, nebo Satya Nadella, CEO Microsoftu, absolvent University of Chicago.
Podle Národní nadace pro americkou politiku (NFAP) měl zhruba každý čtvrtý americký startup v hodnotě přes miliardu dolarů zakladatele, který byl původně zahraničním studentem v USA.
Důležité je také to, že zahraniční studenti často platí vyšší školné než domácí, čímž finančně podporují nejen univerzity, ale i vzdělávací programy pro americké studenty. Podle dat asociace mezinárodních vzdělavatelů přispěli v akademickém roce 2023–2024 zahraniční studenti americké ekonomice částkou 43,8 miliardy dolarů a podpořili více než 378 000 pracovních míst.
Redaktor amerického vydání časopisu The Economist, John Prideaux, tvrdí, že skutečné jádro tohoto konfliktu je mocenské: „Pokud se postavíte Trumpově administrativě, bude vás pronásledovat.“
Bývalý prezident Harvardu Larry Summers prohlásil, že zákaz zahraničních studentů by byl „devastující – nejen pro univerzitu, ale i pro obraz Spojených států ve světě, kde byly naše univerzity, a Harvard zvlášť, vždy majákem“.
Reputace amerického vysokoškolského systému je v době, kdy Trumpova zahraniční politika směřuje k izolacionismu a konfrontaci, obzvlášť důležitá. Útok na Harvard jen posiluje dojem, že Spojené státy se odvracejí od mezinárodní spolupráce a demokratických hodnot. Tento spor proto může mít dlouhodobé dopady na vnímání USA jako lídra svobodného světa.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera.
Meteorologický podzim je už teď v plném proudu a za týden to bude platit dvojnásob. Počasí by mělo odpovídat tomu, že se ještě více vzdálíme od léta. Lidem se například bude hodit deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany.
Britská královská rodina zažívá období návratů. Po princi Harrym a jeho ženě Meghan se má na Ostrovy vrátit také někdejší vévodkyně z Yorku Sarah Fergusonová, bývalá manželka zkompromitovaného prince Andrewa. Informovala o tom britská stanice BBC.
V Česku se medvědi vyskytují jen výjimečně. O to větší může být strach některých lidí z těchto obávaných šelem. Samici se dvěma mláďaty měly v pátek spatřit děti u hřiště na Vizovicku.
Americký prezident Donald Trump přitvrzuje ve svém tlaku na tamní centrální banku. Včera pohrozil, že pokud Federální rezervní systém nesníží úrokové sazby, Spojené státy přestanou obchodovat se zeměmi, vůči nimž vykazují obchodní deficit. „Snižte sazby, nebo přestanu obchodovat se zeměmi, vůči nimž máme deficit,“ uvedl Trump na své sociální síti Truth Social. Výslovně dodal, že takový postup by podle něj byl dokonce „lepší než cla“.
Ukrajina se připravuje na významnou víkendovou návštěvu. Ze Spojených států amerických dorazí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner. Dvojice diplomatů se zastaví i v Rusku, informovala britská stanice BBC.
Od úterý sice máme meteorologický podzim, ale v některých částech Evropy nadále panuje horké léto. Upozornila na to britská stanice BBC. Nad 40 stupňů vystoupila odpolední maxima například ve Francii či Španělsku, kde dokonce padl letošní teplotní rekord.
Předseda vlády Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba ANO) představili ve čtvrtek novou generaci mobilní aplikace EZKarta. Aplikace získala zcela nový vzhled a výrazně rozšiřuje množství zdravotních informací, ke kterým mají lidé přístup přímo ve svém telefonu.
Česko bude příští týden na pohřbu zesnulého norského krále Haralda V. reprezentovat prezident Petr Pavel. Účast hlavy státu na smutečním obřadu v Oslu potvrdil Pražský hrad. Harald zemřel na konci srpna, bylo mu 89 let.
Exprezident Miloš Zeman se sice už přes tři roky drží mimo vrcholovou politiku, ale k dění na politické scéně se vyjadřuje neustále.
Američané i Britové se konečně dočkali. Americký prezident Donald Trump poprvé okomentoval návrat prince Harryho a jeho manželky Meghan z USA do Velké Británie.
