Harvardova univerzita podala žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli snaze zakázat vstup zahraničním studentům na své kampusy. Bílý dům za to zrušil všechny federální dotace pro Harvard, které dosahují částky 100 milionů dolarů (přibližně 74 milionů liber). Ačkoli federální soudce prozatím nařízení o zákazu zablokoval, mnozí pozorovatelé vyjadřují obavy, že tento spor poškodí globální pověst Spojených států.
Pro Thomase Gifta z University College London má situace osobní rozměr. Již deset let vyučuje kurz o globalizaci na harvardské letní škole, kde se často setkává s velkým podílem zahraničních studentů, zejména z rozvojových zemí. Jejich přítomnost podle něj obohacuje výuku i samotné diskuse. Bez jejich pohledu z různých kulturních a politických kontextů by byly učebny ochuzeny o cennou perspektivu.
Trumpův útok na Harvard však podle Gifta přesahuje samotnou otázku mezinárodních studentů. Nejlepší americké univerzity po staletí vítají zahraniční studenty – nejen z altruistických důvodů, ale i kvůli výhodám, které to přináší Spojeným státům doma i v zahraničí.
Univerzity nejsou jen ekonomickým tahounem USA, ale i nástrojem měkké diplomacie a odrazem demokratických hodnot. Studenti, kteří přicházejí studovat na Harvard a další elitní školy ze zemí mimo demokratický svět, se často po získání titulu vracejí domů a zapojují se do politiky. Autorovy vlastní výzkumy ukazují, že takoví absolventi mají větší sklony podporovat demokratické instituce, a jejich přítomnost ve vedení země zvyšuje pravděpodobnost hospodářského růstu.
Spojení, která během studia navážou, je zároveň začleňují do globálních sítí orientovaných na svobodu a spolupráci. Typickým příkladem je Ellen Johnson Sirleafová, bývalá prezidentka Libérie, která studovala na Harvard Kennedy School a v letech 2006–2018 vedla svou zemi. Za úsilí o mír a práva žen získala Nobelovu cenu za mír v roce 2011.
Univerzity jako Harvard jsou základním pilířem tzv. „soft power“, tedy schopnosti Spojených států ovlivňovat svět nikoliv silou, ale přesvědčováním. Jak to definoval harvardský politolog Joseph Nye, jde o „získávání srdcí a myslí“ spíše než o tanky a kulky.
Harvard je nejen přední vzdělávací institucí, ale také globální značkou Spojených států. V mezinárodních žebříčcích vysokých škol (například QS World Rankings) dominuje právě americké univerzity – deset z dvaceti pěti nejlepších sídlí v USA. To z nich činí silné kulturní a vědecké ambasadory amerického způsobu života.
Není náhodou, že Harvard přitahuje studenty ze 140 zemí. Spojuje špičkový výzkum, akademickou prestiž a schopnost připravit studenty na globální výzvy, od léčby neurodegenerativních onemocnění po řešení sociální nerovnosti.
Zahraniční absolventi amerických univerzit často zakládají vlastní firmy nebo nacházejí uplatnění ve špičkových oborech ve firmách jako Apple, Google či Meta. Mnozí obsazují pozice, na které není v USA dostatek kvalifikovaných pracovníků.
Mezi prominentní příklady patří Elon Musk, který studoval na University of Pennsylvania, nebo Satya Nadella, CEO Microsoftu, absolvent University of Chicago.
Podle Národní nadace pro americkou politiku (NFAP) měl zhruba každý čtvrtý americký startup v hodnotě přes miliardu dolarů zakladatele, který byl původně zahraničním studentem v USA.
Důležité je také to, že zahraniční studenti často platí vyšší školné než domácí, čímž finančně podporují nejen univerzity, ale i vzdělávací programy pro americké studenty. Podle dat asociace mezinárodních vzdělavatelů přispěli v akademickém roce 2023–2024 zahraniční studenti americké ekonomice částkou 43,8 miliardy dolarů a podpořili více než 378 000 pracovních míst.
Redaktor amerického vydání časopisu The Economist, John Prideaux, tvrdí, že skutečné jádro tohoto konfliktu je mocenské: „Pokud se postavíte Trumpově administrativě, bude vás pronásledovat.“
Bývalý prezident Harvardu Larry Summers prohlásil, že zákaz zahraničních studentů by byl „devastující – nejen pro univerzitu, ale i pro obraz Spojených států ve světě, kde byly naše univerzity, a Harvard zvlášť, vždy majákem“.
Reputace amerického vysokoškolského systému je v době, kdy Trumpova zahraniční politika směřuje k izolacionismu a konfrontaci, obzvlášť důležitá. Útok na Harvard jen posiluje dojem, že Spojené státy se odvracejí od mezinárodní spolupráce a demokratických hodnot. Tento spor proto může mít dlouhodobé dopady na vnímání USA jako lídra svobodného světa.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.
Americký prezident Donald Trump posunul pravomoci hlavy státu v oblasti vedení války na novou úroveň, když zahájil vojenskou operaci proti Íránu bez souhlasu Kongresu, podpory aliance NATO či rezoluce OSN. Rozsáhlá vojenská akce s názvem Epic Fury byla spuštěna proti zemi, kterou Bílý dům označuje za hlavního světového sponzora terorismu.
Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.
Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.
Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher požaduje, aby evropské státy do konce roku rozhodly o vybudování vlastních kapacit pro vysílání astronautů do vesmíru. Evropa sice dodává klíčový hardware pro mise vedené Spojenými státy, v samotné dopravě posádek na oběžnou dráhu je však plně závislá na americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír. Aschbacher to prohlásil v rozhovoru před mezinárodním vesmírným summitem v Paříži.
Ruská armáda výrazně změnila taktiku vzdušných úderů na ukrajinskou metropoli a namísto nárazových nočních útoků se snaží město paralyzovat téměř nepřetržitým ostřelováním. Místo fyzického obsazení se Moskva zaměřuje na vyčerpání protivzdušné obrany, narušení ekonomiky a vyvolání trvalého psychologického tlaku na obyvatele. K tomuto účelu stále častěji využívá rychlejší drony s proudovým pohonem, které jsou pro obránce výrazně hůře zachytitelné. Ruská strategie spočívá v rozprostření úderů do celého dne, čímž dochází k opotřebovávání infrastruktury i lidských sil.
Rychlá expanze umělé inteligence a výstavba datových center způsobuje prudký nárůst globální spotřeby elektrické energie, tento problém však nebude oficiálně projednáván na nadcházejícím klimatickém summitu Organizace spojených národů COP31. Ačkoli emise spojené s technologickým sektorem výrazně rostou, žádná ze zúčastněných zemí nepředložila návrh na zařazení umělé inteligence na hlavní program jednání. Bývalý americký diplomat Erwin Rose v této souvislosti upozornil, že mezinárodní vyjednávání postupuje ve srovnání s dynamickým tempem rozvoje technologií příliš pomalu.
Americký prezident Donald Trump věnoval čtyřem svým blízkým poradcům v Bílém domě finanční sváteční dary v celkové hodnotě přesahující sto tisíc dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněných finančních přiznání, která administrativa zpřístupnila veřejnosti. Výkonná asistentka Natalie Harpová, poradkyně pro komunikaci Margo Martinová a zástupkyně ředitele pro provoz Oválné pracovny Chamberlain Harrisová obdržely každá po čtyřiceti pět tisících dolarů. Čtvrtý z obdarovaných, ředitel provozu Oválné pracovny Walt Nauta, získal dar ve výši dvaceti tisíc dolarů.
Vláda Spojených států přistoupila k rozsáhlým opatřením namířeným proti íránskému leteckému průmyslu v rámci své nátlakové kampaně vůči Teheránu. Nejnovější sankce zasáhly celkem sedmadvacet íránských leteckých společností a devět poskytovatelů služeb či prodejních zástupců. Tyto zahraniční subjekty čelí obvinění, že poskytovaly podporu soukromé íránské společnosti Mahan Air, na kterou se sankce vztahují již řadu let. Podle amerických úřadů tato letecká společnost zajišťuje klíčovou logistickou pomoc íránským Revolučním gardám.
Válka s Íránem přináší americkým spotřebitelům obrovské finanční náklady, které se s pokračujícím konfliktem stále zvyšují. Spotřebitelé ve Spojených státech zaplatili od vypuknutí bojů na konci zimy navíc více než sto miliard dolarů pouze za benzín a naftu. Údaje vyplývají ze sledování nákladů, které zveřejnil výzkumný institut Watson School při Brownově univerzitě. V přepočtu na jednu americkou domácnost představuje tento nárůst dodatečný výdaj ve výši zhruba 770 dolarů. Odborníci navíc varují, že tato částka pravděpodobně dále poroste, protože ceny paliv zůstávají na vysokých úrovních.
