Harvardova univerzita podala žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli snaze zakázat vstup zahraničním studentům na své kampusy. Bílý dům za to zrušil všechny federální dotace pro Harvard, které dosahují částky 100 milionů dolarů (přibližně 74 milionů liber). Ačkoli federální soudce prozatím nařízení o zákazu zablokoval, mnozí pozorovatelé vyjadřují obavy, že tento spor poškodí globální pověst Spojených států.
Pro Thomase Gifta z University College London má situace osobní rozměr. Již deset let vyučuje kurz o globalizaci na harvardské letní škole, kde se často setkává s velkým podílem zahraničních studentů, zejména z rozvojových zemí. Jejich přítomnost podle něj obohacuje výuku i samotné diskuse. Bez jejich pohledu z různých kulturních a politických kontextů by byly učebny ochuzeny o cennou perspektivu.
Trumpův útok na Harvard však podle Gifta přesahuje samotnou otázku mezinárodních studentů. Nejlepší americké univerzity po staletí vítají zahraniční studenty – nejen z altruistických důvodů, ale i kvůli výhodám, které to přináší Spojeným státům doma i v zahraničí.
Univerzity nejsou jen ekonomickým tahounem USA, ale i nástrojem měkké diplomacie a odrazem demokratických hodnot. Studenti, kteří přicházejí studovat na Harvard a další elitní školy ze zemí mimo demokratický svět, se často po získání titulu vracejí domů a zapojují se do politiky. Autorovy vlastní výzkumy ukazují, že takoví absolventi mají větší sklony podporovat demokratické instituce, a jejich přítomnost ve vedení země zvyšuje pravděpodobnost hospodářského růstu.
Spojení, která během studia navážou, je zároveň začleňují do globálních sítí orientovaných na svobodu a spolupráci. Typickým příkladem je Ellen Johnson Sirleafová, bývalá prezidentka Libérie, která studovala na Harvard Kennedy School a v letech 2006–2018 vedla svou zemi. Za úsilí o mír a práva žen získala Nobelovu cenu za mír v roce 2011.
Univerzity jako Harvard jsou základním pilířem tzv. „soft power“, tedy schopnosti Spojených států ovlivňovat svět nikoliv silou, ale přesvědčováním. Jak to definoval harvardský politolog Joseph Nye, jde o „získávání srdcí a myslí“ spíše než o tanky a kulky.
Harvard je nejen přední vzdělávací institucí, ale také globální značkou Spojených států. V mezinárodních žebříčcích vysokých škol (například QS World Rankings) dominuje právě americké univerzity – deset z dvaceti pěti nejlepších sídlí v USA. To z nich činí silné kulturní a vědecké ambasadory amerického způsobu života.
Není náhodou, že Harvard přitahuje studenty ze 140 zemí. Spojuje špičkový výzkum, akademickou prestiž a schopnost připravit studenty na globální výzvy, od léčby neurodegenerativních onemocnění po řešení sociální nerovnosti.
Zahraniční absolventi amerických univerzit často zakládají vlastní firmy nebo nacházejí uplatnění ve špičkových oborech ve firmách jako Apple, Google či Meta. Mnozí obsazují pozice, na které není v USA dostatek kvalifikovaných pracovníků.
Mezi prominentní příklady patří Elon Musk, který studoval na University of Pennsylvania, nebo Satya Nadella, CEO Microsoftu, absolvent University of Chicago.
Podle Národní nadace pro americkou politiku (NFAP) měl zhruba každý čtvrtý americký startup v hodnotě přes miliardu dolarů zakladatele, který byl původně zahraničním studentem v USA.
Důležité je také to, že zahraniční studenti často platí vyšší školné než domácí, čímž finančně podporují nejen univerzity, ale i vzdělávací programy pro americké studenty. Podle dat asociace mezinárodních vzdělavatelů přispěli v akademickém roce 2023–2024 zahraniční studenti americké ekonomice částkou 43,8 miliardy dolarů a podpořili více než 378 000 pracovních míst.
Redaktor amerického vydání časopisu The Economist, John Prideaux, tvrdí, že skutečné jádro tohoto konfliktu je mocenské: „Pokud se postavíte Trumpově administrativě, bude vás pronásledovat.“
Bývalý prezident Harvardu Larry Summers prohlásil, že zákaz zahraničních studentů by byl „devastující – nejen pro univerzitu, ale i pro obraz Spojených států ve světě, kde byly naše univerzity, a Harvard zvlášť, vždy majákem“.
Reputace amerického vysokoškolského systému je v době, kdy Trumpova zahraniční politika směřuje k izolacionismu a konfrontaci, obzvlášť důležitá. Útok na Harvard jen posiluje dojem, že Spojené státy se odvracejí od mezinárodní spolupráce a demokratických hodnot. Tento spor proto může mít dlouhodobé dopady na vnímání USA jako lídra svobodného světa.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
