Harvardova univerzita podala žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli snaze zakázat vstup zahraničním studentům na své kampusy. Bílý dům za to zrušil všechny federální dotace pro Harvard, které dosahují částky 100 milionů dolarů (přibližně 74 milionů liber). Ačkoli federální soudce prozatím nařízení o zákazu zablokoval, mnozí pozorovatelé vyjadřují obavy, že tento spor poškodí globální pověst Spojených států.
Pro Thomase Gifta z University College London má situace osobní rozměr. Již deset let vyučuje kurz o globalizaci na harvardské letní škole, kde se často setkává s velkým podílem zahraničních studentů, zejména z rozvojových zemí. Jejich přítomnost podle něj obohacuje výuku i samotné diskuse. Bez jejich pohledu z různých kulturních a politických kontextů by byly učebny ochuzeny o cennou perspektivu.
Trumpův útok na Harvard však podle Gifta přesahuje samotnou otázku mezinárodních studentů. Nejlepší americké univerzity po staletí vítají zahraniční studenty – nejen z altruistických důvodů, ale i kvůli výhodám, které to přináší Spojeným státům doma i v zahraničí.
Univerzity nejsou jen ekonomickým tahounem USA, ale i nástrojem měkké diplomacie a odrazem demokratických hodnot. Studenti, kteří přicházejí studovat na Harvard a další elitní školy ze zemí mimo demokratický svět, se často po získání titulu vracejí domů a zapojují se do politiky. Autorovy vlastní výzkumy ukazují, že takoví absolventi mají větší sklony podporovat demokratické instituce, a jejich přítomnost ve vedení země zvyšuje pravděpodobnost hospodářského růstu.
Spojení, která během studia navážou, je zároveň začleňují do globálních sítí orientovaných na svobodu a spolupráci. Typickým příkladem je Ellen Johnson Sirleafová, bývalá prezidentka Libérie, která studovala na Harvard Kennedy School a v letech 2006–2018 vedla svou zemi. Za úsilí o mír a práva žen získala Nobelovu cenu za mír v roce 2011.
Univerzity jako Harvard jsou základním pilířem tzv. „soft power“, tedy schopnosti Spojených států ovlivňovat svět nikoliv silou, ale přesvědčováním. Jak to definoval harvardský politolog Joseph Nye, jde o „získávání srdcí a myslí“ spíše než o tanky a kulky.
Harvard je nejen přední vzdělávací institucí, ale také globální značkou Spojených států. V mezinárodních žebříčcích vysokých škol (například QS World Rankings) dominuje právě americké univerzity – deset z dvaceti pěti nejlepších sídlí v USA. To z nich činí silné kulturní a vědecké ambasadory amerického způsobu života.
Není náhodou, že Harvard přitahuje studenty ze 140 zemí. Spojuje špičkový výzkum, akademickou prestiž a schopnost připravit studenty na globální výzvy, od léčby neurodegenerativních onemocnění po řešení sociální nerovnosti.
Zahraniční absolventi amerických univerzit často zakládají vlastní firmy nebo nacházejí uplatnění ve špičkových oborech ve firmách jako Apple, Google či Meta. Mnozí obsazují pozice, na které není v USA dostatek kvalifikovaných pracovníků.
Mezi prominentní příklady patří Elon Musk, který studoval na University of Pennsylvania, nebo Satya Nadella, CEO Microsoftu, absolvent University of Chicago.
Podle Národní nadace pro americkou politiku (NFAP) měl zhruba každý čtvrtý americký startup v hodnotě přes miliardu dolarů zakladatele, který byl původně zahraničním studentem v USA.
Důležité je také to, že zahraniční studenti často platí vyšší školné než domácí, čímž finančně podporují nejen univerzity, ale i vzdělávací programy pro americké studenty. Podle dat asociace mezinárodních vzdělavatelů přispěli v akademickém roce 2023–2024 zahraniční studenti americké ekonomice částkou 43,8 miliardy dolarů a podpořili více než 378 000 pracovních míst.
Redaktor amerického vydání časopisu The Economist, John Prideaux, tvrdí, že skutečné jádro tohoto konfliktu je mocenské: „Pokud se postavíte Trumpově administrativě, bude vás pronásledovat.“
Bývalý prezident Harvardu Larry Summers prohlásil, že zákaz zahraničních studentů by byl „devastující – nejen pro univerzitu, ale i pro obraz Spojených států ve světě, kde byly naše univerzity, a Harvard zvlášť, vždy majákem“.
Reputace amerického vysokoškolského systému je v době, kdy Trumpova zahraniční politika směřuje k izolacionismu a konfrontaci, obzvlášť důležitá. Útok na Harvard jen posiluje dojem, že Spojené státy se odvracejí od mezinárodní spolupráce a demokratických hodnot. Tento spor proto může mít dlouhodobé dopady na vnímání USA jako lídra svobodného světa.
Stovky tisíc ve Francii a Španělsku jsou přinejmenším dočasně bez střechy nad hlavou kvůli ničivým přírodním požárům, které zuří už několik dní. Největší obavy budí požár v jihozápadní Francii, kde se plameny blíží k Bordeaux. Hasičům se tam nedaří dostat živel pod kontrolu, informovala BBC.
Amerického prezident Donalda Trumpa od širšího útoku na Írán odradila obava, že íránská odveta by si vyžádala neúměrně vysokou spotřebu nákladných a cenných střel protivzdušné a protiraketové obrany.
Českou uměleckou obec zasáhla o víkendu smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, jenž stál v minulosti v čele Národní galerie či Akademie výtvarných umění.
Čeští kriminalisté vyřešili další takzvaný pomníček, ale radost jim částečně může kazit fakt, že pachatele pokusu o vraždu z Hrádku nad Nisou už za mříže nedostanou. Případ z roku 2007 je totiž promlčený.
Donald Trump opět připomněl, jaká je základní americká podmínka pro uzavření dohody s Íránem. Teherán musí přijmout fakt, že nebude mít jadernou zbraň. Podle Trumpa pokračují jednání s íránskými vyjednavači, ale čas pro dohodu ještě nenastal.
Česko se připravuje na další vlnu tropického počasí, která má vydržet až do příštího víkendu. Odpolední maxima se v jeho průběhu budou blížit čtyřicítce, než přijde nepatrné ochlazení. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bude mít premiér Andrej Babiš (ANO) větší pravomoci než jeho předchůdci? I taková otázka vyvstala, protože byla navržena změna jednacího řádu vlády. Úřad vlády se rozhodl zareagovat na některé informace, které se objevily v médiích. Podle tvrzení úředníků se žádné zásadní úpravy nechystají.
Letošní epidemie eboly vyvolává stále větší obavy. Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí vyzvalo k okamžitým činům za účelem zastavení epidemie smrtelně nebezpečné nemoci v Kongu. Podle místních expertů hrozí, že jinak půjde o zatím nejhorší epidemii eboly, která byla zaznamenána.
Zejména senioři by se měli mít na pozoru. Už za několik dní totiž může některým z nich vypršet platnost občanského průkazu, což je samozřejmě mimořádně důležitý doklad. Upozornilo na to ministerstvo vnitra.
Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu.
Vztahy mezi Pekingem a Prahou zatím nijak zvlášť neutrpěly kvůli případu českého občana zadrženého v Číně. Nic na tom nemění ani nové informace, o kterých se zmínil vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru.
