Americký prezident Donald Trump v neděli večer prohlásil, že pokud se ruský prezident Vladimir Putin pokusí ovládnout celou Ukrajinu, povede to k „pádu Ruska“. Ve stejném vyjádření na své síti Truth Social však kritizoval i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za jeho „neprospěšnou rétoriku“.
Trump vyjádřil překvapení nad tím, že Putin zesílil bombardování ukrajinských měst, a to navzdory prezidentově snaze vyjednat příměří. Na dotaz novináře, zda zvažuje další sankce vůči Rusku, odpověděl: „Absolutně. Zabíjí spoustu lidí. Co se to s ním proboha stalo?“
Zelenskyj se během víkendu ostře vymezil proti mlčení Spojených států, zejména po největším ruském leteckém útoku za poslední tři roky. Druhá noc po sobě přinesla masivní nálety pomocí dronů a balistických raket, které si podle ukrajinských úřadů vyžádaly nejméně 12 obětí, včetně tří dětí.
Ruská armáda podle oficiálních údajů zaútočila 298 drony a 69 raketami ve vlnách na různá místa po celé Ukrajině. „Každý takový teroristický útok Ruska je důvodem k uvalení dalších sankcí,“ uvedl Zelenskyj.
V reakci na Zelenského slova ale Trump uvedl, že ukrajinský prezident „své zemi příliš neprospívá, když mluví tímto způsobem“. Dodal: „Každé jeho slovo způsobuje problémy. Nelíbí se mi to a mělo by to přestat.“
Trumpova opatrnost vůči dalším sankcím kontrastuje s jeho dřívějšími sliby z předvolební kampaně, kdy tvrdil, že válku na Ukrajině ukončí během 24 hodin od zvolení. V praxi se však ukazuje, že Trump je vůči Moskvě zdrženlivý – v posledních dnech například odmítl vyhovět žádosti Kyjeva o okamžité nové sankce za neochotu Ruska přistoupit na navrhované příměří.
To přišlo v citlivý moment – nedělní útoky zasáhly Ukrajinu právě v den, kdy se v zemi slaví tradiční Kyjevský den. Místo oslav se však obyvatelé hlavního města opět uchýlili do úkrytů, metra a sklepů.
Evropští spojenci Ukrajiny se mezitím snaží přesvědčit Moskvu ke třicetidennímu příměří jako prvnímu kroku k diplomatickému urovnání. Trumpův váhavý postoj však tyto snahy podkopává.
Šéf kanceláře prezidenta Ukrajiny Andrij Jermak na síti Telegram uvedl: „Bez tlaku se nic nezmění. Rusko a jeho spojenci jen posílí síly pro podobné vraždy v západních zemích. Moskva bude bojovat, dokud bude schopna vyrábět zbraně.“
Trumpovo nedělní prohlášení tak ilustruje rostoucí napětí v americko-ukrajinských vztazích a jeho snahu balancovat mezi kritikou Ruska a neochotou podniknout další konkrétní kroky. Jeho výrok o možné „záhubě Ruska“ kvůli expanzivní válce zároveň naznačuje, že prezident Spojených států si začíná uvědomovat nebezpečný rozsah Putinových ambicí.
Netrpělivě očekávaný okamžik se stal realitou. Libor Bouček se v pondělí poprvé představil jako Žolík v oblíbené televizní vědomostní show Na lovu. Na Nově se nově objevuje navzdory tomu, že jinak spolupracuje především s konkurenční Primou.
Přesně měsíc po posledním rozloučení s Jiřím Krampolem proběhla zádušní mše, kterou uspořádal jeho manažer Miloš Schmiedberger. Ten ignoroval srpnový smuteční obřad. Na tom se ale sešlo o poznání více lidí.
Princ Harry přijede během druhého zářijového týdne na krátkou návštěvu do Velké Británie. Informovala o tom CNN, která upozornila na spekulace ohledně možného setkání se svým otcem, britským králem Karlem III.
Dara Rolins tvoří s Pavlem Nedvědem asi nejhvězdnější československý pár současnosti, ale v posledních týdnech se opakovaně stali předmětem nepříjemných spekulací. Popová zpěvačka, která musela opakovaně odpovídat na dotazy novinářů, reagovala po svém.
Izrael se připravuje na ofenzívu, která by mohla vést k vysídlení až jednoho milionu Palestinců. Podle vysokého vojenského představitele už probíhají přípravy k útoku na Gazu, která je největším palestinským městským centrem.
Evropské členské státy se i přes blížící se termín stanovený Organizací spojených národů stále nemohou dohodnout na klíčových cílech v oblasti klimatu. Podle uniklého návrhu dokumentu, který získal deník The Guardian, panuje mezi Evropskou komisí a některými státy neshoda ohledně snižování emisí skleníkových plynů.
V návaznosti na nejsilnější nálet na Ukrajinu od začátku války jedná v Bílém domě vyslanec Evropské unie pro sankce, David O’Sullivan, s americkými představiteli. Cílem jednání je koordinace a posílení sankcí s cílem oslabit Putinovu armádu. Jednání probíhají poté, co americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že je připraven zavést další opatření vůči Rusku.
Šest lidí zemřelo a desítky dalších, včetně těhotné ženy, byly zraněny při střeleckém útoku v Jeruzalémě. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar potvrdil, že dva palestinští ozbrojenci zahájili palbu na plné autobusové zastávce.
Podle ministra financí Scotta Bessenta by Spojené státy musely vrátit asi polovinu vybraných cel, pokud by Nejvyšší soud potvrdil, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci při jejich uvalení. Tento verdikt by byl pro státní pokladnu „hrozný“, ale pokud ho soud vynese, bude se muset respektovat. Prezidentova administrativa má však k dispozici i jiné možnosti, jak cla uvalit, i když by tím mohla ztratit svou vyjednávací pozici.
Odborníci se domnívají, že Čína by se mohla namísto invaze na Tchaj-wan uchýlit k dlouhodobé blokádě, aby ostrov donutila ke kapitulaci. Tento přístup, známý jako lianhe fengkong, neboli „společná blokáda“, by efektivně odřízl ostrov od zbytku světa.
Španělský premiér Pedro Sánchez označil reakci Evropy na válku v Gaze za naprosté selhání. Upozornil, že dvojí metr, který západní svět uplatňuje ve vztahu k Ukrajině a Gaze, podrývá jeho globální důvěryhodnost. Podle něj je současná situace v Gaze jedním z nejtemnějších období mezinárodních vztahů v 21. století.
Politické klima ve Spojených státech se s příchodem podzimu vyhrocuje. Prezident Donald Trump si upevňuje svou moc, často na hraně ústavnosti, a opoziční demokraté se snaží přijít s efektivní strategií, jak se mu postavit. Vládní administrativa se prezentuje nekompromisním tónem, což se projevuje v řadě opatření. Příkladem je hrozba vyslání Národní gardy do měst řízených demokraty, zrychlování deportací a propouštění vědců z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.
