Americký prezident Donald Trump v neděli večer prohlásil, že pokud se ruský prezident Vladimir Putin pokusí ovládnout celou Ukrajinu, povede to k „pádu Ruska“. Ve stejném vyjádření na své síti Truth Social však kritizoval i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za jeho „neprospěšnou rétoriku“.
Trump vyjádřil překvapení nad tím, že Putin zesílil bombardování ukrajinských měst, a to navzdory prezidentově snaze vyjednat příměří. Na dotaz novináře, zda zvažuje další sankce vůči Rusku, odpověděl: „Absolutně. Zabíjí spoustu lidí. Co se to s ním proboha stalo?“
Zelenskyj se během víkendu ostře vymezil proti mlčení Spojených států, zejména po největším ruském leteckém útoku za poslední tři roky. Druhá noc po sobě přinesla masivní nálety pomocí dronů a balistických raket, které si podle ukrajinských úřadů vyžádaly nejméně 12 obětí, včetně tří dětí.
Ruská armáda podle oficiálních údajů zaútočila 298 drony a 69 raketami ve vlnách na různá místa po celé Ukrajině. „Každý takový teroristický útok Ruska je důvodem k uvalení dalších sankcí,“ uvedl Zelenskyj.
V reakci na Zelenského slova ale Trump uvedl, že ukrajinský prezident „své zemi příliš neprospívá, když mluví tímto způsobem“. Dodal: „Každé jeho slovo způsobuje problémy. Nelíbí se mi to a mělo by to přestat.“
Trumpova opatrnost vůči dalším sankcím kontrastuje s jeho dřívějšími sliby z předvolební kampaně, kdy tvrdil, že válku na Ukrajině ukončí během 24 hodin od zvolení. V praxi se však ukazuje, že Trump je vůči Moskvě zdrženlivý – v posledních dnech například odmítl vyhovět žádosti Kyjeva o okamžité nové sankce za neochotu Ruska přistoupit na navrhované příměří.
To přišlo v citlivý moment – nedělní útoky zasáhly Ukrajinu právě v den, kdy se v zemi slaví tradiční Kyjevský den. Místo oslav se však obyvatelé hlavního města opět uchýlili do úkrytů, metra a sklepů.
Evropští spojenci Ukrajiny se mezitím snaží přesvědčit Moskvu ke třicetidennímu příměří jako prvnímu kroku k diplomatickému urovnání. Trumpův váhavý postoj však tyto snahy podkopává.
Šéf kanceláře prezidenta Ukrajiny Andrij Jermak na síti Telegram uvedl: „Bez tlaku se nic nezmění. Rusko a jeho spojenci jen posílí síly pro podobné vraždy v západních zemích. Moskva bude bojovat, dokud bude schopna vyrábět zbraně.“
Trumpovo nedělní prohlášení tak ilustruje rostoucí napětí v americko-ukrajinských vztazích a jeho snahu balancovat mezi kritikou Ruska a neochotou podniknout další konkrétní kroky. Jeho výrok o možné „záhubě Ruska“ kvůli expanzivní válce zároveň naznačuje, že prezident Spojených států si začíná uvědomovat nebezpečný rozsah Putinových ambicí.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
