Americký prezident Donald Trump v neděli večer prohlásil, že pokud se ruský prezident Vladimir Putin pokusí ovládnout celou Ukrajinu, povede to k „pádu Ruska“. Ve stejném vyjádření na své síti Truth Social však kritizoval i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za jeho „neprospěšnou rétoriku“.
Trump vyjádřil překvapení nad tím, že Putin zesílil bombardování ukrajinských měst, a to navzdory prezidentově snaze vyjednat příměří. Na dotaz novináře, zda zvažuje další sankce vůči Rusku, odpověděl: „Absolutně. Zabíjí spoustu lidí. Co se to s ním proboha stalo?“
Zelenskyj se během víkendu ostře vymezil proti mlčení Spojených států, zejména po největším ruském leteckém útoku za poslední tři roky. Druhá noc po sobě přinesla masivní nálety pomocí dronů a balistických raket, které si podle ukrajinských úřadů vyžádaly nejméně 12 obětí, včetně tří dětí.
Ruská armáda podle oficiálních údajů zaútočila 298 drony a 69 raketami ve vlnách na různá místa po celé Ukrajině. „Každý takový teroristický útok Ruska je důvodem k uvalení dalších sankcí,“ uvedl Zelenskyj.
V reakci na Zelenského slova ale Trump uvedl, že ukrajinský prezident „své zemi příliš neprospívá, když mluví tímto způsobem“. Dodal: „Každé jeho slovo způsobuje problémy. Nelíbí se mi to a mělo by to přestat.“
Trumpova opatrnost vůči dalším sankcím kontrastuje s jeho dřívějšími sliby z předvolební kampaně, kdy tvrdil, že válku na Ukrajině ukončí během 24 hodin od zvolení. V praxi se však ukazuje, že Trump je vůči Moskvě zdrženlivý – v posledních dnech například odmítl vyhovět žádosti Kyjeva o okamžité nové sankce za neochotu Ruska přistoupit na navrhované příměří.
To přišlo v citlivý moment – nedělní útoky zasáhly Ukrajinu právě v den, kdy se v zemi slaví tradiční Kyjevský den. Místo oslav se však obyvatelé hlavního města opět uchýlili do úkrytů, metra a sklepů.
Evropští spojenci Ukrajiny se mezitím snaží přesvědčit Moskvu ke třicetidennímu příměří jako prvnímu kroku k diplomatickému urovnání. Trumpův váhavý postoj však tyto snahy podkopává.
Šéf kanceláře prezidenta Ukrajiny Andrij Jermak na síti Telegram uvedl: „Bez tlaku se nic nezmění. Rusko a jeho spojenci jen posílí síly pro podobné vraždy v západních zemích. Moskva bude bojovat, dokud bude schopna vyrábět zbraně.“
Trumpovo nedělní prohlášení tak ilustruje rostoucí napětí v americko-ukrajinských vztazích a jeho snahu balancovat mezi kritikou Ruska a neochotou podniknout další konkrétní kroky. Jeho výrok o možné „záhubě Ruska“ kvůli expanzivní válce zároveň naznačuje, že prezident Spojených států si začíná uvědomovat nebezpečný rozsah Putinových ambicí.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
