Americký prezident Donald Trump v neděli večer prohlásil, že pokud se ruský prezident Vladimir Putin pokusí ovládnout celou Ukrajinu, povede to k „pádu Ruska“. Ve stejném vyjádření na své síti Truth Social však kritizoval i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za jeho „neprospěšnou rétoriku“.
Trump vyjádřil překvapení nad tím, že Putin zesílil bombardování ukrajinských měst, a to navzdory prezidentově snaze vyjednat příměří. Na dotaz novináře, zda zvažuje další sankce vůči Rusku, odpověděl: „Absolutně. Zabíjí spoustu lidí. Co se to s ním proboha stalo?“
Zelenskyj se během víkendu ostře vymezil proti mlčení Spojených států, zejména po největším ruském leteckém útoku za poslední tři roky. Druhá noc po sobě přinesla masivní nálety pomocí dronů a balistických raket, které si podle ukrajinských úřadů vyžádaly nejméně 12 obětí, včetně tří dětí.
Ruská armáda podle oficiálních údajů zaútočila 298 drony a 69 raketami ve vlnách na různá místa po celé Ukrajině. „Každý takový teroristický útok Ruska je důvodem k uvalení dalších sankcí,“ uvedl Zelenskyj.
V reakci na Zelenského slova ale Trump uvedl, že ukrajinský prezident „své zemi příliš neprospívá, když mluví tímto způsobem“. Dodal: „Každé jeho slovo způsobuje problémy. Nelíbí se mi to a mělo by to přestat.“
Trumpova opatrnost vůči dalším sankcím kontrastuje s jeho dřívějšími sliby z předvolební kampaně, kdy tvrdil, že válku na Ukrajině ukončí během 24 hodin od zvolení. V praxi se však ukazuje, že Trump je vůči Moskvě zdrženlivý – v posledních dnech například odmítl vyhovět žádosti Kyjeva o okamžité nové sankce za neochotu Ruska přistoupit na navrhované příměří.
To přišlo v citlivý moment – nedělní útoky zasáhly Ukrajinu právě v den, kdy se v zemi slaví tradiční Kyjevský den. Místo oslav se však obyvatelé hlavního města opět uchýlili do úkrytů, metra a sklepů.
Evropští spojenci Ukrajiny se mezitím snaží přesvědčit Moskvu ke třicetidennímu příměří jako prvnímu kroku k diplomatickému urovnání. Trumpův váhavý postoj však tyto snahy podkopává.
Šéf kanceláře prezidenta Ukrajiny Andrij Jermak na síti Telegram uvedl: „Bez tlaku se nic nezmění. Rusko a jeho spojenci jen posílí síly pro podobné vraždy v západních zemích. Moskva bude bojovat, dokud bude schopna vyrábět zbraně.“
Trumpovo nedělní prohlášení tak ilustruje rostoucí napětí v americko-ukrajinských vztazích a jeho snahu balancovat mezi kritikou Ruska a neochotou podniknout další konkrétní kroky. Jeho výrok o možné „záhubě Ruska“ kvůli expanzivní válce zároveň naznačuje, že prezident Spojených států si začíná uvědomovat nebezpečný rozsah Putinových ambicí.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
