Americký prezident Donald Trump v neděli večer prohlásil, že pokud se ruský prezident Vladimir Putin pokusí ovládnout celou Ukrajinu, povede to k „pádu Ruska“. Ve stejném vyjádření na své síti Truth Social však kritizoval i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za jeho „neprospěšnou rétoriku“.
Trump vyjádřil překvapení nad tím, že Putin zesílil bombardování ukrajinských měst, a to navzdory prezidentově snaze vyjednat příměří. Na dotaz novináře, zda zvažuje další sankce vůči Rusku, odpověděl: „Absolutně. Zabíjí spoustu lidí. Co se to s ním proboha stalo?“
Zelenskyj se během víkendu ostře vymezil proti mlčení Spojených států, zejména po největším ruském leteckém útoku za poslední tři roky. Druhá noc po sobě přinesla masivní nálety pomocí dronů a balistických raket, které si podle ukrajinských úřadů vyžádaly nejméně 12 obětí, včetně tří dětí.
Ruská armáda podle oficiálních údajů zaútočila 298 drony a 69 raketami ve vlnách na různá místa po celé Ukrajině. „Každý takový teroristický útok Ruska je důvodem k uvalení dalších sankcí,“ uvedl Zelenskyj.
V reakci na Zelenského slova ale Trump uvedl, že ukrajinský prezident „své zemi příliš neprospívá, když mluví tímto způsobem“. Dodal: „Každé jeho slovo způsobuje problémy. Nelíbí se mi to a mělo by to přestat.“
Trumpova opatrnost vůči dalším sankcím kontrastuje s jeho dřívějšími sliby z předvolební kampaně, kdy tvrdil, že válku na Ukrajině ukončí během 24 hodin od zvolení. V praxi se však ukazuje, že Trump je vůči Moskvě zdrženlivý – v posledních dnech například odmítl vyhovět žádosti Kyjeva o okamžité nové sankce za neochotu Ruska přistoupit na navrhované příměří.
To přišlo v citlivý moment – nedělní útoky zasáhly Ukrajinu právě v den, kdy se v zemi slaví tradiční Kyjevský den. Místo oslav se však obyvatelé hlavního města opět uchýlili do úkrytů, metra a sklepů.
Evropští spojenci Ukrajiny se mezitím snaží přesvědčit Moskvu ke třicetidennímu příměří jako prvnímu kroku k diplomatickému urovnání. Trumpův váhavý postoj však tyto snahy podkopává.
Šéf kanceláře prezidenta Ukrajiny Andrij Jermak na síti Telegram uvedl: „Bez tlaku se nic nezmění. Rusko a jeho spojenci jen posílí síly pro podobné vraždy v západních zemích. Moskva bude bojovat, dokud bude schopna vyrábět zbraně.“
Trumpovo nedělní prohlášení tak ilustruje rostoucí napětí v americko-ukrajinských vztazích a jeho snahu balancovat mezi kritikou Ruska a neochotou podniknout další konkrétní kroky. Jeho výrok o možné „záhubě Ruska“ kvůli expanzivní válce zároveň naznačuje, že prezident Spojených států si začíná uvědomovat nebezpečný rozsah Putinových ambicí.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.
