Ustanovení nové „Rady míru“ na ekonomickém fóru v Davosu, které mělo být vrcholem diplomatického snažení Donalda Trumpa, doprovázely rozpaky. Očekávání o masivní podpoře se nenaplnila, když se k podpisu dostavilo méně než dvacet delegací z původně avizovaných pětatřiceti. Tato nízká účast v kombinaci s absencí klíčových evropských mocností jen prohloubila viditelnou trhlinu mezi současným Bílým domem a tradičními spojenci v rámci NATO.
Západní Evropa dala projektu jasné „ne“, když Francie, Německo i Velká Británie radu vnímají spíše jako Trumpův osobní mocenský nástroj než jako legitimního konkurenta OSN. Samotný začátek ceremoniálu provázela nervozita, protože americký prezident dorazil s půlhodinovým zpožděním. Ve svém projevu však jakýkoli neúspěch popřel a sebevědomě tvrdil, že zájem o členství je globální a přinese světu stabilitu a bohatství.
Složení přítomných signatářů bylo značně nesourodé a opíralo se především o země Blízkého východu, jako jsou Saúdská Arábie či Katar, a jihoamerické spojence v čele s Argentinou. Z Evropy se k Trumpovi přidalo jen několik států s úzkými vazbami na jeho administrativu nebo specifickou bezpečnostní agendou, konkrétně Maďarsko, Bulharsko a zástupci kavkazských zemí či Kosova. Tato roztříštěnost jen potvrdila izolaci USA vůči zbytku kontinentu.
Trump během akce nešetřil komplimenty na adresu přítomných politiků a vyzdvihl i Tonyho Blaira za jeho akčnost ve výkonném výboru. Hlavním tématem zůstával Blízký východ, kde je podle prezidenta mír na dosah ruky a zbývá vyřešit jen drobné konflikty. Přestože rada vznikla primárně kvůli situaci v Gaze, její ambice se nyní snaží obsáhnout globální bezpečnostní otázky, což vyvolává obavy z přílišné koncentrace moci.
Opatrně se prezident vyjádřil i k válce na Ukrajině, kterou uznal za složitější výzvu, než původně předpokládal. Navzdory tragické bilanci obětí vyjádřil naději v brzký průlom, ačkoliv ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj se ceremoniálu demonstrativně nezúčastnil. Trumpova snaha o spolupráci s OSN, kterou dříve ostře kritizoval, působila jako taktický ústupek, jenž však nezmírnil obavy diplomatů z jeho absolutních pravomocí v čele rady.
Nedůvěra Británie a Francie pramení zejména z transakčního stylu americké diplomacie a možného zapojení Vladimira Putina do celého procesu. Zatímco Trump v Davosu prezentoval své ekonomické úspěchy a vizi míru, evropští lídři se v zákulisí připravovali na hrozící obchodní válku a oslabení bezpečnostních záruk USA. Celá událost tak připomínala spíše politickou show pro americké voliče než seriózní mezinárodní iniciativu.
Budoucnost rady nyní závisí na tom, zda členské státy skutečně složí miliardový poplatek za své místo. Trump věří, že tyto peníze rozhýbou obnovu zničených oblastí, skeptici však pochybují o jejich reálném přínosu a transparentnosti.
Slavnostní ceremoniál v Davosu pokračoval vystoupením amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který nešetřil chválou na adresu Donalda Trumpa. Rubio označil jeho působení v úřadu za historické a ocenil prezidentovu vizi a odvahu snít o nemožném v souvislosti s konfliktem v Gaze. Podle něj staré instituce, které světu sloužily uplynulých sedmdesát let, nedokázaly tuto krizi vyřešit, což vyžadovalo zcela nový přístup.
Ustanovení nové „Rady míru“ na ekonomickém fóru v Davosu, které mělo být vrcholem diplomatického snažení Donalda Trumpa, doprovázely rozpaky. Očekávání o masivní podpoře se nenaplnila, když se k podpisu dostavilo méně než dvacet delegací z původně avizovaných pětatřiceti. Tato nízká účast v kombinaci s absencí klíčových evropských mocností jen prohloubila viditelnou trhlinu mezi současným Bílým domem a tradičními spojenci v rámci NATO.
Německý kancléř Friedrich Merz ve svém čtvrtečním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu varoval, že starý světový řád se rozpadá „dechberoucím tempem“. Reagoval tak na týden plný diplomatického chaosu, který vyvolaly snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska a jeho hrozby uvalením cel na evropské spojence. Merz zdůraznil, že tváří v tvář nové realitě velmocenského soupeření musí Evropa urychleně posílit svou obranyschopnost i hospodářskou konkurenceschopnost.
Finský prezident Alexander Stubb na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyslal jasný vzkaz: Evropa je schopna se ubránit i bez pomoci Spojených států. Během panelové diskuse o evropské bezpečnosti zdůraznil, že na otázku, zda je kontinent soběstačný v obraně, odpovídá jednoznačným „ano“. Jako důkaz uvedl vojenskou sílu Finska a Polska, které podle něj disponují největším dělostřelectvem v Evropě, včetně moderních raket dlouhého doletu.
Trumpova „Rada míru“ (Board of Peace) se v těchto dnech stává jedním z nejvíce diskutovaných témat na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Původně nenápadný projekt určený pro dohled nad rekonstrukcí Pásma Gazy se pod rukama amerického prezidenta mění v ambiciózní mezinárodní organizaci, která by podle Trumpových slov mohla v budoucnu nahradit Organizaci spojených národů (OSN).
Poslední dva týdny v mezinárodní politice připomínaly jízdu na horské dráze, která nyní, zdá se, končí v oblaku kouře. Donald Trump, povzbuzen úspěšnou vojenskou operací ve Venezuele, spustil lavinu rétoriky o ovládnutí Grónska, která zahrnovala výhružky armádou i drtivými cly. Nyní však zasáhl generální tajemník NATO Mark Rutte, kterému se zřejmě podařilo amerického prezidenta přesvědčit k ústupu z nebezpečných pozic.
Donald Trump se během Světového ekonomického fóra v Davosu nechal slyšet, že si dokáže představit vyplacení finanční částky za nákup Grónska. Toto vyjádření přichází krátce poté, co prezident oficiálně vyloučil možnost použití vojenské síly k anexi tohoto území. Podle Trumpa sice existuje peněžní hodnota, kterou by byl ochoten zaplatit, ale mnohem důležitější je pro něj otázka globální bezpečnosti.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska zůstává i po jeho vystoupení v Davosu ústředním bodem diplomatického napětí. Přestože americký prezident ve svém projevu poprvé jasně vyloučil použití vojenské síly, dánští představitelé i světoví politici varují, že podstata problému nezmizela. Podle dánského ministra zahraničí Larse Løkkeho Rasmussena Trumpovy ambice vlastnit největší ostrov světa trvají i nadále.
Lidstvo vstoupilo do éry „globálního vodního bankrotu“, která s sebou nese nevratné následky pro celou planetu. Vyplývá to z přelomové zprávy Univerzity OSN zveřejněné 20. ledna. Podle vědců již tradiční termíny jako „vodní krize“ nebo „nedostatek vody“ nestačí, protože vyvolávají klamný dojem dočasného stavu, který lze snadno vyřešit.
Vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu přineslo směsici ostré diplomacie, územních ambicí i osobních výpadů. Trump se během svého projevu dotkl široké škály témat, od nákupu Grónska až po módní doplňky svých evropských kolegů, čímž opět potvrdil svou nepředvídatelnost na mezinárodní scéně.
Donald Trump dnes na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyvolal značné rozpaky, když oznámil, že se ještě dnes setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump před publikem prohlásil, že Zelenskyj by mohl být „přímo v sále“ a že oba lídři jsou velmi blízko k uzavření mírové dohody. Tato slova však okamžitě narazila na realitu – ukrajinský prezident totiž v Davosu vůbec není.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v Davosu představil další ambiciózní, i když značně kontroverzní vizi: vybudování „největšího Zlatého dómu, jaký kdy byl postaven“. Tento obranný systém má být umístěn právě v Grónsku, o jehož koupi prezident usiluje. Trump tvrdí, že v případě jaderného konfliktu by rakety letěly přímo nad středem tohoto „kusu ledu“, a proto je nezbytné tam vybudovat technologicky vyspělý štít.