Prezident Donald Trump si konečně splní svůj dlouholetý sen o novém tanečním sále v Bílém domě. Výstavba sálu, jehož cena se odhaduje na 200 milionů dolarů, začne v září. Nový prostor, který bude mít rozlohu 90 000 čtverečních stop, má sloužit jako místo pro pořádání významných akcí a zároveň odrážet luxusní styl, který Trump prosazuje ve svých soukromých klubech.
Taneční sál bude navržen tak, aby navýšil kapacitu pro pořádání veřejných a státních událostí, ale bude také vycházet z typického Trumpova designu, který zahrnuje zlaté prvky, krystalové lustry a sloupy v korintském stylu. Projekt bude zahrnovat i zlaté lampy, mozaikovou podlahu z mramoru a tři stěny s arkovými okny s výhledem na jižní část Bílého domu, včetně nové vlajkové stožáru, který Trump přidal do areálu.
„Vždy jsem říkal, že se postarám o taneční sál, protože tady prostě žádný nemáme,“ prohlásil Trump během čtvrtečního setkání s novináři. „Bude to skvělý projekt pro budoucnost a myslím, že bude opravdu speciální.“
Nový taneční sál nahradí současné prostory východního křídla Bílého domu, kde tradičně sídlí kancelář první dámy. Pracovníci, kteří zde aktuálně pracují, budou dočasně přemístěni.
Sál bude mít tvar, který bude vystupovat směrem na jižní trávník a bude zahrnovat sloupy v Palladiánském stylu. Interiér sálu se bude inspirovat podobnými prostory, jaké Trump vytvářel ve svých resortech, jako je Mar-a-Lago v Palm Beach.
„Nikdo předtím nepostavil taneční sál jako já,“ uvedl Trump o víkendu při setkání s předsedou Evropské komise v dalším ze svých velkých sálů, tentokrát v Turnberry, jeho golfovém resortu ve Skotsku. „Tento sál bych mohl jednoduše postavit tady, a byl by nádherný.“
Nový taneční sál, který bude udržovat neoklasickou architekturu Bílého domu, nabídne kapacitu až pro 650 osob, což je více než trojnásobek současného prostoru v East Room, který je v současnosti největší místností pro veřejné události.
„Prezident Trump je ve své podstatě stavitel a má neuvěřitelný cit pro detail,“ uvedla Susie Wiles, šéfka Bílého domu. „Prezident a jeho administrativní tým se plně zavázali spolupracovat s příslušnými organizacemi na zachování historie Bílého domu a na výstavbě krásného tanečního sálu, který budou moci využívat budoucí administrativy a generace Američanů.“
Nový projekt bude financován Trumpem a dalšími soukromými dárci. Karoline Leavitt, mluvčí Bílého domu, uvedla, že stavba sálu je nutností, protože předchozí administrativy byly nuceny pořádat velké akce v dočasných stanech na jižním trávníku, což označila za „neestetické“.
„150 let se prezidenti a jejich týmy v Bílém domě snažili získat větší prostor pro pořádání velkých akcí, než jaký máme nyní,“ prohlásila Leavitt. „Prezident Trump se zavázal vyřešit tento problém pro budoucí administrativy a pro americký lid.“
V posledních týdnech Trump uspořádal schůzky s představiteli Národní služby parku, vojenské kanceláře Bílého domu a tajné služby, aby projednali návrh a plány.
Projektem bude pověřena architektonická firma McCrery Architects, známá svým zaměřením na klasický architektonický design.
„Je mi ctí, že mi prezident Trump svěřil pomoc při přestavbě tohoto krásného a nezbytného renovace pro Dům lidí, přičemž zachováme eleganci jeho klasického designu a historický význam,“ uvedl Jim McCrery, generální ředitel firmy.
Vize nového tanečního sálu v Bílém domě se datuje již do roku 2010, kdy Trump navrhl, že by mohl postavit podobný sál pro Bílý dům Baracka Obamy. Tento návrh byl však odmítnut.
„Stavba měla stát asi 100 milionů dolarů,“ řekl Trump během svého prvního funkčního období. „Nabídl jsem to, ale nikdy jsem se neozval.“
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.
Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.