Trumpova administrativa oficiálně zrušila stěžejní vědecké zjištění, které vládě umožňovalo regulovat emise plynů způsobujících oteplování planety. Tento krok byl kritiky označen za dar „miliardářům z řad znečišťovatelů“ na úkor zdraví amerických občanů. Takzvaný „endangerment finding“ (zjištění o ohrožení) z roku 2009 konstatoval, že hromadění skleníkových plynů v atmosféře ohrožuje veřejné zdraví a blahobyt. Právě toto rozhodnutí umožňovalo Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA) omezovat emise z vozidel, elektráren a dalších průmyslových zdrojů.
Donald Trump označil zrušení tohoto pravidla za největší deregulaci v historii Spojených států. Prohlásil, že jde o zásadní událost pro všechny, kteří se zajímají o životní prostředí. Tento krok je součástí širší Trumpovy politiky zaměřené na oslabování ekologických norem a podporu těžby ropy a zemního plynu. Podle prezidenta tato opatření ušetří americkým spotřebitelům biliony dolarů.
Bývalý prezident Barack Obama na sociálních sítích uvedl, že zrušení tohoto zjištění zanechá Američany v menším bezpečí a s horším zdravím. Podle něj se tím oslabuje schopnost země bojovat proti klimatickým změnám jen proto, aby průmysl fosilních paliv mohl generovat vyšší zisky. Podobně se vyjádřil i bývalý ministr zahraničí John Kerry, který krok označil za neamerický a varoval před obrovskými škodami na lidech i majetku po celém světě.
Nové nařízení zbavuje federální vládu možnosti ukládat požadavky na sledování a omezování emisí z automobilů a nákladních vozidel, které jsou v USA největším zdrojem znečištění. Zrušení se zatím přímo netýká stacionárních zdrojů, jako jsou elektrárny, které spadají pod jinou část zákona o čistém ovzduší. Odborníci se však domnívají, že tento krok otevírá cestu k postupnému zrušení standardů i v těchto odvětvích.
Agentura EPA pod vedením Leea Zeldina již navrhla zjištění, že emise z elektráren významně nepřispívají k nebezpečnému znečištění ovzduší. Joseph Goffman, bývalý šéf úřadu pro ovzduší za vlády Joea Bidena, očekává, že administrativa použije argumenty z oblasti dopravy k likvidaci klimatických regulací ve všech sektorech. Přirovnal to k řadě padajících kostek domina, které postupně zničí celý systém ochrany klimatu.
Environmentální organizace a stát Kalifornie již oznámily, že toto rozhodnutí napadnou u soudu, protože ho považují za nezákonné. Kalifornský guvernér Gavin Newsom prohlásil, že pokud toto neuvážené rozhodnutí u soudů obstojí, povede k častějším ničivým požárům, úmrtím z extrémního horka a klimatickým záplavám. Podle něj EPA ignoruje vědecké poznatky, které po desetiletí chránily veřejné zdraví.
EPA ve svém tiskovém prohlášení uvedla, že tento krok ušetří Spojeným státům 1,3 bilionu dolarů. Administrátor Lee Zeldin tvrdí, že předchozí vlády zneužívaly vědecká zjištění k prosazování nákladné levicové klimatické politiky. Podle něj za tyto politiky platily nejvyšší cenu těžce pracující rodiny a malé firmy, které chtěly jen cenově dostupná auta.
Analýza organizace Environmental Defense Fund však varuje, že úplné zrušení těchto standardů by do roku 2055 mohlo vést k vypuštění dalších 18 miliard tun emisí. To odpovídá roční produkci Číny, která je největším znečišťovatelem na světě. Odborníci rovněž poukazují na to, že revize nebere v úvahu náklady na zdravotní péči a škody na životním prostředí, které vzniknou v důsledku nekontrolovaného znečištění.
Administrátor Zeldin opřel svůj návrh na zrušení o zprávu ministerstva energetiky, která zpochybňovala klimatickou vědu. Tato zpráva však čelila ostré kritice a federální soudce nedávno rozhodl, že byla vytvořena nezákonně. EPA nyní tvrdí, že zákon o čistém ovzduší má regulovat pouze znečištění s lokálními a regionálními dopady, což je v rozporu s vědeckým konsenzem o globálním vlivu skleníkových plynů.
Zrušení přichází měsíc poté, co Trumpova administrativa oznámila odstoupení USA od klíčových mezinárodních klimatických dohod a vědeckých panelů OSN. Během posledního roku Zeldin zahájil rozsáhlý útok na ochranu ovzduší, vody a chemickou bezpečnost. Z vládních webových stránek byly také odstraněny důležité vědecké údaje a informace týkající se klimatických změn.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.