Trumpova administrativa oficiálně zrušila stěžejní vědecké zjištění, které vládě umožňovalo regulovat emise plynů způsobujících oteplování planety. Tento krok byl kritiky označen za dar „miliardářům z řad znečišťovatelů“ na úkor zdraví amerických občanů. Takzvaný „endangerment finding“ (zjištění o ohrožení) z roku 2009 konstatoval, že hromadění skleníkových plynů v atmosféře ohrožuje veřejné zdraví a blahobyt. Právě toto rozhodnutí umožňovalo Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA) omezovat emise z vozidel, elektráren a dalších průmyslových zdrojů.
Donald Trump označil zrušení tohoto pravidla za největší deregulaci v historii Spojených států. Prohlásil, že jde o zásadní událost pro všechny, kteří se zajímají o životní prostředí. Tento krok je součástí širší Trumpovy politiky zaměřené na oslabování ekologických norem a podporu těžby ropy a zemního plynu. Podle prezidenta tato opatření ušetří americkým spotřebitelům biliony dolarů.
Bývalý prezident Barack Obama na sociálních sítích uvedl, že zrušení tohoto zjištění zanechá Američany v menším bezpečí a s horším zdravím. Podle něj se tím oslabuje schopnost země bojovat proti klimatickým změnám jen proto, aby průmysl fosilních paliv mohl generovat vyšší zisky. Podobně se vyjádřil i bývalý ministr zahraničí John Kerry, který krok označil za neamerický a varoval před obrovskými škodami na lidech i majetku po celém světě.
Nové nařízení zbavuje federální vládu možnosti ukládat požadavky na sledování a omezování emisí z automobilů a nákladních vozidel, které jsou v USA největším zdrojem znečištění. Zrušení se zatím přímo netýká stacionárních zdrojů, jako jsou elektrárny, které spadají pod jinou část zákona o čistém ovzduší. Odborníci se však domnívají, že tento krok otevírá cestu k postupnému zrušení standardů i v těchto odvětvích.
Agentura EPA pod vedením Leea Zeldina již navrhla zjištění, že emise z elektráren významně nepřispívají k nebezpečnému znečištění ovzduší. Joseph Goffman, bývalý šéf úřadu pro ovzduší za vlády Joea Bidena, očekává, že administrativa použije argumenty z oblasti dopravy k likvidaci klimatických regulací ve všech sektorech. Přirovnal to k řadě padajících kostek domina, které postupně zničí celý systém ochrany klimatu.
Environmentální organizace a stát Kalifornie již oznámily, že toto rozhodnutí napadnou u soudu, protože ho považují za nezákonné. Kalifornský guvernér Gavin Newsom prohlásil, že pokud toto neuvážené rozhodnutí u soudů obstojí, povede k častějším ničivým požárům, úmrtím z extrémního horka a klimatickým záplavám. Podle něj EPA ignoruje vědecké poznatky, které po desetiletí chránily veřejné zdraví.
EPA ve svém tiskovém prohlášení uvedla, že tento krok ušetří Spojeným státům 1,3 bilionu dolarů. Administrátor Lee Zeldin tvrdí, že předchozí vlády zneužívaly vědecká zjištění k prosazování nákladné levicové klimatické politiky. Podle něj za tyto politiky platily nejvyšší cenu těžce pracující rodiny a malé firmy, které chtěly jen cenově dostupná auta.
Analýza organizace Environmental Defense Fund však varuje, že úplné zrušení těchto standardů by do roku 2055 mohlo vést k vypuštění dalších 18 miliard tun emisí. To odpovídá roční produkci Číny, která je největším znečišťovatelem na světě. Odborníci rovněž poukazují na to, že revize nebere v úvahu náklady na zdravotní péči a škody na životním prostředí, které vzniknou v důsledku nekontrolovaného znečištění.
Administrátor Zeldin opřel svůj návrh na zrušení o zprávu ministerstva energetiky, která zpochybňovala klimatickou vědu. Tato zpráva však čelila ostré kritice a federální soudce nedávno rozhodl, že byla vytvořena nezákonně. EPA nyní tvrdí, že zákon o čistém ovzduší má regulovat pouze znečištění s lokálními a regionálními dopady, což je v rozporu s vědeckým konsenzem o globálním vlivu skleníkových plynů.
Zrušení přichází měsíc poté, co Trumpova administrativa oznámila odstoupení USA od klíčových mezinárodních klimatických dohod a vědeckých panelů OSN. Během posledního roku Zeldin zahájil rozsáhlý útok na ochranu ovzduší, vody a chemickou bezpečnost. Z vládních webových stránek byly také odstraněny důležité vědecké údaje a informace týkající se klimatických změn.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.
Řecké protivzdušné jednotky se přímo zapojily do probíhajícího konfliktu na Blízkém východě, když nad územím Saúdské Arábie sestřelily íránské rakety. Tato událost podtrhuje fakt, že válka, která začala koncem února precizními údery USA a Izraele na íránské cíle, již dávno překročila hranice původních tří aktérů. Do bojových operací se nyní fakticky zapojilo i Řecko, které v regionu dlouhodobě udržuje své obranné kapacity.
Zatímco v roce 1989 stál Viktor Orbán na náměstí a nekompromisně vyzýval sovětská vojska k odchodu z Maďarska, dnes je vnímán jako nejbližší spojenec Vladimira Putina v Evropské unii. Tato proměna z liberálního disidenta v zastánce neliberalismu nebyla náhlá, ale probíhala v několika logických etapách. Pamětníci a bývalí spolustraníci vzpomínají na mladého politika jako na odhodlaného muže, který věřil v sílu národa svrhnout komunistickou diktaturu a nastolit svobodné volby.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.