Trumpova administrativa oficiálně zrušila stěžejní vědecké zjištění, které vládě umožňovalo regulovat emise plynů způsobujících oteplování planety. Tento krok byl kritiky označen za dar „miliardářům z řad znečišťovatelů“ na úkor zdraví amerických občanů. Takzvaný „endangerment finding“ (zjištění o ohrožení) z roku 2009 konstatoval, že hromadění skleníkových plynů v atmosféře ohrožuje veřejné zdraví a blahobyt. Právě toto rozhodnutí umožňovalo Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA) omezovat emise z vozidel, elektráren a dalších průmyslových zdrojů.
Donald Trump označil zrušení tohoto pravidla za největší deregulaci v historii Spojených států. Prohlásil, že jde o zásadní událost pro všechny, kteří se zajímají o životní prostředí. Tento krok je součástí širší Trumpovy politiky zaměřené na oslabování ekologických norem a podporu těžby ropy a zemního plynu. Podle prezidenta tato opatření ušetří americkým spotřebitelům biliony dolarů.
Bývalý prezident Barack Obama na sociálních sítích uvedl, že zrušení tohoto zjištění zanechá Američany v menším bezpečí a s horším zdravím. Podle něj se tím oslabuje schopnost země bojovat proti klimatickým změnám jen proto, aby průmysl fosilních paliv mohl generovat vyšší zisky. Podobně se vyjádřil i bývalý ministr zahraničí John Kerry, který krok označil za neamerický a varoval před obrovskými škodami na lidech i majetku po celém světě.
Nové nařízení zbavuje federální vládu možnosti ukládat požadavky na sledování a omezování emisí z automobilů a nákladních vozidel, které jsou v USA největším zdrojem znečištění. Zrušení se zatím přímo netýká stacionárních zdrojů, jako jsou elektrárny, které spadají pod jinou část zákona o čistém ovzduší. Odborníci se však domnívají, že tento krok otevírá cestu k postupnému zrušení standardů i v těchto odvětvích.
Agentura EPA pod vedením Leea Zeldina již navrhla zjištění, že emise z elektráren významně nepřispívají k nebezpečnému znečištění ovzduší. Joseph Goffman, bývalý šéf úřadu pro ovzduší za vlády Joea Bidena, očekává, že administrativa použije argumenty z oblasti dopravy k likvidaci klimatických regulací ve všech sektorech. Přirovnal to k řadě padajících kostek domina, které postupně zničí celý systém ochrany klimatu.
Environmentální organizace a stát Kalifornie již oznámily, že toto rozhodnutí napadnou u soudu, protože ho považují za nezákonné. Kalifornský guvernér Gavin Newsom prohlásil, že pokud toto neuvážené rozhodnutí u soudů obstojí, povede k častějším ničivým požárům, úmrtím z extrémního horka a klimatickým záplavám. Podle něj EPA ignoruje vědecké poznatky, které po desetiletí chránily veřejné zdraví.
EPA ve svém tiskovém prohlášení uvedla, že tento krok ušetří Spojeným státům 1,3 bilionu dolarů. Administrátor Lee Zeldin tvrdí, že předchozí vlády zneužívaly vědecká zjištění k prosazování nákladné levicové klimatické politiky. Podle něj za tyto politiky platily nejvyšší cenu těžce pracující rodiny a malé firmy, které chtěly jen cenově dostupná auta.
Analýza organizace Environmental Defense Fund však varuje, že úplné zrušení těchto standardů by do roku 2055 mohlo vést k vypuštění dalších 18 miliard tun emisí. To odpovídá roční produkci Číny, která je největším znečišťovatelem na světě. Odborníci rovněž poukazují na to, že revize nebere v úvahu náklady na zdravotní péči a škody na životním prostředí, které vzniknou v důsledku nekontrolovaného znečištění.
Administrátor Zeldin opřel svůj návrh na zrušení o zprávu ministerstva energetiky, která zpochybňovala klimatickou vědu. Tato zpráva však čelila ostré kritice a federální soudce nedávno rozhodl, že byla vytvořena nezákonně. EPA nyní tvrdí, že zákon o čistém ovzduší má regulovat pouze znečištění s lokálními a regionálními dopady, což je v rozporu s vědeckým konsenzem o globálním vlivu skleníkových plynů.
Zrušení přichází měsíc poté, co Trumpova administrativa oznámila odstoupení USA od klíčových mezinárodních klimatických dohod a vědeckých panelů OSN. Během posledního roku Zeldin zahájil rozsáhlý útok na ochranu ovzduší, vody a chemickou bezpečnost. Z vládních webových stránek byly také odstraněny důležité vědecké údaje a informace týkající se klimatických změn.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.
Rozpor mezi oficiálními prohlášeními administrativy Donalda Trumpa a utajovanými zprávami zpravodajských služeb ohledně vojenských schopností Íránu vyvolává ve Washingtonu značné napětí. Zatímco prezident Trump veřejně prohlašuje, že íránské vojenské kapacity byly americko-izraelským bombardováním prakticky vymazány, zpravodajské analýzy naznačují, že realita na bojišti je odlišná. Podle těchto neveřejných hodnocení si Teherán uchoval podstatnou část svého raketového arzenálu i flotily bezpilotních letounů.
Americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching absolvovali v Pekingu zásadní dvouhodinové jednání, které oba státníci navenek prezentovali ve velmi optimistickém duchu. Zatímco Trump označil rozhovory za skvělé a svého hostitele nešetřil chválou, v pozadí summitu zůstala nevyjasněná a výbušná témata. Hlavním bodem napětí je otázka Tchaj-wanu, o které Trump odmítl před novináři hovořit, přestože čínská strana varovala před rizikem otevřeného konfliktu.
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.