Trumpova administrativa oficiálně zrušila stěžejní vědecké zjištění, které vládě umožňovalo regulovat emise plynů způsobujících oteplování planety. Tento krok byl kritiky označen za dar „miliardářům z řad znečišťovatelů“ na úkor zdraví amerických občanů. Takzvaný „endangerment finding“ (zjištění o ohrožení) z roku 2009 konstatoval, že hromadění skleníkových plynů v atmosféře ohrožuje veřejné zdraví a blahobyt. Právě toto rozhodnutí umožňovalo Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA) omezovat emise z vozidel, elektráren a dalších průmyslových zdrojů.
Donald Trump označil zrušení tohoto pravidla za největší deregulaci v historii Spojených států. Prohlásil, že jde o zásadní událost pro všechny, kteří se zajímají o životní prostředí. Tento krok je součástí širší Trumpovy politiky zaměřené na oslabování ekologických norem a podporu těžby ropy a zemního plynu. Podle prezidenta tato opatření ušetří americkým spotřebitelům biliony dolarů.
Bývalý prezident Barack Obama na sociálních sítích uvedl, že zrušení tohoto zjištění zanechá Američany v menším bezpečí a s horším zdravím. Podle něj se tím oslabuje schopnost země bojovat proti klimatickým změnám jen proto, aby průmysl fosilních paliv mohl generovat vyšší zisky. Podobně se vyjádřil i bývalý ministr zahraničí John Kerry, který krok označil za neamerický a varoval před obrovskými škodami na lidech i majetku po celém světě.
Nové nařízení zbavuje federální vládu možnosti ukládat požadavky na sledování a omezování emisí z automobilů a nákladních vozidel, které jsou v USA největším zdrojem znečištění. Zrušení se zatím přímo netýká stacionárních zdrojů, jako jsou elektrárny, které spadají pod jinou část zákona o čistém ovzduší. Odborníci se však domnívají, že tento krok otevírá cestu k postupnému zrušení standardů i v těchto odvětvích.
Agentura EPA pod vedením Leea Zeldina již navrhla zjištění, že emise z elektráren významně nepřispívají k nebezpečnému znečištění ovzduší. Joseph Goffman, bývalý šéf úřadu pro ovzduší za vlády Joea Bidena, očekává, že administrativa použije argumenty z oblasti dopravy k likvidaci klimatických regulací ve všech sektorech. Přirovnal to k řadě padajících kostek domina, které postupně zničí celý systém ochrany klimatu.
Environmentální organizace a stát Kalifornie již oznámily, že toto rozhodnutí napadnou u soudu, protože ho považují za nezákonné. Kalifornský guvernér Gavin Newsom prohlásil, že pokud toto neuvážené rozhodnutí u soudů obstojí, povede k častějším ničivým požárům, úmrtím z extrémního horka a klimatickým záplavám. Podle něj EPA ignoruje vědecké poznatky, které po desetiletí chránily veřejné zdraví.
EPA ve svém tiskovém prohlášení uvedla, že tento krok ušetří Spojeným státům 1,3 bilionu dolarů. Administrátor Lee Zeldin tvrdí, že předchozí vlády zneužívaly vědecká zjištění k prosazování nákladné levicové klimatické politiky. Podle něj za tyto politiky platily nejvyšší cenu těžce pracující rodiny a malé firmy, které chtěly jen cenově dostupná auta.
Analýza organizace Environmental Defense Fund však varuje, že úplné zrušení těchto standardů by do roku 2055 mohlo vést k vypuštění dalších 18 miliard tun emisí. To odpovídá roční produkci Číny, která je největším znečišťovatelem na světě. Odborníci rovněž poukazují na to, že revize nebere v úvahu náklady na zdravotní péči a škody na životním prostředí, které vzniknou v důsledku nekontrolovaného znečištění.
Administrátor Zeldin opřel svůj návrh na zrušení o zprávu ministerstva energetiky, která zpochybňovala klimatickou vědu. Tato zpráva však čelila ostré kritice a federální soudce nedávno rozhodl, že byla vytvořena nezákonně. EPA nyní tvrdí, že zákon o čistém ovzduší má regulovat pouze znečištění s lokálními a regionálními dopady, což je v rozporu s vědeckým konsenzem o globálním vlivu skleníkových plynů.
Zrušení přichází měsíc poté, co Trumpova administrativa oznámila odstoupení USA od klíčových mezinárodních klimatických dohod a vědeckých panelů OSN. Během posledního roku Zeldin zahájil rozsáhlý útok na ochranu ovzduší, vody a chemickou bezpečnost. Z vládních webových stránek byly také odstraněny důležité vědecké údaje a informace týkající se klimatických změn.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.