Donald Trump dnes na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyvolal značné rozpaky, když oznámil, že se ještě dnes setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump před publikem prohlásil, že Zelenskyj by mohl být „přímo v sále“ a že oba lídři jsou velmi blízko k uzavření mírové dohody. Tato slova však okamžitě narazila na realitu – ukrajinský prezident totiž v Davosu vůbec není.
Zelenského poradce Dmytro Lytvyn jen pár okamžiků po Trumpově projevu potvrdil, že hlava státu zůstává v Kyjevě. Prezident se rozhodl cestu do Švýcarska zrušit kvůli kritické situaci v domácí energetice. Po ničivých ruských útocích na rozvodnou síť a teplárny se miliony Ukrajinců ocitly v mrazivém lednu bez proudu a tepla, a Zelenskyj tak dal přednost krizovému řízení přímo v terénu před diplomatickým summitem.
Navzdory Zelenského absenci Trump v Davosu dál prosazoval svůj plán na rychlé ukončení války. Během následné debaty prohlásil, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou už „nestojí za to“ a že obě strany jsou v pozici, kdy mohou okamžitě podepsat dohodu. Podle amerického prezidenta umírá zbytečně mnoho lidí a pokračování bojů označil za nesmyslné.
Trump si při hodnocení postupu obou znepřátelených stran nebral servítky. Prohlásil, že pokud Zelenskyj a Putin nedokážou dohodu uzavřít nyní, jsou „hloupí“. Tento nevybíravý slovník použil i přesto, že o ukrajinském prezidentovi mluvil jako o svém příteli, se kterým hodlá jednat. Podle Trumpa je mír na dosah ruky, pokud lídři projeví dostatek vůle.
Kromě energetické krize v Kyjevě hraje v Zelenského absenci roli i geopolitický posun v Bílém domě. Zatímco Ukrajina bojuje o přežití, Trumpova pozornost se v Davosu upírá především k plánu na ovládnutí Grónska a k obchodním sporům s Evropskou unií. Pro ukrajinskou delegaci je tak situace složitá – bez jasných bezpečnostních záruk a osobní přítomnosti amerického prezidenta u jednacího stolu momentálně nevidí prostor pro finální dohodu.
V Davosu se tak vytvořila bizarní situace: americký prezident mluví o schůzce s lídrem, který je o tisíc kilometrů dál a řeší kolaps infrastruktury. Trump přesto trvá na tom, že Spojené státy mohou válku ukončit během okamžiku. Evropu a NATO přitom opět obvinil, že se na pomoci Ukrajině nepodílejí dostatečně a že „veškerá práce“ zůstává na nich, zatímco Amerika je od konfliktu chráněna oceánem.
Napětí v sále podtrhlo i Trumpovo prohlášení, že NATO by mělo Spojeným státům víc vycházet vstříc, například v otázce Grónska, protože USA „pomáhají s Ukrajinou“. Propojení arktických ambicí s osudem války v Evropě však u spojenců vyvolává spíše nepochopení a obavy z dalšího vývoje transatlantických vztahů.
Absence ukrajinského prezidenta v Davosu je jasným signálem, že Kyjev se nenechá dotlačit k rychlé dohodě za každou cenu, zvláště když čelí nejhoršímu energetickému kolapsu od začátku invaze. Zatímco Trump v Davosu hýří optimismem a mluví o „hlouposti“ těch, kteří mír odmítají, Ukrajina v mrazech bojuje o každou kilowatthodinu pro své obyvatele.
Vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu přineslo směsici ostré diplomacie, územních ambicí i osobních výpadů. Trump se během svého projevu dotkl široké škály témat, od nákupu Grónska až po módní doplňky svých evropských kolegů, čímž opět potvrdil svou nepředvídatelnost na mezinárodní scéně.
Donald Trump dnes na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyvolal značné rozpaky, když oznámil, že se ještě dnes setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump před publikem prohlásil, že Zelenskyj by mohl být „přímo v sále“ a že oba lídři jsou velmi blízko k uzavření mírové dohody. Tato slova však okamžitě narazila na realitu – ukrajinský prezident totiž v Davosu vůbec není.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v Davosu představil další ambiciózní, i když značně kontroverzní vizi: vybudování „největšího Zlatého dómu, jaký kdy byl postaven“. Tento obranný systém má být umístěn právě v Grónsku, o jehož koupi prezident usiluje. Trump tvrdí, že v případě jaderného konfliktu by rakety letěly přímo nad středem tohoto „kusu ledu“, a proto je nezbytné tam vybudovat technologicky vyspělý štít.
Americký prezident Donald Trump bez obalu vyzval k zahájení rozhovorů o akvizici Grónska. Přestože kodaňská vláda takové plány opakovaně odmítá, Trump před světovými elitami prohlásil, že Spojené státy jsou jedinou silou schopnou tento „gigantický kus ledu“ efektivně chránit. Podle jeho slov je začlenění ostrova pod americkou správu nezbytné pro zajištění globální bezpečnosti v současné napjaté mezinárodní situaci.
Americký prezident Donald Trump i přes počáteční potíže s letadlem dorazil na Světové ekonomické fórum v Davosu přesně podle plánu. Poté, co technická závada na elektroinstalaci speciálu Air Force One nakrátko odložila jeho odlet, vstoupil do sálu plného světových byznysmenů a politiků za hlasitého potlesku. Hned v úvodu nešetřil sebevědomím a oznámil, že přiváží zprávy o neuvěřitelném rozmachu Spojených států.
Evropský parlament ve středu odhlasoval postoupení čerstvě podepsané obchodní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur Soudnímu dvoru Evropské unie (CJEU). Toto rozhodnutí, které vzešlo z těsného hlasování v poměru 334 ku 324 hlasům, uvrhlo osud dlouho připravovaného paktu do stavu právní nejistoty. Poslanci ve Štrasburku požadují, aby nejvyšší soud Unie přezkoumal, zda je tato vysoce polarizující dohoda slučitelná s politikou a právním rámcem EU.
Íránci znovu riskují život, aby odmítli režim, který jim bere důstojnost i budoucnost. Nejde už jen o ceny a elektřinu, ale o samotné právo žít bez strachu. Íránský teokratický stát reálně nemá co nabídnout kromě nepřátelství a násilí. Vytrvalost zdejší společnosti je ve skutečnosti tou největší hrozbou pro jeho přežití.
V Davosu ve středu naplno propukl diplomatický střet mezi Washingtonem a Kodaní. Americký ministr financí Scott Bessent v sérii nevybíravých výroků označil Dánsko i jeho investice do amerických státních dluhopisů za „irelevantní“. Stalo se tak v reakci na krok dánského penzijního fondu AkademikerPension, který se rozhodl zbavit svých amerických cenných papírů v hodnotě 100 milionů dolarů kvůli neudržitelnosti tamních veřejných financí.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o anexi Grónska, doprovázená výhrůžkami drakonickými cly pro každého, kdo se mu postaví do cesty, donutila evropské lídry k hledání způsobů, jak ochránit svou suverenitu i společný trh. Možnosti, které mají na stole, sahají od opatrné diplomacie až po nasazení „obchodní bazuky“, která by mohla definitivně změnit podobu transatlantických vztahů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se letos nečekaně rozhodl vynechat Světové ekonomické fórum v Davosu, přestože se ještě nedávno zdálo, že právě zde by mohlo dojít k historickému průlomu v jednáních o míru. Zelenskyj v novoročním projevu i po summitu „koalice ochotných“ v Paříži hovořil o tom, že dohoda o příměří s Ruskem je hotová z 90 %. Očekávalo se, že v Davosu dojde k finalizaci bezpečnostních záruk a představení ambiciózního „plánu prosperity“ pro poválečnou obnovu země.
Svět se ocitl v situaci, kterou mnozí analytici označují za začátek konce mezinárodního řádu nastoleného po druhé světové válce. Geopolitické napětí se nečekaně přesunulo do arktických oblastí, kde spor o Grónsko vyvolal hluboké trhliny v Severoatlantické alianci. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa poprvé otevřeně podmínily kolektivní obranu svých spojenců jejich ochotou podpořit americkou anexi tohoto dánského autonomního území.
Francouzský prezident Emmanuel Macron otevřeně vyzval k odvetným opatřením proti americkým clům. Reagoval tak na stupňující se nátlak Donalda Trumpa, který se snaží získat Grónsko a hrozí sankcemi každému, kdo se mu postaví do cesty. Macron ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru zdůraznil, že dává přednost respektu před šikanou a právnímu státu před brutalitou.