Donald Trump dnes na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyvolal značné rozpaky, když oznámil, že se ještě dnes setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump před publikem prohlásil, že Zelenskyj by mohl být „přímo v sále“ a že oba lídři jsou velmi blízko k uzavření mírové dohody. Tato slova však okamžitě narazila na realitu – ukrajinský prezident totiž v Davosu vůbec není.
Zelenského poradce Dmytro Lytvyn jen pár okamžiků po Trumpově projevu potvrdil, že hlava státu zůstává v Kyjevě. Prezident se rozhodl cestu do Švýcarska zrušit kvůli kritické situaci v domácí energetice. Po ničivých ruských útocích na rozvodnou síť a teplárny se miliony Ukrajinců ocitly v mrazivém lednu bez proudu a tepla, a Zelenskyj tak dal přednost krizovému řízení přímo v terénu před diplomatickým summitem.
Navzdory Zelenského absenci Trump v Davosu dál prosazoval svůj plán na rychlé ukončení války. Během následné debaty prohlásil, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou už „nestojí za to“ a že obě strany jsou v pozici, kdy mohou okamžitě podepsat dohodu. Podle amerického prezidenta umírá zbytečně mnoho lidí a pokračování bojů označil za nesmyslné.
Trump si při hodnocení postupu obou znepřátelených stran nebral servítky. Prohlásil, že pokud Zelenskyj a Putin nedokážou dohodu uzavřít nyní, jsou „hloupí“. Tento nevybíravý slovník použil i přesto, že o ukrajinském prezidentovi mluvil jako o svém příteli, se kterým hodlá jednat. Podle Trumpa je mír na dosah ruky, pokud lídři projeví dostatek vůle.
Kromě energetické krize v Kyjevě hraje v Zelenského absenci roli i geopolitický posun v Bílém domě. Zatímco Ukrajina bojuje o přežití, Trumpova pozornost se v Davosu upírá především k plánu na ovládnutí Grónska a k obchodním sporům s Evropskou unií. Pro ukrajinskou delegaci je tak situace složitá – bez jasných bezpečnostních záruk a osobní přítomnosti amerického prezidenta u jednacího stolu momentálně nevidí prostor pro finální dohodu.
V Davosu se tak vytvořila bizarní situace: americký prezident mluví o schůzce s lídrem, který je o tisíc kilometrů dál a řeší kolaps infrastruktury. Trump přesto trvá na tom, že Spojené státy mohou válku ukončit během okamžiku. Evropu a NATO přitom opět obvinil, že se na pomoci Ukrajině nepodílejí dostatečně a že „veškerá práce“ zůstává na nich, zatímco Amerika je od konfliktu chráněna oceánem.
Napětí v sále podtrhlo i Trumpovo prohlášení, že NATO by mělo Spojeným státům víc vycházet vstříc, například v otázce Grónska, protože USA „pomáhají s Ukrajinou“. Propojení arktických ambicí s osudem války v Evropě však u spojenců vyvolává spíše nepochopení a obavy z dalšího vývoje transatlantických vztahů.
Absence ukrajinského prezidenta v Davosu je jasným signálem, že Kyjev se nenechá dotlačit k rychlé dohodě za každou cenu, zvláště když čelí nejhoršímu energetickému kolapsu od začátku invaze. Zatímco Trump v Davosu hýří optimismem a mluví o „hlouposti“ těch, kteří mír odmítají, Ukrajina v mrazech bojuje o každou kilowatthodinu pro své obyvatele.
Pirátská strana ostře kritizuje současnou situaci kolem volby kandidátů do Rady České televize i chaos, který vláda vyvolává svými kroky v oblasti financování veřejnoprávních médií. Zveřejněná nahrávka rozhovoru mezi radními Romanem Bradáčem a Pavlem Matochou, kteří mají ve středu obhajovat své mandáty, vyvolává závažné pochybnosti o jejich důvěryhodnosti a integritě celého procesu.
Nafta se včera bez fanfár a při nadále zavřeném Hormuzu vrátila pod 40 Kč/l, po více než měsíci. U Tank ONO stojí 39,50 Kč/l. Fronty se tam netvoří. Benzínky nekrachují. Čerpadláři nestanovují své ceny přesně na úrovni vládního stropu. Nedošlo ke zvýšení cen pohonných hmot. Nafta za dva týdny trvání vládních stropů zlevnila průměrně o historicky mimořádných zhruba 8 Kč/l, což má širší protiinflační dopad do celé ekonomiky, a zlevnil také benzín.
Úterý je ve Velké Británii dnem, který patří jedinečné královně Alžbětě II. Právě dnes by se totiž dožila rovných sta let. Na svou maminku zavzpomínal současný panovník Karel III. V projevu naznačil, co by Alžběta říkala na současný stav věcí.
Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Velké ruské společnosti byly podle nejnovějších zjištění zapojeny do rozsáhlého tažení proti uživatelům, kteří se snaží obcházet vládní kontrolu internetu. Výzkumníci z organizace RKS Global, která se zabývá digitální svobodou, označují tento postup za druh honu na čarodějnice. Banky a další webové platformy mají údajně za úkol sbírat data o klientech, kteří využívají nástroje typu VPN pro přístup k blokovanému obsahu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil hlubokou nespokojenost s přístupem amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle hlavy ukrajinského státu je zcela neuctivé, že oba představitelé opakovaně navštívili Moskvu a jednali s tamním vedením, ale nikdy oficiálně nezavítali do Kyjeva. Tento postoj vnímá jako výraz přehlížení situace, ve které se jeho země nachází.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.