Donald Trump dnes na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyvolal značné rozpaky, když oznámil, že se ještě dnes setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump před publikem prohlásil, že Zelenskyj by mohl být „přímo v sále“ a že oba lídři jsou velmi blízko k uzavření mírové dohody. Tato slova však okamžitě narazila na realitu – ukrajinský prezident totiž v Davosu vůbec není.
Zelenského poradce Dmytro Lytvyn jen pár okamžiků po Trumpově projevu potvrdil, že hlava státu zůstává v Kyjevě. Prezident se rozhodl cestu do Švýcarska zrušit kvůli kritické situaci v domácí energetice. Po ničivých ruských útocích na rozvodnou síť a teplárny se miliony Ukrajinců ocitly v mrazivém lednu bez proudu a tepla, a Zelenskyj tak dal přednost krizovému řízení přímo v terénu před diplomatickým summitem.
Navzdory Zelenského absenci Trump v Davosu dál prosazoval svůj plán na rychlé ukončení války. Během následné debaty prohlásil, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou už „nestojí za to“ a že obě strany jsou v pozici, kdy mohou okamžitě podepsat dohodu. Podle amerického prezidenta umírá zbytečně mnoho lidí a pokračování bojů označil za nesmyslné.
Trump si při hodnocení postupu obou znepřátelených stran nebral servítky. Prohlásil, že pokud Zelenskyj a Putin nedokážou dohodu uzavřít nyní, jsou „hloupí“. Tento nevybíravý slovník použil i přesto, že o ukrajinském prezidentovi mluvil jako o svém příteli, se kterým hodlá jednat. Podle Trumpa je mír na dosah ruky, pokud lídři projeví dostatek vůle.
Kromě energetické krize v Kyjevě hraje v Zelenského absenci roli i geopolitický posun v Bílém domě. Zatímco Ukrajina bojuje o přežití, Trumpova pozornost se v Davosu upírá především k plánu na ovládnutí Grónska a k obchodním sporům s Evropskou unií. Pro ukrajinskou delegaci je tak situace složitá – bez jasných bezpečnostních záruk a osobní přítomnosti amerického prezidenta u jednacího stolu momentálně nevidí prostor pro finální dohodu.
V Davosu se tak vytvořila bizarní situace: americký prezident mluví o schůzce s lídrem, který je o tisíc kilometrů dál a řeší kolaps infrastruktury. Trump přesto trvá na tom, že Spojené státy mohou válku ukončit během okamžiku. Evropu a NATO přitom opět obvinil, že se na pomoci Ukrajině nepodílejí dostatečně a že „veškerá práce“ zůstává na nich, zatímco Amerika je od konfliktu chráněna oceánem.
Napětí v sále podtrhlo i Trumpovo prohlášení, že NATO by mělo Spojeným státům víc vycházet vstříc, například v otázce Grónska, protože USA „pomáhají s Ukrajinou“. Propojení arktických ambicí s osudem války v Evropě však u spojenců vyvolává spíše nepochopení a obavy z dalšího vývoje transatlantických vztahů.
Absence ukrajinského prezidenta v Davosu je jasným signálem, že Kyjev se nenechá dotlačit k rychlé dohodě za každou cenu, zvláště když čelí nejhoršímu energetickému kolapsu od začátku invaze. Zatímco Trump v Davosu hýří optimismem a mluví o „hlouposti“ těch, kteří mír odmítají, Ukrajina v mrazech bojuje o každou kilowatthodinu pro své obyvatele.
Kyjev a Moskvu v nejbližších dnech navštíví vyjednávači Spojených států s cílem obnovit úsilí o ukončení války na Ukrajině. Informaci oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu s tím, že předběžné termíny schůzek již byly stanoveny. Podle jeho slov je nesmírně důležité, aby Washington zůstal v celém procesu aktivní. Zástupci americké administrativy plánují vést rozhovory přímo v obou metropolích.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.