Donald Trump dnes na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyvolal značné rozpaky, když oznámil, že se ještě dnes setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump před publikem prohlásil, že Zelenskyj by mohl být „přímo v sále“ a že oba lídři jsou velmi blízko k uzavření mírové dohody. Tato slova však okamžitě narazila na realitu – ukrajinský prezident totiž v Davosu vůbec není.
Zelenského poradce Dmytro Lytvyn jen pár okamžiků po Trumpově projevu potvrdil, že hlava státu zůstává v Kyjevě. Prezident se rozhodl cestu do Švýcarska zrušit kvůli kritické situaci v domácí energetice. Po ničivých ruských útocích na rozvodnou síť a teplárny se miliony Ukrajinců ocitly v mrazivém lednu bez proudu a tepla, a Zelenskyj tak dal přednost krizovému řízení přímo v terénu před diplomatickým summitem.
Navzdory Zelenského absenci Trump v Davosu dál prosazoval svůj plán na rychlé ukončení války. Během následné debaty prohlásil, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou už „nestojí za to“ a že obě strany jsou v pozici, kdy mohou okamžitě podepsat dohodu. Podle amerického prezidenta umírá zbytečně mnoho lidí a pokračování bojů označil za nesmyslné.
Trump si při hodnocení postupu obou znepřátelených stran nebral servítky. Prohlásil, že pokud Zelenskyj a Putin nedokážou dohodu uzavřít nyní, jsou „hloupí“. Tento nevybíravý slovník použil i přesto, že o ukrajinském prezidentovi mluvil jako o svém příteli, se kterým hodlá jednat. Podle Trumpa je mír na dosah ruky, pokud lídři projeví dostatek vůle.
Kromě energetické krize v Kyjevě hraje v Zelenského absenci roli i geopolitický posun v Bílém domě. Zatímco Ukrajina bojuje o přežití, Trumpova pozornost se v Davosu upírá především k plánu na ovládnutí Grónska a k obchodním sporům s Evropskou unií. Pro ukrajinskou delegaci je tak situace složitá – bez jasných bezpečnostních záruk a osobní přítomnosti amerického prezidenta u jednacího stolu momentálně nevidí prostor pro finální dohodu.
V Davosu se tak vytvořila bizarní situace: americký prezident mluví o schůzce s lídrem, který je o tisíc kilometrů dál a řeší kolaps infrastruktury. Trump přesto trvá na tom, že Spojené státy mohou válku ukončit během okamžiku. Evropu a NATO přitom opět obvinil, že se na pomoci Ukrajině nepodílejí dostatečně a že „veškerá práce“ zůstává na nich, zatímco Amerika je od konfliktu chráněna oceánem.
Napětí v sále podtrhlo i Trumpovo prohlášení, že NATO by mělo Spojeným státům víc vycházet vstříc, například v otázce Grónska, protože USA „pomáhají s Ukrajinou“. Propojení arktických ambicí s osudem války v Evropě však u spojenců vyvolává spíše nepochopení a obavy z dalšího vývoje transatlantických vztahů.
Absence ukrajinského prezidenta v Davosu je jasným signálem, že Kyjev se nenechá dotlačit k rychlé dohodě za každou cenu, zvláště když čelí nejhoršímu energetickému kolapsu od začátku invaze. Zatímco Trump v Davosu hýří optimismem a mluví o „hlouposti“ těch, kteří mír odmítají, Ukrajina v mrazech bojuje o každou kilowatthodinu pro své obyvatele.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.