Americký prezident Donald Trump v pondělí ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že do Minnesoty vysílá Toma Homana, který v jeho administrativě zastává roli takzvaného hraničního cara. Homan, který se dosud v této oblasti přímo neangažoval, má za úkol podávat prezidentovi přímá hlášení o situaci v Minneapolisu. Trump své rozhodnutí odůvodnil potřebou dohledu nad probíhajícími nepokoji a popsal Homana jako tvrdého, ale spravedlivého profesionála, který má k regionu a tamním lidem dobrý vztah.
Prezident ve svých příspěvcích spojil organizované násilné protesty v ulicích s rozsáhlým vyšetřováním údajných podvodů v sociálním systému v hodnotě přesahující 20 miliard dolarů. Podle Trumpa jsou tyto finanční nesrovnalosti přinejmenším částečně zodpovědné za nepokoje, které město sužují. Současně uvedl, že se ministerstvo spravedlnosti a Kongres zaměřují na kongresmanku Ilhan Omarovou. Trump poukázal na její údajný majetek v hodnotě 44 milionů dolarů, což ostře kontrastuje s jejím příchodem ze Somálska bez jakýchkoliv prostředků.
Ilhan Omarová tato tvrzení o svém pohádkovém bohatství rezolutně odmítla s tím, že není milionářkou. Celou záležitost označila za koordinovanou dezinformační kampaň pravice, která má za cíl ji diskreditovat. Rozhodnutí vyslat Homana do státu Minnesota mezitím podpořila i mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová, která potvrdila plnou důvěru prezidenta v kroky jeho hraničního cara.
Situace v Minneapolisu je však podle právních dokumentů a svědectví velmi napjatá kvůli postupu federálních agentů. Soudní podání popisují jejich taktiku jako nevybíravou a tvrdou. Jeden z aktuálních záznamů uvádí, že federální agenti hrozili zatčením právníkovi, který se nacházel v blízkosti kontroverzního protestu u jednoho z místních kostelů. Kritika se snáší především na nepřiměřené zásahy proti osobám, které se v místech operací pohybují.
Značné kontroverze vyvolává také úmrtí Alexe Prettiho, kterého zastřelili federální agenti. Svědek incidentu, vystupující pod jménem Javier, uvedl, že viděl agenta střílet a následně byl sám zatčen, přestože se na místo přišel jen podívat po zprávách o aktivitě imigračního úřadu ICE. Javier tvrdí, že byl spolu s dalšími dvěma desítkami lidí držen několik hodin ve federální budově Whipple, kde jim sice byla poskytnuta voda, jídlo i lékařské ošetření, ale byli vystaveni zastrašování.
Smrt Alexe Prettiho vyvolala nečekanou politickou odezvu, kdy se k výzvám k prošetření incidentu přidávají i někteří republikáni, což naznačuje rozkol v postoji k prezidentovým krokům. Tato vnitropolitická diskuse má přímý dopad na hrozící částečné ochromení federálních úřadů, takzvaný shutdown. Senátoři musí do 30. ledna schválit balíček šesti zákonů o rozpočtových prostředcích, aby státní správa zůstala v provozu.
Republikánská senátorka Susan Collinsová zvažuje, že by z tohoto balíčku vyčlenila financování ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS), pod které spadají právě kritizovaní federální agenti. Demokrat Chuck Schumer zase navrhl schválit pět ze šesti zákonů, čímž by zajistil chod 90 procent vlády do září, ale zablokoval by sporné financování bezpečnosti. Lídr republikánské většiny v Senátu John Thune tak stojí před složitým úkolem sjednotit své kolegy dříve, než vyprší časový limit, což je vzhledem k časově náročným procedurám v Senátu velmi nepravděpodobné.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.