Americký prezident Donald Trump v pondělí ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že do Minnesoty vysílá Toma Homana, který v jeho administrativě zastává roli takzvaného hraničního cara. Homan, který se dosud v této oblasti přímo neangažoval, má za úkol podávat prezidentovi přímá hlášení o situaci v Minneapolisu. Trump své rozhodnutí odůvodnil potřebou dohledu nad probíhajícími nepokoji a popsal Homana jako tvrdého, ale spravedlivého profesionála, který má k regionu a tamním lidem dobrý vztah.
Prezident ve svých příspěvcích spojil organizované násilné protesty v ulicích s rozsáhlým vyšetřováním údajných podvodů v sociálním systému v hodnotě přesahující 20 miliard dolarů. Podle Trumpa jsou tyto finanční nesrovnalosti přinejmenším částečně zodpovědné za nepokoje, které město sužují. Současně uvedl, že se ministerstvo spravedlnosti a Kongres zaměřují na kongresmanku Ilhan Omarovou. Trump poukázal na její údajný majetek v hodnotě 44 milionů dolarů, což ostře kontrastuje s jejím příchodem ze Somálska bez jakýchkoliv prostředků.
Ilhan Omarová tato tvrzení o svém pohádkovém bohatství rezolutně odmítla s tím, že není milionářkou. Celou záležitost označila za koordinovanou dezinformační kampaň pravice, která má za cíl ji diskreditovat. Rozhodnutí vyslat Homana do státu Minnesota mezitím podpořila i mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová, která potvrdila plnou důvěru prezidenta v kroky jeho hraničního cara.
Situace v Minneapolisu je však podle právních dokumentů a svědectví velmi napjatá kvůli postupu federálních agentů. Soudní podání popisují jejich taktiku jako nevybíravou a tvrdou. Jeden z aktuálních záznamů uvádí, že federální agenti hrozili zatčením právníkovi, který se nacházel v blízkosti kontroverzního protestu u jednoho z místních kostelů. Kritika se snáší především na nepřiměřené zásahy proti osobám, které se v místech operací pohybují.
Značné kontroverze vyvolává také úmrtí Alexe Prettiho, kterého zastřelili federální agenti. Svědek incidentu, vystupující pod jménem Javier, uvedl, že viděl agenta střílet a následně byl sám zatčen, přestože se na místo přišel jen podívat po zprávách o aktivitě imigračního úřadu ICE. Javier tvrdí, že byl spolu s dalšími dvěma desítkami lidí držen několik hodin ve federální budově Whipple, kde jim sice byla poskytnuta voda, jídlo i lékařské ošetření, ale byli vystaveni zastrašování.
Smrt Alexe Prettiho vyvolala nečekanou politickou odezvu, kdy se k výzvám k prošetření incidentu přidávají i někteří republikáni, což naznačuje rozkol v postoji k prezidentovým krokům. Tato vnitropolitická diskuse má přímý dopad na hrozící částečné ochromení federálních úřadů, takzvaný shutdown. Senátoři musí do 30. ledna schválit balíček šesti zákonů o rozpočtových prostředcích, aby státní správa zůstala v provozu.
Republikánská senátorka Susan Collinsová zvažuje, že by z tohoto balíčku vyčlenila financování ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS), pod které spadají právě kritizovaní federální agenti. Demokrat Chuck Schumer zase navrhl schválit pět ze šesti zákonů, čímž by zajistil chod 90 procent vlády do září, ale zablokoval by sporné financování bezpečnosti. Lídr republikánské většiny v Senátu John Thune tak stojí před složitým úkolem sjednotit své kolegy dříve, než vyprší časový limit, což je vzhledem k časově náročným procedurám v Senátu velmi nepravděpodobné.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.