Americký prezident Donald Trump v pondělí ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že do Minnesoty vysílá Toma Homana, který v jeho administrativě zastává roli takzvaného hraničního cara. Homan, který se dosud v této oblasti přímo neangažoval, má za úkol podávat prezidentovi přímá hlášení o situaci v Minneapolisu. Trump své rozhodnutí odůvodnil potřebou dohledu nad probíhajícími nepokoji a popsal Homana jako tvrdého, ale spravedlivého profesionála, který má k regionu a tamním lidem dobrý vztah.
Prezident ve svých příspěvcích spojil organizované násilné protesty v ulicích s rozsáhlým vyšetřováním údajných podvodů v sociálním systému v hodnotě přesahující 20 miliard dolarů. Podle Trumpa jsou tyto finanční nesrovnalosti přinejmenším částečně zodpovědné za nepokoje, které město sužují. Současně uvedl, že se ministerstvo spravedlnosti a Kongres zaměřují na kongresmanku Ilhan Omarovou. Trump poukázal na její údajný majetek v hodnotě 44 milionů dolarů, což ostře kontrastuje s jejím příchodem ze Somálska bez jakýchkoliv prostředků.
Ilhan Omarová tato tvrzení o svém pohádkovém bohatství rezolutně odmítla s tím, že není milionářkou. Celou záležitost označila za koordinovanou dezinformační kampaň pravice, která má za cíl ji diskreditovat. Rozhodnutí vyslat Homana do státu Minnesota mezitím podpořila i mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová, která potvrdila plnou důvěru prezidenta v kroky jeho hraničního cara.
Situace v Minneapolisu je však podle právních dokumentů a svědectví velmi napjatá kvůli postupu federálních agentů. Soudní podání popisují jejich taktiku jako nevybíravou a tvrdou. Jeden z aktuálních záznamů uvádí, že federální agenti hrozili zatčením právníkovi, který se nacházel v blízkosti kontroverzního protestu u jednoho z místních kostelů. Kritika se snáší především na nepřiměřené zásahy proti osobám, které se v místech operací pohybují.
Značné kontroverze vyvolává také úmrtí Alexe Prettiho, kterého zastřelili federální agenti. Svědek incidentu, vystupující pod jménem Javier, uvedl, že viděl agenta střílet a následně byl sám zatčen, přestože se na místo přišel jen podívat po zprávách o aktivitě imigračního úřadu ICE. Javier tvrdí, že byl spolu s dalšími dvěma desítkami lidí držen několik hodin ve federální budově Whipple, kde jim sice byla poskytnuta voda, jídlo i lékařské ošetření, ale byli vystaveni zastrašování.
Smrt Alexe Prettiho vyvolala nečekanou politickou odezvu, kdy se k výzvám k prošetření incidentu přidávají i někteří republikáni, což naznačuje rozkol v postoji k prezidentovým krokům. Tato vnitropolitická diskuse má přímý dopad na hrozící částečné ochromení federálních úřadů, takzvaný shutdown. Senátoři musí do 30. ledna schválit balíček šesti zákonů o rozpočtových prostředcích, aby státní správa zůstala v provozu.
Republikánská senátorka Susan Collinsová zvažuje, že by z tohoto balíčku vyčlenila financování ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS), pod které spadají právě kritizovaní federální agenti. Demokrat Chuck Schumer zase navrhl schválit pět ze šesti zákonů, čímž by zajistil chod 90 procent vlády do září, ale zablokoval by sporné financování bezpečnosti. Lídr republikánské většiny v Senátu John Thune tak stojí před složitým úkolem sjednotit své kolegy dříve, než vyprší časový limit, což je vzhledem k časově náročným procedurám v Senátu velmi nepravděpodobné.
Právní bitva o suverenitu státu Minnesota a bezpečnost jejích občanů se v pondělí přesunula do soudní síně, kde se právníci státu snaží zastavit masivní nasazení federálních agentů. Právní zástupce Brian Carter před federální soudkyní Kate Menendezovou argumentoval, že přítomnost zhruba 3 000 agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE) představuje „v podstatě armádu“. Podle Cartera je cílem této operace záměrně vyvolávat napětí prostřednictvím násilného a nezákonného jednání, které narušuje klid v regionu.
Příběh Keňana Stephena Oduora, který se v srpnu loňského roku vydal do Ruska za vidinou práce instalatéra, odhaluje mrazivou realitu náborových metod ruské armády. Namísto slibovaného měsíčního výdělku ve výši 100 000 keňských šilinků (přibližně 16 000 korun) se čtyřiadvacetiletý muž ocitl v Petrohradu, kde mu byly odebrány osobní věci a pod nátlakem podepsal dokumenty v ruštině. Až při vystavování vojenského průkazu mu jeden z přítomných Rusů cynicky vysvětlil, že přicestoval z Nairobi, aby se stal vojákem v probíhající válce na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump v pondělí ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že do Minnesoty vysílá Toma Homana, který v jeho administrativě zastává roli takzvaného hraničního cara. Homan, který se dosud v této oblasti přímo neangažoval, má za úkol podávat prezidentovi přímá hlášení o situaci v Minneapolisu. Trump své rozhodnutí odůvodnil potřebou dohledu nad probíhajícími nepokoji a popsal Homana jako tvrdého, ale spravedlivého profesionála, který má k regionu a tamním lidem dobrý vztah.
Administrativa Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň s cílem eliminovat cizí vliv na západní polokouli, přičemž úder ve Venezuele je vnímán pouze jako začátek širšího úsilí. Ministerstvo zahraničí USA ve svém novém strategickém plánu otevřeně deklaruje prioritu kontroly nad klíčovými body, jako je Panamský průplav. Washington již nehodlá tolerovat, aby cizí protivníci využívali obchod a investice jako zástěrku pro ovládnutí kritické infrastruktury a strategických území v regionu.
Snaha Spojených států o kontrolu nad Grónskem by se měla opírat spíše o diplomatický šarm než o nátlak a hrozby. Podle analýzy Agniy Grigasové pro Atlantic Council není problémem samotný zájem prezidenta Donalda Trumpa o tento strategický ostrov, ale zvolená metodika.
Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu se stalo dějištěm dvou zásadně odlišných projevů. Kanadský premiér Mark Carney oslovil politické a obchodní špičky v úterý 20. ledna jako zkušený lídr s hlubokou znalostí financí. Ve své řeči mluvil o „trhlině“ v globálním uspořádání a o povinnosti národů spojovat se do koalic pro společný prospěch. Ačkoliv Spojené státy přímo nejmenoval, hovořil o „velmocích“ a „hegemonech“ v souvislosti s tím, že USA již nebudou tvořit pojivo mezinárodních aliancí.
Evropská komise zahájila vyšetřování sociální sítě X Elona Muska kvůli podezření, že její nástroj umělé inteligence Grok byl využíván k vytváření sexuálně explicitních snímků skutečných lidí. Tento krok následuje po podobném oznámení britského regulátora Ofcom z ledna letošního roku. Europoslankyně Regina Dohertyová, zastupující Irsko, uvedla, že Komise posoudí, zda byly tyto zmanipulované snímky zobrazovány uživatelům v rámci Evropské unie.
Špičky čínských ozbrojených sil čelí zásadním změnám v důsledku vyšetřování prvního místopředsedy Ústřední vojenské komise Čang Jou-siaa. Tento generál, který byl dlouhodobě pokládán za nejbližšího vojenského důvěrníka prezidenta Si Ťin-pchinga, je podezřelý z vážného porušení zákona a vnitřní disciplíny. Spolu s ním je prověřován také Liou Čen-li, jenž zastává post náčelníka generálního štábu této komise.
Íránské úřady v neděli odhalily na centrálním teheránském náměstí Enghelab obří billboard s přímým varováním určeným Spojeným státům. Nová nástěnná malba se objevila v době, kdy k regionu míří americká letadlová loď USS Abraham Lincoln v doprovodu dalších válečných plavidel.
Tisíce uniklých dokumentů z mezinárodní policejní organizace Interpol odhalují rozsah, v jakém Rusko zneužívá globální zatykače k pronásledování svých kritiků, opozičních politiků a novinářů v zahraničí. Data, která získala redakce BBC a francouzský investigativní portál Disclose, ukazují, že Moskva využívá systém tzv. červených oznámení (Red Notices) a zatykačů k žádostem o zatčení osob pod záminkou běžné kriminality, ačkoliv jde o politicky motivované případy.
V souvislosti se sobotním úmrtím sedmatřicetiletého zdravotního bratra Alexe Prettiho v Minneapolisu začala administrativa Donalda Trumpa prověřovat veškeré okolnosti zásahu. K tragické střelbě došlo během operace imigračních agentů a jde o druhý podobný případ v krátké době, kdy při střetu s federálními složkami zemřel občan USA. Prezident v rozhovoru pro Wall Street Journal připustil možnost budoucího stažení agentů z města, zatímco ministerstvo vnitřní bezpečnosti nadále trvá na tom, že šlo o nutnou sebeobranu.
V roce 416 př. n. l. se Athény, tehdejší středomořská velmoc, rozhodly ovládnout ostrov Mélos. Athéňané tehdy věřili, že jejich síla jim dává právo ignorovat tradice a spravedlnost. Slavný „Mélijský dialog“, popsaný historikem Thúkydidem, obsahuje mrazivou větu: „Silní dělají, co mohou, a slabí trpí, co musí.“ Athény Mélos dobyly, ale tato ukázka hrubé síly podkopala důvěru jejich spojenců a do deseti let vedla k pádu celé athénské říše.