Trump oznámil, že do Minnesoty posílá „hraničního cara“ Toma Homana

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 26. ledna 2026 16:07
Sdílej:

Americký prezident Donald Trump v pondělí ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že do Minnesoty vysílá Toma Homana, který v jeho administrativě zastává roli takzvaného hraničního cara. Homan, který se dosud v této oblasti přímo neangažoval, má za úkol podávat prezidentovi přímá hlášení o situaci v Minneapolisu. Trump své rozhodnutí odůvodnil potřebou dohledu nad probíhajícími nepokoji a popsal Homana jako tvrdého, ale spravedlivého profesionála, který má k regionu a tamním lidem dobrý vztah.

Prezident ve svých příspěvcích spojil organizované násilné protesty v ulicích s rozsáhlým vyšetřováním údajných podvodů v sociálním systému v hodnotě přesahující 20 miliard dolarů. Podle Trumpa jsou tyto finanční nesrovnalosti přinejmenším částečně zodpovědné za nepokoje, které město sužují. Současně uvedl, že se ministerstvo spravedlnosti a Kongres zaměřují na kongresmanku Ilhan Omarovou. Trump poukázal na její údajný majetek v hodnotě 44 milionů dolarů, což ostře kontrastuje s jejím příchodem ze Somálska bez jakýchkoliv prostředků.

Ilhan Omarová tato tvrzení o svém pohádkovém bohatství rezolutně odmítla s tím, že není milionářkou. Celou záležitost označila za koordinovanou dezinformační kampaň pravice, která má za cíl ji diskreditovat. Rozhodnutí vyslat Homana do státu Minnesota mezitím podpořila i mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová, která potvrdila plnou důvěru prezidenta v kroky jeho hraničního cara.

Situace v Minneapolisu je však podle právních dokumentů a svědectví velmi napjatá kvůli postupu federálních agentů. Soudní podání popisují jejich taktiku jako nevybíravou a tvrdou. Jeden z aktuálních záznamů uvádí, že federální agenti hrozili zatčením právníkovi, který se nacházel v blízkosti kontroverzního protestu u jednoho z místních kostelů. Kritika se snáší především na nepřiměřené zásahy proti osobám, které se v místech operací pohybují.

Značné kontroverze vyvolává také úmrtí Alexe Prettiho, kterého zastřelili federální agenti. Svědek incidentu, vystupující pod jménem Javier, uvedl, že viděl agenta střílet a následně byl sám zatčen, přestože se na místo přišel jen podívat po zprávách o aktivitě imigračního úřadu ICE. Javier tvrdí, že byl spolu s dalšími dvěma desítkami lidí držen několik hodin ve federální budově Whipple, kde jim sice byla poskytnuta voda, jídlo i lékařské ošetření, ale byli vystaveni zastrašování.

Smrt Alexe Prettiho vyvolala nečekanou politickou odezvu, kdy se k výzvám k prošetření incidentu přidávají i někteří republikáni, což naznačuje rozkol v postoji k prezidentovým krokům. Tato vnitropolitická diskuse má přímý dopad na hrozící částečné ochromení federálních úřadů, takzvaný shutdown. Senátoři musí do 30. ledna schválit balíček šesti zákonů o rozpočtových prostředcích, aby státní správa zůstala v provozu.

Republikánská senátorka Susan Collinsová zvažuje, že by z tohoto balíčku vyčlenila financování ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS), pod které spadají právě kritizovaní federální agenti. Demokrat Chuck Schumer zase navrhl schválit pět ze šesti zákonů, čímž by zajistil chod 90 procent vlády do září, ale zablokoval by sporné financování bezpečnosti. Lídr republikánské většiny v Senátu John Thune tak stojí před složitým úkolem sjednotit své kolegy dříve, než vyprší časový limit, což je vzhledem k časově náročným procedurám v Senátu velmi nepravděpodobné.

Stalo se