Americký prezident Donald Trump v pondělí ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že do Minnesoty vysílá Toma Homana, který v jeho administrativě zastává roli takzvaného hraničního cara. Homan, který se dosud v této oblasti přímo neangažoval, má za úkol podávat prezidentovi přímá hlášení o situaci v Minneapolisu. Trump své rozhodnutí odůvodnil potřebou dohledu nad probíhajícími nepokoji a popsal Homana jako tvrdého, ale spravedlivého profesionála, který má k regionu a tamním lidem dobrý vztah.
Prezident ve svých příspěvcích spojil organizované násilné protesty v ulicích s rozsáhlým vyšetřováním údajných podvodů v sociálním systému v hodnotě přesahující 20 miliard dolarů. Podle Trumpa jsou tyto finanční nesrovnalosti přinejmenším částečně zodpovědné za nepokoje, které město sužují. Současně uvedl, že se ministerstvo spravedlnosti a Kongres zaměřují na kongresmanku Ilhan Omarovou. Trump poukázal na její údajný majetek v hodnotě 44 milionů dolarů, což ostře kontrastuje s jejím příchodem ze Somálska bez jakýchkoliv prostředků.
Ilhan Omarová tato tvrzení o svém pohádkovém bohatství rezolutně odmítla s tím, že není milionářkou. Celou záležitost označila za koordinovanou dezinformační kampaň pravice, která má za cíl ji diskreditovat. Rozhodnutí vyslat Homana do státu Minnesota mezitím podpořila i mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová, která potvrdila plnou důvěru prezidenta v kroky jeho hraničního cara.
Situace v Minneapolisu je však podle právních dokumentů a svědectví velmi napjatá kvůli postupu federálních agentů. Soudní podání popisují jejich taktiku jako nevybíravou a tvrdou. Jeden z aktuálních záznamů uvádí, že federální agenti hrozili zatčením právníkovi, který se nacházel v blízkosti kontroverzního protestu u jednoho z místních kostelů. Kritika se snáší především na nepřiměřené zásahy proti osobám, které se v místech operací pohybují.
Značné kontroverze vyvolává také úmrtí Alexe Prettiho, kterého zastřelili federální agenti. Svědek incidentu, vystupující pod jménem Javier, uvedl, že viděl agenta střílet a následně byl sám zatčen, přestože se na místo přišel jen podívat po zprávách o aktivitě imigračního úřadu ICE. Javier tvrdí, že byl spolu s dalšími dvěma desítkami lidí držen několik hodin ve federální budově Whipple, kde jim sice byla poskytnuta voda, jídlo i lékařské ošetření, ale byli vystaveni zastrašování.
Smrt Alexe Prettiho vyvolala nečekanou politickou odezvu, kdy se k výzvám k prošetření incidentu přidávají i někteří republikáni, což naznačuje rozkol v postoji k prezidentovým krokům. Tato vnitropolitická diskuse má přímý dopad na hrozící částečné ochromení federálních úřadů, takzvaný shutdown. Senátoři musí do 30. ledna schválit balíček šesti zákonů o rozpočtových prostředcích, aby státní správa zůstala v provozu.
Republikánská senátorka Susan Collinsová zvažuje, že by z tohoto balíčku vyčlenila financování ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS), pod které spadají právě kritizovaní federální agenti. Demokrat Chuck Schumer zase navrhl schválit pět ze šesti zákonů, čímž by zajistil chod 90 procent vlády do září, ale zablokoval by sporné financování bezpečnosti. Lídr republikánské většiny v Senátu John Thune tak stojí před složitým úkolem sjednotit své kolegy dříve, než vyprší časový limit, což je vzhledem k časově náročným procedurám v Senátu velmi nepravděpodobné.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.