Po měsíci a půl trvajícím ozbrojeném konfliktu na Blízkém východě, který otřásl celým regionem i světovými trhy, se Spojené státy a Írán dohodly na dvoutýdenním příměří. K dohodě došlo v úterý, necelé dvě hodiny před vypršením ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten předtím pohrozil totální zkázou íránské civilizace, což mnozí kritici označili za potenciální válečný zločin.
Tato hrozba byla v hodině dvanácté prozatím zažehnána. Přestože obě země prezentují dočasný klid zbraní jako své vlastní vítězství, propast mezi nimi zůstává hluboká. Příměří je vnímáno jako výchozí bod pro další vyjednávání o konečných podmínkách míru, který by mohl definitivně ukončit válku a stabilizovat globální trh s ropou.
Prezident Trump oznámil dohodu prostřednictvím své sociální sítě Truth Social. Hlavní podmínkou USA bylo okamžité otevření strategického Hormuzského průlivu, kterým protéká pětina světové ropy. Podle prezidenta byla dohoda zprostředkována pákistánskými představiteli a íránský desetibodový návrh poslouží jako „schůdný základ pro další jednání“.
V rozhovoru pro agenturu AFP Trump označil dohodu za své „naprosté a úplné vítězství“. Na otázku, zda by v případě porušení dohody ze strany Teheránu splnil své předchozí hrozby o zničení civilní infrastruktury, však odpověděl vyhýbavě. Dodal pouze, že USA budou v průlivu „pomáhat s uvolněním dopravy“, což by mělo přinést značné finanční zisky.
Do příměří je zahrnut i Izrael, jehož úřad premiéra Benjamina Netanjahua potvrdil zastavení bombardování Íránu. Mezi spojenci se však objevil rozpor ohledně Libanonu; zatímco Pákistán tvrdí, že se klid zbraní vztahuje i na tuto oblast, Izrael to popírá a Donald Trump se o Libanonu ve svém prohlášení vůbec nezmínil.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí uvedl, že pokud ustanou útoky na Írán, země rovněž zastaví své vojenské operace. Během příměří bude íránská armáda koordinovat bezpečný průjezd Hormuzským průlivem. Objevily se také informace, že Írán hodlá společně s Ománem vybírat poplatky za průjezd plavidel, které mají být využity na poválečnou obnovu.
Íránská Nejvyšší národní bezpečnostní rada vydala mnohem ostřejší prohlášení, v němž tvrdí, že donutila USA přijmout jejich desetibodový plán, a označila příměří za „trvalou porážku“ Washingtonu. Varovala také, že sebemenší chyba ze strany nepřítele se setká s tvrdou odvetou.
Jednání se nyní budou točit kolem dvou protichůdných návrhů. Zatímco Washington zvažuje íránský plán, Teherán má na stole patnáctibodový návrh USA. Ten údajně zahrnuje závazek Íránu nevyrábět jaderné zbraně, odevzdání vysoce obohaceného uranu, omezení obranných schopností a uznání práva Izraele na existenci.
Íránský desetibodový plán naopak požaduje ukončení útoků na Írán a jeho regionální spojence, stažení amerických jednotek z regionu, finanční kompenzace a zrušení mezinárodních sankcí. Íránská státní média navíc uvádějí, že USA v principu uznaly právo Íránu na jaderné obohacování, což Trump v rozhovoru nepřímo komentoval slovy, že o íránský uran bude „dokonale postaráno“.
Příští dva týdny budou klíčové pro vypracování finální dohody. Vyjednávání by měla probíhat osobně, pravděpodobně v pákistánském Islámábádu, kam již byly obě delegace oficiálně pozvány. Svět nyní s napětím čeká, zda se tuto křehkou stabilitu podaří proměnit v trvalý mír.
Dosavadní snahy o dosažení komplexní dohody mezi Spojenými státy a Íránem narážejí na neúprosné a maximalistické požadavky obou stran. Diplomatická jednání mezi oběma stranami sice pokračují, v očekáváních se ale objevují propastné rozdíly.
Otevření nových ložisek ropy a plynu v Severním moři by mohlo vyslat „šokovou vlnu“ do celého světa a vážně ohrozit mezinárodní klimatické cíle. Přední odborníci a diplomaté varují, že takový krok by podkopal dosavadní vedoucí roli Británie v ochraně klimatu a motivoval by rozvojové země k masivnější těžbě vlastních fosilních paliv.
Po měsíci a půl trvajícím ozbrojeném konfliktu na Blízkém východě, který otřásl celým regionem i světovými trhy, se Spojené státy a Írán dohodly na dvoutýdenním příměří. K dohodě došlo v úterý, necelé dvě hodiny před vypršením ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten předtím pohrozil totální zkázou íránské civilizace, což mnozí kritici označili za potenciální válečný zločin.
Jen několik dní před klíčovými parlamentními volbami v Maďarsku vyplouvají na povrch nové skutečnosti o hloubce vztahů mezi vládou Viktora Orbána a Kremlem. Dokumenty, které získal server Politico, odhalují existenci dvanáctibodového plánu na výrazné posílení spolupráce mezi Budapeští a Moskvou. Tento ambiciózní program zahrnuje širokou škálu oblastí od energetiky a obchodu až po kulturu a vzdělávání.
Konec se zdá být v nedohlednu, ale pro tuto chvíli zvítězil diplomatický přístup. Spojené státy a Írán se v úterý večer dohodly na dvoutýdenním podmíněném příměří, jehož součástí je i dočasné znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. K tomuto zásadnímu zvratu došlo po diplomatické intervenci vedené Pákistánem, která v poslední chvíli odvrátila hrozbu masivního amerického útoku.
Jak je to doopravdy s klimatickou změnou a oteplováním v České republice? Pravdu poodkryla studentská práce, na kterou upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vyplývá z ní, že u nás roste teplota a ubývá dnů se sněhovou pokrývkou.
Šéf Bílého domu Donald Trump v úterý večer informoval veřejnost o sjednání dvoutýdenního klidu zbraní s Íránem. Oznámení přišlo v dramatickém momentu, kdy do vypršení jeho ultimáta stanoveného na osmou hodinu večerní zbývala hodina. Na svých sociálních sítích potvrdil stopku pro veškeré letecké údery, ovšem s podmínkou, že klid zbraní musí být striktně dodržován oběma stranami.
Mise Artemis II, která odstartovala 1. dubna 2026, má za sebou první kritický týden a dosavadní výsledky překonávají i ta nejoptimističtější očekávání inženýrů. Raketa SLS, loď Orion i samotná čtyřčlenná posádka fungují v naprostém souladu, což potvrzuje, že technologie navržená pro návrat lidí k Měsíci je životaschopná. Přesto nad celým programem visí zásadní otázka: Je ambiciózní cíl NASA a prezidenta Trumpa, tedy přistání na měsíčním povrchu do roku 2028, skutečně dosažitelný?
Ztráta zaměstnání v důsledku rozvoje umělé inteligence (AI) s sebou nese mnohem hlubší následky než jen dočasnou nezaměstnanost. Podle nové výzkumné zprávy ekonomů společnosti Goldman Sachs zanechává tento typ výpadku na pracovnících „dlouhodobé jizvy“, které ovlivňují jejich životy po mnoho let. Negativní dopady se projevují nejen v nižších příjmech, ale i v osobním životě, například odkladem vlastního bydlení nebo nižší pravděpodobností uzavření manželství.
Mise Artemis II včera přepsala dějiny kosmonautiky, když úspěšně dokončila očekávaný průlet kolem Měsíce. Čtveřice astronautů se v modulu Orion přiblížila k měsíčnímu povrchu na vzdálenost pouhých 6 545 kilometrů. Tento manévr nebyl jen technickým triumfem, ale i rekordním počinem – posádka dosáhla vzdálenosti přibližně 406 742 kilometrů od Země, čímž překonala dosavadní rekord legendárního Apolla 13 z roku 1970.
Posádka mise Artemis II má za sebou historický průlet kolem Měsíce a nyní se již nachází na cestě zpět k Zemi. Čtveřice astronautů se podělila o své bezprostřední dojmy a popsala pocity, které v nich vyvolal pohled na měsíční krajinu z bezprostřední blízkosti. Během manévru pořídili snímky impaktních kráterů, prasklin a hřbetů, které vědci i veřejnost netrpělivě očekávali.
Evropská unie se nachází v paradoxní situaci. Přestože se jí podařilo výrazně posílit odolnost fyzických dodávek zemního plynu a snížit závislost na ruských plynovodech, čelí nové vlně energetické nejistoty. Aktuální narušení dodavatelských řetězců zkapalněného zemního plynu (LNG) v důsledku napětí na Blízkém východě opět vyhnalo ceny nahoru, a to i v momentě, kdy kontinentu reálně nedostatek suroviny nehrozí.