Po měsíci a půl trvajícím ozbrojeném konfliktu na Blízkém východě, který otřásl celým regionem i světovými trhy, se Spojené státy a Írán dohodly na dvoutýdenním příměří. K dohodě došlo v úterý, necelé dvě hodiny před vypršením ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten předtím pohrozil totální zkázou íránské civilizace, což mnozí kritici označili za potenciální válečný zločin.
Tato hrozba byla v hodině dvanácté prozatím zažehnána. Přestože obě země prezentují dočasný klid zbraní jako své vlastní vítězství, propast mezi nimi zůstává hluboká. Příměří je vnímáno jako výchozí bod pro další vyjednávání o konečných podmínkách míru, který by mohl definitivně ukončit válku a stabilizovat globální trh s ropou.
Prezident Trump oznámil dohodu prostřednictvím své sociální sítě Truth Social. Hlavní podmínkou USA bylo okamžité otevření strategického Hormuzského průlivu, kterým protéká pětina světové ropy. Podle prezidenta byla dohoda zprostředkována pákistánskými představiteli a íránský desetibodový návrh poslouží jako „schůdný základ pro další jednání“.
V rozhovoru pro agenturu AFP Trump označil dohodu za své „naprosté a úplné vítězství“. Na otázku, zda by v případě porušení dohody ze strany Teheránu splnil své předchozí hrozby o zničení civilní infrastruktury, však odpověděl vyhýbavě. Dodal pouze, že USA budou v průlivu „pomáhat s uvolněním dopravy“, což by mělo přinést značné finanční zisky.
Do příměří je zahrnut i Izrael, jehož úřad premiéra Benjamina Netanjahua potvrdil zastavení bombardování Íránu. Mezi spojenci se však objevil rozpor ohledně Libanonu; zatímco Pákistán tvrdí, že se klid zbraní vztahuje i na tuto oblast, Izrael to popírá a Donald Trump se o Libanonu ve svém prohlášení vůbec nezmínil.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí uvedl, že pokud ustanou útoky na Írán, země rovněž zastaví své vojenské operace. Během příměří bude íránská armáda koordinovat bezpečný průjezd Hormuzským průlivem. Objevily se také informace, že Írán hodlá společně s Ománem vybírat poplatky za průjezd plavidel, které mají být využity na poválečnou obnovu.
Íránská Nejvyšší národní bezpečnostní rada vydala mnohem ostřejší prohlášení, v němž tvrdí, že donutila USA přijmout jejich desetibodový plán, a označila příměří za „trvalou porážku“ Washingtonu. Varovala také, že sebemenší chyba ze strany nepřítele se setká s tvrdou odvetou.
Jednání se nyní budou točit kolem dvou protichůdných návrhů. Zatímco Washington zvažuje íránský plán, Teherán má na stole patnáctibodový návrh USA. Ten údajně zahrnuje závazek Íránu nevyrábět jaderné zbraně, odevzdání vysoce obohaceného uranu, omezení obranných schopností a uznání práva Izraele na existenci.
Íránský desetibodový plán naopak požaduje ukončení útoků na Írán a jeho regionální spojence, stažení amerických jednotek z regionu, finanční kompenzace a zrušení mezinárodních sankcí. Íránská státní média navíc uvádějí, že USA v principu uznaly právo Íránu na jaderné obohacování, což Trump v rozhovoru nepřímo komentoval slovy, že o íránský uran bude „dokonale postaráno“.
Příští dva týdny budou klíčové pro vypracování finální dohody. Vyjednávání by měla probíhat osobně, pravděpodobně v pákistánském Islámábádu, kam již byly obě delegace oficiálně pozvány. Svět nyní s napětím čeká, zda se tuto křehkou stabilitu podaří proměnit v trvalý mír.
Českou státní správou v úterý otřásla smutná zpráva. Ve věku 51 let zemřel náměstek ministryně pro místní rozvoj Filip Endal, jenž ve vedení úřadu zastupoval Motoristy. Podle ministerstva se jednalo o náhlé úmrtí.
Francie zná trest pro úspěšnou političku Marine Le Penovou, která čelila obžalobě kvůli zneužití veřejných prostředků. To se podle soudu potvrdilo, ale známou Francouzku čeká jen domácí vězení. Le Penová nejspíš i bude moci kandidovat v prezidentských volbách. Informovala o tom BBC.
Česko má za sebou druhou nejúspěšnější zbraňovou amnestii. Lidé v jejím průběhu odevzdali téměř šest tisíc kusů zbraní. Více jich bylo pouze v roce 2014. Odevzdáno bylo také přes 213 tisíc kusů střeliva, 2 648 kusů munice a 64 357 gramů výbušnin, informovala policie.
Ukrajina stále není členem NATO, ale její prezident Volodymyr Zelenskyj se zúčastní právě začínajícího aliančního setkání, kde bude zastoupeno i Česko. V Turecku chce Zelenskyj zatlačit na ukrajinské spojence, aby poskytli další prostředky protivzdušné obrany, které pomohou s obranou proti ruským útokům. Informovala o tom BBC.
Sněmovna se dnes znovu zabývá zákonem o elektronické evidenci tržeb. Piráti upozorňují, že návrat EET nesmí dopadnout na lidi, kteří si podnikáním pouze přivydělávají. Navrhují výjimku pro drobné živnostníky, aby nová administrativa nedopadla na rodiče, seniory a mladé lidi, kteří si podnikáním přivydělávají.
Rusové se opět vyjádřili k poslednímu telefonickému hovoru mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. Oba politici si volali minulý týden a mají zůstat v kontaktu i nadále. Naznačil to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Aktuální počasí se sice při pohledu z okna nemusí jevit nebezpečně, ale přesto platí varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na Moravě totiž hrozí požár, zejména hasiči se tak musí mít na pozoru.
Červnová inflace v Česku překvapila výrazně směrem dolů. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny meziměsíčně klesly o 0,3 procenta a meziročně vzrostly jen o 1,5 procenta. Jde o údaj tak nízký, že s ním analytici vesměs nepočítali.
Prezident Petr Pavel v úterý oznámil, že se přece jen zúčastní neformální večeře lídrů na summitu NATO, ačkoliv Babišova vláda by byla nejradši, kdyby hlava státu na jednání vůbec nebyla. Opoziční politici již reagují na nejnovější vývoj a Babišovi a spol. se vysmívají.
Ruská provokace v Norském moři se potkala s ráznou reakcí. Britové vyslali stíhačky k ruskému průzkumnému letounu, který se opakovaně přiblížil ke skupině lodí britského námořnictva. O incidentu informovala BBC, která se odvolává na britské ministerstvo obrany.
Princ Harry se tento týden chystá do Velké Británie, kde se narodil a dlouhá léta žil. Dokonce se rýsovala možnost jeho noclehu v Buckinghamském paláci. Nakonec je ale všechno jinak. O kauze informuje britská stanice BBC.
Vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla v pondělí brzy ráno území Ukrajiny, kde usmrtila nejméně 21 lidí a těžce poškodila obytné domy a další budovy. Úder přišel v předvečer summitu NATO v Turecku a odhalil narůstající mezery v ukrajinské protivzdušné obraně. Samotné hlavní město Kyjev, které bylo hlavním terčem, zaznamenalo 15 mrtvých a 56 zraněných, přičemž dalších šest obětí a 21 zraněných hlásí širší kyjevská oblast.