Po měsíci a půl trvajícím ozbrojeném konfliktu na Blízkém východě, který otřásl celým regionem i světovými trhy, se Spojené státy a Írán dohodly na dvoutýdenním příměří. K dohodě došlo v úterý, necelé dvě hodiny před vypršením ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten předtím pohrozil totální zkázou íránské civilizace, což mnozí kritici označili za potenciální válečný zločin.
Tato hrozba byla v hodině dvanácté prozatím zažehnána. Přestože obě země prezentují dočasný klid zbraní jako své vlastní vítězství, propast mezi nimi zůstává hluboká. Příměří je vnímáno jako výchozí bod pro další vyjednávání o konečných podmínkách míru, který by mohl definitivně ukončit válku a stabilizovat globální trh s ropou.
Prezident Trump oznámil dohodu prostřednictvím své sociální sítě Truth Social. Hlavní podmínkou USA bylo okamžité otevření strategického Hormuzského průlivu, kterým protéká pětina světové ropy. Podle prezidenta byla dohoda zprostředkována pákistánskými představiteli a íránský desetibodový návrh poslouží jako „schůdný základ pro další jednání“.
V rozhovoru pro agenturu AFP Trump označil dohodu za své „naprosté a úplné vítězství“. Na otázku, zda by v případě porušení dohody ze strany Teheránu splnil své předchozí hrozby o zničení civilní infrastruktury, však odpověděl vyhýbavě. Dodal pouze, že USA budou v průlivu „pomáhat s uvolněním dopravy“, což by mělo přinést značné finanční zisky.
Do příměří je zahrnut i Izrael, jehož úřad premiéra Benjamina Netanjahua potvrdil zastavení bombardování Íránu. Mezi spojenci se však objevil rozpor ohledně Libanonu; zatímco Pákistán tvrdí, že se klid zbraní vztahuje i na tuto oblast, Izrael to popírá a Donald Trump se o Libanonu ve svém prohlášení vůbec nezmínil.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí uvedl, že pokud ustanou útoky na Írán, země rovněž zastaví své vojenské operace. Během příměří bude íránská armáda koordinovat bezpečný průjezd Hormuzským průlivem. Objevily se také informace, že Írán hodlá společně s Ománem vybírat poplatky za průjezd plavidel, které mají být využity na poválečnou obnovu.
Íránská Nejvyšší národní bezpečnostní rada vydala mnohem ostřejší prohlášení, v němž tvrdí, že donutila USA přijmout jejich desetibodový plán, a označila příměří za „trvalou porážku“ Washingtonu. Varovala také, že sebemenší chyba ze strany nepřítele se setká s tvrdou odvetou.
Jednání se nyní budou točit kolem dvou protichůdných návrhů. Zatímco Washington zvažuje íránský plán, Teherán má na stole patnáctibodový návrh USA. Ten údajně zahrnuje závazek Íránu nevyrábět jaderné zbraně, odevzdání vysoce obohaceného uranu, omezení obranných schopností a uznání práva Izraele na existenci.
Íránský desetibodový plán naopak požaduje ukončení útoků na Írán a jeho regionální spojence, stažení amerických jednotek z regionu, finanční kompenzace a zrušení mezinárodních sankcí. Íránská státní média navíc uvádějí, že USA v principu uznaly právo Íránu na jaderné obohacování, což Trump v rozhovoru nepřímo komentoval slovy, že o íránský uran bude „dokonale postaráno“.
Příští dva týdny budou klíčové pro vypracování finální dohody. Vyjednávání by měla probíhat osobně, pravděpodobně v pákistánském Islámábádu, kam již byly obě delegace oficiálně pozvány. Svět nyní s napětím čeká, zda se tuto křehkou stabilitu podaří proměnit v trvalý mír.
Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper varovala, že slábnoucí výkon Ruska na ukrajinském bojišti činí z tohoto státu ještě bezohlednějšího a nebezpečnějšího aktéra. Po jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance ve Švédsku politička prohlásila, že takzvaná dividenda míru, která započala s koncem studené války, definitivně skončila. Moskva se pod tlakem vojenských neúspěchů a ekonomických potíží stává nepředvídatelnou, což se projevuje zesílenými útoky na civilisty, nárůstem hybridních hrozeb v Evropě a incidenty s drony. Podle britské ministryně se ruské hrozby v současnosti rozšiřují do všech domén včetně vzduchu, moře, vesmíru, kyberprostoru i informační války.
Britský historik a politický analytik Timothy Garton Ash ve svém textu pro deník The Guardian upozorňuje, že sny ruského diktátora Vladimira Putina o velikosti neohrožují pouze Ukrajinu, ale představují přímou hrozbu pro Severoatlantickou alianci i Evropskou unii. Přestože současné zprávy naznačují slábnutí ruské ekonomiky a rostoucí nespokojenost uvnitř tamního režimu, bylo by podle autora bláhové domnívat se, že se blíží jeho okamžitý konec. Demokracie by se proto měly zaměřit na vytvoření jasné strategie, která vnější ambice šéfa Kremlu definitivně zmaří.
Úřady v jižní Kalifornii nařídily v pátek evakuaci přibližně 40 000 lidí poté, co z obří nádrže začala unikat nebezpečná chemická látka. Incident se odehrál v oblasti Garden Grove v okresu Orange County, který se nachází jihovýchodně od Los Angeles. Unikající chemikálie ohrožuje hustě obydlenou oblast nejen toxickými výpary, ale kvůli své nestabilitě představuje také bezprostřední riziko mohutného výbuchu.
Kanadské úřady čelí vlně ostré kritiky ze strany právníků a lidskoprávních organizací kvůli postupu vůči uprchlíkům na hranicích se Spojenými státy. Podle zjištění britského deníku The Guardian začala Ottawa uplatňovat natolik striktní pravidla, že žadatele o azyl odmítá a předává je přímo do rukou amerického Imigračního a celního úřadu (ICE). Mnozí z těchto běženců, kteří doufali v bezpečné útočiště u svých rodin v Kanadě, tak končí na celé měsíce v amerických detekčních centrech, kde čelí krutým podmínkám a hrozbě deportace.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle nejnovějších zpráv aktivně připravuje plány na nové kolo vojenských úderů proti Íránu. Tyto přípravy probíhají v kuloárech Pentagonu a Bílého domu i přes to, že vyjednavači obou stran hlásí mírný pokrok v diplomatických rozhovorech. Zdroje z amerických zpravodajských služeb a armády naznačují, že situace je natolik vážná, že vojenští plánovači museli přehodnotit své nejbližší priority.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyzval spojence ze Severoatlantické aliance k větší podpoře úsilí o znovuotevření Hormuzského průlivu. Zároveň tlumočil hluboké zklamání prezidenta Donalda Trumpa nad tím, že evropští partneři a alianční spojenci nedokázali zintenzivnit své kroky k ukončení válečného konfliktu s Íránem. Rubio se takto vyjádřil před pátečním příjezdem šéfa pákistánské armády do Teheránu, kde mají pokračovat klíčová zprostředkovatelská jednání mezi islámskou republikou a Washingtonem.
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se v posledních týdnech prudce zhoršily. Americká administrativa po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dává otevřeně najevo snahu o změnu tamního režimu a označuje karibský stát za hrozbu pro národní bezpečnost. Washington na ostrov uvalil ropnou blokádu, zavedl nové sankce a federální úřady navíc poprvé v historii obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra z vraždy. Zatímco USA varují, že mírová dohoda je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana viní Američany ze snahy uměle vytvořit záminku pro vojenskou intervenci.
Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.
Tropického počasí se v Česku můžeme dočkat nejen o nadcházejícím víkendu, ale také v příštím týdnu. Přinejmenším v úterý slibuje předpověď dosažení hranice 30 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Válka na Blízkém východě by normálně vyhnala ceny benzínu u českých čerpacích stanic třeba nad 70 Kč/l. Místo toho ale sledujeme bizarní partii na geopolitické šachovnici, při níž se americký prezident Donald Trump i jeho úhlavní nepřítel z Teheránu snaží trh obelstít. Každý z jiného důvodu. Jenže molekuly ropy nelze vytisknout jako termínové kontrakty na barel a skutečný vítěz sedí v Pekingu.
Britští policisté zřejmě nejsou spokojeni se zapojením veřejnosti do vyšetřování bývalého prince Andrewa. Rozhodli se totiž zopakovat výzvu, kterou se obracejí na lidi, jejichž informace by mohly být cenné. Upozornila na to BBC. Policie vyšetřuje mladšího bratra krále Karla III. pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.