Po měsíci a půl trvajícím ozbrojeném konfliktu na Blízkém východě, který otřásl celým regionem i světovými trhy, se Spojené státy a Írán dohodly na dvoutýdenním příměří. K dohodě došlo v úterý, necelé dvě hodiny před vypršením ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten předtím pohrozil totální zkázou íránské civilizace, což mnozí kritici označili za potenciální válečný zločin.
Tato hrozba byla v hodině dvanácté prozatím zažehnána. Přestože obě země prezentují dočasný klid zbraní jako své vlastní vítězství, propast mezi nimi zůstává hluboká. Příměří je vnímáno jako výchozí bod pro další vyjednávání o konečných podmínkách míru, který by mohl definitivně ukončit válku a stabilizovat globální trh s ropou.
Prezident Trump oznámil dohodu prostřednictvím své sociální sítě Truth Social. Hlavní podmínkou USA bylo okamžité otevření strategického Hormuzského průlivu, kterým protéká pětina světové ropy. Podle prezidenta byla dohoda zprostředkována pákistánskými představiteli a íránský desetibodový návrh poslouží jako „schůdný základ pro další jednání“.
V rozhovoru pro agenturu AFP Trump označil dohodu za své „naprosté a úplné vítězství“. Na otázku, zda by v případě porušení dohody ze strany Teheránu splnil své předchozí hrozby o zničení civilní infrastruktury, však odpověděl vyhýbavě. Dodal pouze, že USA budou v průlivu „pomáhat s uvolněním dopravy“, což by mělo přinést značné finanční zisky.
Do příměří je zahrnut i Izrael, jehož úřad premiéra Benjamina Netanjahua potvrdil zastavení bombardování Íránu. Mezi spojenci se však objevil rozpor ohledně Libanonu; zatímco Pákistán tvrdí, že se klid zbraní vztahuje i na tuto oblast, Izrael to popírá a Donald Trump se o Libanonu ve svém prohlášení vůbec nezmínil.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí uvedl, že pokud ustanou útoky na Írán, země rovněž zastaví své vojenské operace. Během příměří bude íránská armáda koordinovat bezpečný průjezd Hormuzským průlivem. Objevily se také informace, že Írán hodlá společně s Ománem vybírat poplatky za průjezd plavidel, které mají být využity na poválečnou obnovu.
Íránská Nejvyšší národní bezpečnostní rada vydala mnohem ostřejší prohlášení, v němž tvrdí, že donutila USA přijmout jejich desetibodový plán, a označila příměří za „trvalou porážku“ Washingtonu. Varovala také, že sebemenší chyba ze strany nepřítele se setká s tvrdou odvetou.
Jednání se nyní budou točit kolem dvou protichůdných návrhů. Zatímco Washington zvažuje íránský plán, Teherán má na stole patnáctibodový návrh USA. Ten údajně zahrnuje závazek Íránu nevyrábět jaderné zbraně, odevzdání vysoce obohaceného uranu, omezení obranných schopností a uznání práva Izraele na existenci.
Íránský desetibodový plán naopak požaduje ukončení útoků na Írán a jeho regionální spojence, stažení amerických jednotek z regionu, finanční kompenzace a zrušení mezinárodních sankcí. Íránská státní média navíc uvádějí, že USA v principu uznaly právo Íránu na jaderné obohacování, což Trump v rozhovoru nepřímo komentoval slovy, že o íránský uran bude „dokonale postaráno“.
Příští dva týdny budou klíčové pro vypracování finální dohody. Vyjednávání by měla probíhat osobně, pravděpodobně v pákistánském Islámábádu, kam již byly obě delegace oficiálně pozvány. Svět nyní s napětím čeká, zda se tuto křehkou stabilitu podaří proměnit v trvalý mír.
Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.
Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.
Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.
Americký státní dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů, což začíná výrazně zasahovat do globální ekonomiky i evropských financí. Náklady na vypůjčení peněz pro vlády po celém světě v posledních dnech vzrostly na nejvyšší úroveň za několik let. Tento vývoj odráží obavy investorů z války, stárnutí populace i dopadů technologických změn, které vyčerpávají americké veřejné finance.
Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
Německé bezpečnostní orgány odhalily v lese nedaleko Berlína tajný sklad se střelnými zbraněmi a municí, který byl podle vyšetřovatelů připraven pro nájemné vraždy plánované ruskou rozvědkou. O nálezu informoval deník Süddeutsche Zeitung ve spolupráci s veřejnoprávními stanicemi NDR a WDR.
Vedení amerického námořnictva diskutuje o možnosti přejmenovat rozestavěnou letadlovou loď USS Doris Miller po prezidentu Donaldu Trumpovi. Plavidlo mělo původně nést jméno černošského námořníka, který se proslavil hrdinským činem během japonského útoku na Pearl Harbor za druhé světové války.
Mírová jednání týkající se Pásma Gazy se opakovaně hroutí kvůli zásadním nedostatkům v nastavení kontrolních a vynucovacích mechanismů. Jednotlivé dohody uzavřené od ledna 2025 sice řeší výměnu rukojmích či stahování vojsk, žádná z nich však předem nedefinuje, kdo bude dohlížet na dodržování podmínek a jak se bude postupovat při jejich porušení.
Německo posiluje svou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance a vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Tento krok představuje zásadní posun v německé obranné politice, neboť jde o vůbec první trvalé rozmístění německých vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Němečtí představitelé tímto rozhodnutím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a na potřebu efektivně odstrašit případnou agresi.
Pět let od návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu zůstává režim hnutí extrémně radikální. Skupina podle očekávání nenaplnila své původní sliby o umírněnější vládě, respektování práv žen či udílení amnestií a v zemi nadále uplatňuje tvrdou represi. Zahraniční experti i OSN navíc opakovaně varují před tím, že Afghánistán opět slouží jako zázemí pro mezinárodní teroristické organizace.
Ruská agrese vůči Ukrajině se zdaleka neodehrává pouze na bojišti, ale má za cíl také úplné vymazání ukrajinské identity a kultury. Už od roku 2013 Vladimir Putin prosazuje narativ, že Ukrajinci a Rusové představují jeden národ. Tento dlouhodobý tlak vyvrcholil po plnohodnotné invazi v roce 2022, odkdy ruské síly systematicky útočí na ukrajinské kulturní instituce a tamní nakladatelský sektor.
První dáma Spojených států Melania Trumpová spojila svou dlouholetou vášeň pro automobilový sport s novou veřejnou iniciativou zaměřenou na mladé lidi opouštějící pěstounskou péči. V Růžové zahradě Bílého domu oznámila spuštění nového stipendijního programu v hodnotě dvou milionů dolarů. Tento projekt vznikl ve spolupráci se sérií IndyCar a společností Fox Corporation a jeho cílem je pomoci mladým dospělým při přechodu z pěstounského systému k samostatnému životu.