Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa nařídit víkendové bombardování íránských jaderných zařízení nepřišlo v důsledku nových zpravodajských informací, ale navzdory nim. Trump znovu ukázal, že dává přednost izraelským požadavkům a hlasům neokonzervativních jestřábů před vlastními zpravodajskými službami – a zároveň zcela ignoruje závěry americké rozvědky, které se po dvě desetiletí drží jedné zásadní linie: Írán má sice program na obohacování uranu, ale nepokouší se vyrobit jadernou bombu.
Už od roku 2007 panuje v americké zpravodajské komunitě konsenzus, že Írán pozastavil svůj zbrojní program v roce 2003 a od té doby se k vývoji jaderné zbraně nevrátil. To ovšem nebrání Izraeli a jeho zastáncům v USA tvrdě prosazovat tezi, že samotné obohacování uranu je již dostatečným důvodem k preventivnímu úderu. Podle nich je rozdíl mezi civilním a vojenským využitím minimální a Teherán by mohl zbraň vyrobit velmi rychle, pokud se k tomu rozhodne.
Trump tyto argumenty bezvýhradně přijal. Oproti svým předchůdcům – George W. Bushovi, Baracku Obamovi i Joeu Bidenovi – zcela zrušil zdrženlivost založenou na názorech vlastních expertů. Zatímco dřívější prezidenti brali závěry CIA a dalších agentur vážně a často je používali jako brzdu izraelských požadavků, Trump dal zcela najevo, že názory amerických analytiků pro něj nemají žádnou váhu.
„Je mi to jedno,“ odpověděl Trump novinářům, když se ho ptali, proč jednal v rozporu s aktuálními zpravodajskými závěry o Íránu. Ještě před nástupem do úřadu byl znám svou nedůvěrou vůči CIA, ale po návratu do Bílého domu provedl ideologickou čistku v Radě národní bezpečnosti a dalších bezpečnostních strukturách, čímž zničil jakoukoli vnitřní opozici vůči své linii.
Tato situace znepokojuje nejen analytiky, ale i řadu členů Kongresu. Demokratický senátor Mark Warner, místopředseda senátního výboru pro zpravodajské služby, uvedl, že prezident jednal „zcela bez ohledu na dlouhodobé a konzistentní závěry zpravodajské komunity“ a že neexistovaly žádné nové informace, které by ospravedlňovaly náhlý vojenský zásah.
Podle současné ředitelky národní rozvědky Tulsi Gabbardové, která sice veřejně podpořila prezidentovo rozhodnutí, ale zároveň přiznala, že žádné nové důkazy o snaze Íránu vyrobit jadernou zbraň neexistují, je íránský jaderný arzenál sice rekordní, ale Teherán podle zpravodajců stále nezahájil žádné „zbraňové“ aktivity. Nejvyšší vůdce Alí Chameneí podle ní od roku 2003 neautorizoval obnovení jaderného zbrojního programu.
Tato rétorika opakuje základní tezi amerických zpravodajských zpráv za posledních 18 let. Už v roce 2007 Národní zpravodajská odhad (NIE) konstatovala, že Írán sice disponuje obohacovacím programem, ale výrobu jaderných zbraní zastavil. V roce 2011 byla tato zpráva mírně aktualizována s tím, že Írán by teoreticky mohl dosáhnout vojenského využití, ale žádný důkaz o skutečné snaze zbraň vyrobit neexistuje.
Tento rozdíl mezi „enrichmentem“ a „weaponizací“ – mezi technologickou schopností a reálným úmyslem – je právě tím, co Trump a izraelské vedení odmítají uznat. Jejich přístup připomíná chyby z doby irácké krize. Saddám Husajn totiž po roce 1991 zničil své zbraně hromadného ničení, ale snažil se udržet iluzi, že je stále má – především kvůli Íránu. Američané to tehdy nepochopili a špatně vyhodnotili hrozbu, což vedlo k katastrofální invazi v roce 2003.
Dnes, tvrdí odborníci, se Spojené státy možná dopouštějí podobné chyby. Írán totiž opakuje iráckou strategii: udržuje si technologickou kapacitu jako nástroj odstrašení, ale záměr výroby zbraně zůstává zmrazený.
Trumpovo rozhodnutí bombardovat Írán proto neodráží změnu ve zpravodajské realitě, nýbrž posun v moci – od analytiků k ideologům. Prezident tím signalizuje nebezpečný obrat od pozice showmana k silovému vůdci, který se řídí vlastní intuicí, cizím vlivem a pohrdá domácími odborníky.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.