Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa nařídit víkendové bombardování íránských jaderných zařízení nepřišlo v důsledku nových zpravodajských informací, ale navzdory nim. Trump znovu ukázal, že dává přednost izraelským požadavkům a hlasům neokonzervativních jestřábů před vlastními zpravodajskými službami – a zároveň zcela ignoruje závěry americké rozvědky, které se po dvě desetiletí drží jedné zásadní linie: Írán má sice program na obohacování uranu, ale nepokouší se vyrobit jadernou bombu.
Už od roku 2007 panuje v americké zpravodajské komunitě konsenzus, že Írán pozastavil svůj zbrojní program v roce 2003 a od té doby se k vývoji jaderné zbraně nevrátil. To ovšem nebrání Izraeli a jeho zastáncům v USA tvrdě prosazovat tezi, že samotné obohacování uranu je již dostatečným důvodem k preventivnímu úderu. Podle nich je rozdíl mezi civilním a vojenským využitím minimální a Teherán by mohl zbraň vyrobit velmi rychle, pokud se k tomu rozhodne.
Trump tyto argumenty bezvýhradně přijal. Oproti svým předchůdcům – George W. Bushovi, Baracku Obamovi i Joeu Bidenovi – zcela zrušil zdrženlivost založenou na názorech vlastních expertů. Zatímco dřívější prezidenti brali závěry CIA a dalších agentur vážně a často je používali jako brzdu izraelských požadavků, Trump dal zcela najevo, že názory amerických analytiků pro něj nemají žádnou váhu.
„Je mi to jedno,“ odpověděl Trump novinářům, když se ho ptali, proč jednal v rozporu s aktuálními zpravodajskými závěry o Íránu. Ještě před nástupem do úřadu byl znám svou nedůvěrou vůči CIA, ale po návratu do Bílého domu provedl ideologickou čistku v Radě národní bezpečnosti a dalších bezpečnostních strukturách, čímž zničil jakoukoli vnitřní opozici vůči své linii.
Tato situace znepokojuje nejen analytiky, ale i řadu členů Kongresu. Demokratický senátor Mark Warner, místopředseda senátního výboru pro zpravodajské služby, uvedl, že prezident jednal „zcela bez ohledu na dlouhodobé a konzistentní závěry zpravodajské komunity“ a že neexistovaly žádné nové informace, které by ospravedlňovaly náhlý vojenský zásah.
Podle současné ředitelky národní rozvědky Tulsi Gabbardové, která sice veřejně podpořila prezidentovo rozhodnutí, ale zároveň přiznala, že žádné nové důkazy o snaze Íránu vyrobit jadernou zbraň neexistují, je íránský jaderný arzenál sice rekordní, ale Teherán podle zpravodajců stále nezahájil žádné „zbraňové“ aktivity. Nejvyšší vůdce Alí Chameneí podle ní od roku 2003 neautorizoval obnovení jaderného zbrojního programu.
Tato rétorika opakuje základní tezi amerických zpravodajských zpráv za posledních 18 let. Už v roce 2007 Národní zpravodajská odhad (NIE) konstatovala, že Írán sice disponuje obohacovacím programem, ale výrobu jaderných zbraní zastavil. V roce 2011 byla tato zpráva mírně aktualizována s tím, že Írán by teoreticky mohl dosáhnout vojenského využití, ale žádný důkaz o skutečné snaze zbraň vyrobit neexistuje.
Tento rozdíl mezi „enrichmentem“ a „weaponizací“ – mezi technologickou schopností a reálným úmyslem – je právě tím, co Trump a izraelské vedení odmítají uznat. Jejich přístup připomíná chyby z doby irácké krize. Saddám Husajn totiž po roce 1991 zničil své zbraně hromadného ničení, ale snažil se udržet iluzi, že je stále má – především kvůli Íránu. Američané to tehdy nepochopili a špatně vyhodnotili hrozbu, což vedlo k katastrofální invazi v roce 2003.
Dnes, tvrdí odborníci, se Spojené státy možná dopouštějí podobné chyby. Írán totiž opakuje iráckou strategii: udržuje si technologickou kapacitu jako nástroj odstrašení, ale záměr výroby zbraně zůstává zmrazený.
Trumpovo rozhodnutí bombardovat Írán proto neodráží změnu ve zpravodajské realitě, nýbrž posun v moci – od analytiků k ideologům. Prezident tím signalizuje nebezpečný obrat od pozice showmana k silovému vůdci, který se řídí vlastní intuicí, cizím vlivem a pohrdá domácími odborníky.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
