Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa nařídit víkendové bombardování íránských jaderných zařízení nepřišlo v důsledku nových zpravodajských informací, ale navzdory nim. Trump znovu ukázal, že dává přednost izraelským požadavkům a hlasům neokonzervativních jestřábů před vlastními zpravodajskými službami – a zároveň zcela ignoruje závěry americké rozvědky, které se po dvě desetiletí drží jedné zásadní linie: Írán má sice program na obohacování uranu, ale nepokouší se vyrobit jadernou bombu.
Už od roku 2007 panuje v americké zpravodajské komunitě konsenzus, že Írán pozastavil svůj zbrojní program v roce 2003 a od té doby se k vývoji jaderné zbraně nevrátil. To ovšem nebrání Izraeli a jeho zastáncům v USA tvrdě prosazovat tezi, že samotné obohacování uranu je již dostatečným důvodem k preventivnímu úderu. Podle nich je rozdíl mezi civilním a vojenským využitím minimální a Teherán by mohl zbraň vyrobit velmi rychle, pokud se k tomu rozhodne.
Trump tyto argumenty bezvýhradně přijal. Oproti svým předchůdcům – George W. Bushovi, Baracku Obamovi i Joeu Bidenovi – zcela zrušil zdrženlivost založenou na názorech vlastních expertů. Zatímco dřívější prezidenti brali závěry CIA a dalších agentur vážně a často je používali jako brzdu izraelských požadavků, Trump dal zcela najevo, že názory amerických analytiků pro něj nemají žádnou váhu.
„Je mi to jedno,“ odpověděl Trump novinářům, když se ho ptali, proč jednal v rozporu s aktuálními zpravodajskými závěry o Íránu. Ještě před nástupem do úřadu byl znám svou nedůvěrou vůči CIA, ale po návratu do Bílého domu provedl ideologickou čistku v Radě národní bezpečnosti a dalších bezpečnostních strukturách, čímž zničil jakoukoli vnitřní opozici vůči své linii.
Tato situace znepokojuje nejen analytiky, ale i řadu členů Kongresu. Demokratický senátor Mark Warner, místopředseda senátního výboru pro zpravodajské služby, uvedl, že prezident jednal „zcela bez ohledu na dlouhodobé a konzistentní závěry zpravodajské komunity“ a že neexistovaly žádné nové informace, které by ospravedlňovaly náhlý vojenský zásah.
Podle současné ředitelky národní rozvědky Tulsi Gabbardové, která sice veřejně podpořila prezidentovo rozhodnutí, ale zároveň přiznala, že žádné nové důkazy o snaze Íránu vyrobit jadernou zbraň neexistují, je íránský jaderný arzenál sice rekordní, ale Teherán podle zpravodajců stále nezahájil žádné „zbraňové“ aktivity. Nejvyšší vůdce Alí Chameneí podle ní od roku 2003 neautorizoval obnovení jaderného zbrojního programu.
Tato rétorika opakuje základní tezi amerických zpravodajských zpráv za posledních 18 let. Už v roce 2007 Národní zpravodajská odhad (NIE) konstatovala, že Írán sice disponuje obohacovacím programem, ale výrobu jaderných zbraní zastavil. V roce 2011 byla tato zpráva mírně aktualizována s tím, že Írán by teoreticky mohl dosáhnout vojenského využití, ale žádný důkaz o skutečné snaze zbraň vyrobit neexistuje.
Tento rozdíl mezi „enrichmentem“ a „weaponizací“ – mezi technologickou schopností a reálným úmyslem – je právě tím, co Trump a izraelské vedení odmítají uznat. Jejich přístup připomíná chyby z doby irácké krize. Saddám Husajn totiž po roce 1991 zničil své zbraně hromadného ničení, ale snažil se udržet iluzi, že je stále má – především kvůli Íránu. Američané to tehdy nepochopili a špatně vyhodnotili hrozbu, což vedlo k katastrofální invazi v roce 2003.
Dnes, tvrdí odborníci, se Spojené státy možná dopouštějí podobné chyby. Írán totiž opakuje iráckou strategii: udržuje si technologickou kapacitu jako nástroj odstrašení, ale záměr výroby zbraně zůstává zmrazený.
Trumpovo rozhodnutí bombardovat Írán proto neodráží změnu ve zpravodajské realitě, nýbrž posun v moci – od analytiků k ideologům. Prezident tím signalizuje nebezpečný obrat od pozice showmana k silovému vůdci, který se řídí vlastní intuicí, cizím vlivem a pohrdá domácími odborníky.
V posledních letech zažívá francouzský trh prudký nárůst obliby ultra-levných e-shopů jako jsou Shein, Temu a AliExpress. Podle dat se počet platebních karet, které alespoň jednou měsíčně zaznamenaly transakci na diskontním webu, zvýšil mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2023 o 20 %. Jen platformu Temu navštěvují měsíčně miliony francouzských zákazníků.
Zubní ordinace vzbuzuje u mnoha lidí obavy, což není nic překvapivého. Nahrazení ztraceného zubu často vyžaduje invazivní chirurgický zákrok, implantaci titanového šroubu do čelisti a dlouhé měsíce čekání na jeho vhojení, než na něj lze připevnit korunku. Skupiny vědců po celém světě však intenzivně pracují na tom, aby dokázaly vypěstovat skutečný biologický zub přímo v lidské čelisti.
Vedení Evropské unie, zastoupené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, čelí kritice poté, co na summitu nedokázalo zajistit schválení finanční pomoci pro Ukrajinu. Plán, který měl Kyjevu poskytnout zásadní úvěr ve výši 140 miliard eur na pokrytí potřeb pro nadcházející dva roky, byl v Bruselu zablokován.
Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.