Zabavení ropného tankeru Skipper a dalších dvou plavidel během víkendu představuje dosud nejostřejší krok v rámci amerického tažení proti režimu Nicoláse Madura. Zatímco předchozí operace se soustředily na menší čluny, výsadek na palubu velkého plavidla v mezinárodních vodách posouvá aktivity Washingtonu na novou úroveň.
Podle informací z vládních kruhů měl federální soudce pro zabavení první lodi pádný důvod – vazby na teroristické skupiny podporované Íránem. I když tato konkrétní loď nemusí být přímým aktérem v politickém střetu mezi Trumpem a Madurem, její zadržení zapadá do širší strategie námořního obklíčení Venezuely. Přítomnost letadlové lodi USS Gerald R. Ford u venezuelských břehů jasně signalizuje, že cílem je donutit stávající režim k pádu.
Americká politická scéna je v pohledu na tyto kroky hluboce rozdělená. Nikdo nezpochybňuje, že Madurova autoritářská vláda uvrhla zemi do bídy, ale kritici se ptají, zda Trump nepřekračuje své pravomoci.
Existují vážné obavy, že se Spojené státy vrhají do dalšího riskantního zahraničního dobrodružství bez jasného plánu a souhlasu Kongresu. Právníci navíc varují před metodami, které administrativa používá při útocích na podezřelá plavidla, při nichž už zahynuly desítky lidí.
Demokraté v čele s Chuckem Schumerem upozorňují na nedostatek transparentnosti a nejasné prezidentovy cíle. Trumpova rétorika je podle nich příliš rozporuplná, což ztěžuje racionální debatu o dalším postupu. Senátorka Chrissy Houlahanová dokonce varovala, že výsadky na civilní tankery pod cizí vlajkou jsou nebezpečnou eskalací, která USA nezvratně přibližuje k otevřené válce.
Významným faktorem je také osud venezuelské opoziční vůdkyně Maríi Coriny Machadové, která se nedávno objevila v Oslu. Její přítomnost na mezinárodní scéně může Trumpovi posloužit jako silný argument pro podporu demokratických sil v zemi. Analytici však varují před přílišným optimismem a připomínají zkušenosti z Iráku. Pád diktatury může snadno vést k chaosu, násilí a masivní uprchlické vlně, na kterou region nemusí být připraven.
Zabavení tankeru Skipper a dalších dvou lodí je tak jen další stupněm v eskalujícím napětí. Donald Trump do této konfrontace vkládá celou svou politickou prestiž a usiluje o upevnění americké moci na celé západní polokouli. I když historie ukazuje, že diktátorské režimy bývají velmi odolné, tlak Washingtonu se nyní dostal do fáze, kdy se přímý či nepřímý střet zdá být téměř nevyhnutelný.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.