Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Při veřejné části jednání Trump prohlásil, že lídři skutečně píší dějiny, a zdůraznil, že Spojené státy, Rusko a Čína mají jako tři největší jaderné velmoci jedinečné postavení k tomu, aby jednaly o snížení počtu jaderných zbraní na Zemi a o omezení rizika jejich použití. Zároveň otevřeně řekl, že jakmile země jaderné zbraně má, je velmi těžké je nevlastnit a obtížné se jich vzdát.
Poslední zbývající smlouva mezi Washingtonem a Moskvou o strategických útočných zbraních, Nový START, vypršela v únoru, zatímco Čína, která má výrazně menší jaderný arzenál odhadovaný na šest set hlavic oproti více než pěti tisícům hlavic v rukou Spojených států i Ruska, se zdráhá zapojit do nové dohody.
Podle bývalého amerického diplomata Johna B. Emersona je rozhovor lídrů tří největších jaderných mocností o omezování šíření zbraní vždy důležitý, zatímco odborník na Čínu Craig Singleton z Nadace na obranu demokracií míní, že přimět Peking ke skutečným rozhovorům o jaderném odzbrojení je málo pravděpodobné a Trump vnímá odzbrojení jako dohodu, kterou chce zapsat do svého odkazu, přičemž sází na to, že jeho osobní vztahy svede dohromady lídry, jež jiní prezidenti nedokázali shromáždit, píše NBC News.
Si Ťin-pching označil jaderné zbraně podle čínské státní agentury Sinchua za Damoklův meč visící nad lidstvem a řekl, že tři největší jaderné velmoci nesou odpovědnost za světový mír. Dodal, že současný svět už netvoří izolované ostrovy, ale lidstvo žije v jedné globální vesnici, kde jsou osudy všech provázané a všichni sdílejí společný osud, a vyzval k tomu, aby Spojené státy, Rusko a Čína šly příkladem při řešení globálních výzev, společně chránily světový mír a stabilitu a více přispívaly k pokroku lidstva.
Putin prostřednictvím tlumočníka uvedl, že všechny tři státy jsou vítězi druhé světové války a nesou společnou odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Ruský vůdce prohlásil, že je na nich, aby posílily systém mezinárodního práva a spolupracovaly v oblastech, jako je potravinová a energetická bezpečnost, přičemž Rusko bylo obviněno z válečných zločinů na Ukrajině, což popírá.
Vřelý tón Trumpa vůči dvěma autoritářským státníkům mohl podle zpráv znepokojit mnohé americké spojence mimo jednací místnost. Poté, co Trump označil Putina za svého přítele, napsal polský premiér Donald Tusk na síti X, že Bůh ať chrání před takovými přáteli, zatímco Rusko vede invazi na Ukrajinu a dlouhodobou kampaň sabotáží, kybernetických útoků a dezinformací proti Západu.
Analytik Ali Wyne, starší poradce pro americko-čínské vztahy v belgickém think tanku Mezinárodní krizová skupina, uvedl, že schůzka znamená velký obrat od washingtonské politiky po skončení studené války spočívající ve snaze rozdělit Moskvu a Peking. Podle něj se nyní Trump i Putin snaží naklonit si prezidenta Si Ťin-pchinga a symbolika setkání bude velmi silná.
Obavy vzbuzovala také představa takzvané Jaltské konference 2.0, tedy opakování jednání z roku 1945, na němž Spojené státy, Británie a tehdejší Sovětský svaz rozdělily poválečný svět, rozčlenily Berlín na okupační zóny a položily základy komunistické kontroly nad východní Evropou a počátku studené války. Moskva dala jasně najevo, že chce mít Ukrajinu na programu jednání, nikoli však u stolu, přičemž američtí a ruští činitelé vyzvali, aby součástí trvalého mírového urovnání byla jednání o širším bezpečnostním uspořádání Evropy, což dlouhodobé americké spojence hluboce znepokojuje.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již minulý měsíc řekl, že Ukrajina si nepřeje, aby se situace proměnila v Jaltu 2, 3 nebo 4 s přerozdělením vlivu. Vysoce postavení američtí činitelé přitom před Trumpovou cestou novinářům řekli, že válka na Ukrajině je samostatnou linií, jíž Čína není součástí a o níž by nebylo vhodné, aby tři lídři jednali, a také Peking naznačil neochotu jednat o Ukrajině bez evropských lídrů u stolu, zatímco podle Wyneho samotné konání schůzky posiluje ukrajinské podezření, že Washington vyjednává s Moskvou na úkor Kyjeva.
Na rozdíl od toho Čína, která označila trojstranné jednání za přelomové, se snažila mírnit očekávání. Ředitel Centra pro mezinárodní bezpečnost a strategii na pekingské univerzitě Čching-chua Ta Wej ve středečním rozhovoru uvedl, že neočekává žádné konkrétní výsledky schůzky, ale považuje ji za výchozí bod, který může podpořit mezinárodní stabilitu, protože ať už se to komukoli líbí či ne, tito tři lídři a tři země jsou hlavními tvůrci mezinárodního řádu.
Po skončení čtvrtečního jednání vydaly Rusko a Čína stručné prohlášení s málem podrobností a bez velkých oznámení, zatímco Spojené státy svou verzi okamžitě nezveřejnily. Dokument nazvaný Prohlášení Číny, Ruska a USA o míru uvedl, že se státníci shodli na reformě Organizace spojených národů tak, aby mohla účinněji reagovat na globální výzvy, přičemž Moskva a Peking dlouhodobě usilují o odklon organizace od západních lidskoprávních témat a Trump OSN ostře kritizuje.
Prohlášení dále uvádělo, že lídři se dohodli na zvýšení výroby a dodávek ropných produktů narušených válkami na Ukrajině a v Íránu, odsoudilo Mezinárodní trestní soud, jenž vydal na Putina zatykač, aby nezneužíval svou pravomoc, a v závěrečném bodě se státníci zavázali podniknout kroky k odvrácení jaderné války bez uvedení konkrétních podrobností.
Schůzka Trumpa, Si Ťin-pchinga a Putina se tak uskutečnila na okraji summitu APEC v Šen-čenu po vypršení smlouvy Nový START a uprostřed debat o kontrole jaderných zbraní, úloze OSN a válce na Ukrajině. Po jednání vyšlo stručné společné prohlášení o míru ze strany Ruska a Číny, zatímco Washington svou verzi bezprostředně nevydal a o případných dalších krocích či konkrétních dohodách podklady neuvádějí žádné podrobnosti.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.
Evropská komise přebírá výraznější roli v diplomacii na Blízkém východě v době, kdy šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová zůstává odříznuta od přímé komunikační linky s Izraelem, píše web Politico. Tuto diplomatickou realitu jasně odrážejí aktuální plány představitelů, v jejichž rámci zamířila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a středomořská komisařka Dubravka Šuica do Sýrie a Jordánska, zatímco vysoká představitelka unie hostí v Bruselu fórum pro středomořskou bezpečnost.
Nová analýza historických exportů fosilních paliv od roku 1850 ukazuje, že největšími vývozci oxidu uhličitého v historii jsou Rusko, Saúdská Arábie a Austrálie. Zatímco tradiční statistiky hodnotí emise podle místa jejich konečné spotřeby na území jednotlivých států, nové hodnocení přenáší klíčovou odpovědnost na země, které tyto suroviny těžily a vyvážely do celého světa.
Ruská armáda nasazuje do bojů na Ukrajině novou generaci nízkonákladových zbraní, které představují vážnou hrozbu pro ukrajinská města a týlovou infrastrukturu. Podle předních ukrajinských odborníků na obranné technologie v čele se Serhijem Beskrestnovem se tyto malé, rychlé a levné prostředky specializují na obcházení stávající protivzdušné obrany. Mezi nejčastěji zmiňované novinky patří zbraně označované jako Dan-T, Filin nebo Banderol, které se vymykají tradičnímu rozdělení na rakety a bezpilotní letouny.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii oznámila, že nová přístavba k původnímu zařízení na obohacování uranu v severokorejském Jongbjonu je od konce října vnější fáze dokončení. Výstavba tohoto rozšíření probíhala od poloviny září roku 2026, jak uvedl generální ředitel agentury Rafael Grossi během středečního zasedání Rady guvernérů.
Nová zpráva britské organizace Chayn upozorňuje na závažné nedostatky v současném systému moderování obsahu na sociálních sítích, které při ochraně žen v rozvojových zemích dlouhodobě selhávají. Zatímco hlavní technologické platformy definují zneužívání soukromých snímků úzce skrze přítomnost nahoty a explicitního materiálu, v konzervativních společnostech mohou mít fatální následky i zdánlivě zcela neškodné fotografie.
V průběhu několika dnů čelily Spojené státy nečekané vlně technologických výpadků, které zasáhly klíčové oblasti každodenního života včetně online komunikace, letecké dopravy a bankovnictví. Sérii incidentů provázely obavy veřejnosti ohledně stability národní infrastruktury v době, kdy administrativa amerického prezidenta čelí politickým výzvám a pochybnostem ohledně zvládání krizových situací.