Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Státníci zasedli ke kulatému stolu se Si Ťin-pchingem uprostřed a každý z nich zdůraznil svou odpovědnost za společné orientování se v komplikovaném světě. Si Ťin-pching při zahájení řekl, že historie ukazuje, že když jsou velmoci v míru, je svět bezpečný, zatímco když se střetávají, panuje ve světě chaos.
Každý ze tří lídrů se podle zpráv snažil z promítání síly, které schůzka nabídla, něco vytěžit. Pro Putina šlo o příležitost znovu vystoupit na největším globálním poli po boku mnohem mocnějších států poté, co byl před téměř pěti lety izolován kvůli invazi na Ukrajinu, přičemž společné prohlášení po jednání označilo imunitu státních činitelů za zásadně důležitou, což má význam pro lídra, na nějž vydal Mezinárodní trestní soud zatykač kvůli válečným zločinům.
Si Ťin-pching se mohl vykreslit sebe i Čínu jako diplomatického hráče se silným vlivem i přesto, že doma čelí hospodářským potížím. Trump, jehož období končícího mandátu se urychlilo po listopadových volbách do Kongresu, zase mohl ukázat, že je stále ve hře po boku dvou mužů, jejichž moc ve vlastních zemích naráží jen na málokterá omezení.
Trump při zahájení prohlásil, že žádný mír nikdy nevznikl odmítnutím příležitostí ke společnému jednání a rozhovorům, a dodal, že volí odlišný směr. Než novináři opustili sál a schůzka začala, řekl, že se uvidí, zda se podaří něco prosadit.
Jednání trvalo 81 minut, což nebylo dost času na vyřešení všech hlavních rozdílů mezi třemi zeměmi v otázkách válek, ekonomiky a špičkových technologií. Před jednáním se rozcházely i cíle jednotlivých aktérů, když summit původně navrhl Putin jako způsob, jak hovořit o válce na Ukrajině bez ukrajinských zástupců u stolu, což v Kyjevu vyvolalo obavy a přirovnání ke konferenci v Jaltě z roku 1945.
Si Ťin-pching i Putin se v úvodních projevech odvolali na období po druhé světové válce jako na dobu, kdy mocné státy spojily síly k utváření světa. Američtí činitelé zpočátku uváděli, že Ukrajina na programu nebude, i když Trump později řekl, že téma otevře, a při zahájení schůzky vyjádřil přesvědčení, že se věci dávají do pohybu a že by si Putin – a jak doufá i druhá strana – přál konec války.
Pro Trumpa byla důležitější debata o kontrole jaderných zbraní mezi největšími jadernými státy, přičemž chce s Moskvou a Pekingem vyjednat novou smlouvu o nešíření jaderných zbraní, byť otevřeně připustil, že jakmile země jaderné zbraně má, je velmi těžké je nevlastnit. Si Ťin-pching však nejevil zájem o vstup do jaderné dohody se dvěma státy, jejichž arzenály hlavic mnohonásobně převyšují čínský arzenál, a podle amerických činitelů se zpočátku zdráhal trojstranné rozhovory vůbec hostit, aby nezastínily summit APEC.
Trump v hodinách před schůzkou na dotaz ohledně výhod společného jednání s oběma autokraty řekl, že ho mají oba rádi, a dodal, že nedokáže říci, co bude po něm. Během uplynulých dvou let se Trump usilovně snažil pěstovat vztahy se Si Ťin-pchingem i Putinem v naději, že hlubší osobní vazby usnadní geopolitiku, a využíval k tomu lichotky i okázalé summity.
V předchozích samostatných schůzkách označil oba muže za přátele a Si Ťin-pchingovi řekl, že dokud budou v čele oni dva, nikdy nebudou mít problém, ačkoliv lichotky zatím nepřinesly zásadní průlomy. Trump si stěžoval, že jeho vztah s Putinem, podpořený loňským summitem na Aljašce, zatím neukončil válku na Ukrajině, zatímco spory o obchod a dodávky vzácných zemin zůstávají třecí plochou mezi USA a Čínou a obě země poskytují pomoc a technologie Íránu.
Si Ťin-pching a Putin, kteří před pěti lety prohlásili, že jsou partnery bez omezení, se setkali desítkykrát, a po středeční schůzce v Šen-čenu čínská státní média označila jejich vztah za pevný jako skála za větru i deště. Oba lídři spojuje pohled, že se globální rovnováha sil zásadně mění v jejich prospěch s tím, jak roste Východ a Západ upadá, což trojstranné setkání s Trumpem podle zpráv podtrhlo.
Dva z účastníků čtvrteční schůzky jsou zapleteni do válek proti menším protivníkům, které se protáhly déle, než se čekalo – Trumpova válka v Íránu i Putinova válka na Ukrajině vyčerpávají vojenské zdroje a vedou k růstu cen ve světě, což frustruje Si Ťin-pchinga, jenž konflikty vnímá jako hrozbu pro globální stabilitu. Trump v souvislosti s íránskou válkou zmírnil sankce na ruskou naftu zavedené po invazi na Ukrajinu, aby snížil ceny, které vzrostly, a zvažuje vojenské možnosti pro nové intenzivní bombardování, zatímco jeho předvolební slib vyřešit válku na Ukrajině do čtyřiadvaceti hodin po nástupu do úřadu je již 667 dní po termínu.
Ještě před příjezdem do Šen-čenu zastiňovala cestu aféra kolem někdejšího šéfa společnosti Nvidia Jensena Huanga a údajného čínského zpravodajského zdroje i kaskády výpadků služeb v USA související v některých případech s aktualizacemi umělé inteligence. Trump na středeční večeři se Si Ťin-pchingem zmínil záležitost jen krátce, na rozdíl od jestřábů ve své administrativě vystupuje proti krokům, které by podle něj potlačily rozvoj umělé inteligence, a asijským lídrům řekl, že je třeba být opatrný a špatné prvky technologie pečlivě řídit.
Peking podle zpráv vnímá schůzku jako úspěch čínské diplomacie, protože mu umožnila vystoupit jako svolavateli jednání bez složitých závazků před příštím sjezdem komunistické strany, kde se očekává upevnění Si Ťin-pchingova čtvrtého funkčního období. Trumpova pochvala a ujištění o bezproblémovém vztahu jsou pro čínské vedení vítané v době, kdy sleduje možné posuny v americké politice před změnou poměrů v Kongresu a blížícím se koncem Trumpova posledního mandátu.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.
Evropská komise přebírá výraznější roli v diplomacii na Blízkém východě v době, kdy šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová zůstává odříznuta od přímé komunikační linky s Izraelem, píše web Politico. Tuto diplomatickou realitu jasně odrážejí aktuální plány představitelů, v jejichž rámci zamířila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a středomořská komisařka Dubravka Šuica do Sýrie a Jordánska, zatímco vysoká představitelka unie hostí v Bruselu fórum pro středomořskou bezpečnost.
Nová analýza historických exportů fosilních paliv od roku 1850 ukazuje, že největšími vývozci oxidu uhličitého v historii jsou Rusko, Saúdská Arábie a Austrálie. Zatímco tradiční statistiky hodnotí emise podle místa jejich konečné spotřeby na území jednotlivých států, nové hodnocení přenáší klíčovou odpovědnost na země, které tyto suroviny těžily a vyvážely do celého světa.
Ruská armáda nasazuje do bojů na Ukrajině novou generaci nízkonákladových zbraní, které představují vážnou hrozbu pro ukrajinská města a týlovou infrastrukturu. Podle předních ukrajinských odborníků na obranné technologie v čele se Serhijem Beskrestnovem se tyto malé, rychlé a levné prostředky specializují na obcházení stávající protivzdušné obrany. Mezi nejčastěji zmiňované novinky patří zbraně označované jako Dan-T, Filin nebo Banderol, které se vymykají tradičnímu rozdělení na rakety a bezpilotní letouny.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii oznámila, že nová přístavba k původnímu zařízení na obohacování uranu v severokorejském Jongbjonu je od konce října vnější fáze dokončení. Výstavba tohoto rozšíření probíhala od poloviny září roku 2026, jak uvedl generální ředitel agentury Rafael Grossi během středečního zasedání Rady guvernérů.
Nová zpráva britské organizace Chayn upozorňuje na závažné nedostatky v současném systému moderování obsahu na sociálních sítích, které při ochraně žen v rozvojových zemích dlouhodobě selhávají. Zatímco hlavní technologické platformy definují zneužívání soukromých snímků úzce skrze přítomnost nahoty a explicitního materiálu, v konzervativních společnostech mohou mít fatální následky i zdánlivě zcela neškodné fotografie.
V průběhu několika dnů čelily Spojené státy nečekané vlně technologických výpadků, které zasáhly klíčové oblasti každodenního života včetně online komunikace, letecké dopravy a bankovnictví. Sérii incidentů provázely obavy veřejnosti ohledně stability národní infrastruktury v době, kdy administrativa amerického prezidenta čelí politickým výzvám a pochybnostem ohledně zvládání krizových situací.
Kanadský premiér Mark Carney vyjádřil během probíhajícího summitu APEC v čínském Šen-čenu opatrnou podporu připravovanému trilaterálnímu setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf kanadské vlády přitom vyzdvihl zejména plánovanou agendu zaměřenou na kontrolu jaderných zbraní a odzbrojení. Toto diplomatické setkání třech velmocí se má uskutečnit ve čtvrtek na okraj probíhajícího mezinárodního summitu.