Nová analýza historických exportů fosilních paliv od roku 1850 ukazuje, že největšími vývozci oxidu uhličitého v historii jsou Rusko, Saúdská Arábie a Austrálie. Zatímco tradiční statistiky hodnotí emise podle místa jejich konečné spotřeby na území jednotlivých států, nové hodnocení přenáší klíčovou odpovědnost na země, které tyto suroviny těžily a vyvážely do celého světa.
Žebříčku globálních exportérů fosilních paliv vévodí Rusko, které je díky svým rozsáhlým ložiskům uhlí, ropy a zemního plynu zodpovědné za téměř sedmdesát gigatun emisí CO2 do konce roku 2025. Hned za ním se nachází Saúdská Arábie s přibližně šedesáti gigatunami vyvezeného oxidu uhličitého, přičemž tato blízkovýchodní země dlouhodobě vystupuje jako vlivný a občasně brzdící aktér na výročních klimatických summitech OSN.
Na třetím místě figuruje Austrálie s více než dvaceti pěti gigatunami exportovaného CO2, čímž mírně předčí Venezuelu. Toto zjištění přichází v době, kdy Austrálie hostí letošní klimatický summit OSN COP31 v Turecku, avšak dosud nestanovila konkrétní termín pro ukončení těžby či vývozu fosilních paliv, jež tvoří zhruba dvě pětiny jejího celkového exportního hospodářství.
Zástupci mezinárodních organizací, jako je koalice Make Polluters Pay, upozorňují na hluboký paradox probíhajících vyjednávání. Zatímco vládní představitelé na konferenci tvrdí, že na řešení klimatické krize chybí dostatek finančních prostředků, hlavní těžařské státy nadále inkasují obrovské zisky a drží si rozhodující vliv na celkový konsensuální proces.
Nová metodika zpracovaná serverem Carbon Brief vyčísluje odpovědnost za emise podle místa původu paliv, což radikálně mění pohled na historickou zodpovědnost. Přestože Spojené státy a Čína zůstávají největšími současnými znečišťovateli kvůli masivní vnitřní spotřebě, exportéři hrají v celkové bilanci globálního oteplování zcela zásadní a dosud přehlíženou roli.
Během probíhajícího summitu COP31 v Turecku předložila Austrálie návrh textu vyzývající k okamžitému přechodu od fosilních paliv, avšak řada států včetně Saúdské Arábie zaujala tvrdý odpor proti těmto závazkům. Situaci na jednáních navíc ovlivňuje absence Spojených států pod vedením Donalda Trumpa, což výrazně oslabuje tlak na nalezení kompromisních řešení.
Odborné instituce jako Climate Analytics současně kritizují australskou vládu za vnitřní rozpory, neboť premiér Anthony Albanese čelí domácímu tlaku ze strany politické scény a zároveň nadále schvaluje provoz uhelných dolů s platností až do roku 2088. Pokračující schvalování nových projektů podle kritiků zcela popírá oficiálně deklarované klimatické ambice země na mezinárodní scéně.
Reakce Saúdské Arábie na zveřejněná data spočívá v argumentaci, že království nese odpovědnost pouze za přibližně jedno procento emisí vyprodukovaných uvnitř vlastních hranic. Zástupci saúdského ministerstva energie namítají, že vyvážejí ropu na základě globální poptávky a o způsobu využití paliv rozhodují samotní spotřebitelé, přičemž jejich těžba vykazuje nízkou uhlíkovou a metanovou intenzitu.
Ekologické organizace v závěru vyzývají k ukončení závislosti na fosilních palivech a k zajištění spravedlivého veřejného financování pro státy, které nesou největší dopady probíhajících klimatických změn. Budoucí vývoj mezinárodních dohod tak bude záviset na ochotě hlavních producentů a spotřebitelů přistoupit k reálným krokům vedoucím k dekarbonizaci světové ekonomiky.
Ruská armáda nasazuje do bojů na Ukrajině novou generaci nízkonákladových zbraní, které představují vážnou hrozbu pro ukrajinská města a týlovou infrastrukturu. Podle předních ukrajinských odborníků na obranné technologie v čele se Serhijem Beskrestnovem se tyto malé, rychlé a levné prostředky specializují na obcházení stávající protivzdušné obrany. Mezi nejčastěji zmiňované novinky patří zbraně označované jako Dan-T, Filin nebo Banderol, které se vymykají tradičnímu rozdělení na rakety a bezpilotní letouny.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii oznámila, že nová přístavba k původnímu zařízení na obohacování uranu v severokorejském Jongbjonu je od konce října vnější fáze dokončení. Výstavba tohoto rozšíření probíhala od poloviny září roku 2026, jak uvedl generální ředitel agentury Rafael Grossi během středečního zasedání Rady guvernérů.
Nová zpráva britské organizace Chayn upozorňuje na závažné nedostatky v současném systému moderování obsahu na sociálních sítích, které při ochraně žen v rozvojových zemích dlouhodobě selhávají. Zatímco hlavní technologické platformy definují zneužívání soukromých snímků úzce skrze přítomnost nahoty a explicitního materiálu, v konzervativních společnostech mohou mít fatální následky i zdánlivě zcela neškodné fotografie.
V průběhu několika dnů čelily Spojené státy nečekané vlně technologických výpadků, které zasáhly klíčové oblasti každodenního života včetně online komunikace, letecké dopravy a bankovnictví. Sérii incidentů provázely obavy veřejnosti ohledně stability národní infrastruktury v době, kdy administrativa amerického prezidenta čelí politickým výzvám a pochybnostem ohledně zvládání krizových situací.
Kanadský premiér Mark Carney vyjádřil během probíhajícího summitu APEC v čínském Šen-čenu opatrnou podporu připravovanému trilaterálnímu setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf kanadské vlády přitom vyzdvihl zejména plánovanou agendu zaměřenou na kontrolu jaderných zbraní a odzbrojení. Toto diplomatické setkání třech velmocí se má uskutečnit ve čtvrtek na okraj probíhajícího mezinárodního summitu.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu čelí rostoucím obavám, že Spojené státy uvalí sankce na jeho soudce, a to v předvečer očekávaného rozhodnutí o obvinění Myanmaru z genocidy na menšině Rohingyů.
Francouzská politická scéna čelí novému diplomatickým patové situaci ohledně případné schůzky mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vůdkyní francouzské krajní pravice Marine Le Penovou. Přestože obě strany deklarují zájem o vzájemné setkání, nedaří se jim nalézt shodu na místě konání. Tento spor odráží širší neshody v pohledu na budoucí podporu Ukrajiny a priority zahraniční politiky.
Americký prezident Donald Trump přicestoval do čínského technologického centra v Šen-čenu na summit Asijsko-pacifické hospodářské spolupráci, kde ho bezprostředně po příletu na letištní ploše osobně přivítal čínský vůdce Si Ťin-pching v rámci vzácného a pečlivě připraveného diplomatického gesta.
Evropští diplomaté a představitelé vyjadřují podle webu Politico hluboké obavy z toho, že ruský prezident Vladimir Putin pouze předstírá ochotu vyjednávat o ukončení konfliktu na Ukrajině. Přestože americký prezident Donald Trump usralo usilovně tlačí na uzavření dohody, panují v evropských kruzích vážné pochybnosti o skutečných záměrech Moskvy. Tyto obavy zazněly v souvislosti s obnovením zprostředkovaných mírových rozhovorů, které proběhly v Abú Zabí za účasti amerických a ukrajinských zástupců.
Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval na zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, že ruský prezident Vladimir Putin nedosáhne vítězství nad Ukrajinou ani nezlomí západní podporu Kyjevu. Během 37. zasedání v takzvaném ramsteinském formátu šéf aliance prohlásil, že hlavním záměrem Moskvy je oslabit Evropu šířením nejistoty. Podle jeho slov se Kreml snaží vyvolávat neshody a destabilizovat situaci na celém kontinentu.
Ukrajina plánuje v roce 2027 více než ztrojnásobit své schopnosti pro dálkové údery hluboko v ruském vnitrozemí, přestože čelí výhradám ze strany Spojených států. Toto oznámení učinil ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara na závěr 37. zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, které proběhlo v takzvaném ramsteinském formátu za účasti ministrů obrany členských států NATO.
Izraelský parlament zvolil nového předsedu, čímž opozice udělala klíčový krok k odvrácení politik dosavadní vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Do čela Knesetu byl zvolen Matan Kahana, který je blízkým spojencem Gadiho Eisenkota. Právě Eisenkot nyní vede snahu o sestavení nové koalice a nahrazení současného kabinetu.