Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.
Tři státníci se sešli ve vile Kylin v technologickém centru Šen-čen, kde před vstupem do hlavního jednacího sálu společně zapózovali fotografům před vlajkami svých zemí, aniž by si podali ruce. Podle čínské agentury Sinchua označil Si Ťin-pching historicky první setkání hlav států Číny, Ruska a Spojených států za událost se zásadním, přelomovým významem.
Ještě před společným jednáním absolvoval Donald Trump oddělené dvoustranné schůzky jak s Vladimirem Putinem, tak se Si Ťin-pchingem. O svém vztahu s čínským protějškem Trump prohlásil, že jejich mimořádně dobrý osobní vztah prospívá lidem v obou zemích, a ruského prezidenta označil za svého přítele.
Trump v úvodních slovech trojstranného setkání uvedl, že společným jednáním razí v zahraniční politice odlišný směr a připojuje se k Si Ťin-pchingovu důrazu na společnou odpovědnost státníků vést dialog. Oslovil přitom oba protějšky vřele a Putina označil křestním jménem.
Podle amerického prezidenta nesou lídři tří největších zemí světa zvláštní odpovědnost za udržování otevřeného, uctivého a produktivního dialogu o otázkách, které dopadají nejen na jejich obyvatele, ale na celou planetu. Trump řekl, že předchozí lídři se příliš často vyhýbali rozhovorům se zeměmi, se kterými měli neshody, zatímco nynější trojice volí opačný přístup a žádné problémy se podle něj nikdy nevyřešily odmítáním rozhovorů.
Trump dodal, že žádný mír nikdy nevznikl odmítnutím příležitostí ke společnému jednání a mluvení, a vyjádřil přesvědčení, že zapojení protivníků Spojených států může přinést výsledky. Přestože jsou očekávání velkých průlomů ze čtvrtečního setkání nízká, americký prezident řekl, že dohody jsou možné, a vyzval k tomu, aby se uvidělo, zda se podaří něco prosadit, než novináři opustili sál a jednání začalo.
Mezi tématy, která Trump v úvodním vystoupení nastínil, bylo i jaderné odzbrojení, ačkoliv připustil, že přesvědčit zemi, aby se zbavila jaderných zbraní, je obtížné, protože jakmile je stát má, je velmi těžké je nevlastnit. Trump rovněž avizoval, že chce se Si Ťin-pchingem a Putinem jednat o tom, jak chránit národní svrchovanost před takzvanými nekontrolovanými globalistickými organizacemi.
V této souvislosti Trump výslovně jmenoval Mezinárodní trestní soud (ICC) jako instituci, která se vymkla kontrole a překročila svou pravomoc. Jeho administrativa proti soudu vede kampaň včetně sankcí a cestovních omezení vůči některým představitelům, přičemž soud vydal zatykač na Vladimira Putina kvůli údajným válečným zločinům a část Trumpova odporu souvisí s tím, že tam dříve působil jako žalobce Jack Smith, jenž později vedl vyšetřování proti Trumpovi.
K válce na Ukrajině Trump vyjádřil optimismus, že řešení konfliktu by mohlo být na dosah, a uvedl, že se podle něj věci dávají do pohybu a že by si ukončení války přál Putin a jak doufá i druhá strana. Ruský prezident ve svých úvodních slovech řekl, že Rusko, Čína a Spojené státy nesou společnou odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti.
Putin rovněž prohlásil, že všechny tři země mají mnoho společných zájmů při urovnávání regionálních konfliktů, včetně zjevně konfliktu na Ukrajině, o němž podle svých slov hovořil již při oddělených schůzkách se Si Ťin-pchingem ve středu a s Trumpem ve čtvrtek. Dodal, že je přesvědčen o schopnosti Ruska, Spojených států a Číny významně přispět k posílení světového míru a stability, pokud budou konstruktivně spolupracovat na základě vzájemného respektu, rovnosti a vyvážení zájmů.
Čínský prezident Si Ťin-pching před trojstranným jednáním vyzval, aby Čína, Rusko a Spojené státy šly příkladem ve spolupráci při řešení globálních výzev, společně udržovaly světový mír a stabilitu a více přispívaly k pokroku lidstva.
Kromě trojstranného summitu se Trump v dřívějším projevu k asijským lídrům v Číně vyjádřil opatrně pozitivně k umělé inteligenci s tím, že tato nová technologie vyžaduje opatrnost. V rozhovoru pro stanici Fox News pak vyzval Američany znepokojené nedávnou sérií technologických výpadků doma, aby zůstali v klidu, protože šlo o jednotlivé události.
V souvislosti s mediálním pokrytím setkání byl z trojstranného jednání vyloučen reportér agentury Bloomberg poté, co během dřívější Trumpovy schůzky se Si Ťin-pchingem zakřičel dotaz ohledně někdejšího šéfa společnosti Nvidia Jensena Huanga, zda nebyl neloajální vůči Spojeným státům. Bílý dům se za účast novináře přimlouval, ale čínští představitelé ustoupit odmítli a sdělili zpravodajům, že vyvolávání otázek pokládají za krajně nezdvořilé.
Trojstranná schůzka Donalda Trumpa, Si Ťin-pchinga a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu tak probíhá jako první společné jednání lídrů všech tří zemí na okraj summitu APEC, přičemž státníci v úvodních vystoupeních mluvili o společné odpovědnosti za světovou stabilitu, řešení regionálních konfliktů včetně Ukrajiny, jaderných otázkách i spolupráci a odlišném přístupu k diplomacii.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.
Evropská komise přebírá výraznější roli v diplomacii na Blízkém východě v době, kdy šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová zůstává odříznuta od přímé komunikační linky s Izraelem, píše web Politico. Tuto diplomatickou realitu jasně odrážejí aktuální plány představitelů, v jejichž rámci zamířila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a středomořská komisařka Dubravka Šuica do Sýrie a Jordánska, zatímco vysoká představitelka unie hostí v Bruselu fórum pro středomořskou bezpečnost.
Nová analýza historických exportů fosilních paliv od roku 1850 ukazuje, že největšími vývozci oxidu uhličitého v historii jsou Rusko, Saúdská Arábie a Austrálie. Zatímco tradiční statistiky hodnotí emise podle místa jejich konečné spotřeby na území jednotlivých států, nové hodnocení přenáší klíčovou odpovědnost na země, které tyto suroviny těžily a vyvážely do celého světa.
Ruská armáda nasazuje do bojů na Ukrajině novou generaci nízkonákladových zbraní, které představují vážnou hrozbu pro ukrajinská města a týlovou infrastrukturu. Podle předních ukrajinských odborníků na obranné technologie v čele se Serhijem Beskrestnovem se tyto malé, rychlé a levné prostředky specializují na obcházení stávající protivzdušné obrany. Mezi nejčastěji zmiňované novinky patří zbraně označované jako Dan-T, Filin nebo Banderol, které se vymykají tradičnímu rozdělení na rakety a bezpilotní letouny.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii oznámila, že nová přístavba k původnímu zařízení na obohacování uranu v severokorejském Jongbjonu je od konce října vnější fáze dokončení. Výstavba tohoto rozšíření probíhala od poloviny září roku 2026, jak uvedl generální ředitel agentury Rafael Grossi během středečního zasedání Rady guvernérů.
Nová zpráva britské organizace Chayn upozorňuje na závažné nedostatky v současném systému moderování obsahu na sociálních sítích, které při ochraně žen v rozvojových zemích dlouhodobě selhávají. Zatímco hlavní technologické platformy definují zneužívání soukromých snímků úzce skrze přítomnost nahoty a explicitního materiálu, v konzervativních společnostech mohou mít fatální následky i zdánlivě zcela neškodné fotografie.
V průběhu několika dnů čelily Spojené státy nečekané vlně technologických výpadků, které zasáhly klíčové oblasti každodenního života včetně online komunikace, letecké dopravy a bankovnictví. Sérii incidentů provázely obavy veřejnosti ohledně stability národní infrastruktury v době, kdy administrativa amerického prezidenta čelí politickým výzvám a pochybnostem ohledně zvládání krizových situací.
Kanadský premiér Mark Carney vyjádřil během probíhajícího summitu APEC v čínském Šen-čenu opatrnou podporu připravovanému trilaterálnímu setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf kanadské vlády přitom vyzdvihl zejména plánovanou agendu zaměřenou na kontrolu jaderných zbraní a odzbrojení. Toto diplomatické setkání třech velmocí se má uskutečnit ve čtvrtek na okraj probíhajícího mezinárodního summitu.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu čelí rostoucím obavám, že Spojené státy uvalí sankce na jeho soudce, a to v předvečer očekávaného rozhodnutí o obvinění Myanmaru z genocidy na menšině Rohingyů.
Francouzská politická scéna čelí novému diplomatickým patové situaci ohledně případné schůzky mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vůdkyní francouzské krajní pravice Marine Le Penovou. Přestože obě strany deklarují zájem o vzájemné setkání, nedaří se jim nalézt shodu na místě konání. Tento spor odráží širší neshody v pohledu na budoucí podporu Ukrajiny a priority zahraniční politiky.
Americký prezident Donald Trump přicestoval do čínského technologického centra v Šen-čenu na summit Asijsko-pacifické hospodářské spolupráci, kde ho bezprostředně po příletu na letištní ploše osobně přivítal čínský vůdce Si Ťin-pching v rámci vzácného a pečlivě připraveného diplomatického gesta.
Evropští diplomaté a představitelé vyjadřují podle webu Politico hluboké obavy z toho, že ruský prezident Vladimir Putin pouze předstírá ochotu vyjednávat o ukončení konfliktu na Ukrajině. Přestože americký prezident Donald Trump usralo usilovně tlačí na uzavření dohody, panují v evropských kruzích vážné pochybnosti o skutečných záměrech Moskvy. Tyto obavy zazněly v souvislosti s obnovením zprostředkovaných mírových rozhovorů, které proběhly v Abú Zabí za účasti amerických a ukrajinských zástupců.