Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Německo sníží daň z elektřiny ze současných 2,05 eurocentu za kilowatthodinu na evropské minimum 0,1 eurocentu. To představuje snížení sazby o více než 95 procent. Při úplném promítnutí úlevy do konečné ceny ušetří běžná německá rodina se spotřebou 4000 kilowatthodin ročně zhruba 93 eur, tedy přibližně 2300 korun. Pro podniky ale může jít o mnohem vyšší částky.
Například firma, která dosud platila plnou sazbu daně a ročně spotřebuje deset gigawatthodin elektřiny, ušetří bezmála 200 tisíc eur, tedy téměř pět milionů korun. Podnik se spotřebou stonásobnou proti jednomu gigawatthodinovému odběrateli může ušetřit až přibližně 48 milionů korun. Německý průmysl už ovšem využívá různé daňové výjimky, takže skutečná dodatečná úspora řady energeticky náročných firem bude podstatně nižší.
Celkově německý stát přijde kvůli snížení daně přibližně o 5,4 miliardy eur ročně, tedy asi 132 miliard korun. To odpovídá přibližně 0,1 procenta německého HDP. Berlín chce pro rok 2027 výpadek pokrýt očekávanými prostředky z financování podpory obnovitelných zdrojů. Jejich skutečná dostupnost však závisí mimo jiné na vývoji energetických trhů. Pokud peníze nebudou stačit, bude vláda muset hledat úspory či jiné zdroje. Dodatečné zadlužení tedy představuje jedno z rozpočtových rizik.
Druhou novinkou je cenový strop na benzin a naftu, prozatím plánovaný na první tři měsíce roku 2027. Svým mechanismem je podobný tomu, který uplatňuje Česko. Německo reaguje na ropnou krizi související s vývojem kolem Hormuzského průlivu. Konkrétní maximální ceny zatím stanoveny nejsou. Nelze tedy tvrdit, o kolik pohonné hmoty skutečně zlevní. Navíc koncem letoška skončí dosavadní dočasné snížení daně z pohonných hmot. Samotný cenový strop proto ještě nezaručuje, že němečtí motoristé budou v lednu tankovat levněji než dnes.
Pro Česko je nejvýznamnějším důsledkem německých opatření možné zhoršení konkurenčního postavení tuzemského průmyslu. Německé firmy získají další energetickou úlevu, zatímco české podniky budou muset nadále čelit vysokým nákladům na energie. Citlivé to může být především pro výrobce skla, stavebních materiálů, hutní a chemické podniky nebo některé strojírenské firmy.
Českým domácnostem přitom německé snížení daně elektřinu automaticky nezlevní. Jde totiž o daň odváděnou německému státu, nikoli o snížení velkoobchodní ceny silové elektřiny. Jelikož jsou český a německý trh propojené, může se ovšem projevit nepřímý účinek. Pokud nižší německé ceny pro odběratele zvýší spotřebu elektřiny, může to za jinak stejných okolností dokonce mírně tlačit vzhůru velkoobchodní ceny v celém regionu, tedy i v Česku.
Existuje ale také opačný, pro Česko příznivý účinek. Německo je zdaleka největším obchodním partnerem České republiky a směřuje tam přibližně třetina tuzemského zbožového vývozu. Pokud energetické úlevy povzbudí německou výrobu, investice a spotřebu, získají více zakázek také čeští dodavatelé automobilových součástek, strojů či elektrotechniky. Německé oživení je proto pro českou ekonomiku zásadně důležité.
Zastropování pohonných hmot může zasáhnout také české příhraničí. Němečtí motoristé dnes často tankují v Česku kvůli nižším cenám. Jestliže se rozdíl zmenší, část zákazníků české čerpací stanice ztratí. S tím mohou klesnout i související příjmy českého státu ze spotřební daně a DPH. Rozhodující však bude skutečná výše německých cen po skončení dosavadní daňové úlevy.
Německé rozhodnutí navíc vytváří tlak na českou hospodářskou politiku. Pokud největší evropská ekonomika dále snižuje energetické zatížení podniků, čeští výrobci budou stále naléhavěji požadovat srovnatelné podmínky. To ovšem otevírá otázku, zda si Česko podobnou podporu může dovolit a jak by ji financovalo.
Německo si nyní kupuje čas a zmírňuje energetickou drahotu. Česko na tom může vydělat díky silnější německé poptávce, ale také prodělat kvůli zhoršení konkurenceschopnosti vlastního průmyslu. Rozhodující bude, zda německé úlevy skutečně nastartují hospodářský růst, nebo se stanou jen dalším dočasným a nákladným opatřením, jehož účet nakonec zaplatí daňoví poplatníci, nakonec nejen němečtí.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.
Evropská komise přebírá výraznější roli v diplomacii na Blízkém východě v době, kdy šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová zůstává odříznuta od přímé komunikační linky s Izraelem, píše web Politico. Tuto diplomatickou realitu jasně odrážejí aktuální plány představitelů, v jejichž rámci zamířila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a středomořská komisařka Dubravka Šuica do Sýrie a Jordánska, zatímco vysoká představitelka unie hostí v Bruselu fórum pro středomořskou bezpečnost.
Nová analýza historických exportů fosilních paliv od roku 1850 ukazuje, že největšími vývozci oxidu uhličitého v historii jsou Rusko, Saúdská Arábie a Austrálie. Zatímco tradiční statistiky hodnotí emise podle místa jejich konečné spotřeby na území jednotlivých států, nové hodnocení přenáší klíčovou odpovědnost na země, které tyto suroviny těžily a vyvážely do celého světa.
Ruská armáda nasazuje do bojů na Ukrajině novou generaci nízkonákladových zbraní, které představují vážnou hrozbu pro ukrajinská města a týlovou infrastrukturu. Podle předních ukrajinských odborníků na obranné technologie v čele se Serhijem Beskrestnovem se tyto malé, rychlé a levné prostředky specializují na obcházení stávající protivzdušné obrany. Mezi nejčastěji zmiňované novinky patří zbraně označované jako Dan-T, Filin nebo Banderol, které se vymykají tradičnímu rozdělení na rakety a bezpilotní letouny.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii oznámila, že nová přístavba k původnímu zařízení na obohacování uranu v severokorejském Jongbjonu je od konce října vnější fáze dokončení. Výstavba tohoto rozšíření probíhala od poloviny září roku 2026, jak uvedl generální ředitel agentury Rafael Grossi během středečního zasedání Rady guvernérů.
Nová zpráva britské organizace Chayn upozorňuje na závažné nedostatky v současném systému moderování obsahu na sociálních sítích, které při ochraně žen v rozvojových zemích dlouhodobě selhávají. Zatímco hlavní technologické platformy definují zneužívání soukromých snímků úzce skrze přítomnost nahoty a explicitního materiálu, v konzervativních společnostech mohou mít fatální následky i zdánlivě zcela neškodné fotografie.
V průběhu několika dnů čelily Spojené státy nečekané vlně technologických výpadků, které zasáhly klíčové oblasti každodenního života včetně online komunikace, letecké dopravy a bankovnictví. Sérii incidentů provázely obavy veřejnosti ohledně stability národní infrastruktury v době, kdy administrativa amerického prezidenta čelí politickým výzvám a pochybnostem ohledně zvládání krizových situací.
Kanadský premiér Mark Carney vyjádřil během probíhajícího summitu APEC v čínském Šen-čenu opatrnou podporu připravovanému trilaterálnímu setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf kanadské vlády přitom vyzdvihl zejména plánovanou agendu zaměřenou na kontrolu jaderných zbraní a odzbrojení. Toto diplomatické setkání třech velmocí se má uskutečnit ve čtvrtek na okraj probíhajícího mezinárodního summitu.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu čelí rostoucím obavám, že Spojené státy uvalí sankce na jeho soudce, a to v předvečer očekávaného rozhodnutí o obvinění Myanmaru z genocidy na menšině Rohingyů.
Francouzská politická scéna čelí novému diplomatickým patové situaci ohledně případné schůzky mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vůdkyní francouzské krajní pravice Marine Le Penovou. Přestože obě strany deklarují zájem o vzájemné setkání, nedaří se jim nalézt shodu na místě konání. Tento spor odráží širší neshody v pohledu na budoucí podporu Ukrajiny a priority zahraniční politiky.