Evropská komise přebírá výraznější roli v diplomacii na Blízkém východě v době, kdy šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová zůstává odříznuta od přímé komunikační linky s Izraelem, píše web Politico. Tuto diplomatickou realitu jasně odrážejí aktuální plány představitelů, v jejichž rámci zamířila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a středomořská komisařka Dubravka Šuica do Sýrie a Jordánska, zatímco vysoká představitelka unie hostí v Bruselu fórum pro středomořskou bezpečnost.
Tento vleklý spor zároveň otevírá širší otázku ohledně toho, kdo vlastně zastupuje Evropskou unii navenek, což se projevilo i v ukrajinské krizi, kde evropský summit vynechal Kallasovou z vyjednávacího týmu pro mírové rozhovory. Podle názoru liberálního europoslance Barryho Andrewse tím, že předsedkyně komise toleruje odříznutí vysoké představitelky a nepracuje s ní v souladu se Smlouvami, dochází k oslabování důvěryhodnosti unie jako globálního aktéra.
Komisařka Dubravka Šuica se mezitím stala pravidelným kontaktním bodem pro jednání s Izraelem a Spojenými státy, když se zúčastnila únorového zasedání Rady pro mír amerického prezidenta Donalda Trumpa v Turecku či Washingtonu a opakovaně jednala s izraelským ministrem zahraničí Gideonem Sa'arem. Šuica dříve pro novináře uvedla, že bez Izraele nelze na Blízkém východě nic vyřešit, protože unie potřebuje souhlas tamních úřadů k dopravě humanitární pomoci do Gazy.
Přímé komunikační kanály mezi Gideonen Sa'arem a Kajou Kallasovou přitom zamrzly již v červnu po ostrém veřejném střetu vyvolaném zprávami, že unijní diplomatka přirovnala izraelské zacházení s Palestinci k režimu apartheidu v Jihoafrické republice. Izraelský ministr následně pohrozil přerušením veškerých kontaktů do té doby, než Kallasová svá vyjádření odvolá a označil je za krvavou pomluvu vůči státu. Kallasová se k těmto obviněním veřejně nevyjádřila a mluvčí její kanceláře odmítli jakkoliv komentovat podrobnosti tohoto sporu.
Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Michal Maayanová potvrdila, že rozhodnutí o přerušení kontaktů nadále platí a týká se výhradně šéfky unijní diplomacie, zatímco Izrael nadále konstruktivně spolupracuje s ostatními evropskými institucemi a členskými státy. Před vypuknutím tohoto sporu přitom oba představitelé udržovali velmi úzký kontakt a prostřednictvím zpráv řešili dodávky humanitární pomoci. Někteří unijní diplomaté současný stav kritizují s tím, že řešení situace v Gaze bez přímé komunikace s izraelskou stranou je prakticky nemožné.
Vnitřní uspořádání unijní diplomacie rozděluje pravomoci mezi vysokou představitelku a Evropskou službu pro vnější činnost, které zodpovídají za politické a bezpečnostní otázky, a Evropskou komisi, jež kontroluje nástroje hospodářské pomoci a rozvoje. V praxi se však tyto oblasti často prolínají, což ukázaly dřívější společné cesty a politické dialogy se Sýrií či Jordánskem. Zástupci úřadu Kaji Kallasové trvají na tom, že šéfka diplomacie úzce spolupracuje s komisařkou Šuicovou a že izolace od blízkovýchodní agendy rozhodně neprobíhá.
Izraelský postoj podle jednoho z unijních úředníků odráží spíše osobní rovinu preferencí ministra Sa'ara, který zaujímá ostrou rétoriku i vůči dalším zahraničním politikům včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nebo generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Spojenci Kallasové připomínají, že napjaté vztahy jsou do značné míry důsledkem nutnosti reprezentovat kritické postoje členských států vůči izraelské politice v Gaze.
Kromě toho přispěl k eskalaci napětí také dřívější návrh předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové na částečné pozastavení asociační dohody mezi Evropskou unií a Izraelem či omezení financování výzkumných univerzit. Přestože tato opatření nezískala dostatečnou podporu členských států, výrazně přispěla ke zhoršení vzájemné atmosféry. Kallasová podle prohlášení mluvčího komise zůstává nadále otevřená dialogu a je připravena jednat s příští izraelskou vládou.
Vedení unijní diplomacie mezitím nadále udržuje pracovní kontakty s izraelskou stranou prostřednictvím expertů, mezi nichž patří zvláštní zástupce EU pro blízkovýchodní mírový proces Christophe Bigot. Otázka jednotného vystupování unie na mezinárodní scéně tak i nadále zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi zástupci jednotlivých institucí.
Evropská komise přebírá výraznější roli v diplomacii na Blízkém východě v době, kdy šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová zůstává odříznuta od přímé komunikační linky s Izraelem, píše web Politico. Tuto diplomatickou realitu jasně odrážejí aktuální plány představitelů, v jejichž rámci zamířila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a středomořská komisařka Dubravka Šuica do Sýrie a Jordánska, zatímco vysoká představitelka unie hostí v Bruselu fórum pro středomořskou bezpečnost.
Nová analýza historických exportů fosilních paliv od roku 1850 ukazuje, že největšími vývozci oxidu uhličitého v historii jsou Rusko, Saúdská Arábie a Austrálie. Zatímco tradiční statistiky hodnotí emise podle místa jejich konečné spotřeby na území jednotlivých států, nové hodnocení přenáší klíčovou odpovědnost na země, které tyto suroviny těžily a vyvážely do celého světa.
Ruská armáda nasazuje do bojů na Ukrajině novou generaci nízkonákladových zbraní, které představují vážnou hrozbu pro ukrajinská města a týlovou infrastrukturu. Podle předních ukrajinských odborníků na obranné technologie v čele se Serhijem Beskrestnovem se tyto malé, rychlé a levné prostředky specializují na obcházení stávající protivzdušné obrany. Mezi nejčastěji zmiňované novinky patří zbraně označované jako Dan-T, Filin nebo Banderol, které se vymykají tradičnímu rozdělení na rakety a bezpilotní letouny.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii oznámila, že nová přístavba k původnímu zařízení na obohacování uranu v severokorejském Jongbjonu je od konce října vnější fáze dokončení. Výstavba tohoto rozšíření probíhala od poloviny září roku 2026, jak uvedl generální ředitel agentury Rafael Grossi během středečního zasedání Rady guvernérů.
Nová zpráva britské organizace Chayn upozorňuje na závažné nedostatky v současném systému moderování obsahu na sociálních sítích, které při ochraně žen v rozvojových zemích dlouhodobě selhávají. Zatímco hlavní technologické platformy definují zneužívání soukromých snímků úzce skrze přítomnost nahoty a explicitního materiálu, v konzervativních společnostech mohou mít fatální následky i zdánlivě zcela neškodné fotografie.
V průběhu několika dnů čelily Spojené státy nečekané vlně technologických výpadků, které zasáhly klíčové oblasti každodenního života včetně online komunikace, letecké dopravy a bankovnictví. Sérii incidentů provázely obavy veřejnosti ohledně stability národní infrastruktury v době, kdy administrativa amerického prezidenta čelí politickým výzvám a pochybnostem ohledně zvládání krizových situací.
Kanadský premiér Mark Carney vyjádřil během probíhajícího summitu APEC v čínském Šen-čenu opatrnou podporu připravovanému trilaterálnímu setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf kanadské vlády přitom vyzdvihl zejména plánovanou agendu zaměřenou na kontrolu jaderných zbraní a odzbrojení. Toto diplomatické setkání třech velmocí se má uskutečnit ve čtvrtek na okraj probíhajícího mezinárodního summitu.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu čelí rostoucím obavám, že Spojené státy uvalí sankce na jeho soudce, a to v předvečer očekávaného rozhodnutí o obvinění Myanmaru z genocidy na menšině Rohingyů.
Francouzská politická scéna čelí novému diplomatickým patové situaci ohledně případné schůzky mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vůdkyní francouzské krajní pravice Marine Le Penovou. Přestože obě strany deklarují zájem o vzájemné setkání, nedaří se jim nalézt shodu na místě konání. Tento spor odráží širší neshody v pohledu na budoucí podporu Ukrajiny a priority zahraniční politiky.
Americký prezident Donald Trump přicestoval do čínského technologického centra v Šen-čenu na summit Asijsko-pacifické hospodářské spolupráci, kde ho bezprostředně po příletu na letištní ploše osobně přivítal čínský vůdce Si Ťin-pching v rámci vzácného a pečlivě připraveného diplomatického gesta.
Evropští diplomaté a představitelé vyjadřují podle webu Politico hluboké obavy z toho, že ruský prezident Vladimir Putin pouze předstírá ochotu vyjednávat o ukončení konfliktu na Ukrajině. Přestože americký prezident Donald Trump usralo usilovně tlačí na uzavření dohody, panují v evropských kruzích vážné pochybnosti o skutečných záměrech Moskvy. Tyto obavy zazněly v souvislosti s obnovením zprostředkovaných mírových rozhovorů, které proběhly v Abú Zabí za účasti amerických a ukrajinských zástupců.
Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval na zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, že ruský prezident Vladimir Putin nedosáhne vítězství nad Ukrajinou ani nezlomí západní podporu Kyjevu. Během 37. zasedání v takzvaném ramsteinském formátu šéf aliance prohlásil, že hlavním záměrem Moskvy je oslabit Evropu šířením nejistoty. Podle jeho slov se Kreml snaží vyvolávat neshody a destabilizovat situaci na celém kontinentu.