Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Při dotazu, zda je připraven vidět Evropany u jednacího stolu v rámci formátu Rusko, Ukrajina a Spojené státy, Putin řekl, že Bílý dům na evropské účasti trvá. Podle ruského vůdce by se rozhovory o Ukrajině nevyhnutelně dotkly širších otázek evropské bezpečnosti, o nichž by bylo zbytečné jednat bez účasti Evropy.
Putin nicméně nepotvrdil, že se evropští představitelé budou přímo účastnit samotných jednání. Právě proto podle něj Rusko potřebuje vědět, jaký přínos by Evropa mohla k jednacímu stolu přinést, což zdůvodnil pozváním evropských zástupců do Moskvy.
V rozhovoru s novináři po schůzce Putin označil setkání se Si Ťin-pchingem a Trumpem za důležitou kapitolu v dějinách diplomacie historického významu. Uvedl, že rozhovor proběhl ve zcela otevřené atmosféře, která pomohla vzájemnému porozumění, a že lídři v řadě klíčových otázek dospěli alespoň ke vzájemnému pochopení, i když ne nutně k dohodám.
Putin zároveň prohlásil, že Kyjev a Evropa zatím nejsou připraveny učinit ústupky potřebné k vyřešení konfliktu na Ukrajině. Podle agentury RIA Novosti vyjádřil přesvědčení, že Trump upřímně usiluje o vyřešení ukrajinského konfliktu i o obnovení vztahů mezi Ruskem a Spojenými státy.
Redakce BBC se Putina zeptala, zda trojstranné setkání naznačuje nový formát projednávání globální bezpečnosti a nového světového pořádku, nebo šlo jen o příležitost k pořízení fotografií, a také zda společné prohlášení o míru znamená konec konfliktu na Ukrajině. Putin se s nadsázkou zeptal, zda otázku nenavrhl Trump, a odpověděl, že šlo o vážné úsilí a užitečný formát bez přehnaně ambiciózních cílů, aniž by byla dohodnuta pravidelnost takových schůzek.
V souvislosti s ukončením války na Ukrajině Putin zpochybnil označení Ruska za agresora, přičemž poukázal na útoky na Krymský most a ruská energetická zařízení. Prohlásil, že je na ukrajinské straně, aby konflikt ukončila a přistoupila na kompromisy.
Ke Krymskému mostu spojujícímu Rusko a okupovaný Krym, který podle ruské strany čelil dalšímu útoku před trojstrannými rozhovory, Putin řekl, že po opakovaných úderech už žádná jednání o možném příměří v některých oblastech pod ruskou kontrolou probíhat nebudou. Most označil za čistě civilní objekt, který podle něj Rusko nepoužívá k přepravě vojenské techniky, vojenského materiálu ani ropy a ropných produktů, a pohrozil mnohem bolestivější odvetou.
Putin se vyjádřil také ke srovnávání nynější schůzky s jaltskou konferencí z roku 1945, kde se sešli lídři Sovětského svazu, Británie a Spojených států, a uvedl, že mu takové přirovnání nevadí. Připomněl, že v Jaltě bylo kodifikováno vítězství nad nacismem, vytvořeny podmínky pro vznik OSN a že díky tehdejším dohodám žil svět osmdesát let bez velkých globálních otřesů, přičemž odmítl tvrzení o rozdělování světa a dodal, že v dnešních konfliktech bude nutné přijmout skutečnosti na zemi.
K tématům schůzky v Šen-čenu podle Putina patřily reforma OSN, bezpečnostní otázky a nešíření jaderných zbraní, přičemž vyzdvihl postavení Ruska jako lídra v jaderných technologiích a mírovém využívání jaderné energie. Ruská státní agentura TASS mezitím informovala, že jednání trvalo zhruba hodinu a půl, Putin seděl po Si Ťin-pchingově pravici, v delegacích byli mimo jiné ministři financí, zahraničí a obrany a po skončení lídři nevydali závěrečná prohlášení, zatímco později vyšlo společné prohlášení o míru a Putin odjel ze setkání po rozloučení se Si Ťin-pchingem.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.
Evropská komise přebírá výraznější roli v diplomacii na Blízkém východě v době, kdy šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová zůstává odříznuta od přímé komunikační linky s Izraelem, píše web Politico. Tuto diplomatickou realitu jasně odrážejí aktuální plány představitelů, v jejichž rámci zamířila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a středomořská komisařka Dubravka Šuica do Sýrie a Jordánska, zatímco vysoká představitelka unie hostí v Bruselu fórum pro středomořskou bezpečnost.
Nová analýza historických exportů fosilních paliv od roku 1850 ukazuje, že největšími vývozci oxidu uhličitého v historii jsou Rusko, Saúdská Arábie a Austrálie. Zatímco tradiční statistiky hodnotí emise podle místa jejich konečné spotřeby na území jednotlivých států, nové hodnocení přenáší klíčovou odpovědnost na země, které tyto suroviny těžily a vyvážely do celého světa.
Ruská armáda nasazuje do bojů na Ukrajině novou generaci nízkonákladových zbraní, které představují vážnou hrozbu pro ukrajinská města a týlovou infrastrukturu. Podle předních ukrajinských odborníků na obranné technologie v čele se Serhijem Beskrestnovem se tyto malé, rychlé a levné prostředky specializují na obcházení stávající protivzdušné obrany. Mezi nejčastěji zmiňované novinky patří zbraně označované jako Dan-T, Filin nebo Banderol, které se vymykají tradičnímu rozdělení na rakety a bezpilotní letouny.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii oznámila, že nová přístavba k původnímu zařízení na obohacování uranu v severokorejském Jongbjonu je od konce října vnější fáze dokončení. Výstavba tohoto rozšíření probíhala od poloviny září roku 2026, jak uvedl generální ředitel agentury Rafael Grossi během středečního zasedání Rady guvernérů.
Nová zpráva britské organizace Chayn upozorňuje na závažné nedostatky v současném systému moderování obsahu na sociálních sítích, které při ochraně žen v rozvojových zemích dlouhodobě selhávají. Zatímco hlavní technologické platformy definují zneužívání soukromých snímků úzce skrze přítomnost nahoty a explicitního materiálu, v konzervativních společnostech mohou mít fatální následky i zdánlivě zcela neškodné fotografie.
V průběhu několika dnů čelily Spojené státy nečekané vlně technologických výpadků, které zasáhly klíčové oblasti každodenního života včetně online komunikace, letecké dopravy a bankovnictví. Sérii incidentů provázely obavy veřejnosti ohledně stability národní infrastruktury v době, kdy administrativa amerického prezidenta čelí politickým výzvám a pochybnostem ohledně zvládání krizových situací.
Kanadský premiér Mark Carney vyjádřil během probíhajícího summitu APEC v čínském Šen-čenu opatrnou podporu připravovanému trilaterálnímu setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf kanadské vlády přitom vyzdvihl zejména plánovanou agendu zaměřenou na kontrolu jaderných zbraní a odzbrojení. Toto diplomatické setkání třech velmocí se má uskutečnit ve čtvrtek na okraj probíhajícího mezinárodního summitu.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu čelí rostoucím obavám, že Spojené státy uvalí sankce na jeho soudce, a to v předvečer očekávaného rozhodnutí o obvinění Myanmaru z genocidy na menšině Rohingyů.
Francouzská politická scéna čelí novému diplomatickým patové situaci ohledně případné schůzky mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vůdkyní francouzské krajní pravice Marine Le Penovou. Přestože obě strany deklarují zájem o vzájemné setkání, nedaří se jim nalézt shodu na místě konání. Tento spor odráží širší neshody v pohledu na budoucí podporu Ukrajiny a priority zahraniční politiky.