Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Zásadní prioritou celého balíčku jsou právě střely Meteor, s jejichž pomocí budou moci ukrajinští piloti ničit nosiče nepřátelských klouzavých pum a chránit pozice na frontové linii. Ministr Khmara v oficiálním prohlášení potvrdil, že ministerstvo úzce spolupracuje se zahraničními partnery na tom, aby dodávky zbraní dorazily do země v přesné synchronizaci s samotnými letouny. Tyto pokročilé zbraně třídy vzduch-vzduch pro boj mimo vizualní dosah jsou vyvíjené evropským konsorciem MBDA, na němž se podílí francouzsko-německy-nizozemský Airbus, britská společnost BAE Systems a italské Leonardo.
Nezávislí vojenští analytici řadí střely Meteor mezi absolutní světovou špičku a považují je za nadřazené téměř všem ruským protějškům v této kategorii. Díky kombinaci vynikajících letových vlastností letounů Gripen a moderních radarů by tyto střely mohly ukrajinským pilotům poprvé v průběhu konfliktu zajistit rozhodující výhodu v leteckých soubojích. Hlavní technologickou předností je unikátní náporový motor, který dodává střele pohon po celou dobu letu na rozdíl od klasických raketových motorů vyhořívajících během několika sekund po startu.
Současné ukrajinské letectvo provozuje smíšenou flitru stíhacích letounů ze sovětské éry a darovaných modernizovaných strojů F-16AM či Mirage 2000-5F, které však za ruským letectvem v mnoha ohledech zaostávají. Ruské bombardéry dosud útočily klouzavými pumami z bezpečného prostoru uvnitř vlastního vzdušného prostoru, kam dosavadní ukrajinské prostředky protivzdušné obrany ani stíhačky s raketami AIM-120 nedosáhly. Náporový motor u střel Meteor však výrazně prodlužuje účinný dosah a vytváří masivní zónu, z níž není úniku.
K úspěšnému zaměřování cílů přispěje také švédský systém včasné výstrahy Saab ASC 890 vybavený technologiemi Link-16, který dokáže sloužit jako dálkový senzor a naváděcí radar pro samotné střely. Piloti tak budou moci využívat plnou bojovou efektivitu střel Meteor, aniž by se museli přibližovat do nebezpečné blízkosti frontové linie. Finanční zajištění této podpory zahrnuje švédský balíček v hodnotě sedm set dvacet milionů korun na nákup munice pro Gripeny a celkovou vojenskou pomoc Ukrajině pro rok 2027 ve výši zhruba čtyř miliard čtyř set milionů dolarů.
Britský podíl na financování munice bude hrazen z nejnovějšího balíčku Londýna v hodnotě dvě stě čtvrt milionu liber určeného na celkové potřeby protivzdušné obrany. Tyto finanční prostředky poslouží rovněž k nákupu moderních radarů a více než tisíce lehkých střel vyráběných v britském Belfantu společností Thales. Mezi klíčové produkty této továrny patří osvědčené lehké víceúčelové střely Martlet, které ukrajinské síly úspěšně nasazují proti nepřátelským bezpilotním letounům.
Rozhovory mezi Ukrajinou a Švédskem o možném předání stíhaček Gripen začaly již v červnu roku 2023 a v květnu 2026 švédská vláda oficiálně oznámila darování až šestnácti starších strojů verzí C a D. Součástí dohody je rovněž pomoc při nákupu až dvaceti pokročilejších letounů verze E a F, jejichž první dodávky jsou naplánovány na rok 2029. Úvodní výcvik ukrajinských pilotů na švédských strojích probíhá již od roku 2025 v rámci dlouhodobé přípravy na přezbrojení letectva.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.
Evropská komise přebírá výraznější roli v diplomacii na Blízkém východě v době, kdy šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová zůstává odříznuta od přímé komunikační linky s Izraelem, píše web Politico. Tuto diplomatickou realitu jasně odrážejí aktuální plány představitelů, v jejichž rámci zamířila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a středomořská komisařka Dubravka Šuica do Sýrie a Jordánska, zatímco vysoká představitelka unie hostí v Bruselu fórum pro středomořskou bezpečnost.
Nová analýza historických exportů fosilních paliv od roku 1850 ukazuje, že největšími vývozci oxidu uhličitého v historii jsou Rusko, Saúdská Arábie a Austrálie. Zatímco tradiční statistiky hodnotí emise podle místa jejich konečné spotřeby na území jednotlivých států, nové hodnocení přenáší klíčovou odpovědnost na země, které tyto suroviny těžily a vyvážely do celého světa.
Ruská armáda nasazuje do bojů na Ukrajině novou generaci nízkonákladových zbraní, které představují vážnou hrozbu pro ukrajinská města a týlovou infrastrukturu. Podle předních ukrajinských odborníků na obranné technologie v čele se Serhijem Beskrestnovem se tyto malé, rychlé a levné prostředky specializují na obcházení stávající protivzdušné obrany. Mezi nejčastěji zmiňované novinky patří zbraně označované jako Dan-T, Filin nebo Banderol, které se vymykají tradičnímu rozdělení na rakety a bezpilotní letouny.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii oznámila, že nová přístavba k původnímu zařízení na obohacování uranu v severokorejském Jongbjonu je od konce října vnější fáze dokončení. Výstavba tohoto rozšíření probíhala od poloviny září roku 2026, jak uvedl generální ředitel agentury Rafael Grossi během středečního zasedání Rady guvernérů.
Nová zpráva britské organizace Chayn upozorňuje na závažné nedostatky v současném systému moderování obsahu na sociálních sítích, které při ochraně žen v rozvojových zemích dlouhodobě selhávají. Zatímco hlavní technologické platformy definují zneužívání soukromých snímků úzce skrze přítomnost nahoty a explicitního materiálu, v konzervativních společnostech mohou mít fatální následky i zdánlivě zcela neškodné fotografie.
V průběhu několika dnů čelily Spojené státy nečekané vlně technologických výpadků, které zasáhly klíčové oblasti každodenního života včetně online komunikace, letecké dopravy a bankovnictví. Sérii incidentů provázely obavy veřejnosti ohledně stability národní infrastruktury v době, kdy administrativa amerického prezidenta čelí politickým výzvám a pochybnostem ohledně zvládání krizových situací.
Kanadský premiér Mark Carney vyjádřil během probíhajícího summitu APEC v čínském Šen-čenu opatrnou podporu připravovanému trilaterálnímu setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf kanadské vlády přitom vyzdvihl zejména plánovanou agendu zaměřenou na kontrolu jaderných zbraní a odzbrojení. Toto diplomatické setkání třech velmocí se má uskutečnit ve čtvrtek na okraj probíhajícího mezinárodního summitu.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu čelí rostoucím obavám, že Spojené státy uvalí sankce na jeho soudce, a to v předvečer očekávaného rozhodnutí o obvinění Myanmaru z genocidy na menšině Rohingyů.
Francouzská politická scéna čelí novému diplomatickým patové situaci ohledně případné schůzky mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vůdkyní francouzské krajní pravice Marine Le Penovou. Přestože obě strany deklarují zájem o vzájemné setkání, nedaří se jim nalézt shodu na místě konání. Tento spor odráží širší neshody v pohledu na budoucí podporu Ukrajiny a priority zahraniční politiky.
Americký prezident Donald Trump přicestoval do čínského technologického centra v Šen-čenu na summit Asijsko-pacifické hospodářské spolupráci, kde ho bezprostředně po příletu na letištní ploše osobně přivítal čínský vůdce Si Ťin-pching v rámci vzácného a pečlivě připraveného diplomatického gesta.