Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Hostitel summitu, francouzský prezident Emmanuel Macron, sice v soukromí popsal úvodní večeři pod širým nebem jako náročnou diskuzi, dosáhl však svého hlavního cíle. Na rozdíl od loňského roku v Kanadě Trump neodjel předčasně a podpořil překvapivě tvrdé společné prohlášení slibující neochvějnou podporu Ukrajině v boji proti Rusku.
K pozitivnější atmosféře přispěl nejen alpský vzduch, ale především Trumpův triumf v podobě předběžné dohody s Íránem. Ostatní státníci nešetřili chválou, přestože mají stále řadu otázek ohledně její praktické realizace. Kanadský premiér Mark Carney označil dohodu za zásadní zlom, který Evropě pomůže zmírnit několikaměsíční energetickou krizi a umožní vnímat situaci na Ukrajině v novém světle.
K upevnění Trumpovy přítomnosti až do samého konce summitu přispěl i strategický krok Macrona, který na program zařadil slavnostní večeři v paláci ve Versailles. Americký prezident, který dorazil v deset hodin večer, byl prostředím Versailles nadšen a nešetřil komplimenty ani na adresu první dámy Brigitte Macronové, kterou přitom ještě před několika měsíci veřejně kritizoval za to, jak se chová ke svému manželovi.
Na letošním setkání se výrazně projevilo, že Trump je nyní nejstarším a služebně nejzkušenějším členem tohoto exkluzivního klubu. Většina ostatních lídrů byla zvolena teprve v posledních letech, a kromě Macrona nikdo z nich nezažil tolik summitů G7 jako on. Podle poradců už Trump nemá potřebu demonstrovat svou sílu a sebevědomí vůči zkušenějším protějškům jako během svého prvního funkčního období.
Na jeho projevu byla navíc znát značná únava. Do Francie totiž přiletěl po nočním letu z Washingtonu, kde na jižním trávníku Bílého domu oslavil své 80. narozeniny sledováním zápasu UFC. Během dvou dnů pak absolvoval maraton bilaterálních schůzek a na závěrečné sedmdesátiminutové tiskové konferenci byl již viditelně vyčerpaný a mluvil chraplavým hlasem.
Zákulisní jednání přesto byla v některých momentech napjatá, zejména při pondělním osobním rozhovoru mezi Trumpem a Macronem. Řada evropských státníků však summit využila k urovnání vztahů s americkým prezidentem poté, co je v průběhu roku slovně napadl.
Německý kancléř Friedrich Merz, který ještě před měsícem tvrdil, že Trump se v Íránu nechal ponížit, mu předal bílý fotbalový dres s číslem 47 a na sociálních sítích zdůraznil, že hrají za stejný tým. Italská premiérka Giorgia Meloniová, kterou Trump v dubnu označil za slabou a nepřijatelnou, absolvovala s prezidentem vyjasňující rozhovor a následně prohlásila, že jejich přátelství nikdy neskončilo.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.