Americká diplomacie v Jižní Americe se nachází na křižovatce. Zatímco se pozornost Washingtonu soustředí na spektakulární, téměř filmové záběry zadrženého Nicoláse Madura, kterého americké síly počátkem roku odvezly v poutech z Venezuely, na zbytku kontinentu se odehrává mnohem tišší, ale o to zásadnější proměna. Administrativa Donalda Trumpa sice vzkřísila Monroeovu doktrínu v podobě takzvaného „Trumpova dodatku“ (Trump Corollary), ale riskuje, že při kácení jednoho venezuelského stromu přehlédne celý jihoamerický les, který už mezitím ovládla Čína.
Symbolem čínské dominance není vojenská síla, ale efektivita. V peruánském městě Chancay dnes stojí hlubinný přístav za 1,3 miliardy dolarů, který je plně automatizovaný. Namísto hlučných dělníků se zde pod rudými jeřáby neslyšně pohybují elektrické vozy řízené přes 5G signál ze Šanghaje. Tento přístav, přezdívaný „Singapur Jižní Ameriky“, zkrátil cestu zboží do Číny o deset dní a fakticky přeorientoval logistiku celého kontinentu směrem na západ, k Pekingu.
Jižněji, v argentinském Buenos Aires, přistávají letadla na nové přímé lince ze Šanghaje. Tento „jižní koridor“ zcela obchází Spojené státy i Evropu. Zatímco lodě odvážejí chilské lososy a třešně, letadla přivážejí čínské inženýry a těžařské manažery přímo k „lithiovému trojúhelníku“. Peking tak disponuje kapitálem a personálem v časech, kterým západní konkurence už nedokáže sekundovat.
Nová americká Národní bezpečnostní strategie (NSS) z prosince 2025 otevřeně říká to, co se dlouho jen šeptalo: Washington příliš dlouho ignoroval dění na vlastní polokouli a vytvořil vakuum, které ochotně zaplnil Peking. Trumpův dodatek slibuje odepřít konkurentům přístup ke strategickým aktivům a učinit z USA „partnera první volby“.
Problémem této strategie je však její načasování. Washington se snaží zabránit hrozbě, která už se dávno usadila. Čína si přístup, který USA chtějí blokovat, už dávno koupila. V Chile dnes čínské státní podniky kontrolují přibližně 57 % distribuce elektřiny. V Kolumbii, tradičním spojenci USA, staví první linku metra v Bogotě čínské konsorcium. „Odstřihávání“ od konkurenta je extrémně složité, když tento konkurent už vlastní elektrické vedení i koleje.
Washington se dlouho uklidňoval statistikami, podle nichž jsou USA stále dominantním obchodním partnerem regionu. Jde však o iluzi způsobenou mexickou ekonomikou, která tvoří 71 % veškerého obchodu USA s Latinskou Amerikou. Pokud Mexiko z dat vyjmeme, zjistíme, že v Jižní Americe už Spojené státy byly strukturálně vytlačeny. V roce 2021 dosáhl obchod Číny s regionem (bez Mexika) 247 miliard dolarů, čímž překonal ten americký o téměř 74 miliard.
Peking navíc vybudoval „kognitivní infrastrukturu“. Namísto pouhého vysílání státní televize spolupracuje s místními mediálními domy v Brazílii či Argentině, aby své půjčky prezentoval jako „dobrosrdečné“ a americké investice jako „predátorské“. Tím vytváří takzvanou „ostrou sílu“ (sharp power), která očkuje veřejné mínění proti politickému odporu vůči čínským projektům.
Aby Spojené státy uspěly, musí podle expertů Jamese P. Rubina a Darjana Vujici změnit přístup. Velvyslanci USA musí dostat pravomoci a rozpočty na budování vztahů s guvernéry a starosty, protože Čína obchází národní vlády a domlouvá se přímo v regionech. USA by měly financovat nezávislé novináře, kteří odhalí „drobný tisk“ v čínských smlouvách – od ekologických škod v Peru až po praskliny v čínských přehradách v Ekvádoru. A namísto vágních partnerství musí Washington nabídnout konkrétní balíčky financování, které budou konkurovat čínským státním firmám.
Monroeova doktrína byla produktem světa, který už neexistuje. Pokud chtějí Spojené státy v roce 2026 a dále konkurovat Číně v Jižní Americe, nemohou se chovat jen jako policista polokoule. Musí se začít chovat jako aktivní a atraktivní hráč na trhu, který si uvědomuje, že Jižní Amerika není „zadní dvorek“, ale suverénní prostor, o jehož přízeň je třeba bojovat kvalitou, nikoliv jen nátlakem.
Pohraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly nejméně osm lidských životů. Katastrofu zažehla masivní lavina ledu a kamení v horském terénu, jež způsobila prudké rozvodnění místních řek. Přívalová vlna destruktivně zasáhla řadu vesnic, silniční infrastrukturu i několik vodních elektráren. Úřady vyjádřily vážné obavy z vysokého počtu obětí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil americkému podnikateli Elonu Muskovi státní vyznamenání Řád svobody. Ocenění bylo uděleno na základě prezidentského dekretu za zásluhy o ochranu lidských životů, svobody a rozvoj vztahů mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Tento krok přichází v době, kdy se Kyjev snaží přesvědčit zakladatele společnosti SpaceX k rozšíření přístupu k jeho satelitní síti Starlink.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Námořnictvo Spojených států odstranilo námořní miny v Hormuzském průlivu, který představuje klíčovou světovou tepnu pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu. Průliv zůstával z velké části uzavřen od vypuknutí vojenského konfliktu na Blízkém východě na konci února. Šéf Bílého domu zároveň varoval Teherán, že jakékoli plavidlo, které se pokusí položit nové miny, bude okamžitě a systematicky zničeno. Íránská strana se k prezidentským výrokům bezprostředně nevyjádřila.
Čína zavádí přísná pravidla pro provozování virtuálních společníků založených na umělé inteligenci. Nová legislativa, která vstoupila v platnost 15. července, zakazuje tyto služby pro nezletilé a výrazně omezuje jejich fungování pro dospělé uživatele. Vláda v Pekingu tímto krokem reaguje na obavy z rostoucí citové závislosti mladých lidí na chatbotech, což by mohlo dále prohloubit krizi v oblasti sňatečnosti a porodnosti.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční kampaně s názvem Operation Economic Outcast, která se zaměřuje na další hospodářskou izolaci Íránu. Americké ministerstvo financí v rámci tohoto opatření uvaluje sankce na více než šedesát nových terčů. Součástí restrikcí je také požadavek na uzavření všech poboček íránské banky Bank Melli nebo hrozby sankcemi všem zemím, které s Teheránem nadále obchodují.
Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.
Hudební svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřela legendární písničkářka a ikona country hudby Dolly Parton. Smrt slavné umělkyně oznámil její synovec Brian Seaver prostřednictvím videa zveřejněného 25. srpna na sociální síti Instagram.
Bývalý šéf izraelské tajné služby Mossad Jossi Kohen prohlásil, že izraelští agenti v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo. Cílem těchto tajných misí bylo detailně prozkoumat a pochopit strukturu i fungování tohoto klíčového objektu. Kohen, který stál v čele rozvědky v letech 2015 až 2021, to uvedl podle Times of Israel během svého vystoupení na konferenci místních samospráv v Izraeli.
Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.