Americká diplomacie v Jižní Americe se nachází na křižovatce. Zatímco se pozornost Washingtonu soustředí na spektakulární, téměř filmové záběry zadrženého Nicoláse Madura, kterého americké síly počátkem roku odvezly v poutech z Venezuely, na zbytku kontinentu se odehrává mnohem tišší, ale o to zásadnější proměna. Administrativa Donalda Trumpa sice vzkřísila Monroeovu doktrínu v podobě takzvaného „Trumpova dodatku“ (Trump Corollary), ale riskuje, že při kácení jednoho venezuelského stromu přehlédne celý jihoamerický les, který už mezitím ovládla Čína.
Symbolem čínské dominance není vojenská síla, ale efektivita. V peruánském městě Chancay dnes stojí hlubinný přístav za 1,3 miliardy dolarů, který je plně automatizovaný. Namísto hlučných dělníků se zde pod rudými jeřáby neslyšně pohybují elektrické vozy řízené přes 5G signál ze Šanghaje. Tento přístav, přezdívaný „Singapur Jižní Ameriky“, zkrátil cestu zboží do Číny o deset dní a fakticky přeorientoval logistiku celého kontinentu směrem na západ, k Pekingu.
Jižněji, v argentinském Buenos Aires, přistávají letadla na nové přímé lince ze Šanghaje. Tento „jižní koridor“ zcela obchází Spojené státy i Evropu. Zatímco lodě odvážejí chilské lososy a třešně, letadla přivážejí čínské inženýry a těžařské manažery přímo k „lithiovému trojúhelníku“. Peking tak disponuje kapitálem a personálem v časech, kterým západní konkurence už nedokáže sekundovat.
Nová americká Národní bezpečnostní strategie (NSS) z prosince 2025 otevřeně říká to, co se dlouho jen šeptalo: Washington příliš dlouho ignoroval dění na vlastní polokouli a vytvořil vakuum, které ochotně zaplnil Peking. Trumpův dodatek slibuje odepřít konkurentům přístup ke strategickým aktivům a učinit z USA „partnera první volby“.
Problémem této strategie je však její načasování. Washington se snaží zabránit hrozbě, která už se dávno usadila. Čína si přístup, který USA chtějí blokovat, už dávno koupila. V Chile dnes čínské státní podniky kontrolují přibližně 57 % distribuce elektřiny. V Kolumbii, tradičním spojenci USA, staví první linku metra v Bogotě čínské konsorcium. „Odstřihávání“ od konkurenta je extrémně složité, když tento konkurent už vlastní elektrické vedení i koleje.
Washington se dlouho uklidňoval statistikami, podle nichž jsou USA stále dominantním obchodním partnerem regionu. Jde však o iluzi způsobenou mexickou ekonomikou, která tvoří 71 % veškerého obchodu USA s Latinskou Amerikou. Pokud Mexiko z dat vyjmeme, zjistíme, že v Jižní Americe už Spojené státy byly strukturálně vytlačeny. V roce 2021 dosáhl obchod Číny s regionem (bez Mexika) 247 miliard dolarů, čímž překonal ten americký o téměř 74 miliard.
Peking navíc vybudoval „kognitivní infrastrukturu“. Namísto pouhého vysílání státní televize spolupracuje s místními mediálními domy v Brazílii či Argentině, aby své půjčky prezentoval jako „dobrosrdečné“ a americké investice jako „predátorské“. Tím vytváří takzvanou „ostrou sílu“ (sharp power), která očkuje veřejné mínění proti politickému odporu vůči čínským projektům.
Aby Spojené státy uspěly, musí podle expertů Jamese P. Rubina a Darjana Vujici změnit přístup. Velvyslanci USA musí dostat pravomoci a rozpočty na budování vztahů s guvernéry a starosty, protože Čína obchází národní vlády a domlouvá se přímo v regionech. USA by měly financovat nezávislé novináře, kteří odhalí „drobný tisk“ v čínských smlouvách – od ekologických škod v Peru až po praskliny v čínských přehradách v Ekvádoru. A namísto vágních partnerství musí Washington nabídnout konkrétní balíčky financování, které budou konkurovat čínským státním firmám.
Monroeova doktrína byla produktem světa, který už neexistuje. Pokud chtějí Spojené státy v roce 2026 a dále konkurovat Číně v Jižní Americe, nemohou se chovat jen jako policista polokoule. Musí se začít chovat jako aktivní a atraktivní hráč na trhu, který si uvědomuje, že Jižní Amerika není „zadní dvorek“, ale suverénní prostor, o jehož přízeň je třeba bojovat kvalitou, nikoliv jen nátlakem.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety bylo zabito téměř půl milionu ruských vojáků. Tento nový odhad zveřejnila šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová. Ve svém vůbec prvním projevu v této funkci uvedla, že ruské jednotky poprvé od konce roku 2022 začínají na ukrajinském bojišti viditelně ustupovat.
Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Evropské státy zavádějí zvýšený dohled a monitorování možných příznaků eboly u cestujících, kteří přilétají leteckými linkami z Demokratické republiky Kongo. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nechce nic riskovat, protože smrtící virus se v Africe aktuálně šíří rychleji, než ho tamní zdravotníci zvládají izolovat. Podle posledních pondělních údajů přesáhl počet podezřelých případů v Kongu hranici 900, přičemž úřady evidují nejméně 223 úmrtí. Skutečný rozsah epidemie se však odhaduje jako daleko vyšší, přičemž nákazu hlásí už i sousední Uganda.
Ruská vláda požádala své přední bankovní domy, aby samy sestřelovaly ukrajinské drony. Moskva se totiž potýká s vážnými problémy při obraně klíčových objektů před vzdušnými útoky a její systémy protivzdušné obrany jsou přetížené.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.
Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.
Bývalá šéfka zakázané ruské televizní stanice RT France Xenia Fedorová si v zemi našla nové působiště a stala se pravidelným hostem tamních konzervativních zpravodajských pořadů. Její proruské komentáře týkající se konfliktu na Ukrajině, Severoatlantické aliance a evropské bezpečnosti nyní vyvolávají značné znepokojení mezi francouzskými zákonodárci i odborníky na dezinformace. K této situaci dochází v citlivém období, kdy se Francie začíná připravovat na prezidentské volby plánované na rok 2027.
Mimořádně vysoké teploty, které v současné době panují napříč evropským kontinentem, jsou důsledkem meteorologického jevu známého jako tepelná kupole. Tento fenomén, při němž se horký vzduch ze severní Afriky udržuje pod tlakovou výší nad západní Evropou, vyhnal rtuť teploměrů vysoko nad běžné sezónní průměry. Nezvyklé vedro, které se obvykle objevuje až v plném létě, již přepsalo květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a ve Francii. Vědci v této souvislosti upozorňují, že lidskou činností poháněná změna klimatu tyto extrémní projevy počasí zesiluje, přičemž Evropa se otepluje rychleji než celosvětový průměr.
Izraelská armáda oznámila, že se jí během nočního náletu v Gaze podařilo zlikvidovat Mohammeda Odeha, nově jmenovaného nejvyššího velitele ozbrojeného křídla hnutí Hamas. Pokud se tato informace oficiálně potvrdí, půjde o zásadní zásah do struktury velení této organizace, jelikož k usmrcení Odeha došlo pouhých jedenáct dní poté, co izraelské síly zneškodnily jeho předchůdce. Společné prohlášení izraelské armády a tajné služby Šin Bet uvádí, co přesně bylo terčem této operace. Cílem v severní části Pásma Gazy se stalo několik budov, které Odeh využíval jako svůj úkryt.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy americkými a Íránem, který rozpoutal prezident Donald Trump, se z pohledu dosavadního vývoje nedá označit za jednoznačný úspěch. S přibývajícím časem navíc velká část americké veřejnosti ztrácí naději, že by se na tomto hodnocení mohlo něco zásadního změnit, ať už válka skončí kdykoliv. Výzkumy veřejného mínění z posledních týdnů jasně ukazují, že obyvatelé Spojených států jsou z celého konfliktu již unavení. Většina lidí s vojenským zásahem nesouhlasila od samého počátku, nevěří v jeho pozitivní přínos a neočekává, že by Washington od Teheránu získal ústupky, které by vyvážily vynaložené náklady.
V Evropě - a Česká republika není výjimkou - v posledních dnech zavládlo tropické počasí, přestože jsme teprve na konci května. Na západě dokonce padají historické rekordy. Podle meteorologů je pravděpodobné, že takových epizod bude v dalších letech jen a jen více.