Americká diplomacie v Jižní Americe se nachází na křižovatce. Zatímco se pozornost Washingtonu soustředí na spektakulární, téměř filmové záběry zadrženého Nicoláse Madura, kterého americké síly počátkem roku odvezly v poutech z Venezuely, na zbytku kontinentu se odehrává mnohem tišší, ale o to zásadnější proměna. Administrativa Donalda Trumpa sice vzkřísila Monroeovu doktrínu v podobě takzvaného „Trumpova dodatku“ (Trump Corollary), ale riskuje, že při kácení jednoho venezuelského stromu přehlédne celý jihoamerický les, který už mezitím ovládla Čína.
Symbolem čínské dominance není vojenská síla, ale efektivita. V peruánském městě Chancay dnes stojí hlubinný přístav za 1,3 miliardy dolarů, který je plně automatizovaný. Namísto hlučných dělníků se zde pod rudými jeřáby neslyšně pohybují elektrické vozy řízené přes 5G signál ze Šanghaje. Tento přístav, přezdívaný „Singapur Jižní Ameriky“, zkrátil cestu zboží do Číny o deset dní a fakticky přeorientoval logistiku celého kontinentu směrem na západ, k Pekingu.
Jižněji, v argentinském Buenos Aires, přistávají letadla na nové přímé lince ze Šanghaje. Tento „jižní koridor“ zcela obchází Spojené státy i Evropu. Zatímco lodě odvážejí chilské lososy a třešně, letadla přivážejí čínské inženýry a těžařské manažery přímo k „lithiovému trojúhelníku“. Peking tak disponuje kapitálem a personálem v časech, kterým západní konkurence už nedokáže sekundovat.
Nová americká Národní bezpečnostní strategie (NSS) z prosince 2025 otevřeně říká to, co se dlouho jen šeptalo: Washington příliš dlouho ignoroval dění na vlastní polokouli a vytvořil vakuum, které ochotně zaplnil Peking. Trumpův dodatek slibuje odepřít konkurentům přístup ke strategickým aktivům a učinit z USA „partnera první volby“.
Problémem této strategie je však její načasování. Washington se snaží zabránit hrozbě, která už se dávno usadila. Čína si přístup, který USA chtějí blokovat, už dávno koupila. V Chile dnes čínské státní podniky kontrolují přibližně 57 % distribuce elektřiny. V Kolumbii, tradičním spojenci USA, staví první linku metra v Bogotě čínské konsorcium. „Odstřihávání“ od konkurenta je extrémně složité, když tento konkurent už vlastní elektrické vedení i koleje.
Washington se dlouho uklidňoval statistikami, podle nichž jsou USA stále dominantním obchodním partnerem regionu. Jde však o iluzi způsobenou mexickou ekonomikou, která tvoří 71 % veškerého obchodu USA s Latinskou Amerikou. Pokud Mexiko z dat vyjmeme, zjistíme, že v Jižní Americe už Spojené státy byly strukturálně vytlačeny. V roce 2021 dosáhl obchod Číny s regionem (bez Mexika) 247 miliard dolarů, čímž překonal ten americký o téměř 74 miliard.
Peking navíc vybudoval „kognitivní infrastrukturu“. Namísto pouhého vysílání státní televize spolupracuje s místními mediálními domy v Brazílii či Argentině, aby své půjčky prezentoval jako „dobrosrdečné“ a americké investice jako „predátorské“. Tím vytváří takzvanou „ostrou sílu“ (sharp power), která očkuje veřejné mínění proti politickému odporu vůči čínským projektům.
Aby Spojené státy uspěly, musí podle expertů Jamese P. Rubina a Darjana Vujici změnit přístup. Velvyslanci USA musí dostat pravomoci a rozpočty na budování vztahů s guvernéry a starosty, protože Čína obchází národní vlády a domlouvá se přímo v regionech. USA by měly financovat nezávislé novináře, kteří odhalí „drobný tisk“ v čínských smlouvách – od ekologických škod v Peru až po praskliny v čínských přehradách v Ekvádoru. A namísto vágních partnerství musí Washington nabídnout konkrétní balíčky financování, které budou konkurovat čínským státním firmám.
Monroeova doktrína byla produktem světa, který už neexistuje. Pokud chtějí Spojené státy v roce 2026 a dále konkurovat Číně v Jižní Americe, nemohou se chovat jen jako policista polokoule. Musí se začít chovat jako aktivní a atraktivní hráč na trhu, který si uvědomuje, že Jižní Amerika není „zadní dvorek“, ale suverénní prostor, o jehož přízeň je třeba bojovat kvalitou, nikoliv jen nátlakem.
Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.
Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.
Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.
Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.
Průběžné sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách potvrzuje zásadní politický zvrat, kdy opoziční hnutí Tisza směřuje k přesvědčivému triumfu. Po zpracování přibližně 22,05 % hlasů drží Tisza přes 50 % hlasů, zatímco vládní blok Fidesz-KDNP prozatím získal 40 %. Tento trend naznačuje, že maďarská politická scéna se ostře rozdělila mezi tyto dva nejsilnější subjekty.
V Maďarsku se v neděli v 19 hodin uzavřely volební místnosti a země se nyní připravuje na zásadní politickou proměnu. Parlamentní volby roku 2026 provázela mimořádná aktivita občanů, kvůli které bude ruční sčítání hlasovacích lístků trvat pravděpodobně až do rána. Komisaři musí v jednotlivých okrscích pečlivě prověřit tisíce odevzdaných hlasů.
Maďarské parlamentní volby doprovází historicky nejvyšší zájem voličů, který boří veškeré dosavadní demokratické rekordy země. Tato vlna občanské angažovanosti přichází ve chvíli, kdy se rozhoduje o tom, zda bude po šestnácti letech ukončena vláda premiéra Viktora Orbána. Vysoká účast naznačuje, že obyvatelé vnímají letošní hlasování jako klíčový zlom pro budoucnost státu.
Mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se ocitla na pokraji úplného kolapsu. Americký prezident Donald Trump v reakci na neúspěšné rozhovory v Pákistánu, kde se delegacím pod vedením viceprezidenta JD Vancea nepodařilo dosáhnout dohody, oznámil zahájení námořní blokády Hormuzského průlivu.
Papež Lev XIV. se během sobotní modlitební vigilie v bazilice svatého Petra ve Vatikánu ostře opřel do současného světového dění. Ve svém projevu odsoudil to, co nazval „bludem všemohoucnosti“, který nás obklopuje a stává se podle něj stále nepředvídatelnějším a agresivnějším. Modlitba za mír je podle hlavy katolické církve jedinou hrází proti tomuto nebezpečnému trendu.
Izraelská armáda v rámci své invaze do jižního Libanonu likviduje celé vesnice. Izraelské jednotky používají taktiku řízených demolic, kdy domy v pohraničních oblastech podminují výbušninami a následně je dálkovým odpálením srovnají se zemí. Tento postup vyvolává u lidskoprávních organizací obavy, že Izrael v Libanonu uplatňuje strategii takzvané domicidy, kterou dříve použil v Gaze.
Po šedesáti čtyřech letech od chvíle, kdy karibská krize málem rozpoutala jaderný konflikt, se pozornost Washingtonu opět upírá na Kubu. Poté, co se Donald Trump snaží uzavřít válečnou kapitolu v Íránu, se zdá, že ostrovní soused Spojených států je dalším na seznamu jeho cílů. Podle odborníků jsou nyní veškeré podmínky pro americký zásah proti tamnímu režimu příznivější než kdykoli dříve v posledních desetiletích.
Běžná preventivní prohlídka u zubaře se pro čtyřiatřicetiletého Davona Vanterpoola z Texasu změnila v nepředstavitelnou noční můru. Muž, který byl do té doby plný síly a vedl aktivní život jako otec a pracující člověk, skončil v komatu a lékaři mu museli amputovat všechny čtyři končetiny. Celá tragédie odstartovala koncem loňského prosince po rutinním vyšetření chrupu.