Trump kvůli Íránu čelí odporu Kongresu i příznivců z hnutí MAGA

Na přímou otázku novinářů, zda jej Izrael k vojenskému zásahu přinutil, Trump odpověděl záporně a dodal, že situace mohla být opačná a k akci mohl přimět on je. Prezident zdůraznil, že vyjednávání s íránským vedením nikam nevedla a byl pevně přesvědčen, že se Teherán chystá k útoku jako první. Podle jeho slov bylo nezbytné udeřit preventivně, aby se předešlo bezprostřední hrozbě pro Spojené státy.

Uvnitř Demokratické strany však vyvolala Rubioova vyjádření na Capitol Hillu značné pobouření. Ministr zahraničí totiž naznačil, že sobotní údery byly motivovány snahou předejít íránské odplatě za izraelské útoky, o nichž Washington předem věděl. Tento výklad podpořil podezření na obou stranách politického spektra, že rozhodnutí o válce diktovaly spíše zájmy Izraele než priority Spojených států.

Marco Rubio po briefingu s ředitelem CIA Johnem Ratcliffem a generálem Danem Cainem novinářům řekl, že administrativa dopředu počítala s izraelskou akcí. Uvedl, že bylo jasné, že tyto kroky vyvolají útoky na americké síly. Podle něj by nepodniknutí preventivních úderů vedlo k mnohem vyšším ztrátám na životech amerických vojáků, což mělo být hlavním důvodem pro vstup do otevřeného konfliktu.

Tato argumentace však rozlítila nejen demokraty, ale i část Trumpovy základny, která vnímá načasování útoku jako rozpor s dříve proklamovanou politikou „Amerika na prvním místě“. Odpůrci války v Senátu i Sněmovně reprezentantů nyní prosazují rezoluce o válečných pravomocech. Chtějí tak prosadit ústavní princip, podle kterého musí prezident jakékoli vedení války nejprve konzultovat s Kongresem.

Demokratický senátor Chris Murphy po tajném briefingu uvedl, že v Senátu musí proběhnout debata o autorizaci vojenské síly. Ačkoliv připustil, že rezoluce pravděpodobně neprojde, zdůraznil, že by se nemělo hlasovat o žádné jiné legislativě, dokud nebude projednána tato hluboce nepopulární a podle něj nezákonná válka. Mnoho zákonodárců si stěžuje, že administrativa nedokázala jasně definovat cíle konfliktu.

Vůdce demokratické menšiny v Senátu Chuck Schumer vyjádřil obavy, že absence jasného plánu povede k nekonečné válce a postupnému nekontrolovanému rozšiřování vojenských operací. Naopak republikánští zákonodárci Trumpův přístup většinou podporují. Argumentují tím, že prezident odstranil despotický režim, který má na svědomí smrt mnoha Američanů, a že tato hrozba by sama od sebe nikdy nezmizela.

Sílicí diskuse o vlivu Izraele na rozhodování Bílého domu mohou dále změnit vnímání vzájemných vztahů obou zemí. Průzkumy veřejného mínění již dříve ukázaly pokles podpory Izraele v důsledku dlouhé války v Gaze. Ta si vyžádala životy přibližně 70 000 Palestinců a byla reakcí na útok Hamásu z října 2023, při němž zahynulo 1 200 lidí, převážně civilistů.

Prezident Trump zatím poskytuje proměnlivé důvody pro své rozhodnutí nařídit útoky, při nichž byl mimo jiné zabit nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zároveň vysílá rozporuplné signály ohledně možného nasazení pozemních sil. Zatímco v sobotu mluvil o eliminaci bezprostředních hrozeb, někteří z jeho vlivných stoupenců na sociálních sítích nyní Rubioova slova o izraelském vlivu ostře kritizují.

Pocit, že útok na Írán slouží primárně izraelským zájmům, umocnily i výroky premiéra Benjamina Netanjahua. Ten v posledních měsících opakovaně naléhal na Trumpa, aby proti teokratickému režimu v Teheránu zasáhl. V neděli pak prohlásil, že současná koalice sil mu umožnila vykonat to, po čem toužil 40 let – tedy tvrdě zasáhnout teroristický režim, jak slíbil svým voličům.