Americký prezident Donald Trump se v úterý pokusil utlumit sílící vlnu odporu v Kongresu i mezi svými vlastními příznivci z hnutí MAGA. Odmítl tvrzení, že by byl k útoku na Írán dotlačen Izraelem a jeho jednostranným rozhodnutím zahájit ofenzivu. Tato podezření začala mezi politiky i veřejností kolovat poté, co ministr zahraničí Marco Rubio naznačil, že americká akce byla v podstatě reakcí na kroky židovského státu.
Na přímou otázku novinářů, zda jej Izrael k vojenskému zásahu přinutil, Trump odpověděl záporně a dodal, že situace mohla být opačná a k akci mohl přimět on je. Prezident zdůraznil, že vyjednávání s íránským vedením nikam nevedla a byl pevně přesvědčen, že se Teherán chystá k útoku jako první. Podle jeho slov bylo nezbytné udeřit preventivně, aby se předešlo bezprostřední hrozbě pro Spojené státy.
Uvnitř Demokratické strany však vyvolala Rubioova vyjádření na Capitol Hillu značné pobouření. Ministr zahraničí totiž naznačil, že sobotní údery byly motivovány snahou předejít íránské odplatě za izraelské útoky, o nichž Washington předem věděl. Tento výklad podpořil podezření na obou stranách politického spektra, že rozhodnutí o válce diktovaly spíše zájmy Izraele než priority Spojených států.
Marco Rubio po briefingu s ředitelem CIA Johnem Ratcliffem a generálem Danem Cainem novinářům řekl, že administrativa dopředu počítala s izraelskou akcí. Uvedl, že bylo jasné, že tyto kroky vyvolají útoky na americké síly. Podle něj by nepodniknutí preventivních úderů vedlo k mnohem vyšším ztrátám na životech amerických vojáků, což mělo být hlavním důvodem pro vstup do otevřeného konfliktu.
Tato argumentace však rozlítila nejen demokraty, ale i část Trumpovy základny, která vnímá načasování útoku jako rozpor s dříve proklamovanou politikou „Amerika na prvním místě“. Odpůrci války v Senátu i Sněmovně reprezentantů nyní prosazují rezoluce o válečných pravomocech. Chtějí tak prosadit ústavní princip, podle kterého musí prezident jakékoli vedení války nejprve konzultovat s Kongresem.
Demokratický senátor Chris Murphy po tajném briefingu uvedl, že v Senátu musí proběhnout debata o autorizaci vojenské síly. Ačkoliv připustil, že rezoluce pravděpodobně neprojde, zdůraznil, že by se nemělo hlasovat o žádné jiné legislativě, dokud nebude projednána tato hluboce nepopulární a podle něj nezákonná válka. Mnoho zákonodárců si stěžuje, že administrativa nedokázala jasně definovat cíle konfliktu.
Vůdce demokratické menšiny v Senátu Chuck Schumer vyjádřil obavy, že absence jasného plánu povede k nekonečné válce a postupnému nekontrolovanému rozšiřování vojenských operací. Naopak republikánští zákonodárci Trumpův přístup většinou podporují. Argumentují tím, že prezident odstranil despotický režim, který má na svědomí smrt mnoha Američanů, a že tato hrozba by sama od sebe nikdy nezmizela.
Sílicí diskuse o vlivu Izraele na rozhodování Bílého domu mohou dále změnit vnímání vzájemných vztahů obou zemí. Průzkumy veřejného mínění již dříve ukázaly pokles podpory Izraele v důsledku dlouhé války v Gaze. Ta si vyžádala životy přibližně 70 000 Palestinců a byla reakcí na útok Hamásu z října 2023, při němž zahynulo 1 200 lidí, převážně civilistů.
Prezident Trump zatím poskytuje proměnlivé důvody pro své rozhodnutí nařídit útoky, při nichž byl mimo jiné zabit nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zároveň vysílá rozporuplné signály ohledně možného nasazení pozemních sil. Zatímco v sobotu mluvil o eliminaci bezprostředních hrozeb, někteří z jeho vlivných stoupenců na sociálních sítích nyní Rubioova slova o izraelském vlivu ostře kritizují.
Pocit, že útok na Írán slouží primárně izraelským zájmům, umocnily i výroky premiéra Benjamina Netanjahua. Ten v posledních měsících opakovaně naléhal na Trumpa, aby proti teokratickému režimu v Teheránu zasáhl. V neděli pak prohlásil, že současná koalice sil mu umožnila vykonat to, po čem toužil 40 let – tedy tvrdě zasáhnout teroristický režim, jak slíbil svým voličům.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.