Federální soudkyně prozatímně zakázala nasazení Národní gardy do Portlandu. K tomuto kroku došlo poté, co se administrativa prezidenta Donalda Trumpa pokusila obejít původní soudní příkaz ze soboty. Ten zakazoval mobilizaci Oregonské Národní gardy a Trump se následně rozhodl vyslat do města jednotky z jiných států.
Trump v neděli nařídil vyslat 300 členů Kalifornské Národní gardy do Oregonu. Před nedělním večerním slyšením se navíc rozhodl vyslat stovky členů Texaské Národní gardy do Illinois, Oregonu a na „další místa“. To potvrdili guvernéři dotčených států.
Federální soudkyně Karin Immergutová, kterou jmenoval sám Trump, vyjádřila hned na začátku slyšení skepticismus k argumentům administrativy pro nasazení gardy. Vyjádřila frustraci z toho, co považovala za zjevný pokus o obcházení jejího původního sobotního nařízení. Soudkyně se během napjatého a krátkého slyšení, které trvalo necelých třicet minut, obrátila na zástupce náměstka generálního prokurátora Erica Hamiltona s otázkou, zda obžalovaní pouze neobcházejí její příkaz.
Trump v posledních týdnech nařídil nasazení federálních jednotek do měst řízených demokraty, jako je Chicago nebo Portland. Tvrdí, že vojenské nasazení je nutné k ochraně federálního imigračního personálu a majetku během „násilných protestů“ vedených „domácími teroristy“. Demokraté a místní obyvatelé naopak silně odmítají prezidentův popis anarchie a tvrdí, že federální pomoc nechtějí a nepotřebují.
Soudkyně Immergutová již v sobotu vydala předběžné opatření, které zablokovalo mobilizaci Oregonské Národní gardy do Portlandu. Důvodem bylo, že by město a stát Oregon s největší pravděpodobností uspěly s tvrzením, že prezident překročil své ústavní pravomoci a porušil Desátý dodatek ústavy. Stát Oregon následně v neděli upravil svou původní stížnost a požádal o druhé předběžné opatření k zastavení Trumpova pokusu o mobilizaci gardy z jiných států.
Kalifornská Národní garda už do Oregonu poslala přibližně sto vojáků a další jsou na cestě. Guvernérka Oregonu, Tina Koteková, to označila za zjevný a úmyslný pokus o obcházení Immergutové prvního rozhodnutí. Také guvernér Kalifornie Gavin Newsom se plánuje kvůli nasazení jednotek ze svého státu soudit. Označil to za „dechberoucí zneužití zákona a pravomocí“.
Guvernérka Koteková dostala informaci, že ministerstvo obrany nařídilo nasazení 400 členů Texaské Národní gardy do několika států, včetně Oregonu a Illinois. Guvernér Illinois JB Pritzker to v prohlášení nazval „Trumpovou invazí“. Koteková zdůraznila, že neobdržela žádné vysvětlení k potřebnosti této akce. Uvedla, že v Oregonu není nutná vojenská intervence a v Portlandu neprobíhá žádné povstání, ani zde není ohrožena národní bezpečnost.
Generální prokurátor Oregonu Dan Rayfield nedělní rozhodnutí Immergutové pochválil s tím, že prezident nemůže neustále obcházet soudní příkazy nasazováním gardy z různých států. Naopak Bílý dům kritizoval rozhodnutí soudkyně jako „jedno z nejnehoráznějších a nejhromovějších porušení ústavního pořádku“, které kdy bylo k vidění. Mluvčí Bílého domu Abigail Jacksonová dříve uvedla, že prezident pouze uplatňuje své zákonné pravomoci k ochraně federálního majetku a personálu po násilných nepokojích.
Soudkyně ve svém sobotním rozhodnutí uvedla, že prezident zřejmě federalizoval Oregonskou Národní gardu bez ústavního oprávnění. Dodala, že protesty v Portlandu nepředstavovaly „nebezpečí povstání“. Ačkoli Immergutová označila nedávné incidenty za nepřijatelné, zdůraznila, že se nejedná o takové události, které by nemohly být řešeny běžnými policejními složkami. Upozornila, že některé argumenty administrativy riskují stírání hranice mezi civilní a vojenskou federální mocí.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.