Federální soudkyně prozatímně zakázala nasazení Národní gardy do Portlandu. K tomuto kroku došlo poté, co se administrativa prezidenta Donalda Trumpa pokusila obejít původní soudní příkaz ze soboty. Ten zakazoval mobilizaci Oregonské Národní gardy a Trump se následně rozhodl vyslat do města jednotky z jiných států.
Trump v neděli nařídil vyslat 300 členů Kalifornské Národní gardy do Oregonu. Před nedělním večerním slyšením se navíc rozhodl vyslat stovky členů Texaské Národní gardy do Illinois, Oregonu a na „další místa“. To potvrdili guvernéři dotčených států.
Federální soudkyně Karin Immergutová, kterou jmenoval sám Trump, vyjádřila hned na začátku slyšení skepticismus k argumentům administrativy pro nasazení gardy. Vyjádřila frustraci z toho, co považovala za zjevný pokus o obcházení jejího původního sobotního nařízení. Soudkyně se během napjatého a krátkého slyšení, které trvalo necelých třicet minut, obrátila na zástupce náměstka generálního prokurátora Erica Hamiltona s otázkou, zda obžalovaní pouze neobcházejí její příkaz.
Trump v posledních týdnech nařídil nasazení federálních jednotek do měst řízených demokraty, jako je Chicago nebo Portland. Tvrdí, že vojenské nasazení je nutné k ochraně federálního imigračního personálu a majetku během „násilných protestů“ vedených „domácími teroristy“. Demokraté a místní obyvatelé naopak silně odmítají prezidentův popis anarchie a tvrdí, že federální pomoc nechtějí a nepotřebují.
Soudkyně Immergutová již v sobotu vydala předběžné opatření, které zablokovalo mobilizaci Oregonské Národní gardy do Portlandu. Důvodem bylo, že by město a stát Oregon s největší pravděpodobností uspěly s tvrzením, že prezident překročil své ústavní pravomoci a porušil Desátý dodatek ústavy. Stát Oregon následně v neděli upravil svou původní stížnost a požádal o druhé předběžné opatření k zastavení Trumpova pokusu o mobilizaci gardy z jiných států.
Kalifornská Národní garda už do Oregonu poslala přibližně sto vojáků a další jsou na cestě. Guvernérka Oregonu, Tina Koteková, to označila za zjevný a úmyslný pokus o obcházení Immergutové prvního rozhodnutí. Také guvernér Kalifornie Gavin Newsom se plánuje kvůli nasazení jednotek ze svého státu soudit. Označil to za „dechberoucí zneužití zákona a pravomocí“.
Guvernérka Koteková dostala informaci, že ministerstvo obrany nařídilo nasazení 400 členů Texaské Národní gardy do několika států, včetně Oregonu a Illinois. Guvernér Illinois JB Pritzker to v prohlášení nazval „Trumpovou invazí“. Koteková zdůraznila, že neobdržela žádné vysvětlení k potřebnosti této akce. Uvedla, že v Oregonu není nutná vojenská intervence a v Portlandu neprobíhá žádné povstání, ani zde není ohrožena národní bezpečnost.
Generální prokurátor Oregonu Dan Rayfield nedělní rozhodnutí Immergutové pochválil s tím, že prezident nemůže neustále obcházet soudní příkazy nasazováním gardy z různých států. Naopak Bílý dům kritizoval rozhodnutí soudkyně jako „jedno z nejnehoráznějších a nejhromovějších porušení ústavního pořádku“, které kdy bylo k vidění. Mluvčí Bílého domu Abigail Jacksonová dříve uvedla, že prezident pouze uplatňuje své zákonné pravomoci k ochraně federálního majetku a personálu po násilných nepokojích.
Soudkyně ve svém sobotním rozhodnutí uvedla, že prezident zřejmě federalizoval Oregonskou Národní gardu bez ústavního oprávnění. Dodala, že protesty v Portlandu nepředstavovaly „nebezpečí povstání“. Ačkoli Immergutová označila nedávné incidenty za nepřijatelné, zdůraznila, že se nejedná o takové události, které by nemohly být řešeny běžnými policejními složkami. Upozornila, že některé argumenty administrativy riskují stírání hranice mezi civilní a vojenskou federální mocí.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.