Federální soudkyně prozatímně zakázala nasazení Národní gardy do Portlandu. K tomuto kroku došlo poté, co se administrativa prezidenta Donalda Trumpa pokusila obejít původní soudní příkaz ze soboty. Ten zakazoval mobilizaci Oregonské Národní gardy a Trump se následně rozhodl vyslat do města jednotky z jiných států.
Trump v neděli nařídil vyslat 300 členů Kalifornské Národní gardy do Oregonu. Před nedělním večerním slyšením se navíc rozhodl vyslat stovky členů Texaské Národní gardy do Illinois, Oregonu a na „další místa“. To potvrdili guvernéři dotčených států.
Federální soudkyně Karin Immergutová, kterou jmenoval sám Trump, vyjádřila hned na začátku slyšení skepticismus k argumentům administrativy pro nasazení gardy. Vyjádřila frustraci z toho, co považovala za zjevný pokus o obcházení jejího původního sobotního nařízení. Soudkyně se během napjatého a krátkého slyšení, které trvalo necelých třicet minut, obrátila na zástupce náměstka generálního prokurátora Erica Hamiltona s otázkou, zda obžalovaní pouze neobcházejí její příkaz.
Trump v posledních týdnech nařídil nasazení federálních jednotek do měst řízených demokraty, jako je Chicago nebo Portland. Tvrdí, že vojenské nasazení je nutné k ochraně federálního imigračního personálu a majetku během „násilných protestů“ vedených „domácími teroristy“. Demokraté a místní obyvatelé naopak silně odmítají prezidentův popis anarchie a tvrdí, že federální pomoc nechtějí a nepotřebují.
Soudkyně Immergutová již v sobotu vydala předběžné opatření, které zablokovalo mobilizaci Oregonské Národní gardy do Portlandu. Důvodem bylo, že by město a stát Oregon s největší pravděpodobností uspěly s tvrzením, že prezident překročil své ústavní pravomoci a porušil Desátý dodatek ústavy. Stát Oregon následně v neděli upravil svou původní stížnost a požádal o druhé předběžné opatření k zastavení Trumpova pokusu o mobilizaci gardy z jiných států.
Kalifornská Národní garda už do Oregonu poslala přibližně sto vojáků a další jsou na cestě. Guvernérka Oregonu, Tina Koteková, to označila za zjevný a úmyslný pokus o obcházení Immergutové prvního rozhodnutí. Také guvernér Kalifornie Gavin Newsom se plánuje kvůli nasazení jednotek ze svého státu soudit. Označil to za „dechberoucí zneužití zákona a pravomocí“.
Guvernérka Koteková dostala informaci, že ministerstvo obrany nařídilo nasazení 400 členů Texaské Národní gardy do několika států, včetně Oregonu a Illinois. Guvernér Illinois JB Pritzker to v prohlášení nazval „Trumpovou invazí“. Koteková zdůraznila, že neobdržela žádné vysvětlení k potřebnosti této akce. Uvedla, že v Oregonu není nutná vojenská intervence a v Portlandu neprobíhá žádné povstání, ani zde není ohrožena národní bezpečnost.
Generální prokurátor Oregonu Dan Rayfield nedělní rozhodnutí Immergutové pochválil s tím, že prezident nemůže neustále obcházet soudní příkazy nasazováním gardy z různých států. Naopak Bílý dům kritizoval rozhodnutí soudkyně jako „jedno z nejnehoráznějších a nejhromovějších porušení ústavního pořádku“, které kdy bylo k vidění. Mluvčí Bílého domu Abigail Jacksonová dříve uvedla, že prezident pouze uplatňuje své zákonné pravomoci k ochraně federálního majetku a personálu po násilných nepokojích.
Soudkyně ve svém sobotním rozhodnutí uvedla, že prezident zřejmě federalizoval Oregonskou Národní gardu bez ústavního oprávnění. Dodala, že protesty v Portlandu nepředstavovaly „nebezpečí povstání“. Ačkoli Immergutová označila nedávné incidenty za nepřijatelné, zdůraznila, že se nejedná o takové události, které by nemohly být řešeny běžnými policejními složkami. Upozornila, že některé argumenty administrativy riskují stírání hranice mezi civilní a vojenskou federální mocí.
Prezident Petr Pavel po sérii jednání s lídry stran zhodnotil rozhovory jako věcné, otevřené a korektní. Potvrdil, že strany projednávaly své programové priority a také představy o personálním obsazení kabinetu. Pavel potvrdil, že na stole leží zájem o koaliční vládu složenou z hnutí ANO, SPD a Motoristů, a naznačil, že právě tento půdorys je pro sestavení nové vlády reálný.
Americká vláda čelí neustálé výluce kvůli neschopnosti Republikánů a Demokratů dohodnout se na financování. Kvůli této situaci zůstávají statisíce federálních zaměstnanců buď na neplacené dovolené, nebo pracují bez nároku na mzdu. Přerušeny jsou i klíčové vládní funkce, například kontrola potravin a léků.
Nepřímé rozhovory mezi Hamasem a Izraelem o plánu pro Gazu mají začít co nevidět, nicméně smrtící izraelské nálety pokračují. Ministr zahraničí USA, Marco Rubio, včera vyzval Izrael k zastavení bombardování Gazy před diskuzemi, které se konají v Egyptě. Rubio pro stanici CBS uvedl, že v době pokračujících úderů nelze propouštět rukojmí.
Federální soudkyně prozatímně zakázala nasazení Národní gardy do Portlandu. K tomuto kroku došlo poté, co se administrativa prezidenta Donalda Trumpa pokusila obejít původní soudní příkaz ze soboty. Ten zakazoval mobilizaci Oregonské Národní gardy a Trump se následně rozhodl vyslat do města jednotky z jiných států.
Absolutní chaos ve francouzské politice způsobila rezignace premiéra a celé vlády. Ministerský předseda Sébastien Lecornu a jeho kabinet odstoupili v pondělí 6. října 2025. Tato událost otřásla politickou krizí, která nyní ohrožuje schopnost prezidenta Emmanuela Macrona dále zemi efektivně řídit.
Hlavním rozdílem současných vyjednávání o Gaze je osobní angažmá prezidenta Trumpa, který silně tlačí na rychlé uzavření dohody. Trump usiluje o to, aby byl vnímán jako člověk, který ukončil válečný konflikt. Věří, že za to bude odměněn a vyhlíží Nobelovu cenu za mír, jejíž laureát bude oznámen v pátek.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu v neděli oznámil klíčové členy své nové vlády. Tímto krokem ukončil týdny nejistoty, které panovaly po jeho jmenování do čela kabinetu minulý měsíc. Lecornu se stal již pátým premiérem Emmanuela Macrona za necelé dva roky. Do funkce nastoupil poté, co jeho předchůdce François Bayrou padl v hlasování o nedůvěře.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CNN prohlásil, že hnutí Hamás bude čelit „úplnému zničení“, pokud palestinská militantní skupina odmítne odevzdat moc a kontrolu nad Gazou. Trump rovněž potvrdil, že jeho spojenec, izraelský premiér Benjamin Netanjahu, je „pro“ ukončení bombardování v Gaze.
Členové krajně pravicové frakce Patrioti pro Evropu podle webu Politico s nadšením oslavují vítězství populisty Andreje Babiše a jeho hnutí ANO v českých parlamentních volbách. Hnutí ANO zvítězilo s více než 34 procenty hlasů, čímž výrazně předstihlo dosavadní vládní koalici SPOLU (23 procent).
Pravicově populistické hnutí ANO s miliardářem Andrejem Babišem v čele dosáhlo rozhodujícího vítězství v klíčových českých parlamentních volbách. Podle výsledků získalo hnutí téměř více než třetinu hlasů, což by mohlo vést k novým komplikacím ve vztazích s Evropskou unií, varuje Politico.
Nečekané a nepříjemné události zastínily oslavy volebního triumfu hnutí Motoristé sobě, které získalo 13 mandátů a vstoupilo do Poslanecké sněmovny. Lídr hnutí, Filip Turek, zakončil svůj vítězný den fyzickým napadením v pražském nočním podniku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že doufá, že propouštění rukojmích držených v Gaze oznámí „v příštích dnech“. Ve svém televizním prohlášení také uvedl, že „Hamas bude odzbrojen a Gaza bude demilitarizována – buď po dobrém, nebo po zlém, ale bude toho dosaženo“.