Federální soudkyně prozatímně zakázala nasazení Národní gardy do Portlandu. K tomuto kroku došlo poté, co se administrativa prezidenta Donalda Trumpa pokusila obejít původní soudní příkaz ze soboty. Ten zakazoval mobilizaci Oregonské Národní gardy a Trump se následně rozhodl vyslat do města jednotky z jiných států.
Trump v neděli nařídil vyslat 300 členů Kalifornské Národní gardy do Oregonu. Před nedělním večerním slyšením se navíc rozhodl vyslat stovky členů Texaské Národní gardy do Illinois, Oregonu a na „další místa“. To potvrdili guvernéři dotčených států.
Federální soudkyně Karin Immergutová, kterou jmenoval sám Trump, vyjádřila hned na začátku slyšení skepticismus k argumentům administrativy pro nasazení gardy. Vyjádřila frustraci z toho, co považovala za zjevný pokus o obcházení jejího původního sobotního nařízení. Soudkyně se během napjatého a krátkého slyšení, které trvalo necelých třicet minut, obrátila na zástupce náměstka generálního prokurátora Erica Hamiltona s otázkou, zda obžalovaní pouze neobcházejí její příkaz.
Trump v posledních týdnech nařídil nasazení federálních jednotek do měst řízených demokraty, jako je Chicago nebo Portland. Tvrdí, že vojenské nasazení je nutné k ochraně federálního imigračního personálu a majetku během „násilných protestů“ vedených „domácími teroristy“. Demokraté a místní obyvatelé naopak silně odmítají prezidentův popis anarchie a tvrdí, že federální pomoc nechtějí a nepotřebují.
Soudkyně Immergutová již v sobotu vydala předběžné opatření, které zablokovalo mobilizaci Oregonské Národní gardy do Portlandu. Důvodem bylo, že by město a stát Oregon s největší pravděpodobností uspěly s tvrzením, že prezident překročil své ústavní pravomoci a porušil Desátý dodatek ústavy. Stát Oregon následně v neděli upravil svou původní stížnost a požádal o druhé předběžné opatření k zastavení Trumpova pokusu o mobilizaci gardy z jiných států.
Kalifornská Národní garda už do Oregonu poslala přibližně sto vojáků a další jsou na cestě. Guvernérka Oregonu, Tina Koteková, to označila za zjevný a úmyslný pokus o obcházení Immergutové prvního rozhodnutí. Také guvernér Kalifornie Gavin Newsom se plánuje kvůli nasazení jednotek ze svého státu soudit. Označil to za „dechberoucí zneužití zákona a pravomocí“.
Guvernérka Koteková dostala informaci, že ministerstvo obrany nařídilo nasazení 400 členů Texaské Národní gardy do několika států, včetně Oregonu a Illinois. Guvernér Illinois JB Pritzker to v prohlášení nazval „Trumpovou invazí“. Koteková zdůraznila, že neobdržela žádné vysvětlení k potřebnosti této akce. Uvedla, že v Oregonu není nutná vojenská intervence a v Portlandu neprobíhá žádné povstání, ani zde není ohrožena národní bezpečnost.
Generální prokurátor Oregonu Dan Rayfield nedělní rozhodnutí Immergutové pochválil s tím, že prezident nemůže neustále obcházet soudní příkazy nasazováním gardy z různých států. Naopak Bílý dům kritizoval rozhodnutí soudkyně jako „jedno z nejnehoráznějších a nejhromovějších porušení ústavního pořádku“, které kdy bylo k vidění. Mluvčí Bílého domu Abigail Jacksonová dříve uvedla, že prezident pouze uplatňuje své zákonné pravomoci k ochraně federálního majetku a personálu po násilných nepokojích.
Soudkyně ve svém sobotním rozhodnutí uvedla, že prezident zřejmě federalizoval Oregonskou Národní gardu bez ústavního oprávnění. Dodala, že protesty v Portlandu nepředstavovaly „nebezpečí povstání“. Ačkoli Immergutová označila nedávné incidenty za nepřijatelné, zdůraznila, že se nejedná o takové události, které by nemohly být řešeny běžnými policejními složkami. Upozornila, že některé argumenty administrativy riskují stírání hranice mezi civilní a vojenskou federální mocí.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.