Federální soudkyně prozatímně zakázala nasazení Národní gardy do Portlandu. K tomuto kroku došlo poté, co se administrativa prezidenta Donalda Trumpa pokusila obejít původní soudní příkaz ze soboty. Ten zakazoval mobilizaci Oregonské Národní gardy a Trump se následně rozhodl vyslat do města jednotky z jiných států.
Trump v neděli nařídil vyslat 300 členů Kalifornské Národní gardy do Oregonu. Před nedělním večerním slyšením se navíc rozhodl vyslat stovky členů Texaské Národní gardy do Illinois, Oregonu a na „další místa“. To potvrdili guvernéři dotčených států.
Federální soudkyně Karin Immergutová, kterou jmenoval sám Trump, vyjádřila hned na začátku slyšení skepticismus k argumentům administrativy pro nasazení gardy. Vyjádřila frustraci z toho, co považovala za zjevný pokus o obcházení jejího původního sobotního nařízení. Soudkyně se během napjatého a krátkého slyšení, které trvalo necelých třicet minut, obrátila na zástupce náměstka generálního prokurátora Erica Hamiltona s otázkou, zda obžalovaní pouze neobcházejí její příkaz.
Trump v posledních týdnech nařídil nasazení federálních jednotek do měst řízených demokraty, jako je Chicago nebo Portland. Tvrdí, že vojenské nasazení je nutné k ochraně federálního imigračního personálu a majetku během „násilných protestů“ vedených „domácími teroristy“. Demokraté a místní obyvatelé naopak silně odmítají prezidentův popis anarchie a tvrdí, že federální pomoc nechtějí a nepotřebují.
Soudkyně Immergutová již v sobotu vydala předběžné opatření, které zablokovalo mobilizaci Oregonské Národní gardy do Portlandu. Důvodem bylo, že by město a stát Oregon s největší pravděpodobností uspěly s tvrzením, že prezident překročil své ústavní pravomoci a porušil Desátý dodatek ústavy. Stát Oregon následně v neděli upravil svou původní stížnost a požádal o druhé předběžné opatření k zastavení Trumpova pokusu o mobilizaci gardy z jiných států.
Kalifornská Národní garda už do Oregonu poslala přibližně sto vojáků a další jsou na cestě. Guvernérka Oregonu, Tina Koteková, to označila za zjevný a úmyslný pokus o obcházení Immergutové prvního rozhodnutí. Také guvernér Kalifornie Gavin Newsom se plánuje kvůli nasazení jednotek ze svého státu soudit. Označil to za „dechberoucí zneužití zákona a pravomocí“.
Guvernérka Koteková dostala informaci, že ministerstvo obrany nařídilo nasazení 400 členů Texaské Národní gardy do několika států, včetně Oregonu a Illinois. Guvernér Illinois JB Pritzker to v prohlášení nazval „Trumpovou invazí“. Koteková zdůraznila, že neobdržela žádné vysvětlení k potřebnosti této akce. Uvedla, že v Oregonu není nutná vojenská intervence a v Portlandu neprobíhá žádné povstání, ani zde není ohrožena národní bezpečnost.
Generální prokurátor Oregonu Dan Rayfield nedělní rozhodnutí Immergutové pochválil s tím, že prezident nemůže neustále obcházet soudní příkazy nasazováním gardy z různých států. Naopak Bílý dům kritizoval rozhodnutí soudkyně jako „jedno z nejnehoráznějších a nejhromovějších porušení ústavního pořádku“, které kdy bylo k vidění. Mluvčí Bílého domu Abigail Jacksonová dříve uvedla, že prezident pouze uplatňuje své zákonné pravomoci k ochraně federálního majetku a personálu po násilných nepokojích.
Soudkyně ve svém sobotním rozhodnutí uvedla, že prezident zřejmě federalizoval Oregonskou Národní gardu bez ústavního oprávnění. Dodala, že protesty v Portlandu nepředstavovaly „nebezpečí povstání“. Ačkoli Immergutová označila nedávné incidenty za nepřijatelné, zdůraznila, že se nejedná o takové události, které by nemohly být řešeny běžnými policejními složkami. Upozornila, že některé argumenty administrativy riskují stírání hranice mezi civilní a vojenskou federální mocí.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.