Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy procházejí zásadním ochlazením a důvěra v zámořské bezpečnostní garance klesla na historické dno. Čerstvé závěry průzkumu think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy ukazují výrazný odklon veřejnosti od tradičního partnera.
V patnácti sledovaných evropských státech pokládá Ameriku za plnohodnotného spojence již jen zhruba desetina dotázaných, přičemž lidé napříč kontinentem nevěří, že by Washington v případě ozbrojeného střetu přispěchal na pomoc. Za touto skepsí stojí série kontroverzních kroků z minulosti, jako byly zásahy na Blízkém východě, rétorika ohledně Grónska či zpochybňování samotné role NATO.
Vzhledem k těmto okolnostem se evropská veřejnost začíná přiklánět k výraznější vlastní soběstačnosti a spoléhá spíše na solidaritu okolních zemí. Přestože značná část populace považuje USA stále za doplňkového partnera, roste podíl těch, kteří v nich vidí spíše ekonomickou konkurenci nebo rivala. Výjimkou v důvěře v sousedskou výpomoc je pouze Bulharsko, jinak se napříč politickým spektrem i státy projevuje přesvědčení, že v krizové situaci zakročí ostatní evropské národy.
Změna nálad se promítá také do schvalování vyšších vojenských výdajů. S výjimkou Itálie obyvatelé evropských zemí souhlasí s posilováním armádních rozpočtů. Téměř polovina respondentů přitom podporuje myšlenku financovat tyto výdaje prostřednictvím společného unijního dluhu, což rezonuje zejména v Portugalsku, Dánsku, Španělsku či Nizozemsku.
Obyvatelé zároveň preferují, aby armády nakupovaly techniku u domácích a evropských dodavatelů, odmítají však, aby zvýšené výdaje na obranu omezily financování sociálních služeb či veřejného sektoru, což platí hlavně pro Německo, Rakousko a Itálii.
Myšlenka vytvořit novou, čistě evropskou obrannou alianci bez účasti Spojených států přesto zůstává na okraji zájmu, když ji podporuje necelá třetina dotázaných. Nadpoloviční většina obyvatel ze západních a severských zemí se domnívá, že se vzájemné vztahy s Washingtonem narovnají po odchodu Donalda Trumpa z prezidentského úřadu.
V otázkách energetiky si Evropa zachovává nekompromisní postoj a navzdory vysokým cenám většina obyvatel odmítá návrat k ruské ropě a plynu. Naopak téma potenciálního rozšíření Evropské unie o Ukrajinu společnost výrazně štěpí. Proti vstupu Kyjeva se staví obyvatelé v zemích jako Maďarsko, Bulharsko, Rakousko či Německo, ale překvapivě i v Estonsku, které jinak platí za jednoho z nejsilnějších podporovatelů napadeného státu.
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy procházejí zásadním ochlazením a důvěra v zámořské bezpečnostní garance klesla na historické dno. Čerstvé závěry průzkumu think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy ukazují výrazný odklon veřejnosti od tradičního partnera.
Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.
Americký prezident Donald Trump vyvolal ostrou reakci ze strany vědců a klimatických odborníků poté, co obvinil Kanadu z „otravy“ amerického ovzduší kouřem z rozsáhlých lesních požárů. Šéf Bílého domu prohlásil, že o této otázce hovořil přímo s kanadským premiérem Markem Carneym, přičemž zmínil možnost požadovat po sousední zemi finanční odškodnění nebo uvalit na kanadské zboží dodatečná cla.
Války se málokdy vyvíjejí tak, jak se původně předpokládalo. Současný konflikt s Íránem se zpočátku vyznačoval nejasnými cíli, které se pohybovaly od snah o změnu tamního režimu až po cílené operace na oslabení íránských vojenských a jaderných kapacit. Po téměř šesti měsících se však boj proměnil v přímý zápas o kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro dodávky globální energie. Teherán dal jasně najevo, že je schopen a ochoten napadat komerční lodě, pokud nebudou respektovat jím stanovená pravidla.
Devětadvacetiletý Nick Palmiter z amerického státu Michigan zpočátku přisuzoval své žaludeční potíže ze začátku července běžné indispozici. Když však nepříjemné příznaky přetrvaly několik týdnů a doprovázely je nesnesitelné křeče v břiše, musel vyhledat lékařskou péči. Výrazný tlak v žaludku a nucení jít na toaletu patnáctkrát až dvacetkrát denně jej nakonec přivedly až na pohotovost, kde mu odborníci diagnostikovali cyklosporiózu.
Americká armáda podnikla již třináctou noc v řadě letecké údery na cíle v Íránu, zatímco tamní státní média hlásí nejméně čtyři mrtvé a pět zraněných. Prezident Donald Trump současně oznámil záměr využít zmrazená íránská aktiva k úhradě škod na lodích a nákladu způsobených nedávnými útoky. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí americkou hrozbu ostře odsoudil a označil ji za nebezpečný precedent, který ohrožuje bezpečnost majetku po celém světě.
Jižní Evropu zasáhla extrémní vlna horka, která rozsáhlými požáry přiměla zhruba třicet tisíc lidí k evakuaci ve Francii a Španělsku. Vedra sužují také Středozemní moře, kde zvýšila teplotu vody na některých místech až o pět stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr. Odborníci varují, že s horšícími se požáry nelze v budoucnu vyloučit ani katastrofické scénáře nebývalého rozsahu.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší sankční balíček proti Rusku za poslední čtyři roky, který zasažením 218 jednotlivců a subjektů zásadně rezonuje i na mezinárodní sportovní scéně. Mezi sankcionovanými osobami se ocitl také prezident Mezinárodní šachové federace (FIDE) a bývalý ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Ten v reakci na to oznámil pozastavení svého působení ve vedení federace, přičemž rozhodnutí Unie označil za nezákonné a nespravedlivé. Dočasného vedení celé organizace se následně ujal legendární indický šachový mistr světa Višvanáthan Ánand.
Geopolitické napětí na Blízkém východě narůstá do dosud nebývalých rozměrů. Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že se blíží k finálnímu rozhodnutí o zahájení masivního vojenského úderu proti Íránu. Chystaná operace by podle jeho slov měla svou intenzitou i rozsahem daleko překonat všechny dosavadní střety v rámci několikaměsíčního konfliktu s Teheránem. Tato prohlášení okamžitě vyvolala neklid na trhu s ropou, jejíž cena opět přesáhla hranici sta dolarů za barel.
Německé plány na vybudování moderní flotily bojových bezpilotních letounů se ocitly v ohrožení. Vnitřní rozepře na ministerstvu obrany ohledně toho, zda zakoupit australské drony MQ-28 Ghost Bat od společnosti Boeing, nebo si počkat na evropská řešení, mohou zásadně opozdit cíl nasadit první stroje do roku 2029. Berlín přitom usiluje o opakovaně použitelné proudové letouny schopné nést zbraně a provádět elektronický boj po boku stíhaček Eurofighter a F-35, což je schopnost, kterou německá armáda zatím zcela postrádá.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.