Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy procházejí zásadním ochlazením a důvěra v zámořské bezpečnostní garance klesla na historické dno. Čerstvé závěry průzkumu think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy ukazují výrazný odklon veřejnosti od tradičního partnera.
V patnácti sledovaných evropských státech pokládá Ameriku za plnohodnotného spojence již jen zhruba desetina dotázaných, přičemž lidé napříč kontinentem nevěří, že by Washington v případě ozbrojeného střetu přispěchal na pomoc. Za touto skepsí stojí série kontroverzních kroků z minulosti, jako byly zásahy na Blízkém východě, rétorika ohledně Grónska či zpochybňování samotné role NATO.
Vzhledem k těmto okolnostem se evropská veřejnost začíná přiklánět k výraznější vlastní soběstačnosti a spoléhá spíše na solidaritu okolních zemí. Přestože značná část populace považuje USA stále za doplňkového partnera, roste podíl těch, kteří v nich vidí spíše ekonomickou konkurenci nebo rivala. Výjimkou v důvěře v sousedskou výpomoc je pouze Bulharsko, jinak se napříč politickým spektrem i státy projevuje přesvědčení, že v krizové situaci zakročí ostatní evropské národy.
Změna nálad se promítá také do schvalování vyšších vojenských výdajů. S výjimkou Itálie obyvatelé evropských zemí souhlasí s posilováním armádních rozpočtů. Téměř polovina respondentů přitom podporuje myšlenku financovat tyto výdaje prostřednictvím společného unijního dluhu, což rezonuje zejména v Portugalsku, Dánsku, Španělsku či Nizozemsku.
Obyvatelé zároveň preferují, aby armády nakupovaly techniku u domácích a evropských dodavatelů, odmítají však, aby zvýšené výdaje na obranu omezily financování sociálních služeb či veřejného sektoru, což platí hlavně pro Německo, Rakousko a Itálii.
Myšlenka vytvořit novou, čistě evropskou obrannou alianci bez účasti Spojených států přesto zůstává na okraji zájmu, když ji podporuje necelá třetina dotázaných. Nadpoloviční většina obyvatel ze západních a severských zemí se domnívá, že se vzájemné vztahy s Washingtonem narovnají po odchodu Donalda Trumpa z prezidentského úřadu.
V otázkách energetiky si Evropa zachovává nekompromisní postoj a navzdory vysokým cenám většina obyvatel odmítá návrat k ruské ropě a plynu. Naopak téma potenciálního rozšíření Evropské unie o Ukrajinu společnost výrazně štěpí. Proti vstupu Kyjeva se staví obyvatelé v zemích jako Maďarsko, Bulharsko, Rakousko či Německo, ale překvapivě i v Estonsku, které jinak platí za jednoho z nejsilnějších podporovatelů napadeného státu.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.