Izrael a Írán uzavřou dohodu, která ukončí probíhající konflikt na Blízkém východě. Prohlásil to americký prezident Donald Trump a připomněl své předchozí diplomatické úspěchy. Íránci mezitím podnikli další raketový útok, tentokrát nikdo o život nepřišel.
"Írán a Izrael musí udělat dohodu a udělají ji, stejně jako jsem k tomu donutil Indii a Pákistán. Během mého prvního funkčního období po sobě zase šli Srbsko a Kosovo, tento dlouhodobý konflikt se řítil do války. Zastavil jsem to," napsal Trump v neděli na sociální síti X.
Šéf Bílého domu prohlásil, že stejného výsledku dosáhne i na Blízkém východě. "Spousta hovorů a setkání se koná právě teď. Dělám toho spoustu a nikdy se za nic nedočkám pochvaly, ale to je v pořádku, lidé tomu rozumí," dodal americký prezident.
Teherán se ale nezdá být připravený na klid zbraní, protože v průběhu nedělního dne podnikl další raketový útok na Izrael. Podle informací od izraelské strany tentokrát nedošlo k žádným dopadům raket a tím pádem ani ke ztrátám na životech.
Íránský prezident Masúd Pezeškján před nedělními útoky varoval Izrael před tvrdší odvetou, pokud bude pokračovat v útocích proti cílům v Íránu. Podle jeho slov mohou být ohroženy i další státy v regionu. Pezeškján zdůraznil, že Írán nezačal konflikt, ale odpověděl rázně.
Íránská média zároveň informovala s odvoláním na údaje ministerstva zdravotnictví, že izraelské útoky nepřežilo nejméně 128 lidí. Další stovky osob utrpěly zranění.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes slíbil tvrdou odplatu za smrt izraelských civilistů. Učinil tak ve městě Bat Jam u Tel Avivu, kde přišlo o život šest osob, včetně dvou dětí. Sedm lidí je ale stále pohřešováno, zatímco na místě pokračují záchranné práce. Čtyři další lidé zemřeli ve městě Tamra na severu země.
Netanjahu označil čin za předem promyšlenou vraždu civilistů, žen a dětí a konstatoval, že Írán představuje pro Izrael existenční hrozbu. Netanjahu vyjádřil zármutek a upřímnou soustrast rodinám obětí. Spoluobčany zároveň vyzval, aby poslouchali bezpečnostní pokyny od úřadů.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.