Izrael a Írán uzavřou dohodu, která ukončí probíhající konflikt na Blízkém východě. Prohlásil to americký prezident Donald Trump a připomněl své předchozí diplomatické úspěchy. Íránci mezitím podnikli další raketový útok, tentokrát nikdo o život nepřišel.
"Írán a Izrael musí udělat dohodu a udělají ji, stejně jako jsem k tomu donutil Indii a Pákistán. Během mého prvního funkčního období po sobě zase šli Srbsko a Kosovo, tento dlouhodobý konflikt se řítil do války. Zastavil jsem to," napsal Trump v neděli na sociální síti X.
Šéf Bílého domu prohlásil, že stejného výsledku dosáhne i na Blízkém východě. "Spousta hovorů a setkání se koná právě teď. Dělám toho spoustu a nikdy se za nic nedočkám pochvaly, ale to je v pořádku, lidé tomu rozumí," dodal americký prezident.
Teherán se ale nezdá být připravený na klid zbraní, protože v průběhu nedělního dne podnikl další raketový útok na Izrael. Podle informací od izraelské strany tentokrát nedošlo k žádným dopadům raket a tím pádem ani ke ztrátám na životech.
Íránský prezident Masúd Pezeškján před nedělními útoky varoval Izrael před tvrdší odvetou, pokud bude pokračovat v útocích proti cílům v Íránu. Podle jeho slov mohou být ohroženy i další státy v regionu. Pezeškján zdůraznil, že Írán nezačal konflikt, ale odpověděl rázně.
Íránská média zároveň informovala s odvoláním na údaje ministerstva zdravotnictví, že izraelské útoky nepřežilo nejméně 128 lidí. Další stovky osob utrpěly zranění.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes slíbil tvrdou odplatu za smrt izraelských civilistů. Učinil tak ve městě Bat Jam u Tel Avivu, kde přišlo o život šest osob, včetně dvou dětí. Sedm lidí je ale stále pohřešováno, zatímco na místě pokračují záchranné práce. Čtyři další lidé zemřeli ve městě Tamra na severu země.
Netanjahu označil čin za předem promyšlenou vraždu civilistů, žen a dětí a konstatoval, že Írán představuje pro Izrael existenční hrozbu. Netanjahu vyjádřil zármutek a upřímnou soustrast rodinám obětí. Spoluobčany zároveň vyzval, aby poslouchali bezpečnostní pokyny od úřadů.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Příjemné letní počasí bude v Česku panovat jen krátce. Zítra a pozítří se teploty vrátí na normální hodnoty, ale již v neděli má být opět výrazně přes 30 stupňů. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Pražská policie se pochlubila objasněním takzvaného pomníčku. Kriminalisté z hlavního města totiž dopadli podezřelého z vraždy, která se stala před patnácti lety. Zásadní roli sehrály stopy DNA. Pro muže si došla zásahová jednotka.
Ukrajinci po ničivém ruském útoku na Kyjev alespoň částečně vrátili úder. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se pochlubil nejnovějšími úspěchy vojáků, jimž se podařilo zasáhnout dvě ropné rafinérie v hloubi Ruska. Další úspěšná operace byla provedena v Černém moři.