Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Trump v posledních týdnech opakovaně a na různých místech – od mítinků v Kentucky až po zahradu Bílého domu – prohlašuje, že válka v Íránu je vyhraná a jde o historický úspěch. Jenže pouhé opakování vítězství z něj skutečnost neudělá. Zatímco prezident trvá na svém narativu, svět sleduje, jak se konflikt dál šíří a hrozí devastací globální ekonomiky. Trumpova pověstná schopnost ohýbat realitu zde narazila do zdi, kterou nelze jednoduše „přemyslet“.
Kořeny tohoto přístupu sahají do Trumpova dětství v Queensu. Jeho otec Fred ho učil nikdy se neomlouvat a neukazovat slabost, a zásadní vliv na něj měl pastor Norman Vincent Peale, autor bestselleru Moc pozitivního myšlení. Ten radí, aby si člověk v mysli vytvořil obraz svého úspěchu a nikdy nepřipustil překážky. Trump se tak naučil, že sláva a celebrita mu umožňují definovat pravdu pro ostatní bez ohledu na to, co mají přímo před očima.
Tato taktika mu sloužila při budování hotelů i kasin, i když jeho podniky šestkrát zkrachovaly. V marketingu byl však nepřekonatelný – své kasino Taj Mahal v Atlantic City označoval za „osmý div světa“, i když rok po otevření vyhlásilo bankrot. Podobně postupoval v politice, od zpochybňování původu Baracka Obamy až po sliby o zdi, kterou zaplatí Mexiko. Během prvního funkčního období pak podle statistik vyřkl desítky tisíc nepravdivých tvrzení, čímž si vytvářel alternativní realitu.
Strategie narazila poprvé výrazněji během pandemie covidu-19, kdy statisíce mrtvých nešlo prostě ignorovat. Po prohraných volbách v roce 2020 pak Trump začal bez důkazů tvrdit, že hlasování bylo zmanipulované, a své stoupence, kteří vtrhli do Kapitolu, vykreslil jako vlastenecké hrdiny. Nyní se však zdá, že konflikt v Íránu je pro něj skutečným „Waterloo“.
Válka, která trvá zhruba měsíc, už stála životy amerických vojáků a miliardy dolarů. Íránský režim přitom nejeví známky kolapsu. Naopak, Teherán zablokoval Hormuzský průliv, čímž vyvolal globální energetickou krizi. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že válka je mezi americkými voliči nepopulární a neexistuje pro ni žádná jasná úniková strategie.
Podle životopiskyně Gwendy Blairové narazil Trump na sobě rovného soupeře. Írán má hrdou kulturu a odmítá se podvolit Trumpově slávě. Jde o střet dvou režimů, které oba konstruují vlastní realitu pro své občany – bitvu titánů, která má však smrtící geopolitické následky. Odborníci upozorňují, že války se nevyhrávají silou vůle, ale buď vojenskou silou, nebo diplomacií, což Trumpovo chápání světa podceňuje.
Některé zprávy naznačují, že Trumpa už válka začíná „nudit“ a hledá cestu, jak se posunout dál. Pokud k tomu dojde, bude se muset on i jeho spojenci pokusit situaci opět prodat jako ohromující vítězství. Kritici však varují, že mýtus o neomylném Donaldu Trumpovi je definitivně zničen a jeho smyšlený život, který vedl několik desetiletí, byl odmaskován jako tragické drama s ničivými dopady na americkou ekonomiku i postavení USA ve světě.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.