Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Trump v posledních týdnech opakovaně a na různých místech – od mítinků v Kentucky až po zahradu Bílého domu – prohlašuje, že válka v Íránu je vyhraná a jde o historický úspěch. Jenže pouhé opakování vítězství z něj skutečnost neudělá. Zatímco prezident trvá na svém narativu, svět sleduje, jak se konflikt dál šíří a hrozí devastací globální ekonomiky. Trumpova pověstná schopnost ohýbat realitu zde narazila do zdi, kterou nelze jednoduše „přemyslet“.
Kořeny tohoto přístupu sahají do Trumpova dětství v Queensu. Jeho otec Fred ho učil nikdy se neomlouvat a neukazovat slabost, a zásadní vliv na něj měl pastor Norman Vincent Peale, autor bestselleru Moc pozitivního myšlení. Ten radí, aby si člověk v mysli vytvořil obraz svého úspěchu a nikdy nepřipustil překážky. Trump se tak naučil, že sláva a celebrita mu umožňují definovat pravdu pro ostatní bez ohledu na to, co mají přímo před očima.
Tato taktika mu sloužila při budování hotelů i kasin, i když jeho podniky šestkrát zkrachovaly. V marketingu byl však nepřekonatelný – své kasino Taj Mahal v Atlantic City označoval za „osmý div světa“, i když rok po otevření vyhlásilo bankrot. Podobně postupoval v politice, od zpochybňování původu Baracka Obamy až po sliby o zdi, kterou zaplatí Mexiko. Během prvního funkčního období pak podle statistik vyřkl desítky tisíc nepravdivých tvrzení, čímž si vytvářel alternativní realitu.
Strategie narazila poprvé výrazněji během pandemie covidu-19, kdy statisíce mrtvých nešlo prostě ignorovat. Po prohraných volbách v roce 2020 pak Trump začal bez důkazů tvrdit, že hlasování bylo zmanipulované, a své stoupence, kteří vtrhli do Kapitolu, vykreslil jako vlastenecké hrdiny. Nyní se však zdá, že konflikt v Íránu je pro něj skutečným „Waterloo“.
Válka, která trvá zhruba měsíc, už stála životy amerických vojáků a miliardy dolarů. Íránský režim přitom nejeví známky kolapsu. Naopak, Teherán zablokoval Hormuzský průliv, čímž vyvolal globální energetickou krizi. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že válka je mezi americkými voliči nepopulární a neexistuje pro ni žádná jasná úniková strategie.
Podle životopiskyně Gwendy Blairové narazil Trump na sobě rovného soupeře. Írán má hrdou kulturu a odmítá se podvolit Trumpově slávě. Jde o střet dvou režimů, které oba konstruují vlastní realitu pro své občany – bitvu titánů, která má však smrtící geopolitické následky. Odborníci upozorňují, že války se nevyhrávají silou vůle, ale buď vojenskou silou, nebo diplomacií, což Trumpovo chápání světa podceňuje.
Některé zprávy naznačují, že Trumpa už válka začíná „nudit“ a hledá cestu, jak se posunout dál. Pokud k tomu dojde, bude se muset on i jeho spojenci pokusit situaci opět prodat jako ohromující vítězství. Kritici však varují, že mýtus o neomylném Donaldu Trumpovi je definitivně zničen a jeho smyšlený život, který vedl několik desetiletí, byl odmaskován jako tragické drama s ničivými dopady na americkou ekonomiku i postavení USA ve světě.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.