Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Trump v posledních týdnech opakovaně a na různých místech – od mítinků v Kentucky až po zahradu Bílého domu – prohlašuje, že válka v Íránu je vyhraná a jde o historický úspěch. Jenže pouhé opakování vítězství z něj skutečnost neudělá. Zatímco prezident trvá na svém narativu, svět sleduje, jak se konflikt dál šíří a hrozí devastací globální ekonomiky. Trumpova pověstná schopnost ohýbat realitu zde narazila do zdi, kterou nelze jednoduše „přemyslet“.
Kořeny tohoto přístupu sahají do Trumpova dětství v Queensu. Jeho otec Fred ho učil nikdy se neomlouvat a neukazovat slabost, a zásadní vliv na něj měl pastor Norman Vincent Peale, autor bestselleru Moc pozitivního myšlení. Ten radí, aby si člověk v mysli vytvořil obraz svého úspěchu a nikdy nepřipustil překážky. Trump se tak naučil, že sláva a celebrita mu umožňují definovat pravdu pro ostatní bez ohledu na to, co mají přímo před očima.
Tato taktika mu sloužila při budování hotelů i kasin, i když jeho podniky šestkrát zkrachovaly. V marketingu byl však nepřekonatelný – své kasino Taj Mahal v Atlantic City označoval za „osmý div světa“, i když rok po otevření vyhlásilo bankrot. Podobně postupoval v politice, od zpochybňování původu Baracka Obamy až po sliby o zdi, kterou zaplatí Mexiko. Během prvního funkčního období pak podle statistik vyřkl desítky tisíc nepravdivých tvrzení, čímž si vytvářel alternativní realitu.
Strategie narazila poprvé výrazněji během pandemie covidu-19, kdy statisíce mrtvých nešlo prostě ignorovat. Po prohraných volbách v roce 2020 pak Trump začal bez důkazů tvrdit, že hlasování bylo zmanipulované, a své stoupence, kteří vtrhli do Kapitolu, vykreslil jako vlastenecké hrdiny. Nyní se však zdá, že konflikt v Íránu je pro něj skutečným „Waterloo“.
Válka, která trvá zhruba měsíc, už stála životy amerických vojáků a miliardy dolarů. Íránský režim přitom nejeví známky kolapsu. Naopak, Teherán zablokoval Hormuzský průliv, čímž vyvolal globální energetickou krizi. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že válka je mezi americkými voliči nepopulární a neexistuje pro ni žádná jasná úniková strategie.
Podle životopiskyně Gwendy Blairové narazil Trump na sobě rovného soupeře. Írán má hrdou kulturu a odmítá se podvolit Trumpově slávě. Jde o střet dvou režimů, které oba konstruují vlastní realitu pro své občany – bitvu titánů, která má však smrtící geopolitické následky. Odborníci upozorňují, že války se nevyhrávají silou vůle, ale buď vojenskou silou, nebo diplomacií, což Trumpovo chápání světa podceňuje.
Některé zprávy naznačují, že Trumpa už válka začíná „nudit“ a hledá cestu, jak se posunout dál. Pokud k tomu dojde, bude se muset on i jeho spojenci pokusit situaci opět prodat jako ohromující vítězství. Kritici však varují, že mýtus o neomylném Donaldu Trumpovi je definitivně zničen a jeho smyšlený život, který vedl několik desetiletí, byl odmaskován jako tragické drama s ničivými dopady na americkou ekonomiku i postavení USA ve světě.
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Rumunská jaderná elektrárna Cernavodă ve čtvrtek dopoledne řízeně odstavila svůj druhý a poslední provozovaný reaktor. Důvodem je rekordně nízká hladina řeky Dunaj, způsobená dlouhotrvajícím suchem a extrémními vlnami veder. Chladicí čerpadla zařízení již neměla k dispozici dostatečné množství vody pro bezpečný chod. K plnému odstavení celého zařízení z důvodu nedostatku vody dochází poprvé po dvaceti třech letech.
Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.
Během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu předvedli ukrajinští operátoři bezpilotních prostředků ze 412. brigády Nemesis svou výraznou převahu nad americkými jednotkami. Ukrajinští vojáci dokázali rychle odhalit a simulovaně zasáhnout techniku americké mechanizované brigády.
Spodní hladina tělesné termoregulace u malých dětí a kojenců funguje odlišně než u dospělých osob, což je vystavuje zvýšenému riziku v obdobích vysokých teplot. Hlavním důvodem je nezralost oblasti mozku zvané hypothalamus, která v lidském těle působí jako hlavní termostat a řídí pocit žízně i obranné reakce organizmu. Děti do pěti let se z tohoto důvodu potí v menší míře a nedokážou samy včas rozpoznat potřebu doplnění tekutin.
Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.
Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků doslovených webem The Guardian definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.
Ruský novinář a spoluzakladatel listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov v rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin už nemůže v případě konfliktu na Ukrajině hovořit o vítězství. Držitel Nobelovy ceny za mír poukázal na to, že po letech bojů, které si vyžádaly obrovské množství lidských životů, nelze žádný výsledek považovat za skutečný úspěch. Podle jeho slov je situace na Ukrajině taková, že zemi lze sice zničit, nikoli však plně podrobit. Další eskalaci navíc vidí jako reálné riziko, které by mohlo vést až k použití jaderných zbraní.