Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Trump v posledních týdnech opakovaně a na různých místech – od mítinků v Kentucky až po zahradu Bílého domu – prohlašuje, že válka v Íránu je vyhraná a jde o historický úspěch. Jenže pouhé opakování vítězství z něj skutečnost neudělá. Zatímco prezident trvá na svém narativu, svět sleduje, jak se konflikt dál šíří a hrozí devastací globální ekonomiky. Trumpova pověstná schopnost ohýbat realitu zde narazila do zdi, kterou nelze jednoduše „přemyslet“.
Kořeny tohoto přístupu sahají do Trumpova dětství v Queensu. Jeho otec Fred ho učil nikdy se neomlouvat a neukazovat slabost, a zásadní vliv na něj měl pastor Norman Vincent Peale, autor bestselleru Moc pozitivního myšlení. Ten radí, aby si člověk v mysli vytvořil obraz svého úspěchu a nikdy nepřipustil překážky. Trump se tak naučil, že sláva a celebrita mu umožňují definovat pravdu pro ostatní bez ohledu na to, co mají přímo před očima.
Tato taktika mu sloužila při budování hotelů i kasin, i když jeho podniky šestkrát zkrachovaly. V marketingu byl však nepřekonatelný – své kasino Taj Mahal v Atlantic City označoval za „osmý div světa“, i když rok po otevření vyhlásilo bankrot. Podobně postupoval v politice, od zpochybňování původu Baracka Obamy až po sliby o zdi, kterou zaplatí Mexiko. Během prvního funkčního období pak podle statistik vyřkl desítky tisíc nepravdivých tvrzení, čímž si vytvářel alternativní realitu.
Strategie narazila poprvé výrazněji během pandemie covidu-19, kdy statisíce mrtvých nešlo prostě ignorovat. Po prohraných volbách v roce 2020 pak Trump začal bez důkazů tvrdit, že hlasování bylo zmanipulované, a své stoupence, kteří vtrhli do Kapitolu, vykreslil jako vlastenecké hrdiny. Nyní se však zdá, že konflikt v Íránu je pro něj skutečným „Waterloo“.
Válka, která trvá zhruba měsíc, už stála životy amerických vojáků a miliardy dolarů. Íránský režim přitom nejeví známky kolapsu. Naopak, Teherán zablokoval Hormuzský průliv, čímž vyvolal globální energetickou krizi. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že válka je mezi americkými voliči nepopulární a neexistuje pro ni žádná jasná úniková strategie.
Podle životopiskyně Gwendy Blairové narazil Trump na sobě rovného soupeře. Írán má hrdou kulturu a odmítá se podvolit Trumpově slávě. Jde o střet dvou režimů, které oba konstruují vlastní realitu pro své občany – bitvu titánů, která má však smrtící geopolitické následky. Odborníci upozorňují, že války se nevyhrávají silou vůle, ale buď vojenskou silou, nebo diplomacií, což Trumpovo chápání světa podceňuje.
Některé zprávy naznačují, že Trumpa už válka začíná „nudit“ a hledá cestu, jak se posunout dál. Pokud k tomu dojde, bude se muset on i jeho spojenci pokusit situaci opět prodat jako ohromující vítězství. Kritici však varují, že mýtus o neomylném Donaldu Trumpovi je definitivně zničen a jeho smyšlený život, který vedl několik desetiletí, byl odmaskován jako tragické drama s ničivými dopady na americkou ekonomiku i postavení USA ve světě.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.
Plošný screening rakoviny prostaty pomocí krevních testů sice dokáže zachránit lidské životy, avšak jeho absolutní přínos je malý. Muži navíc kvůli němu čelí riziku zbytečné léčby a následných zdravotních komplikací. Vyplývá to z dosud nejkomplexnější vědecké studie, která analyzovala šest různých klinických testů zahrnujících bezmála 800 tisíc mužů.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer čelí vnitrostranické krizi, avšak na případný přímý souboj o vedení strany si bude muset ještě nějakou dobu počkat. Starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham totiž oznámil svůj záměr kandidovat v nadcházejících doplňovacích volbách, aby se mohl vrátit do Westminsteru. Podle platných stranických pravidel se Burnham může ucházet o post lídra labouristů pouze v případě, že bude řádným poslancem parlamentu.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.