Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Trump v posledních týdnech opakovaně a na různých místech – od mítinků v Kentucky až po zahradu Bílého domu – prohlašuje, že válka v Íránu je vyhraná a jde o historický úspěch. Jenže pouhé opakování vítězství z něj skutečnost neudělá. Zatímco prezident trvá na svém narativu, svět sleduje, jak se konflikt dál šíří a hrozí devastací globální ekonomiky. Trumpova pověstná schopnost ohýbat realitu zde narazila do zdi, kterou nelze jednoduše „přemyslet“.
Kořeny tohoto přístupu sahají do Trumpova dětství v Queensu. Jeho otec Fred ho učil nikdy se neomlouvat a neukazovat slabost, a zásadní vliv na něj měl pastor Norman Vincent Peale, autor bestselleru Moc pozitivního myšlení. Ten radí, aby si člověk v mysli vytvořil obraz svého úspěchu a nikdy nepřipustil překážky. Trump se tak naučil, že sláva a celebrita mu umožňují definovat pravdu pro ostatní bez ohledu na to, co mají přímo před očima.
Tato taktika mu sloužila při budování hotelů i kasin, i když jeho podniky šestkrát zkrachovaly. V marketingu byl však nepřekonatelný – své kasino Taj Mahal v Atlantic City označoval za „osmý div světa“, i když rok po otevření vyhlásilo bankrot. Podobně postupoval v politice, od zpochybňování původu Baracka Obamy až po sliby o zdi, kterou zaplatí Mexiko. Během prvního funkčního období pak podle statistik vyřkl desítky tisíc nepravdivých tvrzení, čímž si vytvářel alternativní realitu.
Strategie narazila poprvé výrazněji během pandemie covidu-19, kdy statisíce mrtvých nešlo prostě ignorovat. Po prohraných volbách v roce 2020 pak Trump začal bez důkazů tvrdit, že hlasování bylo zmanipulované, a své stoupence, kteří vtrhli do Kapitolu, vykreslil jako vlastenecké hrdiny. Nyní se však zdá, že konflikt v Íránu je pro něj skutečným „Waterloo“.
Válka, která trvá zhruba měsíc, už stála životy amerických vojáků a miliardy dolarů. Íránský režim přitom nejeví známky kolapsu. Naopak, Teherán zablokoval Hormuzský průliv, čímž vyvolal globální energetickou krizi. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že válka je mezi americkými voliči nepopulární a neexistuje pro ni žádná jasná úniková strategie.
Podle životopiskyně Gwendy Blairové narazil Trump na sobě rovného soupeře. Írán má hrdou kulturu a odmítá se podvolit Trumpově slávě. Jde o střet dvou režimů, které oba konstruují vlastní realitu pro své občany – bitvu titánů, která má však smrtící geopolitické následky. Odborníci upozorňují, že války se nevyhrávají silou vůle, ale buď vojenskou silou, nebo diplomacií, což Trumpovo chápání světa podceňuje.
Některé zprávy naznačují, že Trumpa už válka začíná „nudit“ a hledá cestu, jak se posunout dál. Pokud k tomu dojde, bude se muset on i jeho spojenci pokusit situaci opět prodat jako ohromující vítězství. Kritici však varují, že mýtus o neomylném Donaldu Trumpovi je definitivně zničen a jeho smyšlený život, který vedl několik desetiletí, byl odmaskován jako tragické drama s ničivými dopady na americkou ekonomiku i postavení USA ve světě.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.