Neville Chamberlain se v září 1938 snažil odvrátit válku a přinesl si z Mnichova slib, že zajistil "mír pro naši dobu". Ve skutečnosti však ustoupil Hitlerovým požadavkům, což mu dodalo sebevědomí a vedlo k další agresi. Podobná situace se nyní rýsuje před summitem v americké Aljašce, kde se setká Donald Trump s Vladimirem Putinem, varuje Tim Luckhurst, ředitel South Colleg na Durhamově Univerzitě.
Tato schůzka se bude týkat války na Ukrajině a podle všeho se jí nezúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle kritiků by se tak mohla podobat jednání, které se odehrálo v Mnichově, kde se osud tehdejšího Československa řešil bez jeho účasti.
Hitler v roce 1938 stupňoval své požadavky na Sudety, které byly osídlené převážně etnickými Němci. Hitler si stěžoval, že s nimi Československo zachází špatně a otevřeně hovořil o tom, že chce Československo zničit.
V reakci na to, se britský premiér Neville Chamberlain setkal s Hitlerem v Bad Godesbergu a dohodli se, že Německo převezme kontrolu nad oblastmi s více než padesátiprocentní koncentrací německého obyvatelstva.
Neville Chamberlain přesvědčil tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše, aby s dohodou souhlasil. Hitler však do několika dnů dohodu porušil a požadoval, aby celá oblast připadla Německu do 1. října. To vedlo Británii a Francii k urychlení zbrojení a obě země se připravovaly na válku.
Mezitím se Benito Mussolini, který si uvědomoval, že Itálie na válku není připravena, postaral o další konferenci. Ta se uskutečnila 29. a 30. září v Mnichově. Hitler v té době věděl, že si válku nepřeje ani německý lid, ani jeho generálové.
Edvard Beneš se mezitím připravoval na odpor. Vyslal vojska na hranice se Sudety, kde Československo vybudovalo značná opevnění. V Mnichově se pak sešli Chamberlain, Daladier a Hitler, kteří během dvou dnů vytvořili dohodu o okupaci Sudet, kterou následně podepsali. Do jednání se vůbec nezapojila žádná československá osoba.
Když se Beneš o dohodě dozvěděl, prohlásil: „Mnichov je zrada, která bude vlastním trestem. Británie a Francie si myslí, že se na náš účet zachrání před válkou a revolucí, ale mýlí se.“ O několik dní později z prezidentské funkce odstoupil.
Britský tisk tehdy oslavoval Chamberlaina jako hrdinu a dohodu jako diplomatický triumf. Je důležité si uvědomit, že v té době, pouhých dvacet let po první světové válce, nikdo nechtěl další velký konflikt.
Hitlerovo riziko se mu nakonec vyplatilo. Jeho vojska 1. října 1938 obsadila Sudety, čímž získala rozsáhlá pohraniční opevnění, která si Československo vybudovalo na vlastní obranu. Během několika měsíců Německo přešlo k dalšímu kroku.
Dne 15. března 1939 si Hitler pozval Emila Háchu, který nastoupil po Benešovi. Podobnou strategií, tedy reportováním špatného zacházení s etnickými Němci, donutil Háchu souhlasit s dohodou, podle které se Československo stalo německým protektorátem. Hitler si opět posílil víru v to, že hrozbou lze dosáhnout územních zisků.
Nyní existuje obava, že by se situace mohla opakovat. Trump již hovořil o "výměně území". Pokud souhlasí s tím, že Rusko anektuje zbytek Donbasu, bude to znamenat, že Rusko získá strategicky důležité území, kde ukrajinské ozbrojené síly od roku 2014 držely ruské vojáky na uzdě. Rusko tak bude mít volnou cestu pro obnovení bojů, a to bez jakýchkoli bariér ukrajinské opevněné obranné linie.
Ukrajina a Evropa proto budou doufat, že se Trumpovi při setkání s Putinem na Aljašce udrží nervy. Jak to celé dopadne, uvidíme v následujících dnech.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.