Neville Chamberlain se v září 1938 snažil odvrátit válku a přinesl si z Mnichova slib, že zajistil "mír pro naši dobu". Ve skutečnosti však ustoupil Hitlerovým požadavkům, což mu dodalo sebevědomí a vedlo k další agresi. Podobná situace se nyní rýsuje před summitem v americké Aljašce, kde se setká Donald Trump s Vladimirem Putinem, varuje Tim Luckhurst, ředitel South Colleg na Durhamově Univerzitě.
Tato schůzka se bude týkat války na Ukrajině a podle všeho se jí nezúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle kritiků by se tak mohla podobat jednání, které se odehrálo v Mnichově, kde se osud tehdejšího Československa řešil bez jeho účasti.
Hitler v roce 1938 stupňoval své požadavky na Sudety, které byly osídlené převážně etnickými Němci. Hitler si stěžoval, že s nimi Československo zachází špatně a otevřeně hovořil o tom, že chce Československo zničit.
V reakci na to, se britský premiér Neville Chamberlain setkal s Hitlerem v Bad Godesbergu a dohodli se, že Německo převezme kontrolu nad oblastmi s více než padesátiprocentní koncentrací německého obyvatelstva.
Neville Chamberlain přesvědčil tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše, aby s dohodou souhlasil. Hitler však do několika dnů dohodu porušil a požadoval, aby celá oblast připadla Německu do 1. října. To vedlo Británii a Francii k urychlení zbrojení a obě země se připravovaly na válku.
Mezitím se Benito Mussolini, který si uvědomoval, že Itálie na válku není připravena, postaral o další konferenci. Ta se uskutečnila 29. a 30. září v Mnichově. Hitler v té době věděl, že si válku nepřeje ani německý lid, ani jeho generálové.
Edvard Beneš se mezitím připravoval na odpor. Vyslal vojska na hranice se Sudety, kde Československo vybudovalo značná opevnění. V Mnichově se pak sešli Chamberlain, Daladier a Hitler, kteří během dvou dnů vytvořili dohodu o okupaci Sudet, kterou následně podepsali. Do jednání se vůbec nezapojila žádná československá osoba.
Když se Beneš o dohodě dozvěděl, prohlásil: „Mnichov je zrada, která bude vlastním trestem. Británie a Francie si myslí, že se na náš účet zachrání před válkou a revolucí, ale mýlí se.“ O několik dní později z prezidentské funkce odstoupil.
Britský tisk tehdy oslavoval Chamberlaina jako hrdinu a dohodu jako diplomatický triumf. Je důležité si uvědomit, že v té době, pouhých dvacet let po první světové válce, nikdo nechtěl další velký konflikt.
Hitlerovo riziko se mu nakonec vyplatilo. Jeho vojska 1. října 1938 obsadila Sudety, čímž získala rozsáhlá pohraniční opevnění, která si Československo vybudovalo na vlastní obranu. Během několika měsíců Německo přešlo k dalšímu kroku.
Dne 15. března 1939 si Hitler pozval Emila Háchu, který nastoupil po Benešovi. Podobnou strategií, tedy reportováním špatného zacházení s etnickými Němci, donutil Háchu souhlasit s dohodou, podle které se Československo stalo německým protektorátem. Hitler si opět posílil víru v to, že hrozbou lze dosáhnout územních zisků.
Nyní existuje obava, že by se situace mohla opakovat. Trump již hovořil o "výměně území". Pokud souhlasí s tím, že Rusko anektuje zbytek Donbasu, bude to znamenat, že Rusko získá strategicky důležité území, kde ukrajinské ozbrojené síly od roku 2014 držely ruské vojáky na uzdě. Rusko tak bude mít volnou cestu pro obnovení bojů, a to bez jakýchkoli bariér ukrajinské opevněné obranné linie.
Ukrajina a Evropa proto budou doufat, že se Trumpovi při setkání s Putinem na Aljašce udrží nervy. Jak to celé dopadne, uvidíme v následujících dnech.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.