Neville Chamberlain se v září 1938 snažil odvrátit válku a přinesl si z Mnichova slib, že zajistil "mír pro naši dobu". Ve skutečnosti však ustoupil Hitlerovým požadavkům, což mu dodalo sebevědomí a vedlo k další agresi. Podobná situace se nyní rýsuje před summitem v americké Aljašce, kde se setká Donald Trump s Vladimirem Putinem, varuje Tim Luckhurst, ředitel South Colleg na Durhamově Univerzitě.
Tato schůzka se bude týkat války na Ukrajině a podle všeho se jí nezúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle kritiků by se tak mohla podobat jednání, které se odehrálo v Mnichově, kde se osud tehdejšího Československa řešil bez jeho účasti.
Hitler v roce 1938 stupňoval své požadavky na Sudety, které byly osídlené převážně etnickými Němci. Hitler si stěžoval, že s nimi Československo zachází špatně a otevřeně hovořil o tom, že chce Československo zničit.
V reakci na to, se britský premiér Neville Chamberlain setkal s Hitlerem v Bad Godesbergu a dohodli se, že Německo převezme kontrolu nad oblastmi s více než padesátiprocentní koncentrací německého obyvatelstva.
Neville Chamberlain přesvědčil tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše, aby s dohodou souhlasil. Hitler však do několika dnů dohodu porušil a požadoval, aby celá oblast připadla Německu do 1. října. To vedlo Británii a Francii k urychlení zbrojení a obě země se připravovaly na válku.
Mezitím se Benito Mussolini, který si uvědomoval, že Itálie na válku není připravena, postaral o další konferenci. Ta se uskutečnila 29. a 30. září v Mnichově. Hitler v té době věděl, že si válku nepřeje ani německý lid, ani jeho generálové.
Edvard Beneš se mezitím připravoval na odpor. Vyslal vojska na hranice se Sudety, kde Československo vybudovalo značná opevnění. V Mnichově se pak sešli Chamberlain, Daladier a Hitler, kteří během dvou dnů vytvořili dohodu o okupaci Sudet, kterou následně podepsali. Do jednání se vůbec nezapojila žádná československá osoba.
Když se Beneš o dohodě dozvěděl, prohlásil: „Mnichov je zrada, která bude vlastním trestem. Británie a Francie si myslí, že se na náš účet zachrání před válkou a revolucí, ale mýlí se.“ O několik dní později z prezidentské funkce odstoupil.
Britský tisk tehdy oslavoval Chamberlaina jako hrdinu a dohodu jako diplomatický triumf. Je důležité si uvědomit, že v té době, pouhých dvacet let po první světové válce, nikdo nechtěl další velký konflikt.
Hitlerovo riziko se mu nakonec vyplatilo. Jeho vojska 1. října 1938 obsadila Sudety, čímž získala rozsáhlá pohraniční opevnění, která si Československo vybudovalo na vlastní obranu. Během několika měsíců Německo přešlo k dalšímu kroku.
Dne 15. března 1939 si Hitler pozval Emila Háchu, který nastoupil po Benešovi. Podobnou strategií, tedy reportováním špatného zacházení s etnickými Němci, donutil Háchu souhlasit s dohodou, podle které se Československo stalo německým protektorátem. Hitler si opět posílil víru v to, že hrozbou lze dosáhnout územních zisků.
Nyní existuje obava, že by se situace mohla opakovat. Trump již hovořil o "výměně území". Pokud souhlasí s tím, že Rusko anektuje zbytek Donbasu, bude to znamenat, že Rusko získá strategicky důležité území, kde ukrajinské ozbrojené síly od roku 2014 držely ruské vojáky na uzdě. Rusko tak bude mít volnou cestu pro obnovení bojů, a to bez jakýchkoli bariér ukrajinské opevněné obranné linie.
Ukrajina a Evropa proto budou doufat, že se Trumpovi při setkání s Putinem na Aljašce udrží nervy. Jak to celé dopadne, uvidíme v následujících dnech.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.