Neville Chamberlain se v září 1938 snažil odvrátit válku a přinesl si z Mnichova slib, že zajistil "mír pro naši dobu". Ve skutečnosti však ustoupil Hitlerovým požadavkům, což mu dodalo sebevědomí a vedlo k další agresi. Podobná situace se nyní rýsuje před summitem v americké Aljašce, kde se setká Donald Trump s Vladimirem Putinem, varuje Tim Luckhurst, ředitel South Colleg na Durhamově Univerzitě.
Tato schůzka se bude týkat války na Ukrajině a podle všeho se jí nezúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle kritiků by se tak mohla podobat jednání, které se odehrálo v Mnichově, kde se osud tehdejšího Československa řešil bez jeho účasti.
Hitler v roce 1938 stupňoval své požadavky na Sudety, které byly osídlené převážně etnickými Němci. Hitler si stěžoval, že s nimi Československo zachází špatně a otevřeně hovořil o tom, že chce Československo zničit.
V reakci na to, se britský premiér Neville Chamberlain setkal s Hitlerem v Bad Godesbergu a dohodli se, že Německo převezme kontrolu nad oblastmi s více než padesátiprocentní koncentrací německého obyvatelstva.
Neville Chamberlain přesvědčil tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše, aby s dohodou souhlasil. Hitler však do několika dnů dohodu porušil a požadoval, aby celá oblast připadla Německu do 1. října. To vedlo Británii a Francii k urychlení zbrojení a obě země se připravovaly na válku.
Mezitím se Benito Mussolini, který si uvědomoval, že Itálie na válku není připravena, postaral o další konferenci. Ta se uskutečnila 29. a 30. září v Mnichově. Hitler v té době věděl, že si válku nepřeje ani německý lid, ani jeho generálové.
Edvard Beneš se mezitím připravoval na odpor. Vyslal vojska na hranice se Sudety, kde Československo vybudovalo značná opevnění. V Mnichově se pak sešli Chamberlain, Daladier a Hitler, kteří během dvou dnů vytvořili dohodu o okupaci Sudet, kterou následně podepsali. Do jednání se vůbec nezapojila žádná československá osoba.
Když se Beneš o dohodě dozvěděl, prohlásil: „Mnichov je zrada, která bude vlastním trestem. Británie a Francie si myslí, že se na náš účet zachrání před válkou a revolucí, ale mýlí se.“ O několik dní později z prezidentské funkce odstoupil.
Britský tisk tehdy oslavoval Chamberlaina jako hrdinu a dohodu jako diplomatický triumf. Je důležité si uvědomit, že v té době, pouhých dvacet let po první světové válce, nikdo nechtěl další velký konflikt.
Hitlerovo riziko se mu nakonec vyplatilo. Jeho vojska 1. října 1938 obsadila Sudety, čímž získala rozsáhlá pohraniční opevnění, která si Československo vybudovalo na vlastní obranu. Během několika měsíců Německo přešlo k dalšímu kroku.
Dne 15. března 1939 si Hitler pozval Emila Háchu, který nastoupil po Benešovi. Podobnou strategií, tedy reportováním špatného zacházení s etnickými Němci, donutil Háchu souhlasit s dohodou, podle které se Československo stalo německým protektorátem. Hitler si opět posílil víru v to, že hrozbou lze dosáhnout územních zisků.
Nyní existuje obava, že by se situace mohla opakovat. Trump již hovořil o "výměně území". Pokud souhlasí s tím, že Rusko anektuje zbytek Donbasu, bude to znamenat, že Rusko získá strategicky důležité území, kde ukrajinské ozbrojené síly od roku 2014 držely ruské vojáky na uzdě. Rusko tak bude mít volnou cestu pro obnovení bojů, a to bez jakýchkoli bariér ukrajinské opevněné obranné linie.
Ukrajina a Evropa proto budou doufat, že se Trumpovi při setkání s Putinem na Aljašce udrží nervy. Jak to celé dopadne, uvidíme v následujících dnech.
Nový britský premiér Andy Burnham si poprvé promluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle svých slov je připraven mu oponovat, pokud budou zájmy Londýna jiné než zájmy Washingtonu. Burnham zároveň slíbil občanům, že se v nejvyšší politické funkci nezmění.
Írán se dostává do konfliktu i s Ukrajinou. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí obvinil Ukrajince z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Ostře se zároveň pustil do ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.
Ebola se v africké Demokratické republice Kongo nadále šíří dosud nevídaným tempem. Potvrzeno je již 3000 případů smrtelně nebezpečné nemoci, informovala britská stanice Sky News. Zároveň přibylo několik set mrtvých.
Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž.