Trump by se měl poučit z historie, aby Ukrajina nedopadla jako Československo, varuje profesor

Tato schůzka se bude týkat války na Ukrajině a podle všeho se jí nezúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle kritiků by se tak mohla podobat jednání, které se odehrálo v Mnichově, kde se osud tehdejšího Československa řešil bez jeho účasti.

Hitler v roce 1938 stupňoval své požadavky na Sudety, které byly osídlené převážně etnickými Němci. Hitler si stěžoval, že s nimi Československo zachází špatně a otevřeně hovořil o tom, že chce Československo zničit.

V reakci na to, se britský premiér Neville Chamberlain setkal s Hitlerem v Bad Godesbergu a dohodli se, že Německo převezme kontrolu nad oblastmi s více než padesátiprocentní koncentrací německého obyvatelstva.

Neville Chamberlain přesvědčil tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše, aby s dohodou souhlasil. Hitler však do několika dnů dohodu porušil a požadoval, aby celá oblast připadla Německu do 1. října. To vedlo Británii a Francii k urychlení zbrojení a obě země se připravovaly na válku.

Mezitím se Benito Mussolini, který si uvědomoval, že Itálie na válku není připravena, postaral o další konferenci. Ta se uskutečnila 29. a 30. září v Mnichově. Hitler v té době věděl, že si válku nepřeje ani německý lid, ani jeho generálové.

Edvard Beneš se mezitím připravoval na odpor. Vyslal vojska na hranice se Sudety, kde Československo vybudovalo značná opevnění. V Mnichově se pak sešli Chamberlain, Daladier a Hitler, kteří během dvou dnů vytvořili dohodu o okupaci Sudet, kterou následně podepsali. Do jednání se vůbec nezapojila žádná československá osoba.

Když se Beneš o dohodě dozvěděl, prohlásil: „Mnichov je zrada, která bude vlastním trestem. Británie a Francie si myslí, že se na náš účet zachrání před válkou a revolucí, ale mýlí se.“ O několik dní později z prezidentské funkce odstoupil.

Britský tisk tehdy oslavoval Chamberlaina jako hrdinu a dohodu jako diplomatický triumf. Je důležité si uvědomit, že v té době, pouhých dvacet let po první světové válce, nikdo nechtěl další velký konflikt.

Hitlerovo riziko se mu nakonec vyplatilo. Jeho vojska 1. října 1938 obsadila Sudety, čímž získala rozsáhlá pohraniční opevnění, která si Československo vybudovalo na vlastní obranu. Během několika měsíců Německo přešlo k dalšímu kroku.

Dne 15. března 1939 si Hitler pozval Emila Háchu, který nastoupil po Benešovi. Podobnou strategií, tedy reportováním špatného zacházení s etnickými Němci, donutil Háchu souhlasit s dohodou, podle které se Československo stalo německým protektorátem. Hitler si opět posílil víru v to, že hrozbou lze dosáhnout územních zisků.

Nyní existuje obava, že by se situace mohla opakovat. Trump již hovořil o "výměně území". Pokud souhlasí s tím, že Rusko anektuje zbytek Donbasu, bude to znamenat, že Rusko získá strategicky důležité území, kde ukrajinské ozbrojené síly od roku 2014 držely ruské vojáky na uzdě. Rusko tak bude mít volnou cestu pro obnovení bojů, a to bez jakýchkoli bariér ukrajinské opevněné obranné linie.

Ukrajina a Evropa proto budou doufat, že se Trumpovi při setkání s Putinem na Aljašce udrží nervy. Jak to celé dopadne, uvidíme v následujících dnech.