Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu opět přiměl Evropu přemýšlet nad její digitální závislostí na Spojených státech. Kontinent se totiž ocitl v situaci, kdy USA drží v rukou přepínač, kterým mohou v případě potřeby vypnout evropskou internetovou infrastrukturu – a Evropa s tím nemůže nic udělat.
Podle odborníků i politiků totiž právě americké cloudové služby představují zásadní slabinu evropské digitální suverenity. Tři technologičtí giganti – Amazon, Microsoft a Google – ovládají více než dvě třetiny evropského trhu s cloudovými službami, čímž dávají Washingtonu do ruky nebývalou páku.
„Trump opravdu Evropu nenávidí. Myslí si, že účelem EU je jen škodit Americe,“ řekl Zach Meyers, ředitel výzkumu bruselského think-tanku CERRE. „Myšlenka, že by mohl nařídit vypnutí cloudu nebo jinak ochromit evropskou ekonomiku, dnes už nezní tak absurdně jako před pár měsíci.“
První varovné signály se začaly objevovat krátce poté, co se Trump znovu ujal úřadu. V březnu například německý europoslanec Matthias Ecke varoval, že Spojené státy mohou kdykoli získat přístup k citlivým datům nebo dokonce evropskou infrastrukturu zcela vypnout. „Novým paradigmatem je riziko úplného vypnutí,“ prohlásil šéf francouzské firmy OVHcloud Benjamin Revcolevschi. „Cloud je jako kohoutek s vodou. Co když se jednou prostě zavře?“
Tyto obavy nabraly konkrétní obrysy v květnu, kdy měl hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan odpojený email, hostovaný na serverech Microsoftu, poté co Spojené státy uvalily sankce kvůli zatykači na izraelského premiéra. Microsoft později uvedl, že „v žádném okamžiku nepřerušil služby ICC“, ale mlžení kolem případu ještě více posílilo evropskou nedůvěru.
Evropští politici a experti se nyní ptají: co když by americká administrativa skutečně nařídila firmám ukončit provoz v EU? A mají tyto společnosti vůbec prostředky, jak se takovému nařízení vzepřít? „Pokud se politika stane nepřátelskou, jak věrohodné je, že se firmy postaví vlastnímu prezidentovi?“ ptá se ekonomka Cristina Caffarra.
Microsoft a Amazon mezitím představily nové záruky pro evropské zákazníky. Microsoft slíbil přidat do smluv závazné doložky, že bude bojovat proti nařízením o zastavení provozu. Amazon zase představil nový model řízení „suverénního cloudu“ a ujistil, že „v teoretickém případě“ sankcí udělá vše pro zajištění kontinuity služeb.
Realita je však tvrdá: Evropa zatím nemá dostatečné alternativy. „Pokud se podíváme na cloud, umělou inteligenci či datová centra, jednoduše neexistuje dostatek evropských řešení,“ přiznal v dubnu bývalý německý ministr financí Jörg Kukies.
Snaha o digitální emancipaci Evropy tak naráží na zásadní problém – je extrémně drahá. Iniciativa EuroStack, která má za cíl vybudovat soběstačnou digitální infrastrukturu v EU, odhaduje náklady na 300 miliard eur. Oponenti ale tvrdí, že celkové výdaje by mohly přesáhnout i pět bilionů.
EuroStack prosazuje tři hlavní pilíře: „Kupuj evropské“, „Prodávej evropské“ a „Financuj evropské“. Podporovatelé volají po preferování evropských firem při veřejných zakázkách, kvótách na nákup evropské technologie a vytvoření speciálního fondu. Inspirací má být samotná Amerika, kde podobné nástroje podpořily růst současných technologických gigantů.
Brusel mezitím pracuje na nové legislativě, která by nastavila pravidla pro kybernetickou certifikaci cloudu. Návrh počítá s vytvořením „top“ úrovně zabezpečení, která by zaručila ochranu dat i před zahraničními zákony – například americkým Cloud Actem. Jenže právě tato iniciativa vyvolala odpor USA a zablokovala ji v rámci EU samotná členská jednání.
Francie dlouhodobě prosazuje přísnější ochranu dat a vyčlenění evropské infrastruktury z dosahu amerických zákonů. Nizozemsko – tradičně proamerické – začalo svůj postoj měnit až v posledních měsících, právě kvůli narůstajícímu geopolitickému napětí.
„Jedno exekutivní nařízení vás může připravit o přístup k zásadním technologiím i infrastruktuře,“ varuje profesorka Francesca Bria. „Evropa slepě věřila, že USA tu budou vždy jako spojenec. Teď už je jasné, že tomu tak být nemusí.“
Situace se přitom stále více polarizuje. Zatímco jedni volají po větší suverenitě, jiní se obávají, že by Brusel mohl být obviněn z protekcionismu a vyprovokovat americkou odvetu. Šéfka evropské digitální agendy Henna Virkkunen nedávno připustila, že EU „čelí reálnému riziku zneužití své technologické a ekonomické závislosti“.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.