Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu opět přiměl Evropu přemýšlet nad její digitální závislostí na Spojených státech. Kontinent se totiž ocitl v situaci, kdy USA drží v rukou přepínač, kterým mohou v případě potřeby vypnout evropskou internetovou infrastrukturu – a Evropa s tím nemůže nic udělat.
Podle odborníků i politiků totiž právě americké cloudové služby představují zásadní slabinu evropské digitální suverenity. Tři technologičtí giganti – Amazon, Microsoft a Google – ovládají více než dvě třetiny evropského trhu s cloudovými službami, čímž dávají Washingtonu do ruky nebývalou páku.
„Trump opravdu Evropu nenávidí. Myslí si, že účelem EU je jen škodit Americe,“ řekl Zach Meyers, ředitel výzkumu bruselského think-tanku CERRE. „Myšlenka, že by mohl nařídit vypnutí cloudu nebo jinak ochromit evropskou ekonomiku, dnes už nezní tak absurdně jako před pár měsíci.“
První varovné signály se začaly objevovat krátce poté, co se Trump znovu ujal úřadu. V březnu například německý europoslanec Matthias Ecke varoval, že Spojené státy mohou kdykoli získat přístup k citlivým datům nebo dokonce evropskou infrastrukturu zcela vypnout. „Novým paradigmatem je riziko úplného vypnutí,“ prohlásil šéf francouzské firmy OVHcloud Benjamin Revcolevschi. „Cloud je jako kohoutek s vodou. Co když se jednou prostě zavře?“
Tyto obavy nabraly konkrétní obrysy v květnu, kdy měl hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan odpojený email, hostovaný na serverech Microsoftu, poté co Spojené státy uvalily sankce kvůli zatykači na izraelského premiéra. Microsoft později uvedl, že „v žádném okamžiku nepřerušil služby ICC“, ale mlžení kolem případu ještě více posílilo evropskou nedůvěru.
Evropští politici a experti se nyní ptají: co když by americká administrativa skutečně nařídila firmám ukončit provoz v EU? A mají tyto společnosti vůbec prostředky, jak se takovému nařízení vzepřít? „Pokud se politika stane nepřátelskou, jak věrohodné je, že se firmy postaví vlastnímu prezidentovi?“ ptá se ekonomka Cristina Caffarra.
Microsoft a Amazon mezitím představily nové záruky pro evropské zákazníky. Microsoft slíbil přidat do smluv závazné doložky, že bude bojovat proti nařízením o zastavení provozu. Amazon zase představil nový model řízení „suverénního cloudu“ a ujistil, že „v teoretickém případě“ sankcí udělá vše pro zajištění kontinuity služeb.
Realita je však tvrdá: Evropa zatím nemá dostatečné alternativy. „Pokud se podíváme na cloud, umělou inteligenci či datová centra, jednoduše neexistuje dostatek evropských řešení,“ přiznal v dubnu bývalý německý ministr financí Jörg Kukies.
Snaha o digitální emancipaci Evropy tak naráží na zásadní problém – je extrémně drahá. Iniciativa EuroStack, která má za cíl vybudovat soběstačnou digitální infrastrukturu v EU, odhaduje náklady na 300 miliard eur. Oponenti ale tvrdí, že celkové výdaje by mohly přesáhnout i pět bilionů.
EuroStack prosazuje tři hlavní pilíře: „Kupuj evropské“, „Prodávej evropské“ a „Financuj evropské“. Podporovatelé volají po preferování evropských firem při veřejných zakázkách, kvótách na nákup evropské technologie a vytvoření speciálního fondu. Inspirací má být samotná Amerika, kde podobné nástroje podpořily růst současných technologických gigantů.
Brusel mezitím pracuje na nové legislativě, která by nastavila pravidla pro kybernetickou certifikaci cloudu. Návrh počítá s vytvořením „top“ úrovně zabezpečení, která by zaručila ochranu dat i před zahraničními zákony – například americkým Cloud Actem. Jenže právě tato iniciativa vyvolala odpor USA a zablokovala ji v rámci EU samotná členská jednání.
Francie dlouhodobě prosazuje přísnější ochranu dat a vyčlenění evropské infrastruktury z dosahu amerických zákonů. Nizozemsko – tradičně proamerické – začalo svůj postoj měnit až v posledních měsících, právě kvůli narůstajícímu geopolitickému napětí.
„Jedno exekutivní nařízení vás může připravit o přístup k zásadním technologiím i infrastruktuře,“ varuje profesorka Francesca Bria. „Evropa slepě věřila, že USA tu budou vždy jako spojenec. Teď už je jasné, že tomu tak být nemusí.“
Situace se přitom stále více polarizuje. Zatímco jedni volají po větší suverenitě, jiní se obávají, že by Brusel mohl být obviněn z protekcionismu a vyprovokovat americkou odvetu. Šéfka evropské digitální agendy Henna Virkkunen nedávno připustila, že EU „čelí reálnému riziku zneužití své technologické a ekonomické závislosti“.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.