Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu opět přiměl Evropu přemýšlet nad její digitální závislostí na Spojených státech. Kontinent se totiž ocitl v situaci, kdy USA drží v rukou přepínač, kterým mohou v případě potřeby vypnout evropskou internetovou infrastrukturu – a Evropa s tím nemůže nic udělat.
Podle odborníků i politiků totiž právě americké cloudové služby představují zásadní slabinu evropské digitální suverenity. Tři technologičtí giganti – Amazon, Microsoft a Google – ovládají více než dvě třetiny evropského trhu s cloudovými službami, čímž dávají Washingtonu do ruky nebývalou páku.
„Trump opravdu Evropu nenávidí. Myslí si, že účelem EU je jen škodit Americe,“ řekl Zach Meyers, ředitel výzkumu bruselského think-tanku CERRE. „Myšlenka, že by mohl nařídit vypnutí cloudu nebo jinak ochromit evropskou ekonomiku, dnes už nezní tak absurdně jako před pár měsíci.“
První varovné signály se začaly objevovat krátce poté, co se Trump znovu ujal úřadu. V březnu například německý europoslanec Matthias Ecke varoval, že Spojené státy mohou kdykoli získat přístup k citlivým datům nebo dokonce evropskou infrastrukturu zcela vypnout. „Novým paradigmatem je riziko úplného vypnutí,“ prohlásil šéf francouzské firmy OVHcloud Benjamin Revcolevschi. „Cloud je jako kohoutek s vodou. Co když se jednou prostě zavře?“
Tyto obavy nabraly konkrétní obrysy v květnu, kdy měl hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan odpojený email, hostovaný na serverech Microsoftu, poté co Spojené státy uvalily sankce kvůli zatykači na izraelského premiéra. Microsoft později uvedl, že „v žádném okamžiku nepřerušil služby ICC“, ale mlžení kolem případu ještě více posílilo evropskou nedůvěru.
Evropští politici a experti se nyní ptají: co když by americká administrativa skutečně nařídila firmám ukončit provoz v EU? A mají tyto společnosti vůbec prostředky, jak se takovému nařízení vzepřít? „Pokud se politika stane nepřátelskou, jak věrohodné je, že se firmy postaví vlastnímu prezidentovi?“ ptá se ekonomka Cristina Caffarra.
Microsoft a Amazon mezitím představily nové záruky pro evropské zákazníky. Microsoft slíbil přidat do smluv závazné doložky, že bude bojovat proti nařízením o zastavení provozu. Amazon zase představil nový model řízení „suverénního cloudu“ a ujistil, že „v teoretickém případě“ sankcí udělá vše pro zajištění kontinuity služeb.
Realita je však tvrdá: Evropa zatím nemá dostatečné alternativy. „Pokud se podíváme na cloud, umělou inteligenci či datová centra, jednoduše neexistuje dostatek evropských řešení,“ přiznal v dubnu bývalý německý ministr financí Jörg Kukies.
Snaha o digitální emancipaci Evropy tak naráží na zásadní problém – je extrémně drahá. Iniciativa EuroStack, která má za cíl vybudovat soběstačnou digitální infrastrukturu v EU, odhaduje náklady na 300 miliard eur. Oponenti ale tvrdí, že celkové výdaje by mohly přesáhnout i pět bilionů.
EuroStack prosazuje tři hlavní pilíře: „Kupuj evropské“, „Prodávej evropské“ a „Financuj evropské“. Podporovatelé volají po preferování evropských firem při veřejných zakázkách, kvótách na nákup evropské technologie a vytvoření speciálního fondu. Inspirací má být samotná Amerika, kde podobné nástroje podpořily růst současných technologických gigantů.
Brusel mezitím pracuje na nové legislativě, která by nastavila pravidla pro kybernetickou certifikaci cloudu. Návrh počítá s vytvořením „top“ úrovně zabezpečení, která by zaručila ochranu dat i před zahraničními zákony – například americkým Cloud Actem. Jenže právě tato iniciativa vyvolala odpor USA a zablokovala ji v rámci EU samotná členská jednání.
Francie dlouhodobě prosazuje přísnější ochranu dat a vyčlenění evropské infrastruktury z dosahu amerických zákonů. Nizozemsko – tradičně proamerické – začalo svůj postoj měnit až v posledních měsících, právě kvůli narůstajícímu geopolitickému napětí.
„Jedno exekutivní nařízení vás může připravit o přístup k zásadním technologiím i infrastruktuře,“ varuje profesorka Francesca Bria. „Evropa slepě věřila, že USA tu budou vždy jako spojenec. Teď už je jasné, že tomu tak být nemusí.“
Situace se přitom stále více polarizuje. Zatímco jedni volají po větší suverenitě, jiní se obávají, že by Brusel mohl být obviněn z protekcionismu a vyprovokovat americkou odvetu. Šéfka evropské digitální agendy Henna Virkkunen nedávno připustila, že EU „čelí reálnému riziku zneužití své technologické a ekonomické závislosti“.
Animovaný muzikál K-pop Demon Hunters se stal nejpřehrávanějším filmem všech dob na streamovací platformě Netflix
Rusko podle ukrajinských informací poprvé od počátku války vstoupilo do Dnipropetrovské oblasti, která dosud nebyla cílem masivních útoků. Tamní ukrajinské ozbrojené složky potvrdily, že v centrální části země probíhají intenzivní boje. Mluvčí ukrajinských sil Viktor Tregubov sice sdělil, že Rusové do oblasti pronikli, ovšem zároveň popřel, že by Moskva plně ovládla vesnice Zaporizke a Novogeorgiivka, jak tvrdí ruská strana. Nezávislá monitorovací skupina DeepState však potvrdila, že Rusko vesnice obsadilo a upevňuje tam své pozice.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý večer sešli na pivu v Malostranské besedě v Praze. Voličům chtějí dát najevo, že případná povolební spolupráce s hnutím ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, nepřipadá v úvahu.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.