Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu opět přiměl Evropu přemýšlet nad její digitální závislostí na Spojených státech. Kontinent se totiž ocitl v situaci, kdy USA drží v rukou přepínač, kterým mohou v případě potřeby vypnout evropskou internetovou infrastrukturu – a Evropa s tím nemůže nic udělat.
Podle odborníků i politiků totiž právě americké cloudové služby představují zásadní slabinu evropské digitální suverenity. Tři technologičtí giganti – Amazon, Microsoft a Google – ovládají více než dvě třetiny evropského trhu s cloudovými službami, čímž dávají Washingtonu do ruky nebývalou páku.
„Trump opravdu Evropu nenávidí. Myslí si, že účelem EU je jen škodit Americe,“ řekl Zach Meyers, ředitel výzkumu bruselského think-tanku CERRE. „Myšlenka, že by mohl nařídit vypnutí cloudu nebo jinak ochromit evropskou ekonomiku, dnes už nezní tak absurdně jako před pár měsíci.“
První varovné signály se začaly objevovat krátce poté, co se Trump znovu ujal úřadu. V březnu například německý europoslanec Matthias Ecke varoval, že Spojené státy mohou kdykoli získat přístup k citlivým datům nebo dokonce evropskou infrastrukturu zcela vypnout. „Novým paradigmatem je riziko úplného vypnutí,“ prohlásil šéf francouzské firmy OVHcloud Benjamin Revcolevschi. „Cloud je jako kohoutek s vodou. Co když se jednou prostě zavře?“
Tyto obavy nabraly konkrétní obrysy v květnu, kdy měl hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan odpojený email, hostovaný na serverech Microsoftu, poté co Spojené státy uvalily sankce kvůli zatykači na izraelského premiéra. Microsoft později uvedl, že „v žádném okamžiku nepřerušil služby ICC“, ale mlžení kolem případu ještě více posílilo evropskou nedůvěru.
Evropští politici a experti se nyní ptají: co když by americká administrativa skutečně nařídila firmám ukončit provoz v EU? A mají tyto společnosti vůbec prostředky, jak se takovému nařízení vzepřít? „Pokud se politika stane nepřátelskou, jak věrohodné je, že se firmy postaví vlastnímu prezidentovi?“ ptá se ekonomka Cristina Caffarra.
Microsoft a Amazon mezitím představily nové záruky pro evropské zákazníky. Microsoft slíbil přidat do smluv závazné doložky, že bude bojovat proti nařízením o zastavení provozu. Amazon zase představil nový model řízení „suverénního cloudu“ a ujistil, že „v teoretickém případě“ sankcí udělá vše pro zajištění kontinuity služeb.
Realita je však tvrdá: Evropa zatím nemá dostatečné alternativy. „Pokud se podíváme na cloud, umělou inteligenci či datová centra, jednoduše neexistuje dostatek evropských řešení,“ přiznal v dubnu bývalý německý ministr financí Jörg Kukies.
Snaha o digitální emancipaci Evropy tak naráží na zásadní problém – je extrémně drahá. Iniciativa EuroStack, která má za cíl vybudovat soběstačnou digitální infrastrukturu v EU, odhaduje náklady na 300 miliard eur. Oponenti ale tvrdí, že celkové výdaje by mohly přesáhnout i pět bilionů.
EuroStack prosazuje tři hlavní pilíře: „Kupuj evropské“, „Prodávej evropské“ a „Financuj evropské“. Podporovatelé volají po preferování evropských firem při veřejných zakázkách, kvótách na nákup evropské technologie a vytvoření speciálního fondu. Inspirací má být samotná Amerika, kde podobné nástroje podpořily růst současných technologických gigantů.
Brusel mezitím pracuje na nové legislativě, která by nastavila pravidla pro kybernetickou certifikaci cloudu. Návrh počítá s vytvořením „top“ úrovně zabezpečení, která by zaručila ochranu dat i před zahraničními zákony – například americkým Cloud Actem. Jenže právě tato iniciativa vyvolala odpor USA a zablokovala ji v rámci EU samotná členská jednání.
Francie dlouhodobě prosazuje přísnější ochranu dat a vyčlenění evropské infrastruktury z dosahu amerických zákonů. Nizozemsko – tradičně proamerické – začalo svůj postoj měnit až v posledních měsících, právě kvůli narůstajícímu geopolitickému napětí.
„Jedno exekutivní nařízení vás může připravit o přístup k zásadním technologiím i infrastruktuře,“ varuje profesorka Francesca Bria. „Evropa slepě věřila, že USA tu budou vždy jako spojenec. Teď už je jasné, že tomu tak být nemusí.“
Situace se přitom stále více polarizuje. Zatímco jedni volají po větší suverenitě, jiní se obávají, že by Brusel mohl být obviněn z protekcionismu a vyprovokovat americkou odvetu. Šéfka evropské digitální agendy Henna Virkkunen nedávno připustila, že EU „čelí reálnému riziku zneužití své technologické a ekonomické závislosti“.
Americký prezident Donald Trump opustil minulý měsíc summit NATO v Turecku za zcela mimořádných bezpečnostních opatření. Jak odhalil deník The Washington Post, šéf Bílého domu byl kvůli bezprostřední hrozbě atentátu ze strany Íránu tajně přemístěn do jiného vojenského letadla. Celá operace proběhla v utajení a využívala propracovaný zastírací manévr, který měl přesvědčit okolí i veřejnost, že prezident cestuje na palubě svého obvyklého speciálu.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.