Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu opět přiměl Evropu přemýšlet nad její digitální závislostí na Spojených státech. Kontinent se totiž ocitl v situaci, kdy USA drží v rukou přepínač, kterým mohou v případě potřeby vypnout evropskou internetovou infrastrukturu – a Evropa s tím nemůže nic udělat.
Podle odborníků i politiků totiž právě americké cloudové služby představují zásadní slabinu evropské digitální suverenity. Tři technologičtí giganti – Amazon, Microsoft a Google – ovládají více než dvě třetiny evropského trhu s cloudovými službami, čímž dávají Washingtonu do ruky nebývalou páku.
„Trump opravdu Evropu nenávidí. Myslí si, že účelem EU je jen škodit Americe,“ řekl Zach Meyers, ředitel výzkumu bruselského think-tanku CERRE. „Myšlenka, že by mohl nařídit vypnutí cloudu nebo jinak ochromit evropskou ekonomiku, dnes už nezní tak absurdně jako před pár měsíci.“
První varovné signály se začaly objevovat krátce poté, co se Trump znovu ujal úřadu. V březnu například německý europoslanec Matthias Ecke varoval, že Spojené státy mohou kdykoli získat přístup k citlivým datům nebo dokonce evropskou infrastrukturu zcela vypnout. „Novým paradigmatem je riziko úplného vypnutí,“ prohlásil šéf francouzské firmy OVHcloud Benjamin Revcolevschi. „Cloud je jako kohoutek s vodou. Co když se jednou prostě zavře?“
Tyto obavy nabraly konkrétní obrysy v květnu, kdy měl hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan odpojený email, hostovaný na serverech Microsoftu, poté co Spojené státy uvalily sankce kvůli zatykači na izraelského premiéra. Microsoft později uvedl, že „v žádném okamžiku nepřerušil služby ICC“, ale mlžení kolem případu ještě více posílilo evropskou nedůvěru.
Evropští politici a experti se nyní ptají: co když by americká administrativa skutečně nařídila firmám ukončit provoz v EU? A mají tyto společnosti vůbec prostředky, jak se takovému nařízení vzepřít? „Pokud se politika stane nepřátelskou, jak věrohodné je, že se firmy postaví vlastnímu prezidentovi?“ ptá se ekonomka Cristina Caffarra.
Microsoft a Amazon mezitím představily nové záruky pro evropské zákazníky. Microsoft slíbil přidat do smluv závazné doložky, že bude bojovat proti nařízením o zastavení provozu. Amazon zase představil nový model řízení „suverénního cloudu“ a ujistil, že „v teoretickém případě“ sankcí udělá vše pro zajištění kontinuity služeb.
Realita je však tvrdá: Evropa zatím nemá dostatečné alternativy. „Pokud se podíváme na cloud, umělou inteligenci či datová centra, jednoduše neexistuje dostatek evropských řešení,“ přiznal v dubnu bývalý německý ministr financí Jörg Kukies.
Snaha o digitální emancipaci Evropy tak naráží na zásadní problém – je extrémně drahá. Iniciativa EuroStack, která má za cíl vybudovat soběstačnou digitální infrastrukturu v EU, odhaduje náklady na 300 miliard eur. Oponenti ale tvrdí, že celkové výdaje by mohly přesáhnout i pět bilionů.
EuroStack prosazuje tři hlavní pilíře: „Kupuj evropské“, „Prodávej evropské“ a „Financuj evropské“. Podporovatelé volají po preferování evropských firem při veřejných zakázkách, kvótách na nákup evropské technologie a vytvoření speciálního fondu. Inspirací má být samotná Amerika, kde podobné nástroje podpořily růst současných technologických gigantů.
Brusel mezitím pracuje na nové legislativě, která by nastavila pravidla pro kybernetickou certifikaci cloudu. Návrh počítá s vytvořením „top“ úrovně zabezpečení, která by zaručila ochranu dat i před zahraničními zákony – například americkým Cloud Actem. Jenže právě tato iniciativa vyvolala odpor USA a zablokovala ji v rámci EU samotná členská jednání.
Francie dlouhodobě prosazuje přísnější ochranu dat a vyčlenění evropské infrastruktury z dosahu amerických zákonů. Nizozemsko – tradičně proamerické – začalo svůj postoj měnit až v posledních měsících, právě kvůli narůstajícímu geopolitickému napětí.
„Jedno exekutivní nařízení vás může připravit o přístup k zásadním technologiím i infrastruktuře,“ varuje profesorka Francesca Bria. „Evropa slepě věřila, že USA tu budou vždy jako spojenec. Teď už je jasné, že tomu tak být nemusí.“
Situace se přitom stále více polarizuje. Zatímco jedni volají po větší suverenitě, jiní se obávají, že by Brusel mohl být obviněn z protekcionismu a vyprovokovat americkou odvetu. Šéfka evropské digitální agendy Henna Virkkunen nedávno připustila, že EU „čelí reálnému riziku zneužití své technologické a ekonomické závislosti“.
Evropská unie intenzivně hledá způsoby, jak zajistit financování pro Ukrajinu i v případě, že by Maďarsko a Slovensko nadále blokovaly slíbenou půjčku ve výši 90 miliard eur. Tato částka má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Kyjeva pro boj proti ruské invazi až do konce roku 2027. Podle diplomatických zdrojů jsou unijní země připraveny jednat individuálně, aby udržely ukrajinský stát v chodu.
Americký prezident Donald Trump ostře reagoval na informace o možném umístění íránských námořních min v Hormuzském průlivu, kterým proudí velké množství světové ropy. Teheránu podle Trumpa hrozí nevídané následky, pokud se potvrdí, že miny rozmisťuje na mimořádně strategicky důležitém místě.
Po smrti Karla Gotta se o lesk slavného příjmení starala zejména vdova Ivana. Štafetu ale pomalu přebírá její starší dcera. Charlotte Ella Gottová už lidem ukázala, že má pěvecké nadání. Po sérii nejnovějších fotek se ale lidé shodují, že by se mohla živit i jako modelka. Posuďte sami.
Když se v posledních dnech podíváte z okna, budete souhlasit s tím, že meteorologické jaro, které začalo prvního březnového dne, je v plném proudu. Nyní ale přišla zpráva o počasí, kterou jste už možná nechtěli slyšet. Meteorologové si jsou prakticky jistí tím, že po víkendu dorazí ochlazení. Na horách může i sněžit.
Není žádným tajemstvím, že premiér Andrej Babiš (ANO) v politice hodně myslí na důchodce. Prokázal to i v pondělí, kdy jeho vláda podpořila novelu zákona, po které mohou tisíce lidí požádat o kompenzaci.
Prvotřídní senzace se v pondělí odehrála v českém šoubyznyse. Ornella Koktová přišla se zásadním prohlášením ohledně další spolupráce v rámci podcastu s kamarádkou Agátou Hanychovou. Konkrétně oznámila, že v něm končí. Důvodů má hned několik.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.