Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že ministryně spravedlnosti Pam Bondiová by měla zveřejnit „vše, co považuje za věrohodné“ v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato slova přicházejí v době, kdy prezident čelí neobvyklému odporu i ze své vlastní politické základny.
Bondiová minulý týden uvedla, že neexistují důkazy o takzvaném „seznamu klientů“, s nimiž měl Epstein obchodovat, ani o tom, že by vydíral mocné osobnosti. Tyto výroky vyvolaly vlnu kritiky ze strany části hnutí MAGA (Make America Great Again), které prezidenta dlouhodobě podporuje.
Trump se na začátku týdne snažil celou záležitost uzavřít slovy, že „není třeba ztrácet čas ani energii“ s Epsteinem, ale reakce jeho spojenců v Kongresu ho donutila reagovat znovu a vstřícněji. „Záleží na ní. Cokoli považuje za důvěryhodné, měla by zveřejnit,“ řekl prezident o Bondiové.
Později během dne Trump prohlásil, že případ je „odporný, ale nudný“ a že pouze „opravdu špatní lidé, včetně falešných médií“, chtějí tuto kauzu udržet při životě. Odpověděl také na otázku novinářů, zda mu Bondiová sdělila, zda se jeho jméno objevuje v některých spisech: „Ne, ne,“ odvětil prezident.
Případ Jeffreyho Epsteina, který byl v roce 2019 nalezen mrtvý ve své cele ve federálním vězení – podle oficiální zprávy spáchal sebevraždu – se stal předmětem mnoha konspiračních teorií. Mezi příznivci Trumpa panuje přesvědčení, že klíčové informace byly záměrně zadrženy, aby ochránily mocné osobnosti či zpravodajské služby.
Sílící tlak na transparentnost zaznívá i zevnitř Republikánské strany. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson uvedl v rozhovoru pro konzervativního komentátora Bennyho Johnsona, že věří prezidentovi a jeho týmu, ale že je čas, aby Bondiová „vystoupila a všechno vysvětlila“.
Podobně se vyjádřila i kongresmanka Marjorie Taylor Greeneová, která volá po „plné transparentnosti“ a připomněla, že politici by měli dodržovat své sliby voličům. Republikánka Lauren Boebertová ze státu Colorado šla ještě dál a požadovala jmenování zvláštního vyšetřovatele, pokud vláda neodtajní další spisy o Epsteinovi.
Senátor John Kennedy z Louisiany poznamenal, že „je zcela pochopitelné, že američané chtějí vědět, komu Epstein ty ženy prodával a proč nikdo nebyl stíhán.“
Někteří významní republikáni, například senátor John Thune či kongresman Jim Jordan, však raději vyjádřili důvěru v rozhodnutí prezidenta Trumpa a zatím se od případu distancovali.
Ministryně spravedlnosti Bondiová na úterní tiskové konferenci k tématu fentanylu odmítla otázky týkající se Epsteina: „O Epsteinovi nic. Nebudu o něm mluvit.“ Odvolala se přitom na memorandum zveřejněné minulý týden ministerstvem spravedlnosti a FBI, které potvrzuje Epsteinovu smrt sebevraždou a odmítá zveřejnění dalších dokumentů. „To memorandum mluví samo za sebe,“ uvedla Bondiová.
Zajímavostí je, že ještě v únoru prohlásila pro televizi Fox News, že má na stole „seznam Epsteinových klientů“. Její mluvčí ale později upřesnil, že měla na mysli „celkový spis případu“.
Podle ministerstva spravedlnosti bylo při vyšetřování analyzováno více než 300 gigabajtů dat. Přesto na úterní snaze demokratů ve Sněmovně reprezentantů vynutit si hlasování o zveřejnění Epsteinových spisů republikáni neparticipovali. Ti připomněli, že i za prezidentství Joea Bidena měli demokraté k těmto datům přístup, ale nic nezveřejnili.
Celá záležitost tak zatím zůstává neuzavřená, a to jak z hlediska veřejnosti, tak vnitrostranického tlaku uvnitř Republikánské strany. Prezident Trump sice podporuje zveřejnění „věrohodných“ informací, ale zároveň zpochybňuje význam celého případu. Zda skutečně dojde k širšímu odhalení, bude záležet nejen na Bondiové, ale i na míře politického tlaku, který v příštích dnech a týdnech nepochybně poroste.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Ekvádoru pronesl, že pokud to bude nutné, Spojené státy „vyhodí do povětří“ zahraniční zločinecké skupiny.
V případu smrti slavného herce Matthewa Perryho je známá jako "ketaminová královna". Dvaačtyřicetiletá Jasveen Sanghová se podle BBC přiznala k tomu, že prodala drogy, které ve výsledku připravily hvězdu legendárního sitcomu Přátelé o život. Sanghová je obviněna z celkem pěti trestných činů.