Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že ministryně spravedlnosti Pam Bondiová by měla zveřejnit „vše, co považuje za věrohodné“ v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato slova přicházejí v době, kdy prezident čelí neobvyklému odporu i ze své vlastní politické základny.
Bondiová minulý týden uvedla, že neexistují důkazy o takzvaném „seznamu klientů“, s nimiž měl Epstein obchodovat, ani o tom, že by vydíral mocné osobnosti. Tyto výroky vyvolaly vlnu kritiky ze strany části hnutí MAGA (Make America Great Again), které prezidenta dlouhodobě podporuje.
Trump se na začátku týdne snažil celou záležitost uzavřít slovy, že „není třeba ztrácet čas ani energii“ s Epsteinem, ale reakce jeho spojenců v Kongresu ho donutila reagovat znovu a vstřícněji. „Záleží na ní. Cokoli považuje za důvěryhodné, měla by zveřejnit,“ řekl prezident o Bondiové.
Později během dne Trump prohlásil, že případ je „odporný, ale nudný“ a že pouze „opravdu špatní lidé, včetně falešných médií“, chtějí tuto kauzu udržet při životě. Odpověděl také na otázku novinářů, zda mu Bondiová sdělila, zda se jeho jméno objevuje v některých spisech: „Ne, ne,“ odvětil prezident.
Případ Jeffreyho Epsteina, který byl v roce 2019 nalezen mrtvý ve své cele ve federálním vězení – podle oficiální zprávy spáchal sebevraždu – se stal předmětem mnoha konspiračních teorií. Mezi příznivci Trumpa panuje přesvědčení, že klíčové informace byly záměrně zadrženy, aby ochránily mocné osobnosti či zpravodajské služby.
Sílící tlak na transparentnost zaznívá i zevnitř Republikánské strany. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson uvedl v rozhovoru pro konzervativního komentátora Bennyho Johnsona, že věří prezidentovi a jeho týmu, ale že je čas, aby Bondiová „vystoupila a všechno vysvětlila“.
Podobně se vyjádřila i kongresmanka Marjorie Taylor Greeneová, která volá po „plné transparentnosti“ a připomněla, že politici by měli dodržovat své sliby voličům. Republikánka Lauren Boebertová ze státu Colorado šla ještě dál a požadovala jmenování zvláštního vyšetřovatele, pokud vláda neodtajní další spisy o Epsteinovi.
Senátor John Kennedy z Louisiany poznamenal, že „je zcela pochopitelné, že američané chtějí vědět, komu Epstein ty ženy prodával a proč nikdo nebyl stíhán.“
Někteří významní republikáni, například senátor John Thune či kongresman Jim Jordan, však raději vyjádřili důvěru v rozhodnutí prezidenta Trumpa a zatím se od případu distancovali.
Ministryně spravedlnosti Bondiová na úterní tiskové konferenci k tématu fentanylu odmítla otázky týkající se Epsteina: „O Epsteinovi nic. Nebudu o něm mluvit.“ Odvolala se přitom na memorandum zveřejněné minulý týden ministerstvem spravedlnosti a FBI, které potvrzuje Epsteinovu smrt sebevraždou a odmítá zveřejnění dalších dokumentů. „To memorandum mluví samo za sebe,“ uvedla Bondiová.
Zajímavostí je, že ještě v únoru prohlásila pro televizi Fox News, že má na stole „seznam Epsteinových klientů“. Její mluvčí ale později upřesnil, že měla na mysli „celkový spis případu“.
Podle ministerstva spravedlnosti bylo při vyšetřování analyzováno více než 300 gigabajtů dat. Přesto na úterní snaze demokratů ve Sněmovně reprezentantů vynutit si hlasování o zveřejnění Epsteinových spisů republikáni neparticipovali. Ti připomněli, že i za prezidentství Joea Bidena měli demokraté k těmto datům přístup, ale nic nezveřejnili.
Celá záležitost tak zatím zůstává neuzavřená, a to jak z hlediska veřejnosti, tak vnitrostranického tlaku uvnitř Republikánské strany. Prezident Trump sice podporuje zveřejnění „věrohodných“ informací, ale zároveň zpochybňuje význam celého případu. Zda skutečně dojde k širšímu odhalení, bude záležet nejen na Bondiové, ale i na míře politického tlaku, který v příštích dnech a týdnech nepochybně poroste.
Nedávné protesty v Los Angeles přinesly nové poznatky ohledně fungování bezpečnostních složek Spojených států. V centru dění byly zejména reakce na zásahy imigrační služby ICE a snahy demonstrantů zablokovat deportace nelegálních migrantů. Zkušenosti z této události podle odborníků naznačují, že udržení pořádku nemusí nutně znamenat použití tvrdých represí – pokud policie zvolí profesionální přístup a vychází z kvalitního výcviku.
S globálním oteplováním a narůstajícími teplotními extrémy se z vln veder stává jeden z nejzávažnějších klimatických fenoménů současnosti. Lékaři je označují jako „tiché zabijáky“ – ne proto, že by působily dramaticky jako hurikány či záplavy, ale proto, že nenápadně a často skrytě vedou k tisícům úmrtí. Přestože vlna horka není v úmrtních listech vždy uvedena jako přímá příčina smrti, její dopady na zdraví jsou stále ničivější.
V současné ruské armádě se rozmáhá neobvyklý fenomén. Zatímco útěk do zahraničí zůstává pro většinu mobilizovaných vojáků nedostupný, stále více z nich se vědomě snaží dostat do vězení. Paradoxně se pro ně stává trestní stíhání jediným způsobem, jak se vyhnout návratu na ukrajinskou frontu a uchránit si holý život.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v aktuálním vystoupení popřel šířící se tvrzení, že by Ruská federace měla kapacitu k dennímu vypouštění až 500 bezpilotních letounů typu Šáhid. Zdůraznil, že ačkoli Moskva skutečně může v rámci jediné operace nasadit takto masivní množství dronů, jejich každodenní použití v tomto rozsahu považuje za nereálné.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová při návštěvě Atén otevřeně promluvila o svých zkušenostech s Donaldem Trumpem, řeckou dluhovou krizí i emocemi, které ji provázely během náročných let ve vrcholné politice. Rozhovor poskytla u příležitosti uvedení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“, které se v Řecku těší mimořádnému zájmu.
Druhé funkční období Donalda Trumpa ve funkci prezidenta Spojených států dramaticky mění podobu mezinárodní diplomacie. Místo pečlivě připravovaných setkání plných protokolárních formalit se návštěvy zahraničních státníků v Oválné pracovně mění v nepředvídatelné a často napjaté inscenace, které připomínají spíš televizní reality show než seriózní mezivládní jednání.
Umělá inteligence si postupně razí cestu i do světa zemědělství, ale mezi samotnými farmáři přetrvává spíše zdrženlivost než nadšení. Přestože do chytrého zemědělství putovaly v posledních letech stovky miliard dolarů, přijetí nových technologií na australských farmách zůstává vlažné. Zkušenosti z australského venkova ukazují, že samotná technická vyspělost nestačí – klíčem je schopnost přizpůsobení se drsným podmínkám a potřebám každodenní praxe.
Potravinová bezpečnost, jeden ze základních pilířů lidského blahobytu, čelí rostoucím hrozbám ze strany měnícího se klimatu. Výzkumníci z britského meteorologického úřadu Met Office ve spolupráci se Světovým potravinovým programem (WFP) varují, že ačkoliv některé regiony mohou z klimatických změn krátkodobě těžit, naprostá většina oblastí bude čelit vážným výzvám, které ohrozí dostupnost, přístup, využitelnost a stabilitu potravin.
Ukrajina zatím marně čeká na podrobnější informace o „miliardách dolarů“ ve vojenské pomoci, kterou v pondělí přislíbil americký prezident Donald Trump. I když zazněla slova o poskytnutí 17 baterií protiraketového systému Patriot, zůstává nejasné, zda půjde o celé systémy, jednotlivé odpalovací zařízení či jen záchytné střely.
Japonsko se podle nejnovější zprávy svého ministerstva obrany nachází v nejvážnějším a nejkomplexnějším bezpečnostním prostředí od konce druhé světové války. Tři klíčoví aktéři – Čína, Rusko a Severní Korea – podle Tokia zintenzivňují své vojenské aktivity v regionu a představují bezprecedentní hrozbu pro mír a stabilitu v Asii i mimo ni.
Evropská unie vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy včetně protivzdušné obrany Patriot, ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj díl finanční zátěže. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že ministryně spravedlnosti Pam Bondiová by měla zveřejnit „vše, co považuje za věrohodné“ v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato slova přicházejí v době, kdy prezident čelí neobvyklému odporu i ze své vlastní politické základny.