Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že ministryně spravedlnosti Pam Bondiová by měla zveřejnit „vše, co považuje za věrohodné“ v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato slova přicházejí v době, kdy prezident čelí neobvyklému odporu i ze své vlastní politické základny.
Bondiová minulý týden uvedla, že neexistují důkazy o takzvaném „seznamu klientů“, s nimiž měl Epstein obchodovat, ani o tom, že by vydíral mocné osobnosti. Tyto výroky vyvolaly vlnu kritiky ze strany části hnutí MAGA (Make America Great Again), které prezidenta dlouhodobě podporuje.
Trump se na začátku týdne snažil celou záležitost uzavřít slovy, že „není třeba ztrácet čas ani energii“ s Epsteinem, ale reakce jeho spojenců v Kongresu ho donutila reagovat znovu a vstřícněji. „Záleží na ní. Cokoli považuje za důvěryhodné, měla by zveřejnit,“ řekl prezident o Bondiové.
Později během dne Trump prohlásil, že případ je „odporný, ale nudný“ a že pouze „opravdu špatní lidé, včetně falešných médií“, chtějí tuto kauzu udržet při životě. Odpověděl také na otázku novinářů, zda mu Bondiová sdělila, zda se jeho jméno objevuje v některých spisech: „Ne, ne,“ odvětil prezident.
Případ Jeffreyho Epsteina, který byl v roce 2019 nalezen mrtvý ve své cele ve federálním vězení – podle oficiální zprávy spáchal sebevraždu – se stal předmětem mnoha konspiračních teorií. Mezi příznivci Trumpa panuje přesvědčení, že klíčové informace byly záměrně zadrženy, aby ochránily mocné osobnosti či zpravodajské služby.
Sílící tlak na transparentnost zaznívá i zevnitř Republikánské strany. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson uvedl v rozhovoru pro konzervativního komentátora Bennyho Johnsona, že věří prezidentovi a jeho týmu, ale že je čas, aby Bondiová „vystoupila a všechno vysvětlila“.
Podobně se vyjádřila i kongresmanka Marjorie Taylor Greeneová, která volá po „plné transparentnosti“ a připomněla, že politici by měli dodržovat své sliby voličům. Republikánka Lauren Boebertová ze státu Colorado šla ještě dál a požadovala jmenování zvláštního vyšetřovatele, pokud vláda neodtajní další spisy o Epsteinovi.
Senátor John Kennedy z Louisiany poznamenal, že „je zcela pochopitelné, že američané chtějí vědět, komu Epstein ty ženy prodával a proč nikdo nebyl stíhán.“
Někteří významní republikáni, například senátor John Thune či kongresman Jim Jordan, však raději vyjádřili důvěru v rozhodnutí prezidenta Trumpa a zatím se od případu distancovali.
Ministryně spravedlnosti Bondiová na úterní tiskové konferenci k tématu fentanylu odmítla otázky týkající se Epsteina: „O Epsteinovi nic. Nebudu o něm mluvit.“ Odvolala se přitom na memorandum zveřejněné minulý týden ministerstvem spravedlnosti a FBI, které potvrzuje Epsteinovu smrt sebevraždou a odmítá zveřejnění dalších dokumentů. „To memorandum mluví samo za sebe,“ uvedla Bondiová.
Zajímavostí je, že ještě v únoru prohlásila pro televizi Fox News, že má na stole „seznam Epsteinových klientů“. Její mluvčí ale později upřesnil, že měla na mysli „celkový spis případu“.
Podle ministerstva spravedlnosti bylo při vyšetřování analyzováno více než 300 gigabajtů dat. Přesto na úterní snaze demokratů ve Sněmovně reprezentantů vynutit si hlasování o zveřejnění Epsteinových spisů republikáni neparticipovali. Ti připomněli, že i za prezidentství Joea Bidena měli demokraté k těmto datům přístup, ale nic nezveřejnili.
Celá záležitost tak zatím zůstává neuzavřená, a to jak z hlediska veřejnosti, tak vnitrostranického tlaku uvnitř Republikánské strany. Prezident Trump sice podporuje zveřejnění „věrohodných“ informací, ale zároveň zpochybňuje význam celého případu. Zda skutečně dojde k širšímu odhalení, bude záležet nejen na Bondiové, ale i na míře politického tlaku, který v příštích dnech a týdnech nepochybně poroste.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.