Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že ministryně spravedlnosti Pam Bondiová by měla zveřejnit „vše, co považuje za věrohodné“ v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato slova přicházejí v době, kdy prezident čelí neobvyklému odporu i ze své vlastní politické základny.
Bondiová minulý týden uvedla, že neexistují důkazy o takzvaném „seznamu klientů“, s nimiž měl Epstein obchodovat, ani o tom, že by vydíral mocné osobnosti. Tyto výroky vyvolaly vlnu kritiky ze strany části hnutí MAGA (Make America Great Again), které prezidenta dlouhodobě podporuje.
Trump se na začátku týdne snažil celou záležitost uzavřít slovy, že „není třeba ztrácet čas ani energii“ s Epsteinem, ale reakce jeho spojenců v Kongresu ho donutila reagovat znovu a vstřícněji. „Záleží na ní. Cokoli považuje za důvěryhodné, měla by zveřejnit,“ řekl prezident o Bondiové.
Později během dne Trump prohlásil, že případ je „odporný, ale nudný“ a že pouze „opravdu špatní lidé, včetně falešných médií“, chtějí tuto kauzu udržet při životě. Odpověděl také na otázku novinářů, zda mu Bondiová sdělila, zda se jeho jméno objevuje v některých spisech: „Ne, ne,“ odvětil prezident.
Případ Jeffreyho Epsteina, který byl v roce 2019 nalezen mrtvý ve své cele ve federálním vězení – podle oficiální zprávy spáchal sebevraždu – se stal předmětem mnoha konspiračních teorií. Mezi příznivci Trumpa panuje přesvědčení, že klíčové informace byly záměrně zadrženy, aby ochránily mocné osobnosti či zpravodajské služby.
Sílící tlak na transparentnost zaznívá i zevnitř Republikánské strany. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson uvedl v rozhovoru pro konzervativního komentátora Bennyho Johnsona, že věří prezidentovi a jeho týmu, ale že je čas, aby Bondiová „vystoupila a všechno vysvětlila“.
Podobně se vyjádřila i kongresmanka Marjorie Taylor Greeneová, která volá po „plné transparentnosti“ a připomněla, že politici by měli dodržovat své sliby voličům. Republikánka Lauren Boebertová ze státu Colorado šla ještě dál a požadovala jmenování zvláštního vyšetřovatele, pokud vláda neodtajní další spisy o Epsteinovi.
Senátor John Kennedy z Louisiany poznamenal, že „je zcela pochopitelné, že američané chtějí vědět, komu Epstein ty ženy prodával a proč nikdo nebyl stíhán.“
Někteří významní republikáni, například senátor John Thune či kongresman Jim Jordan, však raději vyjádřili důvěru v rozhodnutí prezidenta Trumpa a zatím se od případu distancovali.
Ministryně spravedlnosti Bondiová na úterní tiskové konferenci k tématu fentanylu odmítla otázky týkající se Epsteina: „O Epsteinovi nic. Nebudu o něm mluvit.“ Odvolala se přitom na memorandum zveřejněné minulý týden ministerstvem spravedlnosti a FBI, které potvrzuje Epsteinovu smrt sebevraždou a odmítá zveřejnění dalších dokumentů. „To memorandum mluví samo za sebe,“ uvedla Bondiová.
Zajímavostí je, že ještě v únoru prohlásila pro televizi Fox News, že má na stole „seznam Epsteinových klientů“. Její mluvčí ale později upřesnil, že měla na mysli „celkový spis případu“.
Podle ministerstva spravedlnosti bylo při vyšetřování analyzováno více než 300 gigabajtů dat. Přesto na úterní snaze demokratů ve Sněmovně reprezentantů vynutit si hlasování o zveřejnění Epsteinových spisů republikáni neparticipovali. Ti připomněli, že i za prezidentství Joea Bidena měli demokraté k těmto datům přístup, ale nic nezveřejnili.
Celá záležitost tak zatím zůstává neuzavřená, a to jak z hlediska veřejnosti, tak vnitrostranického tlaku uvnitř Republikánské strany. Prezident Trump sice podporuje zveřejnění „věrohodných“ informací, ale zároveň zpochybňuje význam celého případu. Zda skutečně dojde k širšímu odhalení, bude záležet nejen na Bondiové, ale i na míře politického tlaku, který v příštích dnech a týdnech nepochybně poroste.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.