Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že ministryně spravedlnosti Pam Bondiová by měla zveřejnit „vše, co považuje za věrohodné“ v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato slova přicházejí v době, kdy prezident čelí neobvyklému odporu i ze své vlastní politické základny.
Bondiová minulý týden uvedla, že neexistují důkazy o takzvaném „seznamu klientů“, s nimiž měl Epstein obchodovat, ani o tom, že by vydíral mocné osobnosti. Tyto výroky vyvolaly vlnu kritiky ze strany části hnutí MAGA (Make America Great Again), které prezidenta dlouhodobě podporuje.
Trump se na začátku týdne snažil celou záležitost uzavřít slovy, že „není třeba ztrácet čas ani energii“ s Epsteinem, ale reakce jeho spojenců v Kongresu ho donutila reagovat znovu a vstřícněji. „Záleží na ní. Cokoli považuje za důvěryhodné, měla by zveřejnit,“ řekl prezident o Bondiové.
Později během dne Trump prohlásil, že případ je „odporný, ale nudný“ a že pouze „opravdu špatní lidé, včetně falešných médií“, chtějí tuto kauzu udržet při životě. Odpověděl také na otázku novinářů, zda mu Bondiová sdělila, zda se jeho jméno objevuje v některých spisech: „Ne, ne,“ odvětil prezident.
Případ Jeffreyho Epsteina, který byl v roce 2019 nalezen mrtvý ve své cele ve federálním vězení – podle oficiální zprávy spáchal sebevraždu – se stal předmětem mnoha konspiračních teorií. Mezi příznivci Trumpa panuje přesvědčení, že klíčové informace byly záměrně zadrženy, aby ochránily mocné osobnosti či zpravodajské služby.
Sílící tlak na transparentnost zaznívá i zevnitř Republikánské strany. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson uvedl v rozhovoru pro konzervativního komentátora Bennyho Johnsona, že věří prezidentovi a jeho týmu, ale že je čas, aby Bondiová „vystoupila a všechno vysvětlila“.
Podobně se vyjádřila i kongresmanka Marjorie Taylor Greeneová, která volá po „plné transparentnosti“ a připomněla, že politici by měli dodržovat své sliby voličům. Republikánka Lauren Boebertová ze státu Colorado šla ještě dál a požadovala jmenování zvláštního vyšetřovatele, pokud vláda neodtajní další spisy o Epsteinovi.
Senátor John Kennedy z Louisiany poznamenal, že „je zcela pochopitelné, že američané chtějí vědět, komu Epstein ty ženy prodával a proč nikdo nebyl stíhán.“
Někteří významní republikáni, například senátor John Thune či kongresman Jim Jordan, však raději vyjádřili důvěru v rozhodnutí prezidenta Trumpa a zatím se od případu distancovali.
Ministryně spravedlnosti Bondiová na úterní tiskové konferenci k tématu fentanylu odmítla otázky týkající se Epsteina: „O Epsteinovi nic. Nebudu o něm mluvit.“ Odvolala se přitom na memorandum zveřejněné minulý týden ministerstvem spravedlnosti a FBI, které potvrzuje Epsteinovu smrt sebevraždou a odmítá zveřejnění dalších dokumentů. „To memorandum mluví samo za sebe,“ uvedla Bondiová.
Zajímavostí je, že ještě v únoru prohlásila pro televizi Fox News, že má na stole „seznam Epsteinových klientů“. Její mluvčí ale později upřesnil, že měla na mysli „celkový spis případu“.
Podle ministerstva spravedlnosti bylo při vyšetřování analyzováno více než 300 gigabajtů dat. Přesto na úterní snaze demokratů ve Sněmovně reprezentantů vynutit si hlasování o zveřejnění Epsteinových spisů republikáni neparticipovali. Ti připomněli, že i za prezidentství Joea Bidena měli demokraté k těmto datům přístup, ale nic nezveřejnili.
Celá záležitost tak zatím zůstává neuzavřená, a to jak z hlediska veřejnosti, tak vnitrostranického tlaku uvnitř Republikánské strany. Prezident Trump sice podporuje zveřejnění „věrohodných“ informací, ale zároveň zpochybňuje význam celého případu. Zda skutečně dojde k širšímu odhalení, bude záležet nejen na Bondiové, ale i na míře politického tlaku, který v příštích dnech a týdnech nepochybně poroste.
Evropská unie a Spojené státy připravují rozsáhlý „plán prosperity“ pro Ukrajinu, jehož hodnota má dosáhnout 800 miliard dolarů. Podrobnosti osmnáctistránkového návrhu zveřejnil server Politico s tím, že dokument počítá s desetiletým obdobím obnovy a výrazným urychlením cesty země do Evropské unie. Strategie financování je rozvržena až do roku 2040 a zahrnuje také úvodní stomidenní operativní plán pro zahájení celého projektu.
Ministr zahraničí Petr Macinka uspořádal tiskovou konferenci, na které se vyjádřil k obviněním z vydírání hlavy státu. Na brífink, kam nebyli vpuštěni někteří novináři, dorazil ministr s ironickou omluvou veřejnosti, že musí sledovat jeho spor místo nápadů opozice. Macinka rezolutně odmítl, že by jeho zprávy byly vydíráním, a označil je za standardní politické vyjednávání. Podle něj je snaha o ovlivnění postoje druhého politika, kterým se podle něj prezident už stal, naprostým základem politické práce.
Policie ČR potvrdila, že od Hradu převzala podnět k prošetření SMS zpráv, které odeslal ministr zahraničí Petr Macinka. Vyšetřovatelé nyní analyzují texty, aby zjistili, zda došlo k porušení zákona. Nejdříve musí určit, který konkrétní útvar se bude případem údajného nátlaku na prezidenta zabývat.
Reakce na zveřejněnou SMS komunikaci mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou a Hradem na sebe nenechala dlouho čekat. Premiér Andrej Babiš se pokusil napjatou atmosféru uklidnit, když označil ministrova slova za nešťastná a distancoval se od zvoleného stylu s tím, že on sám by takto určitě nekomunikoval. Zároveň se však Macinky zastal v otázce právní kvalifikace celého sporu; podle Babiše o vydírání jít nemůže, protože se jednalo o soukromou konverzaci s poradcem.
Zveřejněná textová komunikace mezi šéfem diplomacie Petrem Macinkou a prezidentovým poradcem Petrem Kolářem odhaluje hlubokou politickou roztržku provázenou nebývale útočným tónem. Ministr Macinka ve svých nočních zprávách otevřeně vyhrožuje totální destrukcí vztahů mezi ústavními institucemi, pokud nedojde ke jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident Petr Pavel tuto nominaci dlouhodobě odmítá, což vedlo ministra k formulaci ultimáta, které vyprší tuto středu před jeho odletem na jednání do Bruselu.
Hlava státu Petr Pavel těsně před odjezdem na soukromou cestu do ciziny zorganizovala nečekaný brífink, na kterém ostře kritizovala chování šéfa diplomacie Petra Macinky. Podle vyjádření prezidenta se ministr již delší dobu pokouší nátlakem změnit jeho postoj k obsazení vládního postu. Zatímco dřívější snahy o ovlivňování bral prezident s nadhledem, dvě textové zprávy zaslané v noci situaci zcela vyhrotily.
Ruská federace se poprvé od roku 2020 ujala rotujícího předsednictví v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Tato euroasijská vojenská aliance, zahrnující Rusko, Bělorusko a většinu Střední Asie, se však nachází v kritickém bodě. Vladimir Putin na summitu v Biškeku představil ambiciózní program rozsáhlých dodávek moderních ruských zbraní, které se osvědčily v reálných bojových operacích, a navrhl hlubší spolupráci v oblasti protivzdušné obrany a kybernetické bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump oznámil plošné zvýšení cel na jihokorejské zboží z dosavadních 15 % na 25 %. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že tamní zákonodárný sbor dosud neratifikoval dříve dohodnutou „historickou obchodní dohodu“. Trump svůj krok oznámil prostřednictvím sítě Truth Social, kde zdůraznil, že nová cla se dotknou především automobilů, řeziva, farmaceutických výrobků a dalšího zboží podléhajícího vzájemnému zdanění.
Německý generálporučík Gerald Funke, který stojí v čele Velitelství společné podpory Bundeswehru, varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO během příštích dvou až tří let. V takovém případě by se Německo stalo centrálním logistickým uzlem celého konfliktu. Hlavní výzvou by podle něj byl přesun desítek tisíc spojeneckých vojáků na linii dotyku v situaci, kdy by klíčové silniční a železniční trasy mohly být poškozeny ruskými sabotážemi, kybernetickými útoky nebo raketovými údery.
Administrativa prezidenta Trumpa narychlo opustila svou obvyklou strategii popírání a útoků v souvislosti se sobotní smrtí Alexe Prettiho v Minneapolis. Sedmatřicetiletého zdravotního bratra zastřelili federální agenti, což vyvolalo vlnu odporu, která donutila Bílý dům změnit rétoriku. Zatímco první reakce úřadů vykreslovaly Prettiho jako domácího teroristu, unikající videozáznamy začaly tyto tvrzení rychle vyvracet.
Hospodářské křídlo německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) navrhuje zrušení zákonného nároku na zkrácený pracovní úvazek. Podle tohoto návrhu by lidé, kteří si přejí pracovat méně hodin, museli o povolení žádat. V současné době má přitom každý zaměstnanec v největší evropské ekonomice základní právo na částečný úvazek, čehož využívají zejména ženy kvůli péči o děti nebo starší příbuzné.
Velení čínské lidové armády prochází hlubokým otřesem, který vyvolal víkendový pád pětasedmdesátiletého generála Čang Jou-siaa. Tento nejvýše postavený uniformovaný důstojník v zemi a místopředseda mocné Ústřední vojenské komise byl společně s dalším vysokým funkcionářem, generálem Liou Čen-lim, oficiálně označen za vyšetřovaného. Podle čínského ministerstva obrany čelí oba muži podezření ze závažného porušení disciplíny a zákona, což je v tamním politickém systému běžný eufemismus pro korupční jednání.