Válka v Pásmu Gazy má ničivý dopad na nejzranitelnější část populace – těhotné ženy a novorozence. Podle dvou nových zpráv organizace Physicians for Human Rights (PHR) došlo v regionu k dramatickému propadu porodnosti o 41 % ve srovnání s rokem 2022. Výzkumníci dokumentují otřesné nárůsty úmrtnosti matek, potratů a předčasných porodů, což označují za důsledek systematického ničení zdravotnické infrastruktury a záměrného omezování reprodukčních schopností palestinské populace.
Statistiky za první polovinu roku 2025 jsou alarmující: bylo zaznamenáno 2 600 potratů, 220 úmrtí matek v souvislosti s těhotenstvím a více než 2 500 novorozenců vyžadovalo intenzivní péči. Lama Bakriová z PHR uvádí, že tyto údaje jsou přímým důsledkem válečných traumat, hladomoru a vynucených porodů v nebezpečných podmínkách. Ženy jsou často nuceny rodit v přeplněných stanech bez přístupu k čisté vodě nebo základním lékům, což bude mít dlouhodobé následky pro celé generace.
Zprávy upozorňují na to, že izraelské vojenské operace se opakovaně zaměřovaly na nemocnice, sanitky a zdravotnický personál. Izrael sice tvrdí, že Hamás využívá nemocnice jako úkryty pro své bojovníky, vyšetřovatelé však uvádějí, že pro tato tvrzení neexistují jasné důkazy. Jako jeden z nejzávažnějších příkladů uvádí zpráva útok na kliniku Al-Basma, největší centrum pro umělé oplodnění v Gaze, kde bylo zničeno přibližně 5 000 reprodukčních vzorků. Tento útok je mezinárodními komisemi označován za záměrný zásah do demografického potenciálu Palestinců.
Situace v provizorních táborech je kritická i přesto, že od loňského října platí příměří. Kromě podvýživy začala děti zabíjet i zima. Mluvčí UNICEF James Elder potvrdil, že jen během letošní zimy zemřelo nejméně šest dětí na podchlazení. Silné bouře v uplynulých dnech navíc bořily stany a způsobovaly záplavy, což si vyžádalo další oběti, včetně žen a ročního chlapce, který zemřel v noci na úterý.
Podle údajů OSN bylo za prvních šest měsíců války zabito přes 6 000 matek, což znamená průměrně dvě úmrtí každou hodinu. Zvláštní pozornost zpráva věnuje také osudu 4 500 žen, které musely podstoupit amputaci končetin, často v polních podmínkách bez řádné anestezie. Výzkumníci z University of Chicago Law School varují, že tyto systematické útoky na schopnost komunity se reprodukovat mohou naplňovat právní kritéria Úmluvy o genocidě.
Ačkoliv intenzita bombardování po uzavření příměří klesla, život v Gaze zůstává extrémně nejistý. Nedostatek pohonných hmot, zablokované dodávky zdravotnického materiálu a masové vysídlení znamenají, že mateřská péče prakticky neexistuje. Pro tisíce žen, jako je dvaatřicetiletá Masara ze Rafáhu, se těhotenství stalo obdobím neustálého strachu, kdy kontrakce ustávají při zvuku náletů a podvýživa znemožňuje řádný vývoj plodu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.