Válka v Pásmu Gazy má ničivý dopad na nejzranitelnější část populace – těhotné ženy a novorozence. Podle dvou nových zpráv organizace Physicians for Human Rights (PHR) došlo v regionu k dramatickému propadu porodnosti o 41 % ve srovnání s rokem 2022. Výzkumníci dokumentují otřesné nárůsty úmrtnosti matek, potratů a předčasných porodů, což označují za důsledek systematického ničení zdravotnické infrastruktury a záměrného omezování reprodukčních schopností palestinské populace.
Statistiky za první polovinu roku 2025 jsou alarmující: bylo zaznamenáno 2 600 potratů, 220 úmrtí matek v souvislosti s těhotenstvím a více než 2 500 novorozenců vyžadovalo intenzivní péči. Lama Bakriová z PHR uvádí, že tyto údaje jsou přímým důsledkem válečných traumat, hladomoru a vynucených porodů v nebezpečných podmínkách. Ženy jsou často nuceny rodit v přeplněných stanech bez přístupu k čisté vodě nebo základním lékům, což bude mít dlouhodobé následky pro celé generace.
Zprávy upozorňují na to, že izraelské vojenské operace se opakovaně zaměřovaly na nemocnice, sanitky a zdravotnický personál. Izrael sice tvrdí, že Hamás využívá nemocnice jako úkryty pro své bojovníky, vyšetřovatelé však uvádějí, že pro tato tvrzení neexistují jasné důkazy. Jako jeden z nejzávažnějších příkladů uvádí zpráva útok na kliniku Al-Basma, největší centrum pro umělé oplodnění v Gaze, kde bylo zničeno přibližně 5 000 reprodukčních vzorků. Tento útok je mezinárodními komisemi označován za záměrný zásah do demografického potenciálu Palestinců.
Situace v provizorních táborech je kritická i přesto, že od loňského října platí příměří. Kromě podvýživy začala děti zabíjet i zima. Mluvčí UNICEF James Elder potvrdil, že jen během letošní zimy zemřelo nejméně šest dětí na podchlazení. Silné bouře v uplynulých dnech navíc bořily stany a způsobovaly záplavy, což si vyžádalo další oběti, včetně žen a ročního chlapce, který zemřel v noci na úterý.
Podle údajů OSN bylo za prvních šest měsíců války zabito přes 6 000 matek, což znamená průměrně dvě úmrtí každou hodinu. Zvláštní pozornost zpráva věnuje také osudu 4 500 žen, které musely podstoupit amputaci končetin, často v polních podmínkách bez řádné anestezie. Výzkumníci z University of Chicago Law School varují, že tyto systematické útoky na schopnost komunity se reprodukovat mohou naplňovat právní kritéria Úmluvy o genocidě.
Ačkoliv intenzita bombardování po uzavření příměří klesla, život v Gaze zůstává extrémně nejistý. Nedostatek pohonných hmot, zablokované dodávky zdravotnického materiálu a masové vysídlení znamenají, že mateřská péče prakticky neexistuje. Pro tisíce žen, jako je dvaatřicetiletá Masara ze Rafáhu, se těhotenství stalo obdobím neustálého strachu, kdy kontrakce ustávají při zvuku náletů a podvýživa znemožňuje řádný vývoj plodu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si myslí, že do voleb v USA je šance dosáhnout míru na Ukrajině. Řekl to v rozhovoru pro britskou televizní stanici Sky News. Washington vyzval ke zvýšení tlaku na Moskvu. Jménem Kyjeva naopak vyloučil, že by se ukrajinská armáda vzdávala území bez boje.