Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.
Obchodní skupina Offshore Energies UK (OEUK), která zastupuje nejvýznamnější hráče v ropném a plynárenském průmyslu, zaslala zákonodárcům v Londýně a Edinburghu dopis, v němž volá po posílení domácí produkce. Zajímavé je, že zatímco dříve lobbyisté zdůrazňovali partnerství s USA, nyní jako klíčové spojence v „národním ekonomickém zájmu“ uvádějí Evropskou unii a Kanadu. Spojené státy jsou v tomto seznamu nápadně nepřítomné a v dokumentu jsou naopak vykresleny jako zdroj geopolitického rizika.
Situace je o to pikantnější, že Trump se do britské energetiky vkládal velmi osobně. Během loňské státní návštěvy opakovaně nabádal premiéra Keira Starmera k uvolnění regulací a snížení daní pro těžaře. Samotné firmy ho přitom v minulosti o pomoc prosily – loni se dokonce k Trumpovi do hotelu v Turnberry podařilo „propašovat“ výtisk místních novin s titulkem „Pomozte nám, pane prezidente“. Nyní však tyto stejné firmy věří, že politicky prozíravější je se od něj distancovat.
Průmysloví experti i zástupci odborů upozorňují na Trumpovu náladovost. Jeden z představitelů odborů pro portál Politico uvedl, že americký prezident dělá více otoček než olympijský snowboardista, což v kombinaci s probíhajícím válečným konfliktem v Perském zálivu činí z dovozu amerického zkapalněného plynu (LNG) extrémně nejistou záležitost. V Londýně navíc panují obavy, že by Bílý dům mohl v rámci „národního zájmu“ náhle zakázat vývoz plynu, což by Británii uvrhlo do hluboké krize.
Tento obrat v uvažování nahrává i zastáncům obnovitelných zdrojů. Ministr energetiky Ed Miliband zdůraznil, že současné události jsou jasným potvrzením, že jedinou cestou k energetické suverenitě je zbavit se závislosti na fosilních palivech, jejichž ceny Británie nemůže ovlivnit. Argument těžařů, že domácí plyn ze skotského pobřeží je bezpečnější a ekologičtější alternativou k drahému dovozu z USA či Kataru, tak sice získává u některých politiků podporu, ale naráží na odpor ekologických hnutí.
Průzkumy veřejného mínění naznačují, že britští voliči by uvítali jakoukoli politiku, která zemi zbaví energetické závislosti na Trumpovi nebo Blízkém východě. Veřejnost volá především po „domácí energii“, ať už pochází z jádra, větru nebo zbytků fosilních zásob. Jak uvedl šéf OEUK David Whitehouse, Británie v současnosti dováží nejvíce energie ve své historii, což je v takto volatilním světě velmi nebezpečná pozice.
Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.
Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.
Americká a izraelská média informují o tom, že Spojené státy podnikly zásadní kroky k ukončení ozbrojeného konfliktu s Íránem. Washington údajně předložil Teheránu komplexní plán obsahující patnáct bodů, přičemž roli zprostředkovatele v tomto procesu sehrává Pákistán. Přestože Bílý dům existenci tohoto dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, v médiích se již objevily podrobnosti o jeho obsahu.
Na světových trzích vládne v posledních hodinách opatrný optimismus smíšený s vysokou mírou nejistoty. Hlavním hybatelem dění je patnáctibodový mírový plán, který americký prezident Donald Trump zaslal do Teheránu. Tato diplomatická aktivita vyvolala naději na ukončení téměř měsíc trvajícího válečného konfliktu, což se okamžitě projevilo na cenách klíčových komodit, zejména ropy.
Osobní výpovědi přeživších, které shromáždila stanice BBC, vnášejí nové světlo do mrazivého světa sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Joanna Harrison, která o svém zneužívání dlouhá léta mlčela, se rozhodla promluvit až poté, co americká vláda neúmyslně zveřejnila její jméno v milionech odtajněných spisů. Pro Harrison je sdílení jejího příběhu způsobem, jak se po letech dušení znovu nadechnout a čelit studu, který ji dříve paralyzoval.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.