Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.
Obchodní skupina Offshore Energies UK (OEUK), která zastupuje nejvýznamnější hráče v ropném a plynárenském průmyslu, zaslala zákonodárcům v Londýně a Edinburghu dopis, v němž volá po posílení domácí produkce. Zajímavé je, že zatímco dříve lobbyisté zdůrazňovali partnerství s USA, nyní jako klíčové spojence v „národním ekonomickém zájmu“ uvádějí Evropskou unii a Kanadu. Spojené státy jsou v tomto seznamu nápadně nepřítomné a v dokumentu jsou naopak vykresleny jako zdroj geopolitického rizika.
Situace je o to pikantnější, že Trump se do britské energetiky vkládal velmi osobně. Během loňské státní návštěvy opakovaně nabádal premiéra Keira Starmera k uvolnění regulací a snížení daní pro těžaře. Samotné firmy ho přitom v minulosti o pomoc prosily – loni se dokonce k Trumpovi do hotelu v Turnberry podařilo „propašovat“ výtisk místních novin s titulkem „Pomozte nám, pane prezidente“. Nyní však tyto stejné firmy věří, že politicky prozíravější je se od něj distancovat.
Průmysloví experti i zástupci odborů upozorňují na Trumpovu náladovost. Jeden z představitelů odborů pro portál Politico uvedl, že americký prezident dělá více otoček než olympijský snowboardista, což v kombinaci s probíhajícím válečným konfliktem v Perském zálivu činí z dovozu amerického zkapalněného plynu (LNG) extrémně nejistou záležitost. V Londýně navíc panují obavy, že by Bílý dům mohl v rámci „národního zájmu“ náhle zakázat vývoz plynu, což by Británii uvrhlo do hluboké krize.
Tento obrat v uvažování nahrává i zastáncům obnovitelných zdrojů. Ministr energetiky Ed Miliband zdůraznil, že současné události jsou jasným potvrzením, že jedinou cestou k energetické suverenitě je zbavit se závislosti na fosilních palivech, jejichž ceny Británie nemůže ovlivnit. Argument těžařů, že domácí plyn ze skotského pobřeží je bezpečnější a ekologičtější alternativou k drahému dovozu z USA či Kataru, tak sice získává u některých politiků podporu, ale naráží na odpor ekologických hnutí.
Průzkumy veřejného mínění naznačují, že britští voliči by uvítali jakoukoli politiku, která zemi zbaví energetické závislosti na Trumpovi nebo Blízkém východě. Veřejnost volá především po „domácí energii“, ať už pochází z jádra, větru nebo zbytků fosilních zásob. Jak uvedl šéf OEUK David Whitehouse, Británie v současnosti dováží nejvíce energie ve své historii, což je v takto volatilním světě velmi nebezpečná pozice.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.