Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.
Obchodní skupina Offshore Energies UK (OEUK), která zastupuje nejvýznamnější hráče v ropném a plynárenském průmyslu, zaslala zákonodárcům v Londýně a Edinburghu dopis, v němž volá po posílení domácí produkce. Zajímavé je, že zatímco dříve lobbyisté zdůrazňovali partnerství s USA, nyní jako klíčové spojence v „národním ekonomickém zájmu“ uvádějí Evropskou unii a Kanadu. Spojené státy jsou v tomto seznamu nápadně nepřítomné a v dokumentu jsou naopak vykresleny jako zdroj geopolitického rizika.
Situace je o to pikantnější, že Trump se do britské energetiky vkládal velmi osobně. Během loňské státní návštěvy opakovaně nabádal premiéra Keira Starmera k uvolnění regulací a snížení daní pro těžaře. Samotné firmy ho přitom v minulosti o pomoc prosily – loni se dokonce k Trumpovi do hotelu v Turnberry podařilo „propašovat“ výtisk místních novin s titulkem „Pomozte nám, pane prezidente“. Nyní však tyto stejné firmy věří, že politicky prozíravější je se od něj distancovat.
Průmysloví experti i zástupci odborů upozorňují na Trumpovu náladovost. Jeden z představitelů odborů pro portál Politico uvedl, že americký prezident dělá více otoček než olympijský snowboardista, což v kombinaci s probíhajícím válečným konfliktem v Perském zálivu činí z dovozu amerického zkapalněného plynu (LNG) extrémně nejistou záležitost. V Londýně navíc panují obavy, že by Bílý dům mohl v rámci „národního zájmu“ náhle zakázat vývoz plynu, což by Británii uvrhlo do hluboké krize.
Tento obrat v uvažování nahrává i zastáncům obnovitelných zdrojů. Ministr energetiky Ed Miliband zdůraznil, že současné události jsou jasným potvrzením, že jedinou cestou k energetické suverenitě je zbavit se závislosti na fosilních palivech, jejichž ceny Británie nemůže ovlivnit. Argument těžařů, že domácí plyn ze skotského pobřeží je bezpečnější a ekologičtější alternativou k drahému dovozu z USA či Kataru, tak sice získává u některých politiků podporu, ale naráží na odpor ekologických hnutí.
Průzkumy veřejného mínění naznačují, že britští voliči by uvítali jakoukoli politiku, která zemi zbaví energetické závislosti na Trumpovi nebo Blízkém východě. Veřejnost volá především po „domácí energii“, ať už pochází z jádra, větru nebo zbytků fosilních zásob. Jak uvedl šéf OEUK David Whitehouse, Británie v současnosti dováží nejvíce energie ve své historii, což je v takto volatilním světě velmi nebezpečná pozice.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.
Španělský premiér Pedro Sánchez čelí rostoucímu tlaku poté, co byl jeho bývalý ministr dopravy a klíčový politický spojenec José Luis Ábalos odsouzen k 24 rokům vězení. Nejvyšší soud ho uznal vinným z úplatkářství, zpronevěry, zneužití vlivu a členství v kriminální organizaci kvůli ovlivňování veřejných zakázek na ochranné masky a zdravotnický materiál během pandemie covidu. Spolu s ním byl k 19 letům odnětí svobody odsouzen také jeho bývalý poradce Koldo García. Podnikateli Victoru de Aldamovi soud naopak čtyřapůlletý trest a vysokou pokutu podmíněně odložil za spolupráci při vyšetřování, což ostře zkritizoval současný ministr dopravy Óscar Puente.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk vystoupil na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti s ostrým varováním na adresu Moskvy. Ruskému zástupci vzkázal, že Rusko nikdy nedokáže trvale udržet okupovaná ukrajinská území, a doporučil mu, aby ruské síly opustily Ukrajinu dříve, než bude pozdě. Melnyk zároveň upozornil, že trpělivost Kyjeva není nekonečná. Pokud bude OSN pokračovat v vyčkávacím přístupu, Ukrajina by mohla přehodnotit a upravit svou současnou nabídku na příměří, přestože je stále připravena jednat o spravedlivém míru v souladu s Chartou OSN.
Budoucnost cen ropy může zásadním způsobem záviset na Číně, která se aktivně nepodílí na současných vyjednáváních mezi Spojenými státy a Íránem. Jako druhý největší spotřebitel ropy na světě vynaložila Čína značné úsilí na zajištění dodávek poté, co válka v Íránu odřízla přístup k více než 11 milionům barelů ropy denně. Čína dokázala tlumit dopady vysokých cen doma i ve světě díky omezování dovozu, využívání rozsáhlých zásob a přechodu na čistší zdroje energie.
Spojené státy dočasně zmírnily ropné sankce vůči Íránu poté, co obě země v rámci prvního kola rozhovorů ve švýcarském letovisku Bürgenstock schválily plán na dosažení konečné dohody do 60 dnů. Americký viceprezident JD Vance následně prohlásil, že jednání s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o návratu jaderných inspektorů do Íránu by mohla začít velmi brzy. Íránské ministerstvo zahraničí však toto tvrzení vzápětí popřelo s tím, že Teherán v otázce jaderných inspekcí nepřijal žádné nové závazky.