Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.
Obchodní skupina Offshore Energies UK (OEUK), která zastupuje nejvýznamnější hráče v ropném a plynárenském průmyslu, zaslala zákonodárcům v Londýně a Edinburghu dopis, v němž volá po posílení domácí produkce. Zajímavé je, že zatímco dříve lobbyisté zdůrazňovali partnerství s USA, nyní jako klíčové spojence v „národním ekonomickém zájmu“ uvádějí Evropskou unii a Kanadu. Spojené státy jsou v tomto seznamu nápadně nepřítomné a v dokumentu jsou naopak vykresleny jako zdroj geopolitického rizika.
Situace je o to pikantnější, že Trump se do britské energetiky vkládal velmi osobně. Během loňské státní návštěvy opakovaně nabádal premiéra Keira Starmera k uvolnění regulací a snížení daní pro těžaře. Samotné firmy ho přitom v minulosti o pomoc prosily – loni se dokonce k Trumpovi do hotelu v Turnberry podařilo „propašovat“ výtisk místních novin s titulkem „Pomozte nám, pane prezidente“. Nyní však tyto stejné firmy věří, že politicky prozíravější je se od něj distancovat.
Průmysloví experti i zástupci odborů upozorňují na Trumpovu náladovost. Jeden z představitelů odborů pro portál Politico uvedl, že americký prezident dělá více otoček než olympijský snowboardista, což v kombinaci s probíhajícím válečným konfliktem v Perském zálivu činí z dovozu amerického zkapalněného plynu (LNG) extrémně nejistou záležitost. V Londýně navíc panují obavy, že by Bílý dům mohl v rámci „národního zájmu“ náhle zakázat vývoz plynu, což by Británii uvrhlo do hluboké krize.
Tento obrat v uvažování nahrává i zastáncům obnovitelných zdrojů. Ministr energetiky Ed Miliband zdůraznil, že současné události jsou jasným potvrzením, že jedinou cestou k energetické suverenitě je zbavit se závislosti na fosilních palivech, jejichž ceny Británie nemůže ovlivnit. Argument těžařů, že domácí plyn ze skotského pobřeží je bezpečnější a ekologičtější alternativou k drahému dovozu z USA či Kataru, tak sice získává u některých politiků podporu, ale naráží na odpor ekologických hnutí.
Průzkumy veřejného mínění naznačují, že britští voliči by uvítali jakoukoli politiku, která zemi zbaví energetické závislosti na Trumpovi nebo Blízkém východě. Veřejnost volá především po „domácí energii“, ať už pochází z jádra, větru nebo zbytků fosilních zásob. Jak uvedl šéf OEUK David Whitehouse, Británie v současnosti dováží nejvíce energie ve své historii, což je v takto volatilním světě velmi nebezpečná pozice.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.