Evropská unie a Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která však vyvolala smíšené reakce napříč Evropou. Francouzský premiér dohodu označil za "temný den" pro Evropu, zatímco německý kancléř ji přivítal jako prevenci "zbytečné eskalace" obchodních vztahů.
Nová dohoda znamená zavedení 15% tarifů na většinu evropského exportu do USA, včetně automobilů. Ačkoliv se podařilo odvrátit hrozbu 30% cel, která měla vstoupit v platnost 1. srpna, je to výrazně více než dosavadní průměrné clo 4,8 %. Jednání o clech na ocel, letectví a farmaceutické výrobky ještě budou pokračovat.
Francouzský premiér François Bayrou kritizoval dohodu s tím, že Evropa se Spojeným státům podřídila. Na sociální síti X uvedl, že je to "temný den, kdy se spojenectví svobodných národů, shromážděných k potvrzení svých hodnot a obraně svých zájmů, rozhodne podvolit."
Německý kancléř Friedrich Merz naopak dohodu rychle ocenil. Evropa se podle něj vyhnula "zbytečné eskalace v transatlantických obchodních vztazích" a odvrátila potenciálně škodlivou obchodní válku. Němečtí exportéři však byli méně nadšení, průmyslové skupiny varovaly před "značnými negativními dopady" a chemická asociace uvedla, že sazby jsou "příliš vysoké".
Zvláště zatěžující budou 15% tarify na automobilové výrobky pro německé automobilky, které se potýkají s transformací. Předsedkyně svazu automobilového průmyslu VDA Hildegard Müller sice označila dosažení rámcové dohody za "zásadně pozitivní", ale zároveň upozornila na budoucí vysoké náklady.
Navzdory kritice se evropské akciové trhy v pondělí po dosažení dohody dostaly na čtyřměsíční maxima, což naznačuje úlevu investorů. Německý index Dax posílil o 0,86 % a francouzský Cac 40 vzrostl o 1,1 %. Irsko, jeden z největších evropských exportérů do USA, dohodu uvítalo jako přinášející "potřebnou míru jistoty", ale zároveň vyjádřilo lítost nad základní celní sazbou.
Francouzský ministr pro Evropu Benjamin Haddad v pondělí prohlásil, že dohoda sice zajistí "dočasnou stabilitu", ale je "nevyvážená". Německá banka Berenberg označila dohodu za vítězství pro Trumpa a uvedla, že ukončila "ochromující nejistotu".
Hlavní ekonom Berenbergu, Holger Schmieding, nicméně dodal, že "výsledek je v mnoha ohledech mnohem horší než situace předtím, než Trump letos na začátku roku zahájil nové kolo obchodních válek." Podle něj dohoda "zasáhne jak USA, tak EU" a je "asymetrická".
Italská banka UniCredit se s Berenbergem shodla, že Trump získal od EU lepší podmínky. Evropská komise se snažila omezit dopady, když v dubnu pozastavila hrozbu odvetných opatření v hodnotě 21 miliard eur a později přidala další seznam amerického zboží v hodnotě 73 miliard eur, které by bylo zdaněno.
EU však změnila taktiku po červnovém summitu NATO a zaměřila se na rychlou dohodu ve stylu Spojeného království, vyměňující komplexní obchodní dohodu za bezpečnostní a obranné sliby od Trumpa.
Na rozdíl od Číny, která USA pohrozila kaskádou odvetných cel a stále jedná s Trumpem, Evropská unie přijala dohodu, která sice zabránila nejhoršímu scénáři obchodní války, ale zavádí pro evropské vývozce značné nové náklady.
EU nyní podléhá 25% clu na automobily, 50% clu na ocel a hliník a plošnému clu ve výši 10 %, které Washington v případě neexistence dohody hrozil zvýšením na 30 %.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
