Evropská unie a Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která však vyvolala smíšené reakce napříč Evropou. Francouzský premiér dohodu označil za "temný den" pro Evropu, zatímco německý kancléř ji přivítal jako prevenci "zbytečné eskalace" obchodních vztahů.
Nová dohoda znamená zavedení 15% tarifů na většinu evropského exportu do USA, včetně automobilů. Ačkoliv se podařilo odvrátit hrozbu 30% cel, která měla vstoupit v platnost 1. srpna, je to výrazně více než dosavadní průměrné clo 4,8 %. Jednání o clech na ocel, letectví a farmaceutické výrobky ještě budou pokračovat.
Francouzský premiér François Bayrou kritizoval dohodu s tím, že Evropa se Spojeným státům podřídila. Na sociální síti X uvedl, že je to "temný den, kdy se spojenectví svobodných národů, shromážděných k potvrzení svých hodnot a obraně svých zájmů, rozhodne podvolit."
Německý kancléř Friedrich Merz naopak dohodu rychle ocenil. Evropa se podle něj vyhnula "zbytečné eskalace v transatlantických obchodních vztazích" a odvrátila potenciálně škodlivou obchodní válku. Němečtí exportéři však byli méně nadšení, průmyslové skupiny varovaly před "značnými negativními dopady" a chemická asociace uvedla, že sazby jsou "příliš vysoké".
Zvláště zatěžující budou 15% tarify na automobilové výrobky pro německé automobilky, které se potýkají s transformací. Předsedkyně svazu automobilového průmyslu VDA Hildegard Müller sice označila dosažení rámcové dohody za "zásadně pozitivní", ale zároveň upozornila na budoucí vysoké náklady.
Navzdory kritice se evropské akciové trhy v pondělí po dosažení dohody dostaly na čtyřměsíční maxima, což naznačuje úlevu investorů. Německý index Dax posílil o 0,86 % a francouzský Cac 40 vzrostl o 1,1 %. Irsko, jeden z největších evropských exportérů do USA, dohodu uvítalo jako přinášející "potřebnou míru jistoty", ale zároveň vyjádřilo lítost nad základní celní sazbou.
Francouzský ministr pro Evropu Benjamin Haddad v pondělí prohlásil, že dohoda sice zajistí "dočasnou stabilitu", ale je "nevyvážená". Německá banka Berenberg označila dohodu za vítězství pro Trumpa a uvedla, že ukončila "ochromující nejistotu".
Hlavní ekonom Berenbergu, Holger Schmieding, nicméně dodal, že "výsledek je v mnoha ohledech mnohem horší než situace předtím, než Trump letos na začátku roku zahájil nové kolo obchodních válek." Podle něj dohoda "zasáhne jak USA, tak EU" a je "asymetrická".
Italská banka UniCredit se s Berenbergem shodla, že Trump získal od EU lepší podmínky. Evropská komise se snažila omezit dopady, když v dubnu pozastavila hrozbu odvetných opatření v hodnotě 21 miliard eur a později přidala další seznam amerického zboží v hodnotě 73 miliard eur, které by bylo zdaněno.
EU však změnila taktiku po červnovém summitu NATO a zaměřila se na rychlou dohodu ve stylu Spojeného království, vyměňující komplexní obchodní dohodu za bezpečnostní a obranné sliby od Trumpa.
Na rozdíl od Číny, která USA pohrozila kaskádou odvetných cel a stále jedná s Trumpem, Evropská unie přijala dohodu, která sice zabránila nejhoršímu scénáři obchodní války, ale zavádí pro evropské vývozce značné nové náklady.
EU nyní podléhá 25% clu na automobily, 50% clu na ocel a hliník a plošnému clu ve výši 10 %, které Washington v případě neexistence dohody hrozil zvýšením na 30 %.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.
Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění.
Japonská premiérka Sanae Takaiči oznámila, že tento pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby na 8. února. První žena v čele japonské vlády se tak rozhodla vsadit svou politickou budoucnost na získání silnějšího mandátu od voličů. Hlavním tématem kampaně bude její ambiciózní ekonomický plán, který zahrnuje masivní výdaje a výrazné snížení daní.
Protivládní protesty v Íránu dosáhly tragických rozměrů. Tamní úřady v neděli poprvé oficiálně potvrdily, že během celonárodních nepokojů přišlo o život nejméně 5 000 lidí. Mezi oběťmi je podle oficiálního vyjádření také přibližně 500 příslušníků bezpečnostních složek. Tato bilance podtrhuje brutalitu střetů, které vyvolaly vlnu solidarity po celém světě; v sobotu pochodovaly tisíce lidí v evropských metropolích na podporu íránských demonstrantů.
Čínská populace se v roce 2025 zmenšila již čtvrtým rokem v řadě, přičemž porodnost se propadla na historické minimum. Podle nejnovějších údajů tamního statistického úřadu klesl počet obyvatel o téměř 3,4 milionu na celkových 1,405 miliardy. Odborníci varují, že tento trend nabývá na rychlosti a může mít vážné dopady na budoucí ekonomickou stabilitu země.
Irácká vláda v neděli oznámila historický milník: americké síly definitivně dokončily „úplné stažení“ ze všech vojenských základen a zařízení na federálním území Iráku. Podle prohlášení iráckého ministerstva obrany opustil poslední kontingent poradců USA strategickou základnu Ajn al-Asad v provincii Anbar, která sloužila jako hlavní opěrný bod amerických vojsk po více než dvě desetiletí.