Evropská unie a Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která však vyvolala smíšené reakce napříč Evropou. Francouzský premiér dohodu označil za "temný den" pro Evropu, zatímco německý kancléř ji přivítal jako prevenci "zbytečné eskalace" obchodních vztahů.
Nová dohoda znamená zavedení 15% tarifů na většinu evropského exportu do USA, včetně automobilů. Ačkoliv se podařilo odvrátit hrozbu 30% cel, která měla vstoupit v platnost 1. srpna, je to výrazně více než dosavadní průměrné clo 4,8 %. Jednání o clech na ocel, letectví a farmaceutické výrobky ještě budou pokračovat.
Francouzský premiér François Bayrou kritizoval dohodu s tím, že Evropa se Spojeným státům podřídila. Na sociální síti X uvedl, že je to "temný den, kdy se spojenectví svobodných národů, shromážděných k potvrzení svých hodnot a obraně svých zájmů, rozhodne podvolit."
Německý kancléř Friedrich Merz naopak dohodu rychle ocenil. Evropa se podle něj vyhnula "zbytečné eskalace v transatlantických obchodních vztazích" a odvrátila potenciálně škodlivou obchodní válku. Němečtí exportéři však byli méně nadšení, průmyslové skupiny varovaly před "značnými negativními dopady" a chemická asociace uvedla, že sazby jsou "příliš vysoké".
Zvláště zatěžující budou 15% tarify na automobilové výrobky pro německé automobilky, které se potýkají s transformací. Předsedkyně svazu automobilového průmyslu VDA Hildegard Müller sice označila dosažení rámcové dohody za "zásadně pozitivní", ale zároveň upozornila na budoucí vysoké náklady.
Navzdory kritice se evropské akciové trhy v pondělí po dosažení dohody dostaly na čtyřměsíční maxima, což naznačuje úlevu investorů. Německý index Dax posílil o 0,86 % a francouzský Cac 40 vzrostl o 1,1 %. Irsko, jeden z největších evropských exportérů do USA, dohodu uvítalo jako přinášející "potřebnou míru jistoty", ale zároveň vyjádřilo lítost nad základní celní sazbou.
Francouzský ministr pro Evropu Benjamin Haddad v pondělí prohlásil, že dohoda sice zajistí "dočasnou stabilitu", ale je "nevyvážená". Německá banka Berenberg označila dohodu za vítězství pro Trumpa a uvedla, že ukončila "ochromující nejistotu".
Hlavní ekonom Berenbergu, Holger Schmieding, nicméně dodal, že "výsledek je v mnoha ohledech mnohem horší než situace předtím, než Trump letos na začátku roku zahájil nové kolo obchodních válek." Podle něj dohoda "zasáhne jak USA, tak EU" a je "asymetrická".
Italská banka UniCredit se s Berenbergem shodla, že Trump získal od EU lepší podmínky. Evropská komise se snažila omezit dopady, když v dubnu pozastavila hrozbu odvetných opatření v hodnotě 21 miliard eur a později přidala další seznam amerického zboží v hodnotě 73 miliard eur, které by bylo zdaněno.
EU však změnila taktiku po červnovém summitu NATO a zaměřila se na rychlou dohodu ve stylu Spojeného království, vyměňující komplexní obchodní dohodu za bezpečnostní a obranné sliby od Trumpa.
Na rozdíl od Číny, která USA pohrozila kaskádou odvetných cel a stále jedná s Trumpem, Evropská unie přijala dohodu, která sice zabránila nejhoršímu scénáři obchodní války, ale zavádí pro evropské vývozce značné nové náklady.
EU nyní podléhá 25% clu na automobily, 50% clu na ocel a hliník a plošnému clu ve výši 10 %, které Washington v případě neexistence dohody hrozil zvýšením na 30 %.
Válka s Íránem trvá necelý týden a administrativa prezidenta Donalda Trumpa už nyní čelí ostré kritice za způsob, jakým komunikuje o úmrtích amerických vojáků. Od začátku operace „Epic Fury“ zahynulo již šest příslušníků ozbrojených sil, což představuje vážnou zkoušku pro americkou veřejnost, jejíž tolerance vůči novému válečnému konfliktu je podle průzkumů značně omezená. Pro samotného Trumpa se však téma padlých vojáků stává politickým minovým polem, které odhaluje jeho dlouhodobý deficit v projevování empatie.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze svým prohlášením pro server Axios, ve kterém otevřeně uvedl, že se musí osobně podílet na výběru příštího vůdce Íránu. Trump tento přístup přirovnal k situaci ve Venezuele, kde se po lednovém zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými silami ujala moci Delcy Rodríguezová. Podle Trumpa je nezbytné, aby Washington měl přímý vliv na to, kdo stane v čele Teheránu po zabitém ajatolláhu Alím Chameneím.
Íránci se ve čtvrtek probudili do mrazivého rána doprovázeného dalšími explozemi. Teherán, desetimilionová (s okolními oblastmi až šestnáctimilionová) metropole obklopená pohořím Alborz, hoří již šestým dnem od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily masivní útoky. Ty si dosud vyžádaly přes 1 200 obětí, a to včetně nejvyššího duchovního vůdce země Alího Chameneího. Mezi mrtvými je hlášeno také 168 dětí, které zahynuly při zásahu školy v jižní provincii Hormozgán.
I přes eskalující nálety Spojených států a Izraele na íránské cíle zůstává scénář takzvané balkanizace, tedy územního rozpadu Íránu na menší etnické státy, nepravděpodobný. Analytička Sammar Khader upozorňuje, že ačkoliv je cílem vojenských operací změna režimu, samotná vzdušná síla na svržení hluboce zakořeněného bezpečnostního aparátu, v jehož čele stojí Islámské revoluční gardy (IRGC) a milice Basídž, pravděpodobně stačit nebude.
Válka mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy nezasahuje pouze vojenské cíle, ale stává se rozbuškou pro totální ekonomickou válku, která ohrožuje samotné základy globalizace. Britský ekonom James Meadway varuje, že odvetné kroky Teheránu vyvolají vlnu, která pohltí globální trhy s energiemi i potravinami. Pokud bude konflikt pokračovat, svět pocítí třetí velký cenový šok od dob pandemie, přičemž Británie se nachází v pozici unikátní zranitelnosti.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová před jednáním se zástupci zemí Perského zálivu ostře kritizovala kroky Teheránu. Podle jejích slov se Írán snaží exportovat válku do co největšího počtu zemí a záměrně zasévat chaos v celém regionu. Kallasová hostí virtuální setkání ministrů zahraničí EU a Rady pro spolupráci v Perském zálivu, od kterého očekává společné prohlášení volající po stabilitě a dodržování mezinárodního práva.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem, která se rozhořela vedle stále probíhajícího konfliktu na Ukrajině, nečekaně změnila rozložení diplomatických sil. Zatímco před rokem americký prezident Donald Trump vzkázal Volodymyru Zelenskému, že Ukrajina nemá v rukou žádné karty, dnes je situace opačná. Američtí představitelé nyní v Kyjevě vedou zdvořilá jednání a žádají o přístup k ukrajinskému know-how v oblasti boje proti dronům, ve které je Ukrajina světovou špičkou.
Mezi Íránem a Ázerbájdžánem vypukl ostrý diplomatický spor poté, co na území ázerbájdžánské exklávy Nachičevan dopadly dva drony. Podle oficiálních zpráv z Baku jeden stroj zasáhl terminál tamního letiště a druhý dopadl do blízkosti školy v obci Šakarabad. Útok si vyžádal nejméně čtyři zraněné a způsobil značné materiální škody. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany připsalo veškerou zodpovědnost za tento incident Íránu a varovalo, že agrese nezůstane bez odpovědi.
V nejnovější analýze vývoje na mezinárodní scéně se ukazuje, že Vladimir Putin zaujal roli pouhého pozorovatele aktuálních dramatických událostí na Blízkém východě. Přestože probíhající společné americko-izraelské nálety fakticky zlikvidovaly špičky íránského islamistického režimu, včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, reakce Kremlu zůstává překvapivě tlumená. Ruská státní média sice údery označují za zrádný útok na spojence, ale Vladimir Putin se zatím zdržel jakékoli přímé kritiky na adresu prezidenta Donalda Trumpa.
Naděje Izraele a Spojených států, že údery na Írán povedou k jeho rychlé kapitulaci, se nenaplnily. Přestože byl eliminován nejvyšší vůdce Alí Chameneí i další vysocí představitelé, Írán je stále schopen vysílat drony a rakety na cíle po celém Blízkém východě. Hlavní výzvou pro USA a jejich spojence nyní není jen samotný útok, ale hrozba, že jim dojdou systémy protivzdušné obrany dříve, než Íránu dojdou jeho útočné prostředky.
Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Kypr se v těchto dnech usilovně snaží udržet v chodu své šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie, které vážně narušila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Poté, co se ostrovní stát stal terčem íránských bezpilotních letounů, musela tamní vláda narychlo zrušit nebo odložit řadu klíčových diplomatických setkání. Kypr, který je třetí nejmenší zemí EU, se kvůli své geografické blízkosti k regionu ocitl v přímém ohrožení ze strany Teheránu.