Evropská unie a Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která však vyvolala smíšené reakce napříč Evropou. Francouzský premiér dohodu označil za "temný den" pro Evropu, zatímco německý kancléř ji přivítal jako prevenci "zbytečné eskalace" obchodních vztahů.
Nová dohoda znamená zavedení 15% tarifů na většinu evropského exportu do USA, včetně automobilů. Ačkoliv se podařilo odvrátit hrozbu 30% cel, která měla vstoupit v platnost 1. srpna, je to výrazně více než dosavadní průměrné clo 4,8 %. Jednání o clech na ocel, letectví a farmaceutické výrobky ještě budou pokračovat.
Francouzský premiér François Bayrou kritizoval dohodu s tím, že Evropa se Spojeným státům podřídila. Na sociální síti X uvedl, že je to "temný den, kdy se spojenectví svobodných národů, shromážděných k potvrzení svých hodnot a obraně svých zájmů, rozhodne podvolit."
Německý kancléř Friedrich Merz naopak dohodu rychle ocenil. Evropa se podle něj vyhnula "zbytečné eskalace v transatlantických obchodních vztazích" a odvrátila potenciálně škodlivou obchodní válku. Němečtí exportéři však byli méně nadšení, průmyslové skupiny varovaly před "značnými negativními dopady" a chemická asociace uvedla, že sazby jsou "příliš vysoké".
Zvláště zatěžující budou 15% tarify na automobilové výrobky pro německé automobilky, které se potýkají s transformací. Předsedkyně svazu automobilového průmyslu VDA Hildegard Müller sice označila dosažení rámcové dohody za "zásadně pozitivní", ale zároveň upozornila na budoucí vysoké náklady.
Navzdory kritice se evropské akciové trhy v pondělí po dosažení dohody dostaly na čtyřměsíční maxima, což naznačuje úlevu investorů. Německý index Dax posílil o 0,86 % a francouzský Cac 40 vzrostl o 1,1 %. Irsko, jeden z největších evropských exportérů do USA, dohodu uvítalo jako přinášející "potřebnou míru jistoty", ale zároveň vyjádřilo lítost nad základní celní sazbou.
Francouzský ministr pro Evropu Benjamin Haddad v pondělí prohlásil, že dohoda sice zajistí "dočasnou stabilitu", ale je "nevyvážená". Německá banka Berenberg označila dohodu za vítězství pro Trumpa a uvedla, že ukončila "ochromující nejistotu".
Hlavní ekonom Berenbergu, Holger Schmieding, nicméně dodal, že "výsledek je v mnoha ohledech mnohem horší než situace předtím, než Trump letos na začátku roku zahájil nové kolo obchodních válek." Podle něj dohoda "zasáhne jak USA, tak EU" a je "asymetrická".
Italská banka UniCredit se s Berenbergem shodla, že Trump získal od EU lepší podmínky. Evropská komise se snažila omezit dopady, když v dubnu pozastavila hrozbu odvetných opatření v hodnotě 21 miliard eur a později přidala další seznam amerického zboží v hodnotě 73 miliard eur, které by bylo zdaněno.
EU však změnila taktiku po červnovém summitu NATO a zaměřila se na rychlou dohodu ve stylu Spojeného království, vyměňující komplexní obchodní dohodu za bezpečnostní a obranné sliby od Trumpa.
Na rozdíl od Číny, která USA pohrozila kaskádou odvetných cel a stále jedná s Trumpem, Evropská unie přijala dohodu, která sice zabránila nejhoršímu scénáři obchodní války, ale zavádí pro evropské vývozce značné nové náklady.
EU nyní podléhá 25% clu na automobily, 50% clu na ocel a hliník a plošnému clu ve výši 10 %, které Washington v případě neexistence dohody hrozil zvýšením na 30 %.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.