Evropská unie a Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která však vyvolala smíšené reakce napříč Evropou. Francouzský premiér dohodu označil za "temný den" pro Evropu, zatímco německý kancléř ji přivítal jako prevenci "zbytečné eskalace" obchodních vztahů.
Nová dohoda znamená zavedení 15% tarifů na většinu evropského exportu do USA, včetně automobilů. Ačkoliv se podařilo odvrátit hrozbu 30% cel, která měla vstoupit v platnost 1. srpna, je to výrazně více než dosavadní průměrné clo 4,8 %. Jednání o clech na ocel, letectví a farmaceutické výrobky ještě budou pokračovat.
Francouzský premiér François Bayrou kritizoval dohodu s tím, že Evropa se Spojeným státům podřídila. Na sociální síti X uvedl, že je to "temný den, kdy se spojenectví svobodných národů, shromážděných k potvrzení svých hodnot a obraně svých zájmů, rozhodne podvolit."
Německý kancléř Friedrich Merz naopak dohodu rychle ocenil. Evropa se podle něj vyhnula "zbytečné eskalace v transatlantických obchodních vztazích" a odvrátila potenciálně škodlivou obchodní válku. Němečtí exportéři však byli méně nadšení, průmyslové skupiny varovaly před "značnými negativními dopady" a chemická asociace uvedla, že sazby jsou "příliš vysoké".
Zvláště zatěžující budou 15% tarify na automobilové výrobky pro německé automobilky, které se potýkají s transformací. Předsedkyně svazu automobilového průmyslu VDA Hildegard Müller sice označila dosažení rámcové dohody za "zásadně pozitivní", ale zároveň upozornila na budoucí vysoké náklady.
Navzdory kritice se evropské akciové trhy v pondělí po dosažení dohody dostaly na čtyřměsíční maxima, což naznačuje úlevu investorů. Německý index Dax posílil o 0,86 % a francouzský Cac 40 vzrostl o 1,1 %. Irsko, jeden z největších evropských exportérů do USA, dohodu uvítalo jako přinášející "potřebnou míru jistoty", ale zároveň vyjádřilo lítost nad základní celní sazbou.
Francouzský ministr pro Evropu Benjamin Haddad v pondělí prohlásil, že dohoda sice zajistí "dočasnou stabilitu", ale je "nevyvážená". Německá banka Berenberg označila dohodu za vítězství pro Trumpa a uvedla, že ukončila "ochromující nejistotu".
Hlavní ekonom Berenbergu, Holger Schmieding, nicméně dodal, že "výsledek je v mnoha ohledech mnohem horší než situace předtím, než Trump letos na začátku roku zahájil nové kolo obchodních válek." Podle něj dohoda "zasáhne jak USA, tak EU" a je "asymetrická".
Italská banka UniCredit se s Berenbergem shodla, že Trump získal od EU lepší podmínky. Evropská komise se snažila omezit dopady, když v dubnu pozastavila hrozbu odvetných opatření v hodnotě 21 miliard eur a později přidala další seznam amerického zboží v hodnotě 73 miliard eur, které by bylo zdaněno.
EU však změnila taktiku po červnovém summitu NATO a zaměřila se na rychlou dohodu ve stylu Spojeného království, vyměňující komplexní obchodní dohodu za bezpečnostní a obranné sliby od Trumpa.
Na rozdíl od Číny, která USA pohrozila kaskádou odvetných cel a stále jedná s Trumpem, Evropská unie přijala dohodu, která sice zabránila nejhoršímu scénáři obchodní války, ale zavádí pro evropské vývozce značné nové náklady.
EU nyní podléhá 25% clu na automobily, 50% clu na ocel a hliník a plošnému clu ve výši 10 %, které Washington v případě neexistence dohody hrozil zvýšením na 30 %.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.
V kanadské provincii Britská Kolumbie byl opět lokalizován malý plovoucí ostrov, jehož stopy úřady na čas ztratily. Zalesněný útvar poprvé zaznamenaly posádky lodí uprostřed nádrže Williston, která je největším sladkovodním jezerem v této oblasti. Satelitní snímky následně potvrdily existenci ostrova o rozloze odpovídající zhruba jednomu a půl amerického fotbalového hřiště. O několik týdnů později však z původního místa zcela zmizel a vyvolal značný rozruch. Zástupci úřadů nyní potvrdili, že se ostrov podařilo znovu najít poblíž břehu.
Pobřežní silnice v jižním Libanonu v blízkosti izraelských hranic zůstává pustá a lemovaná zničenými budovami i opuštěnou zemědělskou půdou. Posledním viditelným symbolem libanonské státní moci je stanoviště národní armády u města Nakúra, kde vojáci hlídkují za betonovými zátarasami. Jen o několik minut jízdy dále na jih však již vlají izraelské vlajky, které označují počátek okupovaného území. Vstup do této zóny je možný pouze s výslovným povolením izraelské armády.
Řidiči na ulicích Japonskacmusejí výrazně zvolnit tempo, protože maximální povolená rychlost zde klesla ze 60 km/h na 30 km/h. Cílem tohoto opatření je snížit počet úmrtí a zranění mezi chodci na úzkých městských komunikacích. Nový limit se týká obytných ulic bez středové čáry a bez dopravních značek určujících vyšší rychlost.
V Česku dnes započal meteorologický podzim a pomalu se blíží i první víkend během tohoto ročního období. Podle předpovědi nabídne přeháňky, ale zároveň i poměrně teplé počasí. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
