V Teheránu se v pondělí sešel milionový dav, aby doprovodil na poslední cestě zavražděného íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Rozsah a hloubka smutečního průvodu představují mimořádný zvrat pro zemi, kterou ještě před sedmi měsíci svíraly pouliční protesty s tisíci mrtvými po zásazích vládních bezpečnostních složek. Podle mnohých názorů je toto shromáždění monumentem odrážejícím neuváženou válku, kterou proti Íránu v únoru rozpoutal Donald Trump.
Smuteční zástup, jehož velikost státní média odhadla na miliony, se po dvoudenním obřadu v teheránské Velké mešitě Mosalla vydal na trasu z náměstí Revoluce na náměstí Azadi. Truchlící v černém oblečení nesli vlajky s nápisem „Povstaneme“, jiní drželi íránské vlajky a Chameneího portréty. Teheránské metro bylo zcela přeplněné lidmi, kteří se snažili k průvodu připojit a provolávali náboženská a smuteční hesla.
Během nedělního obřadu v mešitě napsali truchlící na křídou pódium nápis „Zabte Trumpa“ a dávali najevo touhu po pomstě i osobní zármutek. Chameneí byl zabit při izraelském bombardování v únoru, jehož cílem bylo destabilizovat a svrhnout tamní vládu. Očekávalo se, že samotný průvod potrvá deset až dvanáct hodin, přičemž právě tato část přilákala nejvíce lidí, protože do mešity mohl v jeden moment vstoupit jen omezený počet osob.
Na nedělních ranních modlitbách se sešlo kompletní íránské vedení, které oslabily předchozí izraelské atentáty. Jedinou výjimkou byl nový nejvyšší vůdce Mojtaba Chameneí, syn zesnulého lídra a jeho jmenovaný nástupce. Íránští představitelé uvedli, že jeho absence nebyla způsobena zraněními z izraelského útoku na prezidentskou budovu, ale obavami o jeho bezpečnost, zatímco jeho tři bratři se pohřbu zúčastnili.
Díky organizačnímu úsilí státních úřadů a dobrovolnické civilní armády, která pro truchlící zajišťovala jídlo a ubytování, nepřišel nikdo o život. To je rozdíl oproti předchozím státním pohřbům v zemi, včetně pohřbu minulého nejvyššího vůdce, které doprovázel chaos a oběti na životech. Íránský prezident Masúd Pezeškiján chování davu ocenil a vyjádřil naději, že tyto záběry donutí Západ přehodnotit snahu o změnu režimu v Íránu.
Pezeškiján zároveň odmítl tvrzení amerického prezidenta Trumpa, že smutek na pohřbu byl doprovázen falešnými slzami. Podle íránského prezidenta nelze tak masovou přítomnost a slzy dětí, žen a mužů vytvořit na vládní rozkaz, protože vycházejí ze skutečné bolesti a smutku. Na sledování pohřbu a projevů národní soudržnosti dostalo víza více než 300 zahraničních novinářů.
Prezident, který byl zvolen před dvěma lety jako reformátor s důrazem na budování konsenzu, prohlásil, že událost nevnímá jako loučení, ale jako závazek k pokračování v nastolené cestě. Nepřítel podle něj vstupem do této války sice narušil geografii regionu, ale ve výsledku posílil jednotu mezi muslimy. Pezeškiján na závěr obvinil Izrael, že páchá veškeré zločiny v regionu za podpory Spojených států a evropských zemí.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.