Rozsáhlý výzkum zaměřený na vliv digitálních médií na dospívající varuje před závažnými dopady nadměrného času stráveného u obrazovek na zdraví dětí. Odborníci podle CNN upozorňují, že sledování digitálního obsahu přestává být pouze rodinnou záležitostí a stává se významným problémem veřejného zdraví. Podle odborníků by se do řešení celé situace měly aktivně zapojit také státní orgány a zdravotnické instituce skrze nová regulační opatření. Tlak na samotné rodiče je totiž v dnešní době již neúnosný.
Metaanalýza 121 globálních studií publikovaná v lékařském časopise The Lancet ukázala, že s nadměrným používáním obrazovek souvisí přibližně pětina případů depresí a patnáct procent případů obezity u mladých lidí. Vedoucí výzkumného týmu Louise Hollyová ze ženevského konsorcia Digital Transformations for Health Lab zdůraznila nutnost systémového přístupu. Podle ní by regulace neměla spočívat jen v individuálních zákazech. Instituce musí vytvořit bezpečnější prostředí pro celou mladou generaci.
Studie zároveň ukazuje, že míra rizika není pro všechny děti stejná. Nejvíce ohroženi jsou ti dospívající, kteří již trpí psychickými potížemi, mají slabší zázemí v reálném světě nebo dosahují nižší úrovně digitální gramotnosti. Výzkumníci přiznávají, že data z jednotlivých studií často vycházela z dotazníků vyplňovaných samotnými dětmi. Ačkoliv zjištěné výsledky jasně prokazují souvislost s poškozením zdraví, nelze zatím jednoznačně potvrdit přímou přetrvávající příčinnost.
Ačkoliv digitální média vyvolávají u dospívajících výrazně více negativních zdravotních následků než těch pozitivních, správný přístup může rizika minimalizovat. Pokud děti používají technologie smysluplně a za podpory rodičů, mohou jim média pomoci k získání samostatnosti nebo k rozvoji vlastní identity. Dospívající díky nim mohou snadněji vyhledávat informace, bavit se a navazovat bezpečné společenské kontakty. Klíčovým faktorem úspěchu je však neustálý dohled a vedení ze strany pečovatelů.
Klinická psycholožka Nicole Amoyal Pensaková zdůrazňuje, že je nutné mladým lidem vysvětlit, co se během používání technologií děje v jejich mozku. V období dospívání prochází mozek překotným vývojem, což představuje jak značnou zranitelnost, tak i jedinečnou příležitost. Dětský mozek je velmi tvárný a neuronové dráhy, které se častým používáním posilují, v něm zůstávají upevněny. Naopak ty části a schopnosti, které děti zanedbávají, mohou postupně oslabovat či zcela zakrnět.
Srovnání vývoje mozku s řízením auta nebo zkoušením neoblíbených potravin pomáhá dospívajícím pochopit, jak regulovat své myšlení. Pokud se mladý člověk při sledování sociálních sítí neustále srovnává s ostatními a cítí se špatně, měl by se naučit tyto mentální dráhy opustit. Děti by se měly aktivně zaměřit na to, jak na ně konkrétní digitální obsah působí po myšlenkové, emociální i fyzické stránce. Dlouhodobé nekonstruktivní vzorce myšlení totiž mohou zásadně ovlivnit jejich náladu a chování v běžném životě.
Rodiče by podle psychologů neměli vystupovat pouze jako přísní strážci zařízení, ale spíše jako průvodci celým digitálním světem. Vhodným přístupem je společné sledování obsahu a kladení otevřených otázek o tom, jaké pocity v dětech konzumovaná média vyvolávají. Místo úplného odpírání technologií je lepší učit děti budovat nové a zdravější návyky. Tento přístup dává dospívajícím pocit kontroly a pomáhá jim lépe zvládat nástrahy online prostoru.
Zdravé využívání médií spočívá například v tom, že digitální nástroje doplňují, ale nenahrazují osobní kontakty v reálném světě. Děti mohou technologie využít k plánování společných setkání nebo k objevování nových tvořivých koníčků. Velmi přínosná jsou videa instruující k manuálním činnostem, jako je tvorba ručních prací či společné choreografie. Aktivní zapojení rukou a kreativity totiž výrazně snižuje riziko vzniku negativních a depresivních myšlenek.
Určitý přínos pro vývoj dětského mozku mohou mít podle odborníků dokonce i videohry, pokud před ně staví přiměřené výzvy. Překonávání překážek a postup do dalších úrovní v hrách pomáhá budovat pocit vlastní účinnosti a zdravého sebevědomí. Takto získaná sebedůvěra pak motivuje dospívající k přijímání dalších náročných úkolů i mimo digitální svět. Správně nasměrované používání technologií tak může posilovat mozkové funkce zdravým a přínosným způsobem.
Profesorka komunikace Kara Alaimová uvádí, že pouhé varování a předkládání negativních dat děti od obrazovek neodradí. Řešením je proto změna způsobu, jakým mladá generace technologie používá. Dospělí by se měli zaměřit na přesměrování dětské pozornosti k bezpečnému a podporujícímu obsahu. Cílem je naučit děti využívat digitální média tak, aby sloužila k jejich osobnímu rozvoji a neohrožovala jejich duševní zdraví.
Rozsáhlý výzkum zaměřený na vliv digitálních médií na dospívající varuje před závažnými dopady nadměrného času stráveného u obrazovek na zdraví dětí. Odborníci podle CNN upozorňují, že sledování digitálního obsahu přestává být pouze rodinnou záležitostí a stává se významným problémem veřejného zdraví. Podle odborníků by se do řešení celé situace měly aktivně zapojit také státní orgány a zdravotnické instituce skrze nová regulační opatření. Tlak na samotné rodiče je totiž v dnešní době již neúnosný.
Turecko se připravuje na pořadatelství nadcházejícího globálního klimatického summitu OSN s názvem COP31, na kterém chce klást hlavní důraz na snižování emisí metanu. Satelitní snímky však odhalily, že samotná pořadatelská země se potýká s masivními úniky tohoto skleníkového plynu ze svých městských skládek. Jedním z nejhorších zdrojů znečištění na světě je skládka Silivri na předměstí Istanbulu. Místní obyvatelé si v okolí zařízení dlouhodobě stěžují na nesnesitelný zápach a odborníci varují před obří ekologickou zátěží.
Novým velvyslancem Evropské unie ve Spojeném království se stal osmapadesátiletý finský diplomat Jukka Salovaara. Ve své nové roli chce působit především jako zprostředkovatel dialogu mezi Londýnem a Bruselem. Evropská unie je podle něj připravena k jednáním o budoucí podobě vzájemných vztahů. Reaguje tak na kroky britské vlády premiéra Andyho Burnhama, která hodlá dosavadní nastavení vztahů přehodnotit.
Americký prezident Donald Trump oznámil vytvoření nové pracovní skupiny zaměřené na umělou inteligenci s názvem „Super Intelligence Force“. V čele tohoto orgánu stane ředitel národních zpravodajských služeb Jay Clayton. Nový tým má zajistit, aby si Spojené státy udržely vedoucí postavení ve vývoji této technologie. Zároveň bude koordinovat komunikaci federální vlády s veřejností, spotřebiteli i technologickými firmami.
Srpnová smrt Hayden Panettiere překvapila celý svět. Nyní už je jasné, že s předčasným odchodem ze světa nepočítala ani samotná herečka. Neexistuje totiž dokument, který by určoval, komu má v takovém případě co připadnout. Do řešení tohoto problému se zapojil i bývalý partner Vladimir Kličko.
Počasí v Česku bude do středy ovlivňovat tlaková výše, která postoupí ze střední nad jihovýchodní Evropu. Proudit sem stále bude teplý vzduch od jihu, babí léto má pokračovat. Od čtvrtka do neděle už se projeví změna.
Americký prezident Donald Trump chce pomoci republikánům k vítězství v listopadových kongresových volbách. Lidem proto znovu slíbil vyplacení 5000 dolarů, pokud volby dopadnou tak, jak si přeje. Favoritem hlasování jsou nicméně demokraté.
Proč má Polsko výrazně levnější pohonné hmoty? Česko například na úlevu dává necelou třetinu toho, co Polsko, v přepočtu na velikost ekonomiky. Levnější benzín a nafta v Polsku rozhodně nejsou zadarmo.
Vztahy princů Williama a Harryho nejsou nejlepší. Nic se na tom zatím nezměnilo ani poté, co se druhý jmenovaný vrátil z USA do Velké Británie. Příští rok by ale přece jen mohl nabídnout příležitost k usmíření. Upozornil na to britský deník Daily Mail.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) nakonec v sobotu neodcestoval na zahraniční cestu do Srbska. Úřad vlády to potvrdil pro slovenská média. Fico se měl v Bělehradě zúčastnit předvolební akce, vynechal také pietní akci.
Severní Korea v sobotu otestovala další balistickou raketu. Informoval o tom generální štáb jihokorejské armády. Soul vyzval sousední zemi, aby s podobnými testy přestala. Nedá se nicméně předpokládat, že by tato výzva byla vyslyšena.
Finanční trhy zatím žádný český „dluhový armagedon“ nevyhlížejí. Od loňských parlamentních voleb, které se konaly přesně před rokem, zdražilo České republice desetileté půjčování prakticky stejně jako Německu, tedy evropskému etalonu fiskální důvěryhodnosti. Výnos českého desetiletého státního dluhopisu se za posledních dvanáct měsíců zvýšil o 80,9 bazického bodu, německého o 76,1 bazického bodu. Rozdíl představuje pouhých 4,8 bazického bodu, tedy 0,048 procentního bodu.