V Demokratické republice Kongo bylo do klinické studie zapojeno již více než 250 účastníků s cílem otestovat nový lék, který by mohl zastavit šíření dosud nejsmrtelnější epidemie eboly v této středoafrické zemi. Výzkum se zaměřuje na virus druhu Bundibugyo, který je zodpovědný za tento rychle se šířící výskyt a pro který v současnosti neexistuje žádná schválená vakcína ani cílená léčba. Studie odstartovala v červenci v provinciích na východě země a představuje jednu z několika snah, jak epidemii alespoň zpomalit. Mezi účastníky testování jsou lidé, kteří byli viru přímo vystaveni, včetně zdravotníků v první linii a rodinných příslušníků nakažených pacientů.
Od poloviny května, kdy byla epidemie ve východní části Konga oficiálně vyhlášena, bylo zaznamenáno již nejméně 8 300 potvrzených případů a více než 4 000 úmrtí. Nákaza se dosud rozšířila do sedmi provincií a podle úřadů stále postupuje rychleji, než jaké jsou možnosti zdravotníků nákazu trasovat a zpomalovat. Ohniskem současného šíření je provincie Ituri, kde v nemocnici Rwampara probíhá i zmíněné klinické testování.
Předmětem studie je experimentální antivirová pilulka obeldesivir od společnosti Gilead. Lék se podává krátce po podezření na kontakt s virem, aby se zabránilo samotnému rozvoji onemocnění. Tento přístup se nazývá poexpoziční profylaxe. Jedna z účastnic studie uvedla, že se do programu přihlásila v srpnu poté, co měl její manžel pozitivní test na ebolu. Pečovala o něj v době, kdy zvracel, a uvědomila si, že se dostala do přímého kontaktu s infekčními tělními tekutinami. Díky včasnému podání léku se však u ní ani u dalších členů její rodiny příznaky dosud neprojevily.
Vyhledávání lidí s vysokým rizikem nákazy je v konžských podmínkách extrémně náročné. Ebola se přitom začíná šířit až ve chvíli, kdy se u pacienta projeví první příznaky. Lidé vystavení viru tak musejí čekat, zda onemocní. Jiný z účastníků studie popsal, že v jeho rodině onemocněli dva lidé a jeden z nich zemřel, pročež považuje preventivní účast ve studii za jedinou rozumnou možnost ochrany.
Testování koordinuje zdravotnická nezisková organizace ALIMA a jeho cílem je rekrutovat téměř 1 000 dospělých a dětí starších 12 let, kteří byli v posledních pěti dnech v kontaktu s potvrzeným případem, ale zatím nevykazují žádné příznaky. Polovina z nich dostává účinnou látku a druhá polovina placebo. Účastníci jsou pod osobním dohledem zdravotníků každý den po dobu 21 dnů a po 42 dnech následuje závěrečný telefonát. Pokud se u někoho během studie projevují příznaky, je mu okamžitě poskytnuta podpůrná péče.
Pokud se účinnost tablet potvrdí, mohly by zásadním způsobem pomoci přerušit řetězec infekce. Na rozdíl od vakcíny, jejíž vytvoření ochrany trvá dny až týdny, nebo od kurativní léčby určené pro již nemocné pacienty, je tento lék určen přímo pro lidi bez příznaků bezprostředně po expozici. Výzkum nicméně naráží na logistické i psychologické překážky. Lékaři uvádějí, že je obtížné zapojit obyvatele z odlehlých oblastí a celkový průběh studie často narušují situace, kdy se účastníci dozvědí o úmrtí svých blízkých.
Na projektu se vedle organizace ALIMA podílí také konžský Národní ústav pro biomedicínský výzkum a francouzská instituce ANRS zaměřená na rozvíjející se infekční nemoci. Vzhledem k vysokému riziku nákazy začaly úřady očkovat zdravotníky v prvoliniových zařízeních vakcínou Ervebo. Ta sice byla vyvinuta proti jinému a běžnějšímu kmeni Zaire, ale předpokládá se, že by mohla poskytnout alespoň částečnou ochranu i proti kmeni Bundibugyo.
Riziko pro zdravotnický personál zůstává obrovské. Organizace Lékaři bez hranic nedávno potvrdila pozitivní test na ebolu u jednoho ze svých pracovníků, který byl následně evakuován do Nizozemska. Již v červnu se nakazil také lékař z organizace ALIMA po návratu do Francie. Světová zdravotnická organizace varuje, že současná epidemie v Kongu neustále zrychluje a má nakročeno k tomu, aby překonala dosud nejtragičtější epidemii v západní Africe z let 2014 až 2016, která si vyžádala přes 11 000 lidských životů.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.