Turecko se připravuje na pořadatelství COP31. Přitom je jedním z největších zdrojů znečištění na světě

Turecko
Turecko, foto: Pixabay
Klára Marková DNES 10:19
Sdílej:

Turecko se připravuje na pořadatelství nadcházejícího globálního klimatického summitu OSN s názvem COP31, na kterém chce klást hlavní důraz na snižování emisí metanu. Satelitní snímky však odhalily, že samotná pořadatelská země se potýká s masivními úniky tohoto skleníkového plynu ze svých městských skládek. Jedním z nejhorších zdrojů znečištění na světě je skládka Silivri na předměstí Istanbulu. Místní obyvatelé si v okolí zařízení dlouhodobě stěžují na nesnesitelný zápach a odborníci varují před obří ekologickou zátěží.

Podle výzkumníků z Kalifornské univerzity v Los Angeles uniká ze skládky Silivri v průměru 7,4 tuny metanu za hodinu, píše The Guardian. Tento jediný únik představuje z hlediska dopadu na globální oteplování zátěž srovnatelnou s provozem více než jednoho a půl milionu osobních automobilů se spalovacím motorem. Silivri přitom není v Turecku ojedinělým případem, neboť satelitní data odhalila obří úniky metanu také u skládek v Izmiru, Ankaře nebo Antalyi. Druhá velká istanbulská skládka v oblasti Şile vypouští do ovzduší přibližně čtyři tuny metanu za hodinu.

Obyvatelé přilehlých obcí na předměstí Istanbulu trpí dlouhodobým zápachem, kvůli kterému musejí mít okna zavřená i během horkých letních nocí. Mnoho lidí se však obává proti situaci oficiálně protestovat nebo podepisovat petice úřadům ze strachu z postihu ze strany státní moci. Nedaleko se totiž nachází známá věznice s přísným režimem a politická situace v zemi je značně napjatá. Starosta Istanbulu Ekrem İmamoğlu a řada dalších nekdejších pracovníků městské samosprávy navíc čelí obviněním z korupce a soudním procesům.

Zástupci městské společnosti İstaç, která skládku v Silivri provozuje, byli záběry z družic překvapeni, protože metan je pro lidské oko bezbarvý a neviditelný. Vedení zařízení sice uznalo potřebu zlepšení, zároveň však zdůraznilo, že současný stav je nesrovnatelně lepší než v devadesátých letech minulého století. V roce 1993 totiž výbuch nahromaděného metanu na jiné istanbulské skládce usmrtil téměř čtyři desítky lidí. V současnosti se v Silivri daří část plynu zachytávat a využívat k výrobě elektrické energie v přilehlé elektrárně.

Odhalení masivních úniků přichází pro tureckou vládu v nevhodnou dobu, neboť prezident Recep Tayyip Erdoğan označil odpadové hospodářství za prioritu. První dáma Emine Erdoğanová navíc vystupuje na mezinárodní scéně jako zastánkyně strategie nulového odpadu a předsedá poradnímu orgánu OSN. Turecký ministr životního prostředí Murat Kurum v dopise účastníkům summitu zdůraznil, že omezení emisí metanu je nejrychlejší strategií pro zpomalení růstu teplot. Turecko však dosud nepatří mezi více než sto padesát zemí, které podepsaly globální závazek ke snížení emisí metanu do roku 2030.

Vedoucí projektu Stop Methane Cara Horowitzová upozornila, že úniky na tureckých skládkách patří k největším lidským zdrojům metanu na světě. Metan je přitom odpovědný za čtvrtinu globálního oteplování, avšak jeho eliminace přináší na rozdíl od oxidu uhličitého velmi rychlé výsledky. Podle odborníků spousta úniků vzniká kvůli špatné údržbě systémů zachytávání plynu nebo nedostatečnému spalování přebytečného metanu. Nejúčinnějším řešením by však bylo zamezit tomu, aby organický odpad vůbec na skládkách končil a podléhal rozkladu.

Turecké ministerstvo životního prostředí i istanbulská radnice odmítly zjištění o masivních únicích metanu pro média podrobněji komentovat. Oficiální zprávy Turecka pro OSN sice přiznávají, že nekontrolovaný únik metanu ze skládek představuje vážný problém, reálná kontrola však zaostává. Zákon přijatý v minulém roce zaměřený na monitorování emisí se týká výhradně oxidu uhličitého a zařízení využívající biomasu či skládkový plyn ze sledování zcela vyjímá.

Řešení problému se skládkami navíc komplikuje napjatá politická situace mezi centrální vládou v Ankaře a opozicí. Velká města jako Istanbul, Ankara či Izmir jsou totiž spravována opozičními starosty, které se centrální kabinet snaží dlouhodobě oslabit. Místní obyvatelé v okolí skládky Silivri tak po neúspěšných pokusech o nápravu vyjadřují obavy, že celá záležitost bude úřady opět zametena pod koberec. Zvýšený politický tlak v oblasti vede k tomu, že se mnozí občanští aktivisté obávají o problému veřejně hovořit.

Stalo se