Novým velvyslancem Evropské unie ve Spojeném království se stal osmapadesátiletý finský diplomat Jukka Salovaara. Ve své nové roli chce působit především jako zprostředkovatel dialogu mezi Londýnem a Bruselem. Evropská unie je podle něj připravena k jednáním o budoucí podobě vzájemných vztahů. Reaguje tak na kroky britské vlády premiéra Andyho Burnhama, která hodlá dosavadní nastavení vztahů přehodnotit.
Britský premiér Andy Burnham na rozdíl od svého předchůdce Keira Starmera otevřeně prohlašuje, že současný stav nefunguje. Do budoucího volebního programu hodlá zahrnout celou škálu možností, přičemž ve hře zůstává i případný opětovný vstup do Evropské unie. Salovaara zdůraznil, že Spojené království nadále zůstává prvním a nejvýznamnějším partnerem sedmadvacítky. Jakékoli předchozí dohody mezi oběma stranami byly podle něj vždy oboustranně výhodné.
Jukka Salovaara má za sebou bohatou diplomatickou kariéru, v minulosti působil jako stálý tajemník finského ministerstva zahraničí či velvyslanec při Organizaci spojených národů. Nynější diplomatická mise v Londýně pro něj představuje první funkci v rámci Evropské komise, v britské metropoli však nepůsobí poprvé. V roce 1996 tam pracoval jako mladý diplomat vyřizující evropské záležitosti v době nastupující vlády Tonyho Blaira. Finský diplomat vzpomíná na devadesátá léta jako na období optimismu, růstu světového obchodu a posilování globálních pravidel.
První oficiální summit premiéra Andyho Burnhama se zástupci Evropské unie je naplánován na listopad. Během tohoto jednání se nebude rozhodovat o opatřeních proti přílivu dotovaných čínských produktů, neboť Unie dosud nedokončila příslušné legislativní návrhy. Program summitu se však zaměří na řadu jiných praktických témat, mezi něž patří potravinové standardy, propojení systémů obchodování s emisními povolenkami, bezpečnost a mobilita mladých lidí. V oblasti obchodu s potravinami by zavedení společných standardů znamenalo odstranění hraničních kontrol, což by přineslo značné výhody pro obě strany.
Význam potravinářské výměny podtrhuje fakt, že téměř šedesát procent britského vývozu potravin směřuje na trh Evropské unie. Zároveň ze sedmadvacítky pochází zhruba sedmdesát procent veškerého potravinářského dovozu do Spojeného království. Dalším klíčovým tématem vyjednávání zůstává dohoda o mobilitě mladých lidí ve věku od osmnácti do třiceti let. Spojené království v současnosti nabízí padesát tisíc míst ročně, zatímco Evropská unie požaduje navýšení této kvóty až na sto padesát tisíc.
Podle nového velvyslance je nyní míč jednoznačně na britské straně hřiště. Evropská unie čeká, až si Spojené království po vnitrostátní debatě ujasní své požadavky a vyhodnotí dostupné možnosti. Až poté bude unijní strana připravena vstoupit do podrobných jednání. Dosavadní přístup spočíval v postupných krocích, avšak současný britský premiér preferuje posouzení všech dostupných alternativ.
Expert na evropskou politiku Charles Grant z Centra pro evropskou reformu upozornil, že plný návrat Spojeného království do Unie vyžaduje silný vnitropolitický konsenzus. Salovaara v této souvislosti poznamenal, že o potřebě vypsání dalšího referenda k potvrzení celospolečenské shody musí rozhodnout sama britská strana. Kromě plného členství se nabízejí i jiné modely uspořádání, například vstup do jednotného trhu či celní unie. Ve hře jsou také nové koncepce, jako je statut přidruženého členství, o kterém se uvažuje v případě Kanady.
Další zvažovaný koncept, prosazovaný poradcem předsedkyně Evropské komise Alexandrem Adamem, počítá s modelem postupné integrace. Tento přístup předpokládá zapojení zemí do unijních struktur bez okamžitého plného přístupu na trh, který by byl poskytován postupně výměnou za demokratické závazky. Diplomat Salovaara připomněl příklad Norska a dalších zemí Evropského hospodářského prostoru, které původně čistě ekonomický vztah postupně proměnily v úzkou politickou spolupráci. Podle něj v současné době všechny strany hledají širší a komplexnější rozměr partnerství s Evropskou unií.
Turecko se připravuje na pořadatelství nadcházejícího globálního klimatického summitu OSN s názvem COP31, na kterém chce klást hlavní důraz na snižování emisí metanu. Satelitní snímky však odhalily, že samotná pořadatelská země se potýká s masivními úniky tohoto skleníkového plynu ze svých městských skládek. Jedním z nejhorších zdrojů znečištění na světě je skládka Silivri na předměstí Istanbulu. Místní obyvatelé si v okolí zařízení dlouhodobě stěžují na nesnesitelný zápach a odborníci varují před obří ekologickou zátěží.
Novým velvyslancem Evropské unie ve Spojeném království se stal osmapadesátiletý finský diplomat Jukka Salovaara. Ve své nové roli chce působit především jako zprostředkovatel dialogu mezi Londýnem a Bruselem. Evropská unie je podle něj připravena k jednáním o budoucí podobě vzájemných vztahů. Reaguje tak na kroky britské vlády premiéra Andyho Burnhama, která hodlá dosavadní nastavení vztahů přehodnotit.
Americký prezident Donald Trump oznámil vytvoření nové pracovní skupiny zaměřené na umělou inteligenci s názvem „Super Intelligence Force“. V čele tohoto orgánu stane ředitel národních zpravodajských služeb Jay Clayton. Nový tým má zajistit, aby si Spojené státy udržely vedoucí postavení ve vývoji této technologie. Zároveň bude koordinovat komunikaci federální vlády s veřejností, spotřebiteli i technologickými firmami.
Srpnová smrt Hayden Panettiere překvapila celý svět. Nyní už je jasné, že s předčasným odchodem ze světa nepočítala ani samotná herečka. Neexistuje totiž dokument, který by určoval, komu má v takovém případě co připadnout. Do řešení tohoto problému se zapojil i bývalý partner Vladimir Kličko.
Počasí v Česku bude do středy ovlivňovat tlaková výše, která postoupí ze střední nad jihovýchodní Evropu. Proudit sem stále bude teplý vzduch od jihu, babí léto má pokračovat. Od čtvrtka do neděle už se projeví změna.
Americký prezident Donald Trump chce pomoci republikánům k vítězství v listopadových kongresových volbách. Lidem proto znovu slíbil vyplacení 5000 dolarů, pokud volby dopadnou tak, jak si přeje. Favoritem hlasování jsou nicméně demokraté.
Proč má Polsko výrazně levnější pohonné hmoty? Česko například na úlevu dává necelou třetinu toho, co Polsko, v přepočtu na velikost ekonomiky. Levnější benzín a nafta v Polsku rozhodně nejsou zadarmo.
Vztahy princů Williama a Harryho nejsou nejlepší. Nic se na tom zatím nezměnilo ani poté, co se druhý jmenovaný vrátil z USA do Velké Británie. Příští rok by ale přece jen mohl nabídnout příležitost k usmíření. Upozornil na to britský deník Daily Mail.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) nakonec v sobotu neodcestoval na zahraniční cestu do Srbska. Úřad vlády to potvrdil pro slovenská média. Fico se měl v Bělehradě zúčastnit předvolební akce, vynechal také pietní akci.
Severní Korea v sobotu otestovala další balistickou raketu. Informoval o tom generální štáb jihokorejské armády. Soul vyzval sousední zemi, aby s podobnými testy přestala. Nedá se nicméně předpokládat, že by tato výzva byla vyslyšena.
Finanční trhy zatím žádný český „dluhový armagedon“ nevyhlížejí. Od loňských parlamentních voleb, které se konaly přesně před rokem, zdražilo České republice desetileté půjčování prakticky stejně jako Německu, tedy evropskému etalonu fiskální důvěryhodnosti. Výnos českého desetiletého státního dluhopisu se za posledních dvanáct měsíců zvýšil o 80,9 bazického bodu, německého o 76,1 bazického bodu. Rozdíl představuje pouhých 4,8 bazického bodu, tedy 0,048 procentního bodu.
NATO obdrželo další varování ohledně možných nežádoucích ruských aktivit. Tentokrát přišlo z Kyjeva. Moskva podle ukrajinské vojenské rozvědky plánuje se svými tajnými službami eskalaci hybridních operací na území členských států aliance a Evropské unie. Rozvědka to uvedla na sociální síti Telegram.