Novým velvyslancem Evropské unie ve Spojeném království se stal osmapadesátiletý finský diplomat Jukka Salovaara. Ve své nové roli chce působit především jako zprostředkovatel dialogu mezi Londýnem a Bruselem. Evropská unie je podle něj připravena k jednáním o budoucí podobě vzájemných vztahů. Reaguje tak na kroky britské vlády premiéra Andyho Burnhama, která hodlá dosavadní nastavení vztahů přehodnotit.
Britský premiér Andy Burnham na rozdíl od svého předchůdce Keira Starmera otevřeně prohlašuje, že současný stav nefunguje. Do budoucího volebního programu hodlá zahrnout celou škálu možností, přičemž ve hře zůstává i případný opětovný vstup do Evropské unie. Salovaara zdůraznil, že Spojené království nadále zůstává prvním a nejvýznamnějším partnerem sedmadvacítky. Jakékoli předchozí dohody mezi oběma stranami byly podle něj vždy oboustranně výhodné.
Jukka Salovaara má za sebou bohatou diplomatickou kariéru, v minulosti působil jako stálý tajemník finského ministerstva zahraničí či velvyslanec při Organizaci spojených národů. Nynější diplomatická mise v Londýně pro něj představuje první funkci v rámci Evropské komise, v britské metropoli však nepůsobí poprvé. V roce 1996 tam pracoval jako mladý diplomat vyřizující evropské záležitosti v době nastupující vlády Tonyho Blaira. Finský diplomat vzpomíná na devadesátá léta jako na období optimismu, růstu světového obchodu a posilování globálních pravidel.
První oficiální summit premiéra Andyho Burnhama se zástupci Evropské unie je naplánován na listopad. Během tohoto jednání se nebude rozhodovat o opatřeních proti přílivu dotovaných čínských produktů, neboť Unie dosud nedokončila příslušné legislativní návrhy. Program summitu se však zaměří na řadu jiných praktických témat, mezi něž patří potravinové standardy, propojení systémů obchodování s emisními povolenkami, bezpečnost a mobilita mladých lidí. V oblasti obchodu s potravinami by zavedení společných standardů znamenalo odstranění hraničních kontrol, což by přineslo značné výhody pro obě strany.
Význam potravinářské výměny podtrhuje fakt, že téměř šedesát procent britského vývozu potravin směřuje na trh Evropské unie. Zároveň ze sedmadvacítky pochází zhruba sedmdesát procent veškerého potravinářského dovozu do Spojeného království. Dalším klíčovým tématem vyjednávání zůstává dohoda o mobilitě mladých lidí ve věku od osmnácti do třiceti let. Spojené království v současnosti nabízí padesát tisíc míst ročně, zatímco Evropská unie požaduje navýšení této kvóty až na sto padesát tisíc.
Podle nového velvyslance je nyní míč jednoznačně na britské straně hřiště. Evropská unie čeká, až si Spojené království po vnitrostátní debatě ujasní své požadavky a vyhodnotí dostupné možnosti. Až poté bude unijní strana připravena vstoupit do podrobných jednání. Dosavadní přístup spočíval v postupných krocích, avšak současný britský premiér preferuje posouzení všech dostupných alternativ.
Expert na evropskou politiku Charles Grant z Centra pro evropskou reformu upozornil, že plný návrat Spojeného království do Unie vyžaduje silný vnitropolitický konsenzus. Salovaara v této souvislosti poznamenal, že o potřebě vypsání dalšího referenda k potvrzení celospolečenské shody musí rozhodnout sama britská strana. Kromě plného členství se nabízejí i jiné modely uspořádání, například vstup do jednotného trhu či celní unie. Ve hře jsou také nové koncepce, jako je statut přidruženého členství, o kterém se uvažuje v případě Kanady.
Další zvažovaný koncept, prosazovaný poradcem předsedkyně Evropské komise Alexandrem Adamem, počítá s modelem postupné integrace. Tento přístup předpokládá zapojení zemí do unijních struktur bez okamžitého plného přístupu na trh, který by byl poskytován postupně výměnou za demokratické závazky. Diplomat Salovaara připomněl příklad Norska a dalších zemí Evropského hospodářského prostoru, které původně čistě ekonomický vztah postupně proměnily v úzkou politickou spolupráci. Podle něj v současné době všechny strany hledají širší a komplexnější rozměr partnerství s Evropskou unií.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.