Politico: Kolaps oceánských proudů by měl pro Evropu katastrofální následky. Vlády se začínají připravovat

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Depositphotos
Klára Marková 5. října 2026 11:54
Sdílej:

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

Poháněcí motor systému AMOC se nachází v Severním Atlantiku, kde studená a slaná voda klesá do hlubin oceánu. V důsledku klimatických změn však dochází k tání grónského ledovce a zvýšenému množství srážek, což do oceánu přivádí velké množství sladké vody. Tato voda je méně hustá, čímž se proces klesání zpomaluje a vytváří se zpětná vazba oslabující celý proud. Odborníci vyjadřují obavy zejména ze selhání subpolárního víru jižně od Grónska, k němuž by mohlo dojít již v průběhu čtyřicátých let tohoto století.

Případný kolaps či výrazné oslabení proudění by do Evropy přineslo extrémně mrazivé zimy, vysychání letních období a prudký nárůst mořské hladiny. Na severovýchodním pobřeží Atlantiku by hladina moře mohla vzrůst o další půl metru nad rámec běžného globálního oteplování. Ve Velké Británii by se rozloha půdy vhodné pro zemědělství mohla snížit z dnešních třiceti dvou procent na pouhých sedm procent. Islandu by v případě kolapsu rybích zásob hrozil hospodářský úpadek a zhoršení životních podmínek by zasáhlo i skandinávské státy.

Island již oficiálně prohlásil možný kolaps systému AMOC za hrozbu pro svou národní bezpečnost a inicioval jednání v rámci Severské rady ministrů. Finské ministerstvo životního prostředí zahájilo komplexní hodnocení dopadů na zemi, včetně sledování vlivu na Baltické moře, energetiku a dopravu. Nizozemsko zapracovává scénář oslabení oceánských proudů do svých plánů ochrany před povodněmi a úpravy říčních koryt. Evropská komisařka Teresa Riberaová navrhla zařadit AMOC mezi oficiální zkratky evropské národní bezpečnosti.

Podle islandského ministra pro klima Jóhanna Pálla Jóhannssona je neodpovědné čekat na absolutní vědeckou jistotu, protože v momentě jasných následků už může být na nápravu pozdě. Finská ministryně pro klima Sari Multalová zdůraznila, že Finsko leží v první linii případného ochlazení, a proto musí mít k dispozici nejlepší možné informace. Walid Oueslati z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj připomněl, že vlády běžně řídí nejistá rizika, jako jsou finanční krize nebo přírodní pohromy. Zástupci států se shodují, že příprava není šířením paniky, ale odpovědnou správou věcí veřejných.

Klíčovou součástí obrany proti náhlým změnám je budování systémů včasného varování, které dokáží zachytit přibližování k bodu zlomu. Britská vláda vyčlenila 81 milionů liber na výzkumný program zaměřený na sledování grónského ledovce a subpolárního víru. Dlouhodobá pozorování zajišťuje mimo jiné projekt RAPID, který pomocí kotevních systémů napříč Atlantikem měří proudění již dvě desetiletí. Vědci však upozorňují na nestabilitu financování těchto systémů, které je často závislé na krátkodobých výzkumných grantech.

Odborníci volají po vytvoření trvalého mezinárodního pozorovacího systému financovaného podobně jako meteorologický či vesmírný výzkum. Evropská komise sice přislíbila 220 milionů eur na pozorování oceánů, podle vědců je však pro spolehlivý systém potřeba až miliarda eur ročně. Nizozemský výzkumník Sjoerd Groeskamp přirovnává potřebné investice k rozpočtu Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN. Europoslanec Mohammed Chahim rovněž prosazuje zřízení strukturovaného finančního programu EU pro stálý monitoring oceánů.

Vedle monitoringu odborníci doporučují zavádění takzvaných opatření bez litování, která budou pro společnost přínosná bez ohledu na to, zda k rozpadu proudění dojde. Mezi tato opatření patří například zlepšování izolace budov, které chrání před globálním oteplováním i před případnými mrazy. Dále jde o zpevňování infrastruktury proti extrémnímu počasí, investice do pobřežní ochrany a zvyšování odolnosti zemědělství. Vhodné je také podporovat rozvojové země v Africe, kde by selhání proudů mohlo narušit monzunové deště.

Hlavním a jediným účinným způsobem, jak riziko kolapsu oceánského systému snížit, však zůstává rychlé omezení emisí skleníkových plynů. Německý oceánograf Stefan Rahmstorf zdůrazňuje nutnost ukončit odkládání konce využívání fosilních paliv. Stejný postoj zaujímá i norský ministr pro klima Andreas Bjelland Eriksen, podle něhož je rychlé snižování emisí zásadní prioritou. Vědci připomínají, že zpomalení globálního oteplování je jedinou reálnou možností, jak stabilitu Atlantiku dlouhodobě udržet.

Stalo se
Novinky
Pásmo Gazy

Statisíce obyvatel Pásma Gazy se v provizorních podmínkách připravuje na další krutou zimu

Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.

Novinky
Donald Trump

Trumpa neformálně představil možné nástupce pro prezidentské volby v roce 2028

Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.

Novinky
Evropská unie

Evropská komise chystá novou půjčku Ukrajině. 45 miliard eur má zaplatit Rusko

Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.

Novinky
Analýza
Donald Trump mluví během jednání s lídry Ruska a Číny. (19.11.2026)

CNN: Trumpova dohoda z Číny je pro Ťin-pchinga a Putina vítězstvím nového světového řádu

Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.