Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.
Poháněcí motor systému AMOC se nachází v Severním Atlantiku, kde studená a slaná voda klesá do hlubin oceánu. V důsledku klimatických změn však dochází k tání grónského ledovce a zvýšenému množství srážek, což do oceánu přivádí velké množství sladké vody. Tato voda je méně hustá, čímž se proces klesání zpomaluje a vytváří se zpětná vazba oslabující celý proud. Odborníci vyjadřují obavy zejména ze selhání subpolárního víru jižně od Grónska, k němuž by mohlo dojít již v průběhu čtyřicátých let tohoto století.
Případný kolaps či výrazné oslabení proudění by do Evropy přineslo extrémně mrazivé zimy, vysychání letních období a prudký nárůst mořské hladiny. Na severovýchodním pobřeží Atlantiku by hladina moře mohla vzrůst o další půl metru nad rámec běžného globálního oteplování. Ve Velké Británii by se rozloha půdy vhodné pro zemědělství mohla snížit z dnešních třiceti dvou procent na pouhých sedm procent. Islandu by v případě kolapsu rybích zásob hrozil hospodářský úpadek a zhoršení životních podmínek by zasáhlo i skandinávské státy.
Island již oficiálně prohlásil možný kolaps systému AMOC za hrozbu pro svou národní bezpečnost a inicioval jednání v rámci Severské rady ministrů. Finské ministerstvo životního prostředí zahájilo komplexní hodnocení dopadů na zemi, včetně sledování vlivu na Baltické moře, energetiku a dopravu. Nizozemsko zapracovává scénář oslabení oceánských proudů do svých plánů ochrany před povodněmi a úpravy říčních koryt. Evropská komisařka Teresa Riberaová navrhla zařadit AMOC mezi oficiální zkratky evropské národní bezpečnosti.
Podle islandského ministra pro klima Jóhanna Pálla Jóhannssona je neodpovědné čekat na absolutní vědeckou jistotu, protože v momentě jasných následků už může být na nápravu pozdě. Finská ministryně pro klima Sari Multalová zdůraznila, že Finsko leží v první linii případného ochlazení, a proto musí mít k dispozici nejlepší možné informace. Walid Oueslati z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj připomněl, že vlády běžně řídí nejistá rizika, jako jsou finanční krize nebo přírodní pohromy. Zástupci států se shodují, že příprava není šířením paniky, ale odpovědnou správou věcí veřejných.
Klíčovou součástí obrany proti náhlým změnám je budování systémů včasného varování, které dokáží zachytit přibližování k bodu zlomu. Britská vláda vyčlenila 81 milionů liber na výzkumný program zaměřený na sledování grónského ledovce a subpolárního víru. Dlouhodobá pozorování zajišťuje mimo jiné projekt RAPID, který pomocí kotevních systémů napříč Atlantikem měří proudění již dvě desetiletí. Vědci však upozorňují na nestabilitu financování těchto systémů, které je často závislé na krátkodobých výzkumných grantech.
Odborníci volají po vytvoření trvalého mezinárodního pozorovacího systému financovaného podobně jako meteorologický či vesmírný výzkum. Evropská komise sice přislíbila 220 milionů eur na pozorování oceánů, podle vědců je však pro spolehlivý systém potřeba až miliarda eur ročně. Nizozemský výzkumník Sjoerd Groeskamp přirovnává potřebné investice k rozpočtu Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN. Europoslanec Mohammed Chahim rovněž prosazuje zřízení strukturovaného finančního programu EU pro stálý monitoring oceánů.
Vedle monitoringu odborníci doporučují zavádění takzvaných opatření bez litování, která budou pro společnost přínosná bez ohledu na to, zda k rozpadu proudění dojde. Mezi tato opatření patří například zlepšování izolace budov, které chrání před globálním oteplováním i před případnými mrazy. Dále jde o zpevňování infrastruktury proti extrémnímu počasí, investice do pobřežní ochrany a zvyšování odolnosti zemědělství. Vhodné je také podporovat rozvojové země v Africe, kde by selhání proudů mohlo narušit monzunové deště.
Hlavním a jediným účinným způsobem, jak riziko kolapsu oceánského systému snížit, však zůstává rychlé omezení emisí skleníkových plynů. Německý oceánograf Stefan Rahmstorf zdůrazňuje nutnost ukončit odkládání konce využívání fosilních paliv. Stejný postoj zaujímá i norský ministr pro klima Andreas Bjelland Eriksen, podle něhož je rychlé snižování emisí zásadní prioritou. Vědci připomínají, že zpomalení globálního oteplování je jedinou reálnou možností, jak stabilitu Atlantiku dlouhodobě udržet.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.