Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.
Poháněcí motor systému AMOC se nachází v Severním Atlantiku, kde studená a slaná voda klesá do hlubin oceánu. V důsledku klimatických změn však dochází k tání grónského ledovce a zvýšenému množství srážek, což do oceánu přivádí velké množství sladké vody. Tato voda je méně hustá, čímž se proces klesání zpomaluje a vytváří se zpětná vazba oslabující celý proud. Odborníci vyjadřují obavy zejména ze selhání subpolárního víru jižně od Grónska, k němuž by mohlo dojít již v průběhu čtyřicátých let tohoto století.
Případný kolaps či výrazné oslabení proudění by do Evropy přineslo extrémně mrazivé zimy, vysychání letních období a prudký nárůst mořské hladiny. Na severovýchodním pobřeží Atlantiku by hladina moře mohla vzrůst o další půl metru nad rámec běžného globálního oteplování. Ve Velké Británii by se rozloha půdy vhodné pro zemědělství mohla snížit z dnešních třiceti dvou procent na pouhých sedm procent. Islandu by v případě kolapsu rybích zásob hrozil hospodářský úpadek a zhoršení životních podmínek by zasáhlo i skandinávské státy.
Island již oficiálně prohlásil možný kolaps systému AMOC za hrozbu pro svou národní bezpečnost a inicioval jednání v rámci Severské rady ministrů. Finské ministerstvo životního prostředí zahájilo komplexní hodnocení dopadů na zemi, včetně sledování vlivu na Baltické moře, energetiku a dopravu. Nizozemsko zapracovává scénář oslabení oceánských proudů do svých plánů ochrany před povodněmi a úpravy říčních koryt. Evropská komisařka Teresa Riberaová navrhla zařadit AMOC mezi oficiální zkratky evropské národní bezpečnosti.
Podle islandského ministra pro klima Jóhanna Pálla Jóhannssona je neodpovědné čekat na absolutní vědeckou jistotu, protože v momentě jasných následků už může být na nápravu pozdě. Finská ministryně pro klima Sari Multalová zdůraznila, že Finsko leží v první linii případného ochlazení, a proto musí mít k dispozici nejlepší možné informace. Walid Oueslati z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj připomněl, že vlády běžně řídí nejistá rizika, jako jsou finanční krize nebo přírodní pohromy. Zástupci států se shodují, že příprava není šířením paniky, ale odpovědnou správou věcí veřejných.
Klíčovou součástí obrany proti náhlým změnám je budování systémů včasného varování, které dokáží zachytit přibližování k bodu zlomu. Britská vláda vyčlenila 81 milionů liber na výzkumný program zaměřený na sledování grónského ledovce a subpolárního víru. Dlouhodobá pozorování zajišťuje mimo jiné projekt RAPID, který pomocí kotevních systémů napříč Atlantikem měří proudění již dvě desetiletí. Vědci však upozorňují na nestabilitu financování těchto systémů, které je často závislé na krátkodobých výzkumných grantech.
Odborníci volají po vytvoření trvalého mezinárodního pozorovacího systému financovaného podobně jako meteorologický či vesmírný výzkum. Evropská komise sice přislíbila 220 milionů eur na pozorování oceánů, podle vědců je však pro spolehlivý systém potřeba až miliarda eur ročně. Nizozemský výzkumník Sjoerd Groeskamp přirovnává potřebné investice k rozpočtu Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN. Europoslanec Mohammed Chahim rovněž prosazuje zřízení strukturovaného finančního programu EU pro stálý monitoring oceánů.
Vedle monitoringu odborníci doporučují zavádění takzvaných opatření bez litování, která budou pro společnost přínosná bez ohledu na to, zda k rozpadu proudění dojde. Mezi tato opatření patří například zlepšování izolace budov, které chrání před globálním oteplováním i před případnými mrazy. Dále jde o zpevňování infrastruktury proti extrémnímu počasí, investice do pobřežní ochrany a zvyšování odolnosti zemědělství. Vhodné je také podporovat rozvojové země v Africe, kde by selhání proudů mohlo narušit monzunové deště.
Hlavním a jediným účinným způsobem, jak riziko kolapsu oceánského systému snížit, však zůstává rychlé omezení emisí skleníkových plynů. Německý oceánograf Stefan Rahmstorf zdůrazňuje nutnost ukončit odkládání konce využívání fosilních paliv. Stejný postoj zaujímá i norský ministr pro klima Andreas Bjelland Eriksen, podle něhož je rychlé snižování emisí zásadní prioritou. Vědci připomínají, že zpomalení globálního oteplování je jedinou reálnou možností, jak stabilitu Atlantiku dlouhodobě udržet.
V Demokratické republice Kongo bylo do klinické studie zapojeno již více než 250 účastníků s cílem otestovat nový lék, který by mohl zastavit šíření dosud nejsmrtelnější epidemie eboly v této středoafrické zemi. Výzkum se zaměřuje na virus druhu Bundibugyo, který je zodpovědný za tento rychle se šířící výskyt a pro který v současnosti neexistuje žádná schválená vakcína ani cílená léčba. Studie odstartovala v červenci v provinciích na východě země a představuje jednu z několika snah, jak epidemii alespoň zpomalit. Mezi účastníky testování jsou lidé, kteří byli viru přímo vystaveni, včetně zdravotníků v první linii a rodinných příslušníků nakažených pacientů.
Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.
Rozsáhlý výzkum zaměřený na vliv digitálních médií na dospívající varuje před závažnými dopady nadměrného času stráveného u obrazovek na zdraví dětí. Odborníci podle CNN upozorňují, že sledování digitálního obsahu přestává být pouze rodinnou záležitostí a stává se významným problémem veřejného zdraví. Podle odborníků by se do řešení celé situace měly aktivně zapojit také státní orgány a zdravotnické instituce skrze nová regulační opatření. Tlak na samotné rodiče je totiž v dnešní době již neúnosný.
Turecko se připravuje na pořadatelství nadcházejícího globálního klimatického summitu OSN s názvem COP31, na kterém chce klást hlavní důraz na snižování emisí metanu. Satelitní snímky však odhalily, že samotná pořadatelská země se potýká s masivními úniky tohoto skleníkového plynu ze svých městských skládek. Jedním z nejhorších zdrojů znečištění na světě je skládka Silivri na předměstí Istanbulu. Místní obyvatelé si v okolí zařízení dlouhodobě stěžují na nesnesitelný zápach a odborníci varují před obří ekologickou zátěží.
Novým velvyslancem Evropské unie ve Spojeném království se stal osmapadesátiletý finský diplomat Jukka Salovaara. Ve své nové roli chce působit především jako zprostředkovatel dialogu mezi Londýnem a Bruselem. Evropská unie je podle něj připravena k jednáním o budoucí podobě vzájemných vztahů. Reaguje tak na kroky britské vlády premiéra Andyho Burnhama, která hodlá dosavadní nastavení vztahů přehodnotit.
Americký prezident Donald Trump oznámil vytvoření nové pracovní skupiny zaměřené na umělou inteligenci s názvem „Super Intelligence Force“. V čele tohoto orgánu stane ředitel národních zpravodajských služeb Jay Clayton. Nový tým má zajistit, aby si Spojené státy udržely vedoucí postavení ve vývoji této technologie. Zároveň bude koordinovat komunikaci federální vlády s veřejností, spotřebiteli i technologickými firmami.
Srpnová smrt Hayden Panettiere překvapila celý svět. Nyní už je jasné, že s předčasným odchodem ze světa nepočítala ani samotná herečka. Neexistuje totiž dokument, který by určoval, komu má v takovém případě co připadnout. Do řešení tohoto problému se zapojil i bývalý partner Vladimir Kličko.
Počasí v Česku bude do středy ovlivňovat tlaková výše, která postoupí ze střední nad jihovýchodní Evropu. Proudit sem stále bude teplý vzduch od jihu, babí léto má pokračovat. Od čtvrtka do neděle už se projeví změna.
Americký prezident Donald Trump chce pomoci republikánům k vítězství v listopadových kongresových volbách. Lidem proto znovu slíbil vyplacení 5000 dolarů, pokud volby dopadnou tak, jak si přeje. Favoritem hlasování jsou nicméně demokraté.
Proč má Polsko výrazně levnější pohonné hmoty? Česko například na úlevu dává necelou třetinu toho, co Polsko, v přepočtu na velikost ekonomiky. Levnější benzín a nafta v Polsku rozhodně nejsou zadarmo.
Vztahy princů Williama a Harryho nejsou nejlepší. Nic se na tom zatím nezměnilo ani poté, co se druhý jmenovaný vrátil z USA do Velké Británie. Příští rok by ale přece jen mohl nabídnout příležitost k usmíření. Upozornil na to britský deník Daily Mail.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) nakonec v sobotu neodcestoval na zahraniční cestu do Srbska. Úřad vlády to potvrdil pro slovenská média. Fico se měl v Bělehradě zúčastnit předvolební akce, vynechal také pietní akci.