Švýcarsko se připravuje na zásadní lidové hlasování, které může dramaticky změnit jeho budoucí vztahy s okolním světem. Vláda stanovila na 10. června termín referenda o iniciativě s názvem „Ne desetimilionovému Švýcarsku“. Tento návrh, za nímž stojí pravicově konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP), usiluje o zavedení pevného populačního stropu. Pokud by počet obyvatel dosáhl kritické hranice, země by byla nucena radikálně omezit přistěhovalectví.
Podle předloženého plánu by musela vláda jednat už ve chvíli, kdy populace trvale žijících osob překročí 9,5 milionu, což není daleko od současného stavu 9,1 milionu. V takovém případě by stát musel zablokovat příchod nových migrantů, a to včetně žadatelů o azyl nebo rodinných příslušníků cizinců, kteří již v zemi legálně pobývají. Cílem je zabránit tomu, aby počet rezidentů kdykoliv v budoucnu dosáhl deseti milionů.
Pokud by i přes tato opatření populace k desetimilionové hranici dospěla, muselo by Švýcarsko podle iniciativy vypovědět klíčovou smlouvu s Evropskou unií o volném pohybu osob. Tento krok by byl pro zemi mimořádně riskantní, neboť unijní trh představuje pro švýcarský export naprosto zásadní odbytiště. Odpůrci z řad parlamentu i byznysu proto varují, že schválení návrhu by mohlo vést k mezinárodní izolaci a hospodářskému úpadku.
Rychlý demografický růst Švýcarska, který je výrazně vyšší než v sousedních zemích, je paradoxně daní za jeho vlastní ekonomický úspěch. Stabilní hospodářství a vysoká životní úroveň lákají jak špičkové experty, tak pracovníky v méně kvalifikovaných profesích. V současné době tvoří cizinci bez švýcarského pasu přibližně 27 % obyvatelstva, což z imigrace dělá jedno z nejvýbušnějších témat tamní politiky.
Představitelé SVP, která je nejsilnější stranou v zemi, argumentují tím, že nárůst populace neúměrně zvyšuje náklady na bydlení a přetěžuje veřejnou infrastrukturu. Podle nich jsou švýcarské služby a doprava na pokraji svých kapacit. Kritici však lidovcům vyčítají, že ve své dlouhodobé kampani proti přistěhovalectví využívají agresivní rétoriku a populistické sliby, které neřeší podstatu problémů.
Historie ukazuje, že radikální návrhy lidové strany u voličů často narážejí na realismus. Švýcaři v minulosti odmítli například snahu o automatické vyhošťování cizinců nebo pokus o zrušení volného pohybu osob z roku 2020. Přímá demokracie sice umožňuje snadné vypsání referenda, ale voliči jsou obvykle velmi opatrní, pokud jde o kroky, které by mohly přímo ohrozit stabilitu a prosperitu země.
Současná nálada ve společnosti je však velmi napjatá. Průzkumy z konce loňského roku naznačují, že pro omezení populace by mohlo hlasovat až 48 % voličů. To vyvolává vážné obavy u velkých nadnárodních korporací se sídlem ve Švýcarsku, jako jsou Nestlé nebo bankovní gigant UBS. Tyto firmy jsou na volném pohybu talentů i zboží životně závislé a narušení vztahů s Bruselem považují za nepřípustné riziko.
Podnikatelské svazy varují, že schválení „iniciativy chaosu“ by vedlo k odchodu firem do zahraničí a drastickému propadu daňových příjmů. Podle zaměstnavatelů je růst populace dán také přirozenými faktory, jako je prodlužující se délka života. Pokud by země přišla o přísun evropských pracovníků, hrozí jí podle expertů nedostatek personálu v klíčových službách a celkové zhoršení životní úrovně, což by mělo přesně opačný efekt, než slibují předkladatelé návrhu.
V Česku v neděli stoupaly nejvyšší teploty přes 20 stupňů, ale meteorologové v následujících hodinách očekávají zajímavou situaci. Zima podle všeho ještě neřekla poslední slovo. Mělo by totiž sněžit i v nížinách.
Vládě vskutku nevídaně přálo štěstí s načasováním zahájení stanovování maximálních cen pohonných hmot. Totiž přesně v den, kdy s ním začala, 8. dubna, spadla cena nafty na burze v Rotterdamu v přepočtu do korun v historicky rekordním jednodenním rozsahu, o 19,19 procenta.
Americký prezident Donald Trump opět ostře kritizoval Severoatlantickou alianci, a to jen den poté, co se sešel s jejím generálním tajemníkem Markem Ruttem. Svou frustraci vyjádřil v příspěvku na sociální síti Truth Social, který však působil poměrně zmatečně. Trump bez bližších podrobností uvedl, že nikdo z těchto lidí, včetně „velmi zklamávajícího“ NATO, ničemu nerozumí, dokud na ně není vyvinut náležitý tlak.
Oznámení o čtrnáctidenním příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které zprostředkoval Pákistán, vyvolává ve Washingtonu i ve světě řadu otázek. Přestože prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth oslavují osmadvacetidenní bombardování Íránu jako úspěch, který ochromil íránské námořnictvo a jaderný program, situace v terénu zůstává kritická. Útoky íránských jednotek i izraelské údery v Libanonu pokračují a klíčový strategický bod – Hormuzský průliv – zůstává předmětem sporů.
Lídr maďarské opozice Péter Magyar stojí před historickou šancí ukončit šestnáctileté panování Viktora Orbána. Přestože průzkumy favorizují jeho stranu Tisza, čeká ho v případě vítězství v nedělních volbách mimořádně náročný úkol. Magyar slíbil voličům, že v rekordním čase zajistí uvolnění 17 miliard eur z unijních fondů, které Brusel zmrazil kvůli úpadku demokracie v zemi.
Britský ministr obrany John Healey oznámil úspěšné završení rozsáhlé vojenské operace, při níž královské námořnictvo a letectvo zmařily pokus ruských ponorek o průzkum kritické podmořské infrastruktury v Severním Atlantiku. Podle Healeyho byla plavidla nepřítele pod neustálým dohledem, což je nakonec donutilo jejich misi předčasně ukončit a oblast opustit.
Ruská státní média v posledních dnech intenzivně těží z prohlubujících se trhlin v transatlantickém spojenectví. Podle analytiků Andyho Kuchinse a Chrise Mondaye z podcastu Russia Decoded využívá Kreml oslabení vztahů mezi USA a Evropou k posílení svého vlivu nejen v postsovětském prostoru, ale i přímo uvnitř Evropské unie.
Nový průzkum veřejného mínění Politico Pulse odhalil dramatický posun v tom, jak obyvatelé velkých evropských zemí vnímají Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa. Výsledky ukazují, že Washington je nyní v očích mnoha Evropanů vnímán spíše jako hrozba než jako spojenec. Tento trend je patrný zejména ve Španělsku, Itálii, Belgii a Německu, kde USA jako hrozba dokonce předstihly Čínu.
Ceny ropy a zemního plynu ve čtvrtek opět zamířily vzhůru a asijské akciové trhy oslabily v reakci na rostoucí pochybnosti o trvanlivosti dvoutýdenního příměří s Íránem. Přestože Spojené státy a Írán ohlásily dohodu na poslední chvíli, situace zůstává napjatá kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon a vzájemným výhrůžkám obou znepřátelených stran o návratu k vojenským akcím.
Dohoda o čtrnáctidenním příměří se Spojenými státy vyvolala v Teheránu značné napětí, zejména v řadách íránských tvrdých zastánců režimu. Ještě před několika dny zdobil jednu z nejrušnějších křižovatek v metropoli obří transparent s nekompromisním heslem, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen. Tento vzkaz měl symbolizovat rozhodnost nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chámenéího, který se od svého jmenování minulý měsíc neobjevil na veřejnosti.
V úterý proběhla v budapešťském sportovním areálu MTK Sportpark akce s názvem Den maďarsko-amerického přátelství, která se však stala především oslavou blízkého vztahu mezi Donaldem Trumpem a Viktorem Orbánem. Americký viceprezident JD Vance se zde pokusil v přímém přenosu spojit se svým šéfem. Přestože Trump právě řešil vážnou krizi s Íránem, při druhém pokusu telefon zvedl a vzkázal davu, že Spojené státy stojí plně za Orbánem.
Křehké čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě, sjednané v hodině dvanácté, čelí hned v první den vážnému ohrožení. Hlavním jablkem sváru se stala interpretace toho, na koho se klid zbraní vlastně vztahuje. Zatímco Írán a zprostředkovatelský Pákistán tvrdí, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael to rezolutně odmítá.