Švýcarsko se připravuje na zásadní lidové hlasování, které může dramaticky změnit jeho budoucí vztahy s okolním světem. Vláda stanovila na 10. června termín referenda o iniciativě s názvem „Ne desetimilionovému Švýcarsku“. Tento návrh, za nímž stojí pravicově konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP), usiluje o zavedení pevného populačního stropu. Pokud by počet obyvatel dosáhl kritické hranice, země by byla nucena radikálně omezit přistěhovalectví.
Podle předloženého plánu by musela vláda jednat už ve chvíli, kdy populace trvale žijících osob překročí 9,5 milionu, což není daleko od současného stavu 9,1 milionu. V takovém případě by stát musel zablokovat příchod nových migrantů, a to včetně žadatelů o azyl nebo rodinných příslušníků cizinců, kteří již v zemi legálně pobývají. Cílem je zabránit tomu, aby počet rezidentů kdykoliv v budoucnu dosáhl deseti milionů.
Pokud by i přes tato opatření populace k desetimilionové hranici dospěla, muselo by Švýcarsko podle iniciativy vypovědět klíčovou smlouvu s Evropskou unií o volném pohybu osob. Tento krok by byl pro zemi mimořádně riskantní, neboť unijní trh představuje pro švýcarský export naprosto zásadní odbytiště. Odpůrci z řad parlamentu i byznysu proto varují, že schválení návrhu by mohlo vést k mezinárodní izolaci a hospodářskému úpadku.
Rychlý demografický růst Švýcarska, který je výrazně vyšší než v sousedních zemích, je paradoxně daní za jeho vlastní ekonomický úspěch. Stabilní hospodářství a vysoká životní úroveň lákají jak špičkové experty, tak pracovníky v méně kvalifikovaných profesích. V současné době tvoří cizinci bez švýcarského pasu přibližně 27 % obyvatelstva, což z imigrace dělá jedno z nejvýbušnějších témat tamní politiky.
Představitelé SVP, která je nejsilnější stranou v zemi, argumentují tím, že nárůst populace neúměrně zvyšuje náklady na bydlení a přetěžuje veřejnou infrastrukturu. Podle nich jsou švýcarské služby a doprava na pokraji svých kapacit. Kritici však lidovcům vyčítají, že ve své dlouhodobé kampani proti přistěhovalectví využívají agresivní rétoriku a populistické sliby, které neřeší podstatu problémů.
Historie ukazuje, že radikální návrhy lidové strany u voličů často narážejí na realismus. Švýcaři v minulosti odmítli například snahu o automatické vyhošťování cizinců nebo pokus o zrušení volného pohybu osob z roku 2020. Přímá demokracie sice umožňuje snadné vypsání referenda, ale voliči jsou obvykle velmi opatrní, pokud jde o kroky, které by mohly přímo ohrozit stabilitu a prosperitu země.
Současná nálada ve společnosti je však velmi napjatá. Průzkumy z konce loňského roku naznačují, že pro omezení populace by mohlo hlasovat až 48 % voličů. To vyvolává vážné obavy u velkých nadnárodních korporací se sídlem ve Švýcarsku, jako jsou Nestlé nebo bankovní gigant UBS. Tyto firmy jsou na volném pohybu talentů i zboží životně závislé a narušení vztahů s Bruselem považují za nepřípustné riziko.
Podnikatelské svazy varují, že schválení „iniciativy chaosu“ by vedlo k odchodu firem do zahraničí a drastickému propadu daňových příjmů. Podle zaměstnavatelů je růst populace dán také přirozenými faktory, jako je prodlužující se délka života. Pokud by země přišla o přísun evropských pracovníků, hrozí jí podle expertů nedostatek personálu v klíčových službách a celkové zhoršení životní úrovně, což by mělo přesně opačný efekt, než slibují předkladatelé návrhu.
Česko si v pondělí připomnělo osobnost Václava Havla, který by se toho dne dožil kulatých 90. narozenin. Veřejně se vyjádřil i Miloš Zeman, jenž s Havlem patřil k trojici nejvýraznějších osobností 90. let minulého století.
V Česku je v plném proudu volební týden. Už v pátek budou lidé mít možnost odevzdat hlas v komunálních či senátních volbách. O podporu usilují v některých městech či obcích i známí herci. Kdo se snaží oslovit spoluobčany?
V těžké situaci se nachází Pražský hrad poté, co prezident Petr Pavel oznámil, že kvůli soukromé zahraniční cestě neodevzdá hlas v komunálních volbách. Ačkoliv je těžké hlavu státu obhajovat, první dáma Eva Pavlová se o to pokusila.
Čtyřmi různými způsoby se může projevit očekávaná zítřejší změna počasí, která definitivně ukončí dlouhé období babího léta. Podrobnosti prozradili tuzemští meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ruskou armádu ze záměrného úderu na civilní obyvatelstvo a obytné domy, který označil za morbidní dar k narozeninám ruského prezidenta Vladimira Putina. Masivní noční útok raket a dronů zasáhl celkem jedenáct ukrajinských regionů a vyžádal si nejméně patnáct lidských životů. Nejtragičtější bilanci hlásí město Pryluky v Černihivské oblasti, kde po zásahu pětipodlažního obytného domu zahynulo nejméně devět lidí, včetně tří dětí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími parlamentními volbami plánovanými na konec října největší výzvě své politické kariéry. Tři roky od tragických útoků hnutí Hamás se v zemi naplno rozhořela debata o jeho osobní odpovědnosti za tehdejší bezpečnostní selhání. Nová odhalení naznačují, že izraelský předseda vlády dostal předem varování od lídrů arabských států, což zásadně zpochybňuje jeho dosavadní tvrzení, že vinu nesou výhradně šéfové armády a zpravodajských služeb.
Izrael si připomněl třetí výročí tragických útoků zasažením vzpomínkových akcí i rozsáhlých protestů po celé zemi. Pozůstalí a pamětníci se shromáždili na místech masakrů, včetně areálu hudebního festivalu Nova nedaleko kibucu Re'im, aby uctěli památku obětí. Přesně v šest hodin a dvacet devět minut ráno, tedy v čas zahájení tehdejšího úderu, drželi shromáždění lidé minutu ticha a vzpomínali na své blízké. Lidé na místě pokládali květiny a sdíleli vzpomínky na tragické okamžiky, které zásadně změnily jejich životy.
V jihozápadní části Mexického zálivu se ve středu ráno zformovala tropická bouře Isaias, která podle předpovědí meteorologů v následujících dnech výrazně zesílí a v podobě nebezpečného hurikánu zamíří k severnímu pobřeží Spojených států. Národní centrum pro hurikány varuje před rychlým nárůstem síly větru i rizikem bleskových povodní. Východně od poloostrova Yucatán se systém postupně stáčí k severu a mohl by dosáhnout druhé kategorie s rychlostí větru až 110 mil za hodinu, než koncem týdne zasáhne pevninu v oblasti mezi jižní Louisianou a severozápadní Floridou.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a litevský premiér Mindaugas Sinkevičius vystoupili na společné tiskové konferenci, na které se věnovali rostoucím nepřátelským aktivitám ze strany Ruska. Severoatlantická aliance podle nich čelí opakovaným sabotážím, hybridním útokům a narušování vzdušného prostoru drony. Rutte zdůraznil, že hlavním cílem těchto ruských operací je oslabit odhodlání západních zemí a zastavit jejich pomoc napadené Ukrajině. Ruská strategie však podle nejvyššího představitele aliance selhává a spojenci naopak svou podporu Kyjevu ještě navýší.
Zdravotnická zařízení na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem čelí hluboké krizové situaci způsobené kritickým nedostatkem personálu, elektrické energie a základního zdravotnického materiálu, který je systematicky zabavován pro potřeby ruské armády. Pacienti v těchto oblastech narážejí na vyrabované nemocnice a nedostatek kvalifikovaných lékařů. Svědectví bývalých zaměstnanců i místních obyvatel ukazují, že i základní zákroky probíhají v extrémních podmínkách ohrožujících život.
Na ostrově Deception v Antarktidě se daří tučňákům oslím, kteří dokáží těžit z klimatických změn a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám. Fotografie divoké přírody zachycující trojici těchto ptáků u rezivějících nádrží na velrybí tuk se dostala mezi finalisty prestižní soutěže Ocean Photographer of the Year. Snímek odhaluje, jak se zvířata vracejí do míst dříve využívaných lidským průmyslem.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny zveřejnil u příležitosti narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina bilanci ruských vojenských ztrát od začátku celoplošné invaze. Podle ukrajinských odhadů přišla ruská armáda již o téměř 1,55 milionu vojáků, z toho o 1 690 za poslední den. Zpráva ukrajinského velení prezentuje tato čísla jako průběžný účet agrese a zdůrazňuje, že rozpoutáním největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války vede ruský lídr svou zemi do záhuby.