Švýcarsko se připravuje na zásadní lidové hlasování, které může dramaticky změnit jeho budoucí vztahy s okolním světem. Vláda stanovila na 10. června termín referenda o iniciativě s názvem „Ne desetimilionovému Švýcarsku“. Tento návrh, za nímž stojí pravicově konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP), usiluje o zavedení pevného populačního stropu. Pokud by počet obyvatel dosáhl kritické hranice, země by byla nucena radikálně omezit přistěhovalectví.
Podle předloženého plánu by musela vláda jednat už ve chvíli, kdy populace trvale žijících osob překročí 9,5 milionu, což není daleko od současného stavu 9,1 milionu. V takovém případě by stát musel zablokovat příchod nových migrantů, a to včetně žadatelů o azyl nebo rodinných příslušníků cizinců, kteří již v zemi legálně pobývají. Cílem je zabránit tomu, aby počet rezidentů kdykoliv v budoucnu dosáhl deseti milionů.
Pokud by i přes tato opatření populace k desetimilionové hranici dospěla, muselo by Švýcarsko podle iniciativy vypovědět klíčovou smlouvu s Evropskou unií o volném pohybu osob. Tento krok by byl pro zemi mimořádně riskantní, neboť unijní trh představuje pro švýcarský export naprosto zásadní odbytiště. Odpůrci z řad parlamentu i byznysu proto varují, že schválení návrhu by mohlo vést k mezinárodní izolaci a hospodářskému úpadku.
Rychlý demografický růst Švýcarska, který je výrazně vyšší než v sousedních zemích, je paradoxně daní za jeho vlastní ekonomický úspěch. Stabilní hospodářství a vysoká životní úroveň lákají jak špičkové experty, tak pracovníky v méně kvalifikovaných profesích. V současné době tvoří cizinci bez švýcarského pasu přibližně 27 % obyvatelstva, což z imigrace dělá jedno z nejvýbušnějších témat tamní politiky.
Představitelé SVP, která je nejsilnější stranou v zemi, argumentují tím, že nárůst populace neúměrně zvyšuje náklady na bydlení a přetěžuje veřejnou infrastrukturu. Podle nich jsou švýcarské služby a doprava na pokraji svých kapacit. Kritici však lidovcům vyčítají, že ve své dlouhodobé kampani proti přistěhovalectví využívají agresivní rétoriku a populistické sliby, které neřeší podstatu problémů.
Historie ukazuje, že radikální návrhy lidové strany u voličů často narážejí na realismus. Švýcaři v minulosti odmítli například snahu o automatické vyhošťování cizinců nebo pokus o zrušení volného pohybu osob z roku 2020. Přímá demokracie sice umožňuje snadné vypsání referenda, ale voliči jsou obvykle velmi opatrní, pokud jde o kroky, které by mohly přímo ohrozit stabilitu a prosperitu země.
Současná nálada ve společnosti je však velmi napjatá. Průzkumy z konce loňského roku naznačují, že pro omezení populace by mohlo hlasovat až 48 % voličů. To vyvolává vážné obavy u velkých nadnárodních korporací se sídlem ve Švýcarsku, jako jsou Nestlé nebo bankovní gigant UBS. Tyto firmy jsou na volném pohybu talentů i zboží životně závislé a narušení vztahů s Bruselem považují za nepřípustné riziko.
Podnikatelské svazy varují, že schválení „iniciativy chaosu“ by vedlo k odchodu firem do zahraničí a drastickému propadu daňových příjmů. Podle zaměstnavatelů je růst populace dán také přirozenými faktory, jako je prodlužující se délka života. Pokud by země přišla o přísun evropských pracovníků, hrozí jí podle expertů nedostatek personálu v klíčových službách a celkové zhoršení životní úrovně, což by mělo přesně opačný efekt, než slibují předkladatelé návrhu.
Šéf íránské fotbalové asociace oznámil, že Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) schválila přesun tréninkové základny národního týmu pro nadcházející mistrovství světa ze Spojených států do Mexika. Mehdi Tádž uvedl, že novým útočištěm reprezentace se stane mexické příhraniční město Tijuana. Samotná federace FIFA však tuto změnu zatím oficiálně nepotvrdila.
Mezi Washingtonem a Havanou v posledních dnech výrazně stouplo napětí. Americký prezident Donald Trump novinářům naznačil, že by mohl být prvním šéfem Bílého domu po několika desítkách let, který vůči komunistickému režimu na Kubě podnikne přímé kroky. Uvedl přitom, že zatímco předchozí prezidenti se touto otázkou zabývali padesát nebo šedesát let, on bude zřejmě tím, kdo situaci definitivně vyřeší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně odmítl německý návrh, podle kterého by měla být Ukrajina zařazena do struktury Evropské unie pouze jako přidružený člen. Tento krok zdůvodnil tím, že takový polovičatý status by pro Kyjev znamenal fungování uvnitř bloku bez možnosti jakkoli spolurozhodovat a hlasovat o unijních záležitostech. Podle slov ukrajinského vůdce nemůže žádný evropský projekt existovat v kompletní podobě bez účasti jeho země a pozice Ukrajiny v tomto společenství musí být plnohodnotná, rovnocenná a zcela stoprocentní.
Politické elity v nejbližším okolí ruského prezidenta Vladimira Putina vyjadřují stále větší nespokojenost. V situaci, kdy Rusko již déle než čtyři roky vede nákladnou válku proti Ukrajině, ukazují rozhovory s několika osobami z prezidentova okruhu na rychlou ztrátu iluzí tamní smetánky, a to jak kvůli neúspěchům na frontě, tak kvůli zhoršující se hospodářské situaci v zemi. Mezi vlivnými lidmi sílí pocit, že hlava státu svými nesmyslnými rozhodnutími izolovala sama sebe a že se země nezadržitelně blíží k vážné katastrofě.
Evropa s největší pravděpodobností nebude v nadcházejících týdnech čelit krizi v dodávkách leteckého paliva ani masivnímu rušení letů, což představuje zásadní obrat oproti varovným scénářům z předchozího období. Hlavním důvodem tohoto pozitivního posunu je prudký nárůst cen, který motivoval rafinérie a obchodníky k přesměrování nákladů s palivem přímo na evropský trh. Tento krok pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Perského zálivu mnohem rychleji, než unijní politici původně předpokládali.
Ozbrojený muž byl zastřelen poté, co se přiblížil k bezpečnostnímu stanovišti u Bílého domu a zahájil palbu na přítomné strážce zákona. Celý incident se odehrál v sobotu krátce po osmnácté hodině místního času u brány nedaleko křižovatky 17. ulice a Pennsylvania Avenue NW. Podezřelý zde vytáhl pistoli a začal střílet, na což agenti Tajné služby odpověděli opětovnou palbou. Útočník utrpěl střelná zranění, kterým po převozu do nemocnice podlehl.
Evropa se v současnosti potýká s obrovským množstvím vyplýtvaných potravin, a to v době, kdy miliony lidí po celém světě trpí hladem. Situaci navíc komplikují válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které výrazně ochromily dodavatelské řetězce. Krize životních nákladů sice dotlačila řadu rodin na samotnou hranici finančních možností, avšak domácnosti i přesto dál vyhazují obrovské množství poživatelného jídla, což představuje ztracené kalorie, vyhozené peníze a rostoucí ekologický problém.
Bývalá žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyzvala k zavedení celounijního právního předpisu, který by zablokoval americké sankce uvalené na členy tohoto soudu. Tyto sankce označila za projev hrubého nátlaku a šikany, jejichž cílem je poslat celou instituci v zapomnění. Reagovala tak na krok Spojených států z února 2025, kdy Washington uvalil sankce na jedenáct představitelů soudu, včetně devíti soudců a nejvyššího žalobce, a také na tři palestinské organizace.
Technologický gigant Google přistoupil k zásadním změnám svého vyhledávače, který bez výraznějších proměn fungoval desítky let. Hlavním důvodem pro tento krok je skutečnost, že uživatelé začínají zadávat stále složitější a komplexnější dotazy. Podle Robbyho Steina, viceprezidenta pro produkt ve společnosti Google Search, lidé v dnešní době pokládají mnohem delší a náročnější otázky, na které již nelze na internetu najít jednu jednoznačnou odpověď.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda s Íránem je již do značné míry vyjednaná a její podrobnosti budou brzy zveřejněny. Podle jeho sobotního vyjádření bude součástí této chystané dohody také znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Žádné další konkrétní detaily ohledně bodů dohody však šéf Bílého domu prozatím neuvedl, zdůraznil pouze, že jakékoliv ujednání bude absolutní zárukou toho, že Írán nezíská jadernou zbraň.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své páteční návštěvy ve Švédsku připustil, že mírová jednání ohledně konfliktu na Ukrajině uvízla na mrtvém bodě. Washington je podle jeho slov připraven i nadále plnit roli prostředníka, avšak pouze za předpokladu, že rozhovory získají konstruktivní a produktivní charakter. Šéf americké diplomacie zároveň důrazně odmítl spekulace, že by Spojené státy vyvíjely na ukrajinskou stranu nátlak nebo ji nutily k přijetí konkrétních vyjednávacích pozic, a označil podobné zprávy za nepravdivé.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.