Švýcarsko se připravuje na zásadní lidové hlasování, které může dramaticky změnit jeho budoucí vztahy s okolním světem. Vláda stanovila na 10. června termín referenda o iniciativě s názvem „Ne desetimilionovému Švýcarsku“. Tento návrh, za nímž stojí pravicově konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP), usiluje o zavedení pevného populačního stropu. Pokud by počet obyvatel dosáhl kritické hranice, země by byla nucena radikálně omezit přistěhovalectví.
Podle předloženého plánu by musela vláda jednat už ve chvíli, kdy populace trvale žijících osob překročí 9,5 milionu, což není daleko od současného stavu 9,1 milionu. V takovém případě by stát musel zablokovat příchod nových migrantů, a to včetně žadatelů o azyl nebo rodinných příslušníků cizinců, kteří již v zemi legálně pobývají. Cílem je zabránit tomu, aby počet rezidentů kdykoliv v budoucnu dosáhl deseti milionů.
Pokud by i přes tato opatření populace k desetimilionové hranici dospěla, muselo by Švýcarsko podle iniciativy vypovědět klíčovou smlouvu s Evropskou unií o volném pohybu osob. Tento krok by byl pro zemi mimořádně riskantní, neboť unijní trh představuje pro švýcarský export naprosto zásadní odbytiště. Odpůrci z řad parlamentu i byznysu proto varují, že schválení návrhu by mohlo vést k mezinárodní izolaci a hospodářskému úpadku.
Rychlý demografický růst Švýcarska, který je výrazně vyšší než v sousedních zemích, je paradoxně daní za jeho vlastní ekonomický úspěch. Stabilní hospodářství a vysoká životní úroveň lákají jak špičkové experty, tak pracovníky v méně kvalifikovaných profesích. V současné době tvoří cizinci bez švýcarského pasu přibližně 27 % obyvatelstva, což z imigrace dělá jedno z nejvýbušnějších témat tamní politiky.
Představitelé SVP, která je nejsilnější stranou v zemi, argumentují tím, že nárůst populace neúměrně zvyšuje náklady na bydlení a přetěžuje veřejnou infrastrukturu. Podle nich jsou švýcarské služby a doprava na pokraji svých kapacit. Kritici však lidovcům vyčítají, že ve své dlouhodobé kampani proti přistěhovalectví využívají agresivní rétoriku a populistické sliby, které neřeší podstatu problémů.
Historie ukazuje, že radikální návrhy lidové strany u voličů často narážejí na realismus. Švýcaři v minulosti odmítli například snahu o automatické vyhošťování cizinců nebo pokus o zrušení volného pohybu osob z roku 2020. Přímá demokracie sice umožňuje snadné vypsání referenda, ale voliči jsou obvykle velmi opatrní, pokud jde o kroky, které by mohly přímo ohrozit stabilitu a prosperitu země.
Současná nálada ve společnosti je však velmi napjatá. Průzkumy z konce loňského roku naznačují, že pro omezení populace by mohlo hlasovat až 48 % voličů. To vyvolává vážné obavy u velkých nadnárodních korporací se sídlem ve Švýcarsku, jako jsou Nestlé nebo bankovní gigant UBS. Tyto firmy jsou na volném pohybu talentů i zboží životně závislé a narušení vztahů s Bruselem považují za nepřípustné riziko.
Podnikatelské svazy varují, že schválení „iniciativy chaosu“ by vedlo k odchodu firem do zahraničí a drastickému propadu daňových příjmů. Podle zaměstnavatelů je růst populace dán také přirozenými faktory, jako je prodlužující se délka života. Pokud by země přišla o přísun evropských pracovníků, hrozí jí podle expertů nedostatek personálu v klíčových službách a celkové zhoršení životní úrovně, což by mělo přesně opačný efekt, než slibují předkladatelé návrhu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.