Švýcarsko se připravuje na zásadní lidové hlasování, které může dramaticky změnit jeho budoucí vztahy s okolním světem. Vláda stanovila na 10. června termín referenda o iniciativě s názvem „Ne desetimilionovému Švýcarsku“. Tento návrh, za nímž stojí pravicově konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP), usiluje o zavedení pevného populačního stropu. Pokud by počet obyvatel dosáhl kritické hranice, země by byla nucena radikálně omezit přistěhovalectví.
Podle předloženého plánu by musela vláda jednat už ve chvíli, kdy populace trvale žijících osob překročí 9,5 milionu, což není daleko od současného stavu 9,1 milionu. V takovém případě by stát musel zablokovat příchod nových migrantů, a to včetně žadatelů o azyl nebo rodinných příslušníků cizinců, kteří již v zemi legálně pobývají. Cílem je zabránit tomu, aby počet rezidentů kdykoliv v budoucnu dosáhl deseti milionů.
Pokud by i přes tato opatření populace k desetimilionové hranici dospěla, muselo by Švýcarsko podle iniciativy vypovědět klíčovou smlouvu s Evropskou unií o volném pohybu osob. Tento krok by byl pro zemi mimořádně riskantní, neboť unijní trh představuje pro švýcarský export naprosto zásadní odbytiště. Odpůrci z řad parlamentu i byznysu proto varují, že schválení návrhu by mohlo vést k mezinárodní izolaci a hospodářskému úpadku.
Rychlý demografický růst Švýcarska, který je výrazně vyšší než v sousedních zemích, je paradoxně daní za jeho vlastní ekonomický úspěch. Stabilní hospodářství a vysoká životní úroveň lákají jak špičkové experty, tak pracovníky v méně kvalifikovaných profesích. V současné době tvoří cizinci bez švýcarského pasu přibližně 27 % obyvatelstva, což z imigrace dělá jedno z nejvýbušnějších témat tamní politiky.
Představitelé SVP, která je nejsilnější stranou v zemi, argumentují tím, že nárůst populace neúměrně zvyšuje náklady na bydlení a přetěžuje veřejnou infrastrukturu. Podle nich jsou švýcarské služby a doprava na pokraji svých kapacit. Kritici však lidovcům vyčítají, že ve své dlouhodobé kampani proti přistěhovalectví využívají agresivní rétoriku a populistické sliby, které neřeší podstatu problémů.
Historie ukazuje, že radikální návrhy lidové strany u voličů často narážejí na realismus. Švýcaři v minulosti odmítli například snahu o automatické vyhošťování cizinců nebo pokus o zrušení volného pohybu osob z roku 2020. Přímá demokracie sice umožňuje snadné vypsání referenda, ale voliči jsou obvykle velmi opatrní, pokud jde o kroky, které by mohly přímo ohrozit stabilitu a prosperitu země.
Současná nálada ve společnosti je však velmi napjatá. Průzkumy z konce loňského roku naznačují, že pro omezení populace by mohlo hlasovat až 48 % voličů. To vyvolává vážné obavy u velkých nadnárodních korporací se sídlem ve Švýcarsku, jako jsou Nestlé nebo bankovní gigant UBS. Tyto firmy jsou na volném pohybu talentů i zboží životně závislé a narušení vztahů s Bruselem považují za nepřípustné riziko.
Podnikatelské svazy varují, že schválení „iniciativy chaosu“ by vedlo k odchodu firem do zahraničí a drastickému propadu daňových příjmů. Podle zaměstnavatelů je růst populace dán také přirozenými faktory, jako je prodlužující se délka života. Pokud by země přišla o přísun evropských pracovníků, hrozí jí podle expertů nedostatek personálu v klíčových službách a celkové zhoršení životní úrovně, což by mělo přesně opačný efekt, než slibují předkladatelé návrhu.
Rekonstrukce Ukrajiny po zničující ruské invazi si vyžádá astronomických 588 miliard dolarů. Tato částka, kterou v pondělí zveřejnila Světová banka ve své nejnovější zprávě, představuje téměř trojnásobek ročního hospodářského výkonu celé země. Odhad nákladů na obnovu v horizontu příštích deseti let neustále roste spolu s pokračujícími boji a ničením infrastruktury.
V předvečer čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se prezident Volodymyr Zelenskyj obrátil s osobní a emotivní výzvou na amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Švýcarsko se připravuje na zásadní lidové hlasování, které může dramaticky změnit jeho budoucí vztahy s okolním světem. Vláda stanovila na 10. června termín referenda o iniciativě s názvem „Ne desetimilionovému Švýcarsku“. Tento návrh, za nímž stojí pravicově konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP), usiluje o zavedení pevného populačního stropu. Pokud by počet obyvatel dosáhl kritické hranice, země by byla nucena radikálně omezit přistěhovalectví.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová se na Mnichovské bezpečnostní konferenci zapojila do debaty, která jasně ukázala, že dosavadní globální uspořádání prochází hlubokou krizí. V diskusi s americkým velvyslancem při OSN Mikem Waltzem a dalšími diplomaty Kallasová potvrdila slova německého kancléře Friedricha Merze, podle něhož je starý světový řád u konce. Upozornila, že systém, který měl bránit konfliktům, v dnešní době selhává, protože postrádá mechanismy skutečné odpovědnosti za porušování pravidel.
S blížícím se pátým výročím ruské invaze na Ukrajinu se pozornost analytiků upírá na stabilitu takzvaného „Putinova konsenzu“. Přestože obecná moudrost praví, že s délkou konfliktu nadšení veřejnosti opadá – zejména kvůli ekonomickým a lidským nákladům –, ruská realita zůstává nejednoznačná. Nedávné průzkumy ukazují, že zatímco polovina Rusů očekává konec války v roce 2026, většina zároveň volá po eskalaci, pokud by diplomatická jednání selhala.
Evropská komise se ostře ohradila proti snahám Maďarska zablokovat slíbenou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Hlavní mluvčí Komise Paula Pinhová zdůraznila, že o tomto finančním balíku již rozhodla Evropská rada a toto rozhodnutí musí být respektováno všemi členskými státy. Podle Pinhové byla stanovena jediná podmínka, a to, že se tři konkrétní země nebudou na programu finančně podílet.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová varovala před rizikem vypuknutí dalšího ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě. Při svém příchodu na pondělní setkání ministrů zahraničí v Bruselu zdůraznila, že svět nepotřebuje další válku, a vyzvala k diplomatickému řešení napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Podle jejích slov je situace v regionu velmi napjatá a Evropská unie usiluje o nalezení mírového východiska.
Vzestup Vladimira Putina k moci na přelomu tisíciletí byl zpočátku doprovázen snahou o navazování přátelství na světové scéně. Tehdy nově zvolený ruský prezident se usmíval na fotografiích ze summitů G8 a byl vůbec prvním zahraničním lídrem, který po útocích z 11. září 2001 volal Georgi W. Bushovi, aby mu nabídl podporu v boji proti terorismu. James Rodgers, odborník na mezinárodní žurnalistiku z londýnské City St George's, se ve své nové knize The Return of Russia zamýšlí nad tím, co přesně způsobilo tak radikální obrat k agresi.
Donald Trump v sobotu oznámil, že do Grónska vysílá americkou nemocniční loď. Toto prohlášení učinil v souvislosti se svou dlouhodobou snahou získat toto autonomní dánské území pod kontrolu USA. Grónští i dánští představitelé však nabídku okamžitě a rázně odmítli s tím, že o americkou pomoc nestojí a své zdravotnictví zvládají sami.
Ruská armáda podnikla masivní úder na ukrajinské území, při kterém vyslala stovky raket a dronů. K útoku došlo pouhé dva dny před čtvrtým výročím zahájení plnohodnotné invaze. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vypustil Kreml během neděle celkem 297 bezpilotních letounů a téměř 50 střel. Ačkoliv se podařilo značnou část z nich zneškodnit, Zelenskyj opětovně apeloval na spojence, aby posílili ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Prezident Donald Trump nehodlá v otázce cel ustoupit ani o krok. Podle analýzy Stephena Collinse z CNN je Trumpova víra v ochranářská opatření téměř náboženská a jakýkoli ústup by pro něj znamenal popření vlastního přesvědčení o moci a fungování státu. Poté, co Nejvyšší soud USA označil jeho využívání pohotovostních pravomocí za nezákonné, Trump okamžitě přešel do protiútoku a slíbil ještě vyšší dovozní cla.
V íránské metropoli Teheránu vypukla nová vlna protestů, která se již druhým dnem soustředí především na půdu místních univerzit. Demonstrace na Amirkabirově univerzitě, Šarífově technické univerzitě a dalších školách provázejí potyčky mezi odpůrci režimu a provládními skupinami. Studenti si připomínají oběti brutálních zásahů bezpečnostních složek z minulého měsíce, přičemž některá videa zachycují i skandování hesel volajících po návratu monarchie a kritiku nejvyššího vůdce Alího Chameneího.