Bývalá žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyzvala k zavedení celounijního právního předpisu, který by zablokoval americké sankce uvalené na členy tohoto soudu. Tyto sankce označila za projev hrubého nátlaku a šikany, jejichž cílem je poslat celou instituci v zapomnění. Reagovala tak na krok Spojených států z února 2025, kdy Washington uvalil sankce na jedenáct představitelů soudu, včetně devíti soudců a nejvyššího žalobce, a také na tři palestinské organizace.
Americká odveta přišla jako reakce na rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu z roku 2024 vydat zatykače na členy izraelského kabinetu, včetně premiéra Benjamina Netanjahua. Zavedená americká opatření, která zahrnují zákazy cestování a zmrazení majetku, fakticky odřízla zasažené soudce od evropského finančního systému. To v praxi znamená, že tito představitelé justice ani jejich rodinní příslušníci nemohou žít běžný život, což vyvolává značné komplikace.
Fatou Bensouda, která působila jako žalobkyně ICC v letech 2012 až 2021, na setkání v Haagu uvedla, že se jedná o donucovací pokusy o zasahování do nezávislého výkonu soudních funkcí zakotvených v mezinárodním právu. Podle ní jde o hluboké překroucení celého konceptu, pokud se takové nástroje používají proti lidem stíhajícím nejzávažnější zločiny. Pokud mezinárodní společenství nezareaguje s dostatečnou vážností a praktickou solidaritou, budou podle ní následky sahat daleko za hranice Haagu.
Bývalá žalobkyně, která v současnosti působí jako vysoká komisařka Gambie ve Velké Británii, zároveň kritizovala členské státy soudu za jejich pomalé a upejpavé reakce. Vyčetla jim nečinnost a prázdná gesta podpory bez hmatatelných kroků, které by se donucovacím opatřením postavily. V některých kruzích navíc roste nespokojenost s nizozemskou vládou, která jako hostitelská země ICC udělala pro ochranu ohrožených soudců před ochromujícími sankcemi jen velmi málo.
Bensouda varovala, že je nutné se již nyní připravit na situaci, kdy budou sankce uvaleny na soud jako na instituci jako takovou. Položila otázku, co se stane s budoucí kapacitou soudu, pokud vysoce kvalifikovaní odborníci dojdou k závěru, že služba v této instituci s sebou nese nepřijatelné osobní a finanční riziko. Podle ní není hypotetické, že banky začnou odmítat své služby, pojišťovny stahovat krytí a technologičtí dodavatelé váhat se spoluprací.
Vyzvala proto ke strukturálnímu odporu a k tomu, aby členské státy vytvořily koordinované právní, obranné a odškodňovací mechanismy. Podle ní by žádný žalobce, soudce ani vyšetřovatel jednající v rámci svého legitimního mandátu neměl čelit osobnímu finančnímu krachu kvůli politicky motivovaným sankcím. Státy by měly pro soud a jeho personál zřídit chráněné bankovní a finanční kanály a Evropská unie by měla aktivovat takzvaný blokační status.
Členské země by měly rovněž přijmout vnitrostátní legislativní záruky, které zabrání vymáhání jakýchkoliv donucovacích opatření namířených proti legální činnosti soudu. Systém Římského statutu podle ní nemůže spoléhat pouze na morální podporu, ale vyžaduje operační solidaritu. Nizozemská vláda sice podepsala s ICC dohodu, která ji zavazuje k zajištění bezpečnosti osob nezbytných pro fungování soudu, progresivní nizozemští poslanci však tvrdí, že koaliční kabinet v praxi pro obranu instituce udělal minimum.
Spojené státy americké své kroky obhajují tím, že sankcionovaly představitele soudu za jejich přímé zapojení do snah vyšetřovat, zatýkat nebo stíhat izraelské státní příslušníky bez souhlasu samotného Izraele. Podle vyjádření Bensoudy však Washington legitimní nástroj zcela překroutil a využil ho k nevhodnému politickému signalizování. Cílem těchto osobních sankcí je podle ní vyvolat strach, izolovat zasažené lidi a docílit toho, aby Mezinárodní trestní soud nakonec zcela zanikl.
Zdravotnická zařízení na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem čelí hluboké krizové situaci způsobené kritickým nedostatkem personálu, elektrické energie a základního zdravotnického materiálu, který je systematicky zabavován pro potřeby ruské armády. Pacienti v těchto oblastech narážejí na vyrabované nemocnice a nedostatek kvalifikovaných lékařů. Svědectví bývalých zaměstnanců i místních obyvatel ukazují, že i základní zákroky probíhají v extrémních podmínkách ohrožujících život.
Na ostrově Deception v Antarktidě se daří tučňákům oslím, kteří dokáží těžit z klimatických změn a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám. Fotografie divoké přírody zachycující trojici těchto ptáků u rezivějících nádrží na velrybí tuk se dostala mezi finalisty prestižní soutěže Ocean Photographer of the Year. Snímek odhaluje, jak se zvířata vracejí do míst dříve využívaných lidským průmyslem.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny zveřejnil u příležitosti narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina bilanci ruských vojenských ztrát od začátku celoplošné invaze. Podle ukrajinských odhadů přišla ruská armáda již o téměř 1,55 milionu vojáků, z toho o 1 690 za poslední den. Zpráva ukrajinského velení prezentuje tato čísla jako průběžný účet agrese a zdůrazňuje, že rozpoutáním největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války vede ruský lídr svou zemi do záhuby.
Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.
Země Evropské unie v tichosti připravují plány reakce na možnost rozsáhlého hybridního útoku, který by si na území sedmadvacítky vyžádal lidské životy. Unijní diplomaté a představitelé v posledních týdnech intenzivně jednají o koordinaci krizových týmů, uvolňování finančních prostředků a postupech krizové komunikace. Jednání probíhají v přísně utajeném režimu bez přítomnosti telefonů či asistentů, přičemž podnětem k jejich prohloubení byl nedávný nález dronu s výbušninou na letišti v Lipsku.
Ropný tanker plující pod libérijskou vlajkou byl v Černém moři nedaleko ruského letoviska Soči zasažen námořním dronem. Útok vyvolal rozsáhlý požár a hustý černý dým, který zahalil části města. Podle ruského ministerstva dopravy se podařilo zachránit všech třiadvacet členů posádky, kterými byli indičtí státní příslušníci. Na hladině Černého moře po zásahu hoří surová ropa.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
