Bývalá žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyzvala k zavedení celounijního právního předpisu, který by zablokoval americké sankce uvalené na členy tohoto soudu. Tyto sankce označila za projev hrubého nátlaku a šikany, jejichž cílem je poslat celou instituci v zapomnění. Reagovala tak na krok Spojených států z února 2025, kdy Washington uvalil sankce na jedenáct představitelů soudu, včetně devíti soudců a nejvyššího žalobce, a také na tři palestinské organizace.
Americká odveta přišla jako reakce na rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu z roku 2024 vydat zatykače na členy izraelského kabinetu, včetně premiéra Benjamina Netanjahua. Zavedená americká opatření, která zahrnují zákazy cestování a zmrazení majetku, fakticky odřízla zasažené soudce od evropského finančního systému. To v praxi znamená, že tito představitelé justice ani jejich rodinní příslušníci nemohou žít běžný život, což vyvolává značné komplikace.
Fatou Bensouda, která působila jako žalobkyně ICC v letech 2012 až 2021, na setkání v Haagu uvedla, že se jedná o donucovací pokusy o zasahování do nezávislého výkonu soudních funkcí zakotvených v mezinárodním právu. Podle ní jde o hluboké překroucení celého konceptu, pokud se takové nástroje používají proti lidem stíhajícím nejzávažnější zločiny. Pokud mezinárodní společenství nezareaguje s dostatečnou vážností a praktickou solidaritou, budou podle ní následky sahat daleko za hranice Haagu.
Bývalá žalobkyně, která v současnosti působí jako vysoká komisařka Gambie ve Velké Británii, zároveň kritizovala členské státy soudu za jejich pomalé a upejpavé reakce. Vyčetla jim nečinnost a prázdná gesta podpory bez hmatatelných kroků, které by se donucovacím opatřením postavily. V některých kruzích navíc roste nespokojenost s nizozemskou vládou, která jako hostitelská země ICC udělala pro ochranu ohrožených soudců před ochromujícími sankcemi jen velmi málo.
Bensouda varovala, že je nutné se již nyní připravit na situaci, kdy budou sankce uvaleny na soud jako na instituci jako takovou. Položila otázku, co se stane s budoucí kapacitou soudu, pokud vysoce kvalifikovaní odborníci dojdou k závěru, že služba v této instituci s sebou nese nepřijatelné osobní a finanční riziko. Podle ní není hypotetické, že banky začnou odmítat své služby, pojišťovny stahovat krytí a technologičtí dodavatelé váhat se spoluprací.
Vyzvala proto ke strukturálnímu odporu a k tomu, aby členské státy vytvořily koordinované právní, obranné a odškodňovací mechanismy. Podle ní by žádný žalobce, soudce ani vyšetřovatel jednající v rámci svého legitimního mandátu neměl čelit osobnímu finančnímu krachu kvůli politicky motivovaným sankcím. Státy by měly pro soud a jeho personál zřídit chráněné bankovní a finanční kanály a Evropská unie by měla aktivovat takzvaný blokační status.
Členské země by měly rovněž přijmout vnitrostátní legislativní záruky, které zabrání vymáhání jakýchkoliv donucovacích opatření namířených proti legální činnosti soudu. Systém Římského statutu podle ní nemůže spoléhat pouze na morální podporu, ale vyžaduje operační solidaritu. Nizozemská vláda sice podepsala s ICC dohodu, která ji zavazuje k zajištění bezpečnosti osob nezbytných pro fungování soudu, progresivní nizozemští poslanci však tvrdí, že koaliční kabinet v praxi pro obranu instituce udělal minimum.
Spojené státy americké své kroky obhajují tím, že sankcionovaly představitele soudu za jejich přímé zapojení do snah vyšetřovat, zatýkat nebo stíhat izraelské státní příslušníky bez souhlasu samotného Izraele. Podle vyjádření Bensoudy však Washington legitimní nástroj zcela překroutil a využil ho k nevhodnému politickému signalizování. Cílem těchto osobních sankcí je podle ní vyvolat strach, izolovat zasažené lidi a docílit toho, aby Mezinárodní trestní soud nakonec zcela zanikl.
Chorvatsko zažívá na začátku hlavní letní sezony nepříjemné vystřízlivění: turisté ruší část rezervací, zejména ve Splitu, a majitelé apartmánů s nerealisticky nastavenými cenami musejí zlevňovat. Chorvatské turistické sdružení připouští slabší výhled poptávky na červenec a srpen a klíčový význam poměru cena/výkon.
K velkým souputníkům legendárního Karla Gotta patřil kolega Milan Drobný. V závěru života mnohonásobného Slavíka došlo v jejich vztahu k určitým problémům. A teď to skoro vypadá, že Drobný se přes ně nepřenesl.
Zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi opět a definitivně došla trpělivost s Íránci, které na summitu NATO označil za bandu nemocných lhářů, s nimiž nejde uzavřít jakoukoliv dohodu. Trump na novinářský dotaz naznačil, že příměří mezi USA a Íránem je definitivně u konce.
Slovensko má za sebou opozicí iniciované víkendové referendum, které nedopadlo zrovna slavně. Není proto divu, že do politických konkurentů se opřel slovenský premiér Robert Fico. Podle jeho slov je výsledek hlasování, jehož se sám nezúčastnil, fiaskem.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly, se kterou se momentálně potýká Afrika, stále není na ústupu. Úřady v Kongu potvrdily další desítky nových případů i úmrtí. V neděli o tom informovala zahraniční média.
Olympijské vítězky Ester Ledecká a Zuzana Maděrová si mohou konečně oddechnout. Budou mít totiž šanci přidat další zlato či jakoukoliv jinou medaili do své sbírky. Paralelní obří slalom snowboardistek jako jedna z nejúspěšnějších českých disciplín se udržel v programu zimních olympijských her.
Udělal to, co se čekalo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu NATO v turecké Ankaře využil možnosti vystoupit a ve svém projevu vyzval spojence Kyjeva k tomu, aby dodali další systémy protivzdušné obrany. Ruské útoky na ukrajinská města totiž v posledních dnech sílí, takže umírá stále více lidí.
Jste na správném místě, pokud máte v červenci dovolenou a chcete vědět, jak bude. Nejtepleji má být v příštím týdnu, ale ani v ostatních týdnech nebudou panovat podprůměrné teploty. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Českou státní správou v úterý otřásla smutná zpráva. Ve věku 51 let zemřel náměstek ministryně pro místní rozvoj Filip Endal, jenž ve vedení úřadu zastupoval Motoristy. Podle ministerstva se jednalo o náhlé úmrtí.
Francie zná trest pro úspěšnou političku Marine Le Penovou, která čelila obžalobě kvůli zneužití veřejných prostředků. To se podle soudu potvrdilo, ale známou Francouzku čeká jen domácí vězení. Le Penová nejspíš i bude moci kandidovat v prezidentských volbách. Informovala o tom BBC.
Česko má za sebou druhou nejúspěšnější zbraňovou amnestii. Lidé v jejím průběhu odevzdali téměř šest tisíc kusů zbraní. Více jich bylo pouze v roce 2014. Odevzdáno bylo také přes 213 tisíc kusů střeliva, 2 648 kusů munice a 64 357 gramů výbušnin, informovala policie.
Ukrajina stále není členem NATO, ale její prezident Volodymyr Zelenskyj se zúčastní právě začínajícího aliančního setkání, kde bude zastoupeno i Česko. V Turecku chce Zelenskyj zatlačit na ukrajinské spojence, aby poskytli další prostředky protivzdušné obrany, které pomohou s obranou proti ruským útokům. Informovala o tom BBC.