Bývalá žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyzvala k zavedení celounijního právního předpisu, který by zablokoval americké sankce uvalené na členy tohoto soudu. Tyto sankce označila za projev hrubého nátlaku a šikany, jejichž cílem je poslat celou instituci v zapomnění. Reagovala tak na krok Spojených států z února 2025, kdy Washington uvalil sankce na jedenáct představitelů soudu, včetně devíti soudců a nejvyššího žalobce, a také na tři palestinské organizace.
Americká odveta přišla jako reakce na rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu z roku 2024 vydat zatykače na členy izraelského kabinetu, včetně premiéra Benjamina Netanjahua. Zavedená americká opatření, která zahrnují zákazy cestování a zmrazení majetku, fakticky odřízla zasažené soudce od evropského finančního systému. To v praxi znamená, že tito představitelé justice ani jejich rodinní příslušníci nemohou žít běžný život, což vyvolává značné komplikace.
Fatou Bensouda, která působila jako žalobkyně ICC v letech 2012 až 2021, na setkání v Haagu uvedla, že se jedná o donucovací pokusy o zasahování do nezávislého výkonu soudních funkcí zakotvených v mezinárodním právu. Podle ní jde o hluboké překroucení celého konceptu, pokud se takové nástroje používají proti lidem stíhajícím nejzávažnější zločiny. Pokud mezinárodní společenství nezareaguje s dostatečnou vážností a praktickou solidaritou, budou podle ní následky sahat daleko za hranice Haagu.
Bývalá žalobkyně, která v současnosti působí jako vysoká komisařka Gambie ve Velké Británii, zároveň kritizovala členské státy soudu za jejich pomalé a upejpavé reakce. Vyčetla jim nečinnost a prázdná gesta podpory bez hmatatelných kroků, které by se donucovacím opatřením postavily. V některých kruzích navíc roste nespokojenost s nizozemskou vládou, která jako hostitelská země ICC udělala pro ochranu ohrožených soudců před ochromujícími sankcemi jen velmi málo.
Bensouda varovala, že je nutné se již nyní připravit na situaci, kdy budou sankce uvaleny na soud jako na instituci jako takovou. Položila otázku, co se stane s budoucí kapacitou soudu, pokud vysoce kvalifikovaní odborníci dojdou k závěru, že služba v této instituci s sebou nese nepřijatelné osobní a finanční riziko. Podle ní není hypotetické, že banky začnou odmítat své služby, pojišťovny stahovat krytí a technologičtí dodavatelé váhat se spoluprací.
Vyzvala proto ke strukturálnímu odporu a k tomu, aby členské státy vytvořily koordinované právní, obranné a odškodňovací mechanismy. Podle ní by žádný žalobce, soudce ani vyšetřovatel jednající v rámci svého legitimního mandátu neměl čelit osobnímu finančnímu krachu kvůli politicky motivovaným sankcím. Státy by měly pro soud a jeho personál zřídit chráněné bankovní a finanční kanály a Evropská unie by měla aktivovat takzvaný blokační status.
Členské země by měly rovněž přijmout vnitrostátní legislativní záruky, které zabrání vymáhání jakýchkoliv donucovacích opatření namířených proti legální činnosti soudu. Systém Římského statutu podle ní nemůže spoléhat pouze na morální podporu, ale vyžaduje operační solidaritu. Nizozemská vláda sice podepsala s ICC dohodu, která ji zavazuje k zajištění bezpečnosti osob nezbytných pro fungování soudu, progresivní nizozemští poslanci však tvrdí, že koaliční kabinet v praxi pro obranu instituce udělal minimum.
Spojené státy americké své kroky obhajují tím, že sankcionovaly představitele soudu za jejich přímé zapojení do snah vyšetřovat, zatýkat nebo stíhat izraelské státní příslušníky bez souhlasu samotného Izraele. Podle vyjádření Bensoudy však Washington legitimní nástroj zcela překroutil a využil ho k nevhodnému politickému signalizování. Cílem těchto osobních sankcí je podle ní vyvolat strach, izolovat zasažené lidi a docílit toho, aby Mezinárodní trestní soud nakonec zcela zanikl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.