Zablokujte americké sankce uvalené za zatykač na Netanjahua, vyzvala EU bývalá žalobkyně ICC

 Mezinárodní trestní soud (ICC)
Mezinárodní trestní soud (ICC) , foto: ICC
Klára Marková 24. května 2026 11:30
Sdílej:

Bývalá žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyzvala k zavedení celounijního právního předpisu, který by zablokoval americké sankce uvalené na členy tohoto soudu. Tyto sankce označila za projev hrubého nátlaku a šikany, jejichž cílem je poslat celou instituci v zapomnění. Reagovala tak na krok Spojených států z února 2025, kdy Washington uvalil sankce na jedenáct představitelů soudu, včetně devíti soudců a nejvyššího žalobce, a také na tři palestinské organizace.

Americká odveta přišla jako reakce na rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu z roku 2024 vydat zatykače na členy izraelského kabinetu, včetně premiéra Benjamina Netanjahua. Zavedená americká opatření, která zahrnují zákazy cestování a zmrazení majetku, fakticky odřízla zasažené soudce od evropského finančního systému. To v praxi znamená, že tito představitelé justice ani jejich rodinní příslušníci nemohou žít běžný život, což vyvolává značné komplikace.

Fatou Bensouda, která působila jako žalobkyně ICC v letech 2012 až 2021, na setkání v Haagu uvedla, že se jedná o donucovací pokusy o zasahování do nezávislého výkonu soudních funkcí zakotvených v mezinárodním právu. Podle ní jde o hluboké překroucení celého konceptu, pokud se takové nástroje používají proti lidem stíhajícím nejzávažnější zločiny. Pokud mezinárodní společenství nezareaguje s dostatečnou vážností a praktickou solidaritou, budou podle ní následky sahat daleko za hranice Haagu.

Bývalá žalobkyně, která v současnosti působí jako vysoká komisařka Gambie ve Velké Británii, zároveň kritizovala členské státy soudu za jejich pomalé a upejpavé reakce. Vyčetla jim nečinnost a prázdná gesta podpory bez hmatatelných kroků, které by se donucovacím opatřením postavily. V některých kruzích navíc roste nespokojenost s nizozemskou vládou, která jako hostitelská země ICC udělala pro ochranu ohrožených soudců před ochromujícími sankcemi jen velmi málo.

Bensouda varovala, že je nutné se již nyní připravit na situaci, kdy budou sankce uvaleny na soud jako na instituci jako takovou. Položila otázku, co se stane s budoucí kapacitou soudu, pokud vysoce kvalifikovaní odborníci dojdou k závěru, že služba v této instituci s sebou nese nepřijatelné osobní a finanční riziko. Podle ní není hypotetické, že banky začnou odmítat své služby, pojišťovny stahovat krytí a technologičtí dodavatelé váhat se spoluprací.

Vyzvala proto ke strukturálnímu odporu a k tomu, aby členské státy vytvořily koordinované právní, obranné a odškodňovací mechanismy. Podle ní by žádný žalobce, soudce ani vyšetřovatel jednající v rámci svého legitimního mandátu neměl čelit osobnímu finančnímu krachu kvůli politicky motivovaným sankcím. Státy by měly pro soud a jeho personál zřídit chráněné bankovní a finanční kanály a Evropská unie by měla aktivovat takzvaný blokační status.

Členské země by měly rovněž přijmout vnitrostátní legislativní záruky, které zabrání vymáhání jakýchkoliv donucovacích opatření namířených proti legální činnosti soudu. Systém Římského statutu podle ní nemůže spoléhat pouze na morální podporu, ale vyžaduje operační solidaritu. Nizozemská vláda sice podepsala s ICC dohodu, která ji zavazuje k zajištění bezpečnosti osob nezbytných pro fungování soudu, progresivní nizozemští poslanci však tvrdí, že koaliční kabinet v praxi pro obranu instituce udělal minimum.

Spojené státy americké své kroky obhajují tím, že sankcionovaly představitele soudu za jejich přímé zapojení do snah vyšetřovat, zatýkat nebo stíhat izraelské státní příslušníky bez souhlasu samotného Izraele. Podle vyjádření Bensoudy však Washington legitimní nástroj zcela překroutil a využil ho k nevhodnému politickému signalizování. Cílem těchto osobních sankcí je podle ní vyvolat strach, izolovat zasažené lidi a docílit toho, aby Mezinárodní trestní soud nakonec zcela zanikl.

Stalo se
Novinky
Pásmo Gazy

Statisíce obyvatel Pásma Gazy se v provizorních podmínkách připravuje na další krutou zimu

Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.

Novinky
Donald Trump

Trumpa neformálně představil možné nástupce pro prezidentské volby v roce 2028

Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.

Novinky
Evropská unie

Evropská komise chystá novou půjčku Ukrajině. 45 miliard eur má zaplatit Rusko

Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.

Novinky
Analýza
Donald Trump mluví během jednání s lídry Ruska a Číny. (19.11.2026)

CNN: Trumpova dohoda z Číny je pro Ťin-pchinga a Putina vítězstvím nového světového řádu

Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.